České sněmy
Svazek VIII., 1592-1594, roky 1592-93
Jednání léta 1592.
| 1 | Rada města Chebu vyzývá rytířstvo hraje Chebského (poněvadž Je poslední schůzi mnozí se nedostavili) k sjezdu na den 27. ledna 1592, aby společná úřada se stala, jak by svolené císaři peníze 22.000 zl. sebrány býti měly. (1592, 7. ledna.) | |
| 2 | Rudolf II. pronajímá purkmistru a konšelům města Hor Kašperských sámek Kašperk za roční plat 165 kop gr. m. na další tři léta. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 11. ledna.) | |
| 3 | Rozvrh přijmuv a vydání komory české na rok 1592. (Rozpočet učiněn vedle výsledku z roku 1590.) (1592, 17. ledna.) | |
| 4 | Císař Rudolf II. potvrzuje při jesuitské kolleji v Chomutově Jiřím Popelem z Lobkovic založenou a nadací opatřenou akademii. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 25. ledna.) | |
| 5 | Purkmistr a rada města Chebu oznamují císaři, že Jan Tomáš Zedtwitz na Bezvěrově, purkrabí Chebský, půjčené císaři penise 4000 si., na kteréž město Cheb se zaručilo, vypověděl a zaplacení žádá; i prosí císaře za nařízení komoře české, aby s jmenovaným věřitelem v příčině zaplacení vyjednáváno bylo a tudíž město Cheb před škodou zachráněno býti mohlo. (1592, 27. ledna.) | |
| 6 | Purkmistr a rada města Chebu žádají císaře, aby s Janem Bernhardem z Walbrunnu v příčině dlužných mu peněz, za něž se zaručili, narovnání učiněno bylo, a takž dalších nesnází aby sproštěni byli.[ List Chebských ze dne 21. ledna 1592 vyslanci jich do Prahy udává sumu císařem Janovi Bemhardovi z Walbrunnu dlužných peněz na 17.520 zl.] (V CHEBU. 1592, 29. ledna.) | |
| 7 | Šepmistři a rada na Horách Kutných vykazují výnos sbírky na zaplacení dluhů královských. (NA HORÁCH KUTNÝCH. 1592, 14. února.) | |
| 8 | Purkmistr a rada města Chebu žádají Rudolfa II. sa opatření, aby úřadům falckým a markrabským přetrženo bylo další porušování hranic, jehož se přes stálé úmluvy zabíráním území Chebského dopouštějí, a aby clo na úkor města zavedené zrušeno bylo, začež nabízejí náhradu 3000 zlatých. (V CHEBU. 1592. 22. února.) | |
| 9 | Papež Klement VIII. připomíná Vilímovi z Rožmberka, aby sa arcibiskupa Pražského svolen byl muž, kterýž by zbožností, učeností i jinými předními vlastnostmi vynikal; sve ho na návštěvu do Loretty. (V ŘÍMĚ. 1592, 29. února.) | |
| 10 | Úředníci při mincovně v Hoře Kutné odpovídají na rozkaz komory české v příčině zaslání mincovních "průb", Že vedle usnesení sněmovního s r. 1576 při mincovně zůstati mají, aby podle nich jakékoliv případné omyly proskoumány a napraveny býti mohly; zůstalé po dřívějším průbíři zemském ; mincovní "průby" mohou pro císaře k lepšímu zmincovány býti, poněvadž vedle práva odúmrtního mu náleží. ((V KUTNÉ HOŘE. 1592, 14. března.) | |
| 11 | Císař Rudolf nařizuje osobám při solním úřadu v Gmundenu, aby město Gmund na tolik, na kolih bylo ujednáno, soli do Čech posílalo; mimo to mají podati správu, jak peněz záložních bylo užito. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 14. března.) | |
| 12 | Purkmistr a rada Budějovic Českých žádají komoru českou, aby při vybírání posudného z ječného piva při starém zřízení zanecháni byli. (1592, 18. března.) | |
| 13 | Nejvyšší hofmistr království českého napomíná s nařízení královského administrátora a faráře Pražské, aby se pokojně mesi sebou chovali. (1592, 18. března.) | |
| 14 | Císař Rudolf nařizuje berníkům království Českého, aby Mikulášovi Palfymu s Erdödu, nejvyššímu hejtmanu válečnému na Prešpurku, na zaplacení služeb lidu válečnému s berné domovní r. 1591 sebrané 4480 tolarů vydali. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 21. března.) | |
| 15 | Mandát císaře Rudolfa II., kterýmž osvobozuje primasa a staršího žida Pražského Markusa Meysle Mardocheya od zápovědi a kletby, kterous obec židovská Pražská (pro přetržení mezi sebou škodlivých věcí a nespůsobův) byla učinila, aby židé žádných obchodův s listy hlavními a s listy právem listův hlavních nemívali, i dovoluje mu a milost činí, aby dluhy listem hlavním, nebo právem listu hlavního anebo zápisem register nejvyššího purkrabství Pražského pojištěny míti a tak pojištěných dluhů volně užiti mohl. Císař nařizuje všem poddaným ze všech stávko kr. Českého, sviaste pak židům starším Pražským, aby jmenovanému primasovi v takovém obdarování žádných překážek nečinili. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 14. dubna.) | |
| 16 | Purkmistr a rada města Chebu připomínají svým vyslaným do Prahy, aby obnovení privileje na clo dříve vymohli nežli ujednaná berní suma odvedena bude. (V CHEBU. 1952, 17. dubna) | |
| 17 | Purkmistr a rada města Chebu posílají vyslanci svému Dru Bart. Fuchsovi pohár jako dar pro presidenta nad apelací, i připomínají, žeby i pro jiné vysoce postavené osoby, kteréž přízní městu jich jsou nakloněny, pocty zaslali, pro jiná však nutná vydání na příhodnější dobu odložiti museli. (V CHEBU. 1592, dne 24. dubna.) | |
| 18 | Rudolf II. Hertvikovi Zejdlicovi z Senfeldu a Vilímovi Vostrovcovi z Královic, aby Radslavovi Vchynskému ze Vchynic za postoupený] a k panství Křivoklátskému přidělený stateček Hracholusky lesy a grunty od panství Krupeckého dědičně mu oddané do desk zemských vepsali. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 25. dubna.) | |
| 19 | Jáchym hrábě s Ortenburgu, Falcký vyslanec v Prase, oznamuje kurfirštovi Falckému o své rozmluvě s nejvyšším kancléřem království Českého pánem s Hradce v příčině přijímání českých lén a o obnovení "erbanuňků" mezi korunou Českou a Falckém. (V PRAZE. 1592, 29. dubna.) | |
| 20 | Instrukce císaře Rudolfa II. pro komoru českou. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 1. května.) | |
| 21 | Komora dvorská žádá na místě a jménem císařovým komisaře v příčině plavby po Labi až do moře zřízené za dobrozdání, to by ve věci té (kteráž úmrtím kurfiršta Saského jaksi uvázla) se Saskem a Braniborskem jednáno býti mělo o svolání společného sjezdu, kteří účastníci mimo Hamburk by pozváni býti měli a zdali by i koruna Česká plnomocníky své a s jakou instrukcí do takové komisí vyslati měla. (V PRAZE. 1592, 12. května.) | |
| 22 | Komora dvorská společně s nejvyšším kanclířem království Českého vadí císaři Rudolfovi II, aby novému presidentovi komory české Jáchymovi s Kolovrat dáno bylo písemní prohlášení, Se mu, jako purkrabímu Karlštejnskému, přijetí instrukce v příčině podřízení jeho pod dozor dvorské komory nemá býti při stavích Českých na žádnou ujmu. (Bez místa. 1592, 14. května.) | |
| 23 | Seznam dluhův královských, které stavové království Českého k zaplacení přijali; poznamenání co a kterým obyvatelům království Českého císařem zaplaceno bylo, mnoholi věřitelům berníky ze sbírky zemské vyplaceno a co ještě k doplacení věřitelům pozůstává. (1592, 31. května.) | |
| 24 | Rudolf II. poroučí berníkům království Českého, aby mu s berně domovní r. 1590 svolené 6000 tolarův zapůjčili a sobě penise ty z čtyř grošův na vychování dvoru královského svoleného posudního oplatili. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 16. června.) | |
| 25 | Rudolf II Hertvíkovi Zejdlicovi z Šenfeldu a Vilímovi Vostrovcovi z Královic, aby Jindřichovi Chotouchovskému z Nebovid rybník Zbislavský, někdy ku, klášteru Sedleckému náležející, do desk zemských jako jeho dědičný vepsali. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 27. června.) | |
| 26 | Komora dvorská (v Prase) podává císaři dobré zdání o zprávách arciknížete Arnošta v příčině rychlé pomoci na obranu Charvatských a Slovanských hranic proti deroucím se Turkům. Komora dvorská vyjadřuje se na rozkaz císařský, zda-li a pokud rychlá pomoc peněžitá by žádána býti měla při arciknížeti Ferdinandovi Tyrolském, při vévodovi Bavorském, při arcibiskupovi Solnohradském, při stavích Českých, Moravských, Slezských a Lužických, dále při Německých, Vlašských knížatech a při papeži. (1592, 30. června.) | |
| 27 | Wolf Heroldt, účetní a Jan Spies, písař při úřadě mincovním, podávají komoře české dobrozdání, jakým způsobem by dobrá mince v semi zachována a špatná odstraněna býti mohla; zároveň oznamují, že sa týden v Hoře Kutné na 1000 kusů celých, půla čtvrttolarů se mincuje, kteréž na potřeby horské,mimo drobnou minci, se vydávají. (V KUTNÉ HOŘE. 1592, 1. července.) | |
| 28 | Denník doktora Bartoloměje Fuchse, syndika města Chebu, o jednání v Praze léta 1592 v příčině některých stížností, a sice 1. aby jim vydáno bylo potvrzení na 22.000 zl., které jako úhrnou summu za berni od r. 1579—1591 byli zaplatili, 2. aby zamezeno bylo porušování hranic Chebských přivlastňováním území, jehož se úřadové ve Falcku a v sousedním markrabství dopouštěli a 3. aby v městě Chebu zřízené hraničné clo se zrušilo.[ Denník není úplný, počínat teprve 10. květnem, kdežto vyslanec Chebský již dříve do Prahy vyslán byl. V původním konceptu vedle vypsání, co kterého dne vyslanec podnikal, obsaženy jsou také zprávy jeho zasílané radě Chebské, žádosti, jež jménem města císaři a presidentu komory podal, kromě toho přípisy, jež vyslanec za obyvatele Chebské v jich sporných záležitostech a jakožto plnomocník města Karlových Varů ve sporu s Loktem v příčině soudu spisoval. Takové zprávy, poněvadž věcí Chebských se nedotýkají, při tisku vynechány a jen krátkými slovy obsah jich naznačen.] (1592, 10. května) | |
