V ŘEZNĚ, 1594, 23. srpna. — Rukopis souč. v arch. kníž. z Lobkovic t Roudnici.

Rudolf Druhý etc. Urození a stateční věrní naši milí. Jest vám dobře vědomé, kterak sme se s nejvyššími úředníky, soudci zemskými, též radami našimi soudu komorního a jistými osobami z stavu panského a rytířského z obce volenými, vedle moci nám a týmž osobám tímto teď posledním sněmem obecním dané, pro přetržení toho velikého nebezpečenství, kteréž království českému a zemím k němu náležitejm i všemu křesťanstvu nastalo, na tom s jich dobrou a svobodnou volí a z žádné jich povinnosti snésti ráčili, aby osoby usedlé stavu panského a rytířského životně a z měst našich a JíMCové, jakožto králové české, paní mateře naší nejmilejší, kteříž třetího stavu užívají, vosmého z sebe a z lidí poddaných všech stavů desátého člověka usedlého v tyto tak veliký i nenadálý potřebě proti tomu ouhlavnímu nepříteli všeho křesťanstva Turku zbrojně do polního tažení vypravili a v pátek po sv. Bartoloměji [26. srpna] nejprve příštím u města našeho Znojma k mustruňku obecnímu se sjeli a odtud kde největší potřeba ukazovati bude, že se obrátiti chtějí, jakož pak mandáty naše císařské po kraji vůbec vyslaný to vše v sobě siřeji obsahují a zavírají. I poněvadž se již ten čas kdyby se ten všecken lid k Znojmu sjeti měl, přibližuje a komisařů, kteříž by je pořádně zmustrovali a dobrý řád mezi nimi nařídili, též i nejvyššího polního hejtmana a jiné officíry polní vůbec vyhlásili, k tomu potřeba jest, protož jsme vás za též komisaře naše naříditi ráčili, milostivě poroučejíc, abyste se ihned co nejdřív možné, na touž cestu do Znojma vypravili a tam přijedouce, kteří by se tu koliv z osob stavu panského, rytířského, městského i vobecního sjeli a sešli a duchovní i jiní na svých místech vyslali, takovú volnost jich na místě našem od nich vděčně přijali, na místa náležitá, kde by se položiti měli, jim ukázali, nad tím, aby chudým lidem škody nedělali skutečně ruku drželi a k tomu je, aby se spolu v bázni boží pěkně a pokojně o všecko snášeli, napomínali. A poněvadž toto tažení z upřímné lásky k vlasti jich milé a pro obranu manželek, dítek a statkův jich, předně pak a nejvíce pro čest a chválu boží a rozmnožení svatého křesťanského náboženství předsevzato jