142. Mandát císaře Rudolfa o sbírky na zaplacení 100.000, kteréž se nejvyšší úředníci zemští byli vzdlužili na potřebu míst hraničných a pro ochranu království Českého.

1593, 15. listopadu. — MS. souč. v archivu města Prahy č. 1083.

My Rudolf etc. Oznamujem všem vuobec i jednomu každému obzvláštně z obyvateluov Starého, Nového i Menšího měst Pražských, věrným milým, a na vědomí dáváme: jakož podle sněmovního snesení strany zbírky na zaplacení statisíc (v které jsou se úředníci nejvyšší zemští pro nenadálou potřebu míst hraničných a ochranu tohoto království i zemí k němu příslušejících vzdlužili a na díle jistce postavili) všickni tři stavové jsou se snesli, aby jistá zbírka k zaplacení té summy vypůjčené ode všech tří stavův království tohoto Českého, věrných našich milých, svolená za tři léta pořád zběhlá vycházela.

Předně z každého džberu ryb, neboližto z kopy štik a kaprův, což se koliv toho prodá, též z každého vědra vína, kteréžkoliv a od koho koliv se vyšenkuje, též z každé láky sladkého pití, z dobytkuov, vína páleného, peněz úročních jeden každý, což by v příčinách těch kdo povinen dáti byl, to vše ihned podle terminův sněmem nařízených beze všech protahův odvozovali pod pokutami sněmem vyměřenými. I aby žádný nevědomím, v které místo a komu i kterého času to, což jednomu každému též zbírky dáti náleží, od sebe odvésti měl. sebe nevymlouval, ráčili jsme k též zbírce obzvláštní osoby naříditi a jim povinnost vydati, aby to vše, což tak komu též zbírky dáti náleží, spravedlivě skrze ně se vyřizovalo. Kteréžto osoby dle povinností svých tento pondělí příští po sv. Alžbětě na touž zbírku na rathauze na velikém mazhauze v jednom každém městě Piažském zasednou a při té práci každodenně trvati budou. Protož vám všem i jednomu každému obzvláště milostivě poroučeti ráčíme, abyste každého téhodne všickni, kdož k též zbírce zavázáni jste, beze všeho obsílání časně na týž mazhauz rathauzu v jednom každém městě Pražském nacházeti se dali, a kdo jest čím kterého dne z věcí sněmem nařízených dáti co povinen, to vše vejběrčím našim pořádně od sebe bez zadržování odvedli.

Kterážto zbírka tímto způsobem jíti má. Předně co se dotýče zbírky z ryb, což by tak kdy obec anebo některé obzvláštní osoby z obyvatelův měst Pražských rybníkův sloviti dali, aby ihned téhož týhodne, nečekaje dalších terminův, z každého džberu ryb pořádných, jakž sněm vyměřuje, což náleží, vejběrčím odvedli.

Z strany pak zbírky z mas, starší řezníci přísežní na své povinnosti to opatrovati povinni budou, aby v jednom každém téhodnì mezi sebou a svými spolubratřími bedlivě přehlídali a skrze písaře svého cechovního poznamenati dali, co který řezník jakého dobytka podle znění sněmovního zbije, a z čeho co zbírky dáti má. Potomně každého dne pondělního v svitání dotčení starší na rathauz k vejběrčím aby chodili a jim poznamenáno pořádně, beze všeho pochybování, co kdo čím povinen jest, dávali, podle starších pak i jiní tolikéž řezníci v týž den pondělní před též vejběrčí aby se postavovali a ihned tu, čím kdo též zbírky povinen za týž tejden jest, beze všech protahav odvozovali. Pakliby který řezník v týž čas terminovaný zbírky té, což naň dáti přišlo, neodvedl: vejběrčí zbírky dadi osobu jeho ihned v týž den starším řezníkům poznamenanou a starší řezníci zápověď učiní jemu, aby potad žádného dobytka nedal bíti, pokudžby toho, co prve zaseděl, nedal a nevypravil. Co se pak dotýče druhých řezníkův menšího pořádku, jenž huntýři slují, ty osoby v každém městě Pražském purkmistr a konšele vyhledati a jména jich vejběrčím v známost uvésti povinni budou, a při nich to též naříditi, aby týmž způsobem, jakož i od řezníkův pořádných, zbírka bez umenšení od nich vycházela.