| 29 | Císař Rudolf II. dává inst micci Janovi e Varvažova, rychtáři císař šitému v Kouřimi, kteraJc při témž úřadě říditi a spravovati se má. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 14. července.) | |
| 30 | Komora česká napomíná Oldřicha st. Svatkovského z Dobrohošté, aby instrukcí výběrčího odevzdal Václavovi Dvoreckému z Olbramovic, který na místě jeho od císaře ustanoven jest výběrčím posudného v kraji Bechynském. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 15. července.) | |
| 31 | Někteří Temei pod obojí Žalují Vilímovi z Rožmberka a Adamovi z Hradce na administrátora jich konsistoře Fabiana Rezka, jejž za administrátora míti nechtěli; žádají, aby přítrž učiněna byla nepořádkům, kteréž týž ve správě náboženské byl zavinu. (1592, 15. července.) | |
| 32 | Mandát císaře Rudolfa II., kterýms nařizuje se, aby z míst morem nakažených, zvláště pak z království Polského, kdes rána morová ai k Slezským hranicím se rozšířila, žádný do měst Pražských přijímán nebyl. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 6. srpna.) | |
| 33 | Mandát Rudolfa II. do hraje Kouřimského, aby obyvatelé vedle usneseni sněmovního k hotovosti zemské se připravili. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 8. září.) | |
| 34 | Císař Rudolf II. nejvyšším úředníkům zemským, aby podali dobrozdání, jakým způsobem by na odvrácení nebezpečí, jež nastalo novými vpády tureckými do Charvatska a kteréž by i země koruny České ohrožovati mohlo, mimo obyčejnou na obranu hranic zemí Českých sněmem svolenou berni ještě větší část peněz na vyzbrojení četného vojska sehnána býti mohla. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 14. září.) | |
| 35 | Spis pamětní o poradách, kteréž roku 1592 při císařském dvoře v Praze se konaly za přítomnosti arciknížete Arnošta Rakouského mesi císařskými tajnými a dvorské komory radami k tomu zřízenými v příčině nutných opatření válečných po opětném vpádu Tureckém do Charvatska. V jednáních takových porad ukázáno císaři 1. jakými prostředky by od Turků, ještě nedobyté pevnosti pohraničně obhájeny a 2. jak by ztracené pevnosti opět vydobyty býti mohly; 3. jakým způsobem by pro válečnou takovou potřebu sehnány býti mohly peníze, vojsko, munice a provianty na sněmích českém, moravském a slezském, více při knížatech a stavích Německé říše, při papeži, Vlašských knížatech a při lennících, jakož i při panovnících Španělském, Švédském, Ruském a Dánském; po ukončení pak sněmův aby skrze osoby některé při zámožnější šlechtě a měšťanstvu vyhledával dobrovolných darů na pomoc proti Turku. (Sine dato. [1592.].) | |
| 36 | Čásť dobrého zdání komory dvorské v Praze o návrzích, které při poradách, v Praze roku 1592 konaných v příčině opatření peněz na válku s Turky činěny byly. (Sine dato [1592.]) | |
| 37 | Císař Rudolf II. nařizuje komoře české, aby na místech, lide pohraniční do se vybírá, učiněna hýla opatření proti vývozu honí se země, poněvadž k nastávající válce proti Turku jich bude potřebí. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 15. října.) | |
| 38 | Komora dvorská [ve Vídni] podává arciknížeti Matiášovi své dobré zdání o tom, na jaký způsob by po příkladu Čech a Moravy dosažena býti mohla pro císaře pomoc peněžitá, bud jako dobrovolný dar nebo půjčka, na obranu proti Turkům i od stavův Rakouských. (VE VÍDNI 1592, 6. listopadu.) | |
| 39 | Rudolf II. Janovi Jetřichovi st. z Žerotína a Krištofovi Želinskému z Sebuzína, aby k ruce císařské na soudu komorním přisouzené zboží zápisné a Bernartovi hraběti z Hardeku prodané do desk zemských jako dědičné vepsati dali. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 19. listopadu.) | |
| 40 | Komora česká nařizuje Kutnohorským, aby mandát císařský, kterýmž zapovídá se vývoz prachu a sanytru z království Českého vyhlásiti dali v místě obyčejném. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 19. listopadu.) | |
| 41 | Nařízení císařské nejvyššímu kanclíři království Českého Adamovi z Hradce, aby s nejvyššími úředníky zemskými v příčině defensí království Českého a přvtělených zemí proti Turku se uradil a o tom podal dobré zdání. (V PRAZE. 1592, 28. listopadu.) | |
| 42 | Eliáš Šmidtgrabner z Lusteneku, důchodní cis. v království Českém, kvituje Rokycanské se 300 kop gr. m., kteréž byli císaři zapůjčili na pomoc proti Turku. (V PRAZE. 1592, 23. prosince.) |
Sněmové, jednání l. 1593 i 1594 a právní proces Jiřího Ladislava z Lobkovic.
