268. Městská rada Rakovnická nejvyšším úředníkům, soudcům zemským a místodržícím v království Českém, že z výslechu zhoubců v Rakovníce uvězněných na jevo vyšlo o ještě jiném lotrovském puntu žhářů; dotazují se, co s lotry při právě u nich trápenými dále díti se má.

V RAKOVNÍCE, 27. července 1594. — Kopiář v arch. města Rakovníka.

V. u. p. p. etc. Jedno i druhé z důležité potřeby učinili jsme VMtem psaní na vědomost dávajíce, jací zhoubcové zemští při právě našem jsou dosaženi, z nichž tři osoby mužského pohlaví a jedna žena, jaké jsou vyznání učinili, to jsme VMtem v vejpisích odeslali, za to žádajíce, abyste ráčili v ta místa, kdežby principálové a spolutovaryšové jejich nalezeni a dosaženi bejti měli, aneb mohli, poručení rozeslati a, byl-li by který z nich dosažen, aby ku právu našemu bez meškáni dodán byl, naříditi ráčili. Jakž takové naše psaní to siřeji obsahovalo a zavíralo. I oznamujeme VMtem, že jest se opět na Janovi Zajíčkovi Bydžovským, jinak Valentovi a Václavovi Čápovským, jinak Královi, chodcích, ku právu našemu z města Lůna a Roudnice poddaných vyhledalo a našlo, že ještě jiný lotrovský punt zhoubců zemských, kteříž v Čechách i na Moravě páliti měli a jak mnoho jich jest, tomu z příležitých českých výpisův, zvláště pak z vyznání Jana Zajíčka milostivě vyrozuměti ráčíte. Nad to vejš dosažen jest také Hans Schleierweber, kteréhož dotčení zhoubcové zemští, jichž sme zločinné vyznání VMtem předešle odeslali, Jiříkem Vincencem chromým jmenují a od práva města Domažlic ku právu našemu přivezen, kteréhož když jsou pohleděním poznali a také téměř i všecko to, což sou o nezpůsobu těla jeho i řemesle vyznali, při něm se našlo, jemu jsou to z oust v uši mluvili, že jest jim za pálení platil a mluvil, aby jen jistě pálili, že jim více peněz dáti chce; on tomu všemu odepřel a se vysoce pána Boha, že mu křivdu dělají, dokládal. Na čemž když se nám přestati nevidělo a dotčení zhoubcové na tom neústupně stáli, že to tak jest smrtí stvrditi chtěje, poručili jsme k němu outrpným právem přikročiti. Na kteréž, ačkoliv se k ničemuž nepřiznal, však potom po trápení dobrovolně i také na druhém trápení to vše i vejšeji seznal, a od koho jest na pálení peníze, kde a jak mnoho, přijímal, oznámil, jakž z přiležitého německého vejpisu vyrozuměti ráčíte. I poněvadž se v takových outrpných vyznání netoliko Židův a Turkův, ale také ňáké osoby stavu rytířského nám neznámé dotejkati chce a žádný z těch židův, o nichž se zmínka v předešlém vyznání v sedmým a osmým artikuli činí, podlé poručeni od VMtí prošlého, k vývoda se nestaví a čím dál, vždy víc těch zhoubcův zemských se vyhledává, k nám podává (jakož pak opět z města Litoměřic ňákýho Jana Holýho, kteréhož Jan Zajíček jinak Valenta Slepým, jinač (račte odpustiti) Klečesrala jmenuje), očekáváme i z města Berouna ňákého Uhra, kterýž se němým dělal, jehož toho, který na pálení v Roudnici měl dáti 10 kop míš.býti soudíme, se nadějeme, tíž pak, kteří tak při právě našem ztrápeni jsou, jichž se sedm a osmá žena nachází, velmi zemdleni jsou a k nim (račte odpustiti) pro velký smrad těžký přístup jest, tak že se i mistru popravnímu s pacholky jeho při nich bejti obtěžuje a jest se obávati, aby některý v vězení neumřel a my pod tím velikou outratu, žádných prací při tom a pojezdův tento pilný čas žně nelitujíce, vésti musíme a v znamenitém nebezpečenství zuostáváme, nevíme co vejšeji činiti máme, protož VMti v poníženosti prosíme, co bychom dále s tak zemdlenými a nebezpečnými zhoubci zemskými činiti měli, že nás odpovědí, co nejdříve možné, milostivě spraviti ráčíte. Za odpověď brzkú žádati nepřestávajíce, s tím etc. Datum v městě Rakovníce v středu po památce sv. Jakuba apoštola Páně léta etc 94.