V RAKOVNÍCE. 1594, 30. července. — Kopiář v arch. města Rakovníka.

S. s. v. etc. Psaní VOp., v němž žádáte věděti, byl-li vrchní zhoubce zemský, kterýž jiným tovaryšům svým spoluzhoubcům zemským peníze na pálení dával, dosažen, co sou zlého učinili a ještě činiti v úmyslu měli aneb pozůstávající tovaryši jejich co vykonati mínili, abychom VOp. o tom zprávu psanú učinili, jsme porozuměli. I oznamujeme VOp., že máme na ten čas sedm dotčených zhoubcův zemských mužského pohlaví a osmou ženu, jichžto principál jest ňáký Hans Schleierweber na ruce nohy chromý (kteréhož žena jeho na maličkým nízkým vozíčku po městech vozila a on malinký hodinky, nožíčky ústy dělal, pečetě neb sekryty též ústy ryl), kterýž od Židův a Turkův peníze při jímal a spolutovaryšům svým, oni pak jiným, vydával. Takovýho pak tovaryšstva dvě roty se vyhledávají, jedna jest, které sám Hans Schleierweber platil a v té všecko Němci jsou, druhá jest, které Andres Gebert, jinač Haberpaur z Radonic od Vilémova, brav na to ouplatek od Hanse Schleierwebera, najímal a jí peníze vydával a v té rotě jsou Němci i Cechové, kteřížto netoliko krádežemi a velikými mordy, jako kucháním těhotných žen a plodů jejich, vinni jsou; ale také že jsou znamenité škody v Čechách ohněm již zdělali a mnohem větších též v Čechách, na Moravě i v Němcích zdělati usilovali i ty také, kterým předešle ohněm škodu učinili, pálením znovu navštíviti a o všecko je připraviti mínili. A pán Bůh všemohoucí, že jest lotrovský oumysl jejich přepodivně na jevo vynésti, ne moha dále jejich nepravosti snášeti, ráčil, z toho všickni jeho svaté božské milosti ustavičně čest a chválu vzdávati máme. Kdoby pak za tovaryše jich mimo ty, kteříž při právu našem zuostávajl, býti měli, z registříku příležitého vyrozuměti a tím se dále spraviti ano i spolusousedy VOp. před nimi vystříci i také po nich bedlivý pozor míti moci ráčíte. S tím etc. Datum v městě Rakovníce v sobotu po sv. Jakubu, apoštolu Páně, 30. Julii, léta etc 94.