| 43 | Ondřej, biskup Vratislavský, nejvyšší hejtman v Slezsku, císaři zprávu činí o jednání, které na poručení jeho měl s knížaty Jáchymem Lehnickým a Karlem s Minsterberka, v příčině vypravení poslů v ze Slezska do Prahy k společnému rokování a usnesení o defensí království Českého a zemí k němu příslušejících i uklizení odporu proti tomu činěného od stavů v knížetstvích Zahanském, Minsterberském, Frankenštejnském, Opolském. Biskup žádá císaře za dovolení k svolání knížat a stavů Slezských na den 22. února do Vratislavi, aby jim rozepsání sněmu na den 15. března ohlásil a je napomenul k vyslání plnomocných poslův do Prahy. (V NISE, dne 11. ledna 1593.) | |
| 44 | Rudolf II. žádá arciknížete Matiáše za nařízení při hejtmanu zemském a úřednících zemských na Moravě, aby jezdci, sněmem povolení, s měsíčním platem 3 zlatých nebo menším zatím pohotově drženi byli, a vedle potřeby ve čtrnácti dnech k přehlídce shromážditi se mohli; v příčině jezdců, z Čech že sám nařízení učiní. (V PRAZE. 1593, 12. ledna.) | |
| 45 | Vrchní úředníci zemského fojtství v Dolní Lužici podávají císaři zprávu o svolání širšího výboru stavovského ke dni 26. ledna do Lubna a o žádosti téhož, aby komisí, jež k uklízení sporu vzniklého mezi Horní a Dolní Lužicí v příčině postavení počtu vojska k defensí ustanovena byla, nařízeno bylo, aby mezi oběma zeměmi narovnání učinila dříve, nežli opět sejdou se vyslaní ze zemí koruny české,sice že he obávati se nových stížností. (V LUBNĚ, 1893. 27. ledna) | |
| 46 | Poznamenání berně domovní na válku tureckou, posudného a sbírky na zaplacení dluhů královských, kteréž na sněmích v Čechách a na Moravě r. 1587 a 1590 povoleny byly a v letech 1592 a 1593 přestaly. (1593, 31. ledna.) | |
| 47 | Gedeon Kindler, kancléř při úřadu zemského fojtství Dolnolužického, zasílá Jaroslavovi z Kolovrat, zemskému fojtu v Dolní Lužici zprávu, kterou vrchní úřadníci podávají císaři o sjezdu širšího výboru stavovského a projevu jeho v příčině obeslání nové schůze zástupců se semi koruny České, na které státi se má konečné usnesení o defensí; zároveň odevzdává list Žibřida z Promnic, Karla z Kitlic a Hanuše ze Schliebenu, hejtmana zemského, v příčině sporu Jana Bíbrštejna o léno. (1593, 4. února.) | |
| 48 | Komora dvorská oznamuje císaři, ze na sumu 100.000 tolarů, kterou nejvyšší úředníci zemští v Čechách pro něho vypůjčiti se slíbili, posud hotově složeno bylo jenom 10.000 tolarů od presidenta komory české na rukojemství nejvyššího hofmistra zemského, Jiřího s Lobkovic, a taktéž 10.000 tolarů od nejvyššího kancléře na rukojemství nejvyššího písaře zemského; jednání s jinými osobami že nemělo výsledku. Komora radí císaři, aby učiněno bylo nejvyšším úředníkům připomenutí v příčině sehnání plné sumy. (1593, 9. února.) | |
| 49 | Komora dvorská podává císaři zprávu o tom, co od r. 1587 jednáno bylo se stavy v Čechách, Moravě a Slezsku o defensí, a radí mu, aby od semi těchto, nežli na novo svolá schůzi jich zástupců, žádal výslovnou přípověď, že plnomocní poslové jejich vyhoví výtkám císařovým proti dřívějším usnesením v příčině defensí; i radí dále, aby na nejbližším sněmu českém upuštěno bylo od podmínky, le, v případu války neb veřejné hotovosti, berně na zaplacení vojska na hranicích při horních městech Uherských svolená, zadržána a na defensí obrácena býtt má, poněvadž by jinak hranice tyto obrany zbaveny a nebezpečí nepřátelskému vydány byly, jakož se bylo stalo s hranicí Charvatskou; příznivého usnesení sněmu českého že by zajisté také ostatní země následovaly. Na konec radí komora císaři, aby za příčinou opatření potřebných peněz vyžádal si od nejvyšších úředníků zemských v Čechách dobré zdání v příčině zavedení sbírky z masa. (1593, 12. února.) | |
| 50 | Komora dvorská oznamuje nejvyšším úředníkům v Čechách, ze císař uznává potřebu svolati znovu sjezd poslanců ze zemí koruny České k poradám o společné defensí, že však jest toho úmyslu žádati na sněmu českém, aby i v tom případu, kdyby na defensí skutečně došlo, z berně na válku tureckou svolené vojsko na hranicích při horních městech Uherských placeno bylo, poněvadž by bez žoldu hranice opustilo a nepřátelům v moc vydalo; císař že žádá od nejvyšších úředníků zemských dobré zdání, kterého času by sjezd k poradě o defensí konán býti měl. (1593, 13. února.) | |
| 51 | Jaroslav z Kolovrat, zemský fojt v Dolní Lužici, odevzdává císaři zprávu svých vrchních úředníků,o vyjádření širšího výboru stavů Dolnolužických v příčině obeslání nové schůze zástupců ze zemí koruny České, na které konečné sjednocení o defensí státi se má, a radí, kterak by při této schůzi posavadní spor mezi Horní a Dolní Lužicí v příčině stavění vojska k společné obraně uklizen býti mohl, (V PRAZE. 1593, 14. února.) | |
| 52 | Rudolf II. žádá arciknížete Matyáše, aby s dvorskou válečnou radou uvažoval a dobré zdání podal, jakých prostředku by bylo třeba v případě náhlé potřeby válečné, nešli mimořádná pomoc od stavů českých již povolená a na Moravě i v Slezsku vyjednávaná v skutek uvedena bude. (V PRAZE. 1593, 14. února.) | |
| 53 | Komora dvorská žádá českou dvorní kancelář za vydán císařského reskriptu, kterýmž by stavům království Českého a všech přivtělených zemí k bedlivému uvážení předloženy byly námitky císařovy, činěné proti návrhu mu podanému r. 1587 v příčině veřejní hotovosti a zvláště proti artikuli, aby v případě výpravy veřejné hotovosti peněžitá pomoc proti Turku nebyla zadržána, nýbrž aby na veřejnou hotovost jiná daň snad z masa, jakož v Cechách navrženo a na Moravě již zavedeno, odváděna byla. Země ke království přivtělené mají oznámiti, zdali ke dni, jejž císař určí v příčině společné úřady o defensí, plnomocníky své vypraví. (1593, 22. února.) | |
| 54 | Starší nad havíři a rada dolu Kaňkovského přiznávají se, že mají statku vedle odhadu za 1052 kopy 30 grošů českých a že pro opatření veřejné hotovosti k šepmistrům na Horách Kutnách se připojili. — Starší nad havíři hor stříbrných na Horách Kutnách vyznávají, ze mají statku vedle odhadu z léta 1557 za 525 kop 53 groše 4 d. č. a že v příčině opatření veřejné hotovosti k šepmistrům a k obci Kutnohorské se přivtělili. — Konšelé minciřští a prejeřští dvoru Vlašského na Horách Kutnách vyznávají, že mají statku na dědinách k zadusí sv. Václava za 100 kop grošů c. a že k obci Kutnohorské v příčině veřejné hotovosti se připojili. — Kněz Jiřík Taxerus, opat kláštera Matky Boží v Sedlci přiznává se, že vedle odhadu z r. 1557 drží statku klášterního za 1800 kop grošů č. (NA KAŇKU, HORÁCH A V SEDLCI. 1593, 23. a 24. února.) | |
| 55 | Dobiáš Šlechtín ze Sezemic a na Puchři i na místě Jana a Jetřicha vlastních bratří svých nedílných vyznává, že vedle odhadu z r. 1557 má statku za 1000 kop grošů č. — Jan, Václav a Mikuláš, bratří nedílní Šatní z Olivetu přiznávají se, že drží statku vlastního a zádušního, kteréhož po otci svém Jiříkovi Šatném z Olivetu užívají, vedle odhadu z r. 1557 za 2500 kop grošů č. (NA HORÁCH KUTNÁCH. 1593, 24. února.) | |
| 56 | Královské přednesení na sněm, jenž zahájen byl dne 19. března 1593 na hradě Pražském. | |
| 57 | Přílohy k předloze královské, přednesené na sněmu dne 19. března 1593. | |
| 58 | Stížný spis, podaný Šebestianem Vřesovcem po zahájení sněmu léta 1593 dne 20. března nejvyšším úředníkům zemským, kterými žádá se 1. aby stavům oznámeno bylo, potvrdil-li císař Rudolf II. privileje království Českého, a stalo-li se tak, aby listina o tom ve sněmu přečtena byla; 2. aby císař uprázdněný úřad nejvyššího purkrabí vedle zřízení zemského obsadil a zboží úřadu tomu odňaté, zejména města Velvary a Hradčany, zase navrátil ,3. aby budoucně nebyl držán sněm neb soud zemský, dokud uprázdněné úřady zemské nebudou obsazeny 4. aby císař odvolal přísný mandát, který léta 1593 v příčině neplatné mince bez narovnání se stavy byl vydal, a aby obyvatelé panského a rytířského stavu z té příčiny nebyli před soud komorní poháněni; 5. aby císař více nevydával nařízení, kterými se vykonání nálezů soudních odkládá; 6. aby pro zamezení častých vražd v městech Pražských a jinde cizozemci, kteří nejsou v službách ani při řemesle, odtud vybyti byli, prodávání a nošení krátkých ručnic aby se zapovědělo, a ti, kteří v soudy vkračují násilným vybavením zločinců, z vězení, aby přísně trestáni byli; 7. aby usnesení sněmu z r. 1575, vedle kterého půjčky nepořádné ztrátou hrdla a statků se tresčí, zrušeno bylo a aby finnici jenom peněžitou pokutou stíháni byli; 8. aby císař nekupoval statků stavům náležejících; 9. aby "viza" na zápisy a vklady ve dekách zemských po uplynutí dvou neděl z desk zase vymazána byla; 10. aby pánům a rytířům na statcích jejich od služebnictva lesního ze sousedních panství královských v myslivosti bráněno nebylo; 11. aby artikule obecní, o kterýchž na sněmu l. 1575 usnesení se stalo, v tomto sněmu k dokonalému vyřízení přišly. (1593.) | |
