1593, 7. prosince. — Opis souč. v rukop. arch. místodržitelství král. českého. Majestalien 1576 — 1594.

Rudolf Druhý etc. Statečný Šebestiane Vřesovče z Vřesovic. Jakož o tom dobru vědomost máš, když sme tebe léta tohoto 1593 při času památky Nanebevzetí blahoslavené panny Marie listem naším císařským, aby se v outerý po zasednutí soudu zemského, to jest pátého dne měsíce října tehdáž nejprve příštího a již jminulého, před vlastní osobou naší císařskou, jakožto králem Českým, nejvyššími ouředníky a soudci zemskými, též radami našimi na hradě našem Pražském postavil a z toho, co jest se nám spisem tím od tebe do sněmu téhož léta stavuom království našeho českého, věrným našim milým, od nás rozepsaného a položeného přineseným nevinně ublížilo, práv byl, obeslati a téhož času na poníženou prosbu tvou urozeného Ladislava staršího z Lobkovic (pravíc ty jeho toho spisu puovodem býti), aby tebe v tom obeslání zastoupil, k témuž dni také obeslati a na tu při s dotčenými nejvyššími ouředníky, soudci zemskými a radami našimi zasednouti ráčili, že jsi se skrze prokurátora svýho, jsouce toho osobně přítomnej, vohlásil, že se s námi v žádný soud dávati nemíníš, nýbrž za vinnýho se pokládajíc, nás, pána a krále tvýho, abychom tobě to, že si se v tom potřebovati dal a toho spisu tak na ourážku duostojenství našeho se vztahujícího dotejkal a jej i do sněmu přinesl a nemalému počtu panského i rytířského stavu spolu shromážděným v soudné světnici podal, milostivě prominouti ráčili, poníženě, pokorně prosil. Nicméně když si proti nadepsanému Ladislavovi staršímu z Lobkovic v té při o zastoupení právo ustál a statečný Jindřich z Písnice, rada a prokurátor náš v království Českém, na místě a jménem naším na to, aby průvod jeho proti tobě zavedený čten a publikován byl, nastupoval, tolikéž jsi se nám na milost dal a, podavši obšírné suplikací nám, od nejvyšších ouředníkuov, soudci zemských a rad našich skrze urozeného Adama z Hradce, radu, komorníka našeho a nejvyššího purkrabí Pražského, na místě a jménem naším, že takovou pokoru tvou v své milostivé uvážení vzíti a jiným časem tobě na poníženou prosbu tvou odpověď dáti chtíti ráčíme, oznámení dostal. I chtíc my tomu dříve a prvé, než bychom ven z království tohoto našeho českého na sněm svaté říše vyjeli, konec učiniti a na místě postaviti, protož tobě den jistej, jmenovitě tu středu po památce obrácení sv. Pavla na víru křesťanskou, to jest dvacátého šestého dne měsíce ledna léta příštího 94. k tomu pokládati; a přístně poroučeti ráčíme, aby se na již jmenovaný den v hodinu osmou na puoi orloji ranejm jitrem před vlastní osob[o]u naší císařskou a královskou, nejvyššími ouředníky a soudci zemskými, též radami našimi na hradě našem Pražském, ničímž se nevymlouvajíc, osobně postavil a neodjíždějíc odtud dallího našeho vyměření očekával a tomu, což tobě pro takové přečinění a proti nám, pánu a králi tvému, předsevzetí uloženo bude, zadosti učinil. Na tom jistu naši císařská a královskú vuoli naplníš. Dán na hradě našem Pražském v outerý po sv. Mikuláši léta etc. 93 etc.