V PLZNI. 1594, 12. března. — Orig. v arch. arcib. Pražského.

Nejdůstojnější a osvícené kníže, pane můj milostivý! VknMti modlitby své ponížené i služby napřed vzkazujíc, zdraví i ve všech prácech prospěch od pána Boha poníženě vinšujic žádám. Porozuměl sem tomu, milostivý kníže, že pan Ladislav z Lobkovic mezi jinými pokutami od slavného soudu tak ztrestán, že statkův svých zbaven jest, kteří na JMCskú, jakožto krále českého, připadli. Na týchž pak gruntech někdy pana Ladislava jest nemálo far a zvláště na panství Zbirovském, kteréžto fary od starodávna k archidiakonství Plzeňskýmu příslušely. Ale pan Ladislav proti zřízení zemskému změniv v nich kněžstvo a náboženství (ješto poddaní na větším díle ještě všickni zůstávají katolitšti [sic], pod jednou přijímajíce), jiné tam uvedl byl, kteréž posavad zůstává, kněžstvo nesvěcené luteránské a do Čech vběhlé. VknMti poníženě návěští dávám, abyste takové kolatury od JMCské, prvé nežliby JMt z země této vyjeti ráčil, sobě vyžádati a tak těch sektářů odtud puditi a zase katolitské kněžstvo na ta místa vsaditi ráčili. Není jiná naděje, než že to při JMCské slovem obdržeti ráčíte a poddaní těch far a kostelův budou za VknMt ustavičně pána Boha prositi; neb jsou velice souženi byli pod těmi kacíři. Ráčíte u Boha odplatu a v církvi svaté poctivá pochvalu zejskati. VknMti poníženě se poručena činím. Datum v Plzni den svatého Řehoře papeže léta 94. VknMti poslušný kaplan