| 59 | Zpráva sněmovních vyslanců, z Hory Kutné o sněmovním jednání dne 23. a 24. března 1593. | |
| 60 | Císař Rudolf II. žádá stavy české za povolení, aby nejvyšší komorník království Českého ves Běleč k úřadu jeho náležející a ve "forštu" panství Hrádku Křivoklátu ležící za jiný grunt mimo "forš"t směniti mohl. (1593.) | |
| 61 | Císař Rudolf II. oznamuje stavům českým na sněmu shromážděným, jakou učinil smlouvu s purkmistrem a konšeli/, staršími obecními i na místě vší obce města Brodu Českého strany na onen čas při směně vsi Štomíře na ves Opočnici vymíněných ospův a vožení žernovův neb kamení mlýnského ke mlýnu Poděbradskému. I žádá stavův za povolení k smlouvě, aby Česko-Brodským ve dsky zemské vloženo býti mohlo. (1593, ve středu po neděli postní Oculi (24. března).) | |
| 62 | Císař Rudolf II. oznamuje stavům království Českého na sněmu shromážděným, že dědičně prodal Mikulášovi Střelovi z Rokyc ves Libodřice, i žádá za povolení takového prodeje, aby táž ves pozůstalé manželce Mik. Střelové z R., jakožto mocné por učnici, ve dsky zemské vložena býti mohla. (1593, ve středu po neděli Oculi (24. března).) | |
| 63 | Zpráva vyslaných z Kutné Hory o jednání sněmovním dne 24. března 1593. | |
| 64 | Rudolf II. oznamuje Kutnohorským, že zvoleným v městě jich výběrčím Jiříkovi mladšímu z Řásné a Jiříkovi Růžickému s komory České instrukci vydána byla, jak by při vybírání sbírky sněmem povolené k zaplacení dluhu 100.000 kop míš. chovati se měli. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM, 26. března 1593.) | |
| 65 | Stav městský žádá vyšší stavy na sněmu shromážděné za přímluvu k císaři, aby nedostatku kněžstva odpomoženo bylo, administrátor kněží z obcí a osad bezpotřebně aby nevyzdvihoval, při konsistoři pak lepší řád aby zaveden byl. (1593. 26. března.) | |
| 66 | Pražané a města žádají vyšší stavy na sněmu shromážděné sa pomoc a přímluvu k císaři, aby lidé zvláště v městech Pražských kožešníkům, krejčím i jiným obchodníkům v živnostech překážky nečinili. (1593. 26. března) | |
| 67 | Pražané a města království Českého žádají stavy vyšší na sněmu shromážděné, aby od usnesení z roku 1585 v příčině přijímání čeládky s fedrovními listy upuštěno bylo. | |
| 68 | Vyslanci Kutnohorští podávají zprávu o jednání sněmovním dne 26. a 27. března 1593. | |
| 69 | Zpráva vyslaných Kutnohorských o sněmování dne 27. a 29. března 1593. | |
| 70 | Vyslanci Kutnohorští podávají správu o sněmovním jednání od 30. března do 1. dubna 1593. | |
| 71 | Vyslanci Kutnohorští podávají radě města Hory Kutné zprávu o sněmovním jednání dne 2. dubna 1593. | |
| 72 | Vyslanci Kutnohorští podávají radě města Kutné Hory zprávu o jednání sněmovním dne 3. dubna 1593. | |
| 73 | Císař Rudolf II. oznamuje stavům českým na sněmu shromáMěným, že učinil směnu s nejvyšším sudím Jiřím Bořitou z Martinic o statek Lány, o rybník Žehrovský s násadou, s okrajky okolo téhož rybníka, z nichž plat na Hrádek Křivoklát se platil, s vrchností na mlýnu pod hrází téhož rybníka, dále o jednoho člověka ve vsi Nenačovicích prelátům kostela Pražského za poddaného jich ve vsi Vítově, kteréhož člověka ve Vítově jmenovanému sudímu také postoupil. Poněvadž taková směna k dobrému panství Křivoklátského jest, žádá císař stavův za povolení, aby to vše nejvyššímu sudímu a člověk v Nenačovicích prelátům kostela Pražského ve dsky vloženo býti mohlo. (1593, (y outerý po Judica) 6. dubna.) | |
| 74 | Odpověď arciknížete Ferdinanda na ústní přednesení císařského rady Reicharta Streina v příčině stržného spisu, podaného na sněmu českém jménem stavu panského a rytířského nejvyšším úředníkům zemským. Arcikníže radí císaři, aby Ladislava z Lobkovic ihned zatknouti, vyslýchati a před soud pohnati kázal, aby takto účastníci vypátráni a potrestáni býti mohli; neradí však císaři, aby mimo soud proti vinníkům něco podnikal. Uprázdněný úřad nejvyššího purkrabí nechť císař co nejdříve obsadí osobou,která nenáleží k straně Popelově. (1593, 23. května.) | |
| 75 | Dobré zdání arciknížete Ferdinanda na otázky, které císařský rada Reichart Strein po písemné odpovědi jemu předešlého dne dané v pamětním spise na novo přednesl. Arcikníže radí, aby císař především obsadu uprázdněný úřad nejvyššího purkrabí a aby Ladislava Popela z Lobkovic na hradě Pražském zatknouti dal, k čemuž prý má právo i přes to, že podobného případu ještě nebylo. Proti "povědomé osobě", totiž nejvyššímu hofmistru Jiřímu Popeloví z Lobkovic, jehož arcikníže seznal býti mužem "lstivým, obojetným a nevěrným", nechť císař soudně zakročí a dle zásluhy ho přísně potrestá. (1593, 24. května.) | |