Že pak i židé své obzvláštní masaře mají, kteříž jim dobytky bijí: starší židé na své povinnosti mezi sebou to tak opatrovati povinni budou a jsou, aby bedlivě každého týhodne dokonale pře-zvídali, co který masař dobytka a jakého na prodej zbije, a což tak se při nich vyhledá, tíž starší židé každého týhodne v outerý s týmiž masaři před vejběrčí aby se postavovali, a tu, což čím kdo by byl povinen, zbírku z týchž mas odvozovali. Pakliby starší toho kterého týhodne nevopatřili a v něčem pochybili, pokuty pět kop gr. č. propadnou, kolikrátby koliv toho se dopustili, k čemuž vězením přidržáni budou.

Co se pak vín všelijakých dotýče, poněvadž jest tomu rozuměti, že obyvatelé měst Pražských v sklepích svých i také obecných nemalý počet vín přespolních složených mají: protož se poroučí perkmistru našemu hor viničných, aby ihned s nařízenými vejběrčími a dvěma konšely z prostředku radních osob v jednom každém městě Pražském do všech domův šel a všechna všudy vína, kde a jaká koliv jsou, zinventoval a zanechaje sobě jednoho přípisu, druhý vejběrčím dal, aby věděli, podle čeho zbírku z vín vybírati. Což by se pak mimo to dále do měst Pražských vín uvozovalo: taková vína bez jistého dovolení purkmistra v každém městě Pražském spolu s perkmistrem hor vinič ných aby pouštěna nebyla, a komužby propuštěna byla, aby cedulku měl od úřadu purkmistra jed noho každého města s podepsáním tolikéž perkmistra našeho; kdež vejběrči každou sobotu v jednom - každém městě povinni se budou při úřadu purkmistrským a perkmistrským zastavovati a tu, komu každého týhodne co vín propuštěno jest, přezvídati a do svých register sobě poznamenati. Podle toho žádný v městech Pražských vína aby nenačínal pod propadením té nádoby, kterou by mínil načíti, anebo peněz za touž nádobu utržených, než vždyckny prvé před dvěma dny aby se na rathouze před vejběrčími postavil a jim pravdu oznámil, že vína nádobu jednu buď více načíti chce. Což vejběrčf poznamenajíce měřiči sudův přísežnému takovou nádobu vína vydaného dají změřiti, a ten, kdož to víno vydal, má po vydání vína ihned vejběrčímu oznámiti a tu beze všech dalších odkladův zbírku což náleží odvésti. Pakliby toho neučinil a po vydání vína do třetího dne zbírky nezpravil, ten každý pokuty dvě kopě gr. č. propadne, kterážto k též zbírce připojena a ihned zvyupomlnána býti má; k čemuž purkmistr a konšelé v jednom každém městě bez prodlení dopomáhati zavázáni jsou a budou.

Sladká pití tolikéž vejběrčí, přivezmouce k sobě jednoho z rady konšela, ve všech městech Pražských ihned popsati a měřičem vinným svizirovati dají a co která nádoba drží, to pilně poznamenají. Cožby pak mimo to více sladkých pití do měst Pražských se uvozovalo, takových sladkých pití žádný nemá z vozu do domu svého přijímati, až prvé dá znáti vejběrčim téhož města, kteřížto přijdouce s měřičem vše, což tak přivezeno jest, spatří a sobě poznamenajíc svizirují. Z kterýchžto sladkých pití každý kvartál od začetí této zbírky zouplna, což náleží, odvozovati ti, kdož je k sobě přijali, povinni vejběrčim budou.

O pálená vina. Kdož pálí, nebo z jiných měst skoupená sem přivozují, na ty osoby vejběrčí s pilností se vyptávajíc, je sobě poznamenají a každému cedulku jejich ohlášeni dají, tak aby se vědělo, od koho zbírky žádati, z nichžto jeden každý podle svědomí pravdu oznámiti a každou středu, což náleží, zbírky odvésti má. Že pak z jiných okolních měst mnoho osob v soudkách pálená vína do měst Pražských přinášejí a chodě po ulicích s nimi je prodávají: na to se pozor jmíti má, aby bez dovolení úřadu a vědomi vejběrčích toho se nic nedalo, než každý kdožby tak příchozí pálené při-nesa prodávati chtěl, aby prvé sobě na to cedulku od vejběrčích objednal a zbírku ihned odvedl.

Z úročních pak peněz při každém sv. Havle a sv. Jiří, čímž kdo povinnovat jest, bez napomenutí odvésti ať nepomíjejí, a tak jeden každý, vědouc o tom, bude se věděti čím spraviti a před pokutami vyvarovati. Na čemž jakž sněmovnímu snesení zadost učiní, tak i jistou a konečnou vuoli naší císařskou naplní. Datum v pondělí po památce sv. Martina 1. 1593 etc.




Přihlásit/registrovat se do ISP