| 76 | Rudolf II. obesýlá stavy království Českého na hrad Pražský ke dni 30. června, aby o předešlém ujednání a svolení sněmovním relací sepsána a vyhlášena býti mohla. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1593, 28. května.) | |
| 77 | Císař Rudolf II. nařizuje Ferdinandovi Hoffmanovi z Grinpichlu a Krištofovi Želiňskému z Sebuzína, aby Jáchymovi Novohradskému z Kolovrat pojištění dluhu (66.000 kop) na panství Loketské zapsali do desk zemských. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1593, 28. května.) | |
| 78 | Návrhy o prostředcích, kterými by sjednocení dosaženo býti mohlo mezi vírou katolickou a stranou pod obojí. Dobré takové zdání navrhuje, aby konsistoř utrakvistická podřízena byla arcibiskupovi; svátek Mistra Jana Busi budiž zrušen, pouť lidu k špitálu na Oujezdě v den Husův zapovědína; učitelové aby nebyli podřízeni universitě, dokud by nebyla zreformována, znovuzřízení vysokých škol budiž provedeno na prospěch náboženství katolického; usnesení sněmu Tridentského budiž v skutek uvedeno; knihy kacířské aby byly z Čech vyhlazeny; na Malé straně Ť sv. Tomáše, na Starém městě u sv. Jakuba a u Matky Boží Sněžné na Novém městě Pražském aby zřízeny byly katolické fary; sa nepřítomnosti císaře budiž ustanoven místodržící, kterémuž přidáni aby byli dobří rádcové z cizozemců; kancionál český budiž opraven; školy soukromé aby byly zapovězeny; katechismus Canisiův ve všech školách budiž zaveden; metropolitní chrám aby byla zveleben, arcibiskup a preláti voleni byli z obyvatelův království Českého, v Lužici aby jmenován byl sufragán arcibiskupství Pražského. (1593.) | |
| 79 | Císař Rudolf II. oznamuje komoře české, ze mu Joachym z Kolovrat k sumě 31000 tolarů léta 1579 půjčených na novo 35000 tolarů zapůjčil, i nařizuje, aby pojištění 66000 tolarů na panství Loketské a zapsání zástavy té do desk zemských bez odkladu opatřila. (V PRAZE, 1593, 1. června.) | |
| 80 | Někteří členové konsistoře pod obojí oznamují papeži Klimentovi VIII., že administrátora (Fabiana Benha) jen sa tím účelem do Říma vypravili, aby nedostatku kněžstva pomoženo bylo; kdyby něco jiného vyhledával, že by tak činil jen pro ctižádost svou a zisk svůj vlastní. Ukazují na jeho nestálost u víře a nezákonné jednání v úřadě, i připomínají, že kněžím ženiti se dovoloval, nesvěcené kazatele usazoval na fary, a ačkoliv pětkrát do kanceláře císařské k napomenutí volán byl, předce se nepolepšil. Na konec slibují papeži poslušní býti, ustanovení církevního sněmu Tridentského zachovávati, dětem svátost oltářní nepodávati, dospělým však jenom po vykonané zpovědi, a manželství kněží staviti i zapovídati. (V PRAZE. 1593, 19. června.) | |
| 81 | Chebští nařizují svým vyslaným v Praze, purkmistru Janu Wernherovi a syndikovi doktoru Bartoloměji Fuchsovi, aby proti poslednímu rozhodnutí císařskému, kterým zrušuje se clo dovozné v Chebu, však z věcí vyvážených se zavádí, privileje města hájili a žádali za jich šetření. (V CHEBU. 1593, 25. (15.) června.) | |
| 82 | Zápis, že rada města Chebu zaslala svým vyslaným v Praze opis rozhodnutí císařského v příčině cla, kteréž příčí se privilejím téhož města, protož aby proti tomu čeho třeba přednesli. (1593, 25. (15.) června.) | |
| 83 | Komora česká rozkazuje rychtáři a primasovi Starého města Pražského, aby v židech domy židovské, osoby obojího pohlaví i děti sečtli a poznamenání takové do komory české odeslali. (1593, 26. června.) | |
| 84 | Císař Rudolf II. povoluje purkmistru a konšelům mesta Rakovníka prodání neb směnění dvou kmetích dvorů v Hříšové, které Justina z Hořešovic ke kostelu a faře sv. Bartoloměje v Rakovníku odkázala, když blíže města něco jiného zjednají, tak aby důchod kostela a fary neutrpěl žádné ujmy. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1595, 28. června.) | |
| 85 | Stavové království Uherského vysílají Jana Kutassiho, biskupa Rábského a kancléře říšského, hraběte Františka Nadašdiho a hraběte Mikuláše Palffy-ho z Erdédu k stavům království Českého, aby při nich jako dobrých sousedích zjednali vydatnou pomoc proti společnému nepříteli Turku. (V PREŠPURCE. 1593, 1. července.) | |
| 86 | Purkmistr a rada města Chebu oznam/ují svým vyslaným v Prase (purkmistru Janu Wernherovi a syndikovi městskému doktoru Bartol. Fuchsiovi), se schvalují zakročení jich při dvorní kanceláři sa vydání opisů listin, které se týkají sporu med Chebem a Saskem, hlavně obhájení regalií a spravedlností císaře a koruny České v onom kraji; odkazují vyslané v příčině cla k posledně vydané instrukcí a podotýkají, že vína, jaké se pro presidenta nad apelacími žádá, v Chebu dostati nelze. (V CHEBU. 1593, 2. července (22. června.)) | |
| 87 | Císař Rudolf II. nařizuje Václavovi z Říčan a Humprectovi Černínovi z Chuděnic, aby povolení dané Prašanům Staroměstským za služby při sněmích prokázané, le statky pozemské kupovati a besrelace do desk zemských klásti mohou, vepsati dali do desk zemských. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1593, 5. července.) | |
| 88 | Komora česká starším židům Pražským, aby nařízení v příčině sečtení všech židů šachováno bylo. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM, 1593, 5. července.) | |
| 89 | Komora česká Kutnohorským, poněvadž Václav Vilímovský, výběrčí ungeltu na Horách Kutnách, do Hradce odebrati se míní, a druhý výběrčí zase jiného pomocníka žádá, aby jmenovali a do komory české oznámili dvě nebo tři osoby, z nichž by výběrčí ungeltu mohl býti ustanoven. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM, 1593, 14. července.) | |
| 90 | Někteří poddaní ve vsi Stokově žádají Adama Chenica, faráře a děkana Tachovského, aby na ně mimo obvyklé roboty a dávky neukládal nových břemen, jinače že by museli si stěžovati při arcibiskupovi Pražském. (1593. 17. července.) | |
| 91 | Komora česká táže se Kutnohorských, nebylo-li by jim na ujmu, kdyby Kaňkovští statky pozemské beni relace do desk klásti směli. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1593, 4. srpna.) | |
| 92 | Purkmistr a rada města Chebu dávají svému vyslanému v Praze, doktoru Bartoloměji Fuchsiovi, syndikovi, naučení, kterak počínati si má při jednání o záležitostech města, zejména v příčině cla a ochranné vrchnosti, kterouž sousední markrabí nad některými vesnicemi v kraji Chebském si osobují. (V CHEBU. 17. (7) srpna 1593.) | |
| 93 | Zdání tajné rady císařské o žalobě, kterou císař pohání Šebestiána z Vřesovic pro stížný spis na sněmu podaný. (Před 19. srpnem 1593.) | |
| 94 | Rudolf II. pohání Šebestiána Vřesovce z Vřesovic před soud zemský ke dni 5. října 1593 pro stížný spis, jejž ve svému nejvyšším úředníkům zemským neoprávněným spůsobem na místě pánů a rytířů na sněmu shromážděných byl podál, kterýms krále, pána svého, při stavích v ošklivost uvésti chtěl, a důstojnost královskou urazil. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1593, 19. srpna.) | |
| 95 | Někteří poddaní v Stokově stěžují si u arcibiskupa Pražského na děkana Tachovského, se, nové, nebývalé platy a roboty, které ani jemu ani předchůdcům jeho nekonali, na ně uvaluje, i prosí sa ochranu. (V ŠTOKOVĚ. 1593, 22. srpna.) | |
| 96 | Nařízení císařské vyšlé e kanceláře České soudu komornímu, aby před soud na hrad Pražský obeslanému Šebestianovi Vřesovcovi z Vřesovic též i prokurátoru císařskému Jindřichovi z Písnice napožádání půhony, důhony vydávány a svědkové zapisováni byli. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1593, 29. srpna.) | |
| 97 | Biskup, hejtman, nejvyšší úředníci a soudcové zemští i některé osoby z stavův markrabství Moravského při soudu zemském v Brně shromáždění vysílají do Prahy k stavům království Českého některé své vyslané, aby vyjednávali o poskytnutí přátelské jim pomoci proti Turku. (V BRNĚ. 1593, 14. září.) | |
| 98 | Adam Chenicius, farář a děkan v Tachove, ospravedlňuje se při arcibiskupu Pražském, Zbyňkovi Berkovi, proti žalobám některých poddaných v Stokově, i tvrdí, že od svých nespokojených poddaných jen toho po aduje, co vůbec poddaní svým vrchnostem konati jsou povinni. (V TACHOVĚ. 1593, 15. září) | |
| 99 | Mandát Rudolfa II., jímž obesílá stavy, aby dne 22. října do Prahy se sjeli a 23. t. m. na hradě Pražském najíti se dali, tak aby sněm předešlý k obecnému vyhlášení přijíti a skrze relací stvrzen býti mohl. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1593, 16. září.) | |
| 100 | Rudolf II. obesílá Ladislava staršího z Lobkovic na Zbiroze etc. před soud zemský ke dni 5. října 1593 pro stížný spis, kterýž návodem jeho Šebestian Vřesovec z Vřesovic jménem pánův a rytířův na sněmu shromážděných úředníkům zemským byl podal, jímž král při stavích českých v ošklivost uveden býti měl a důstojnost královská uražena byla. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1593, 16. září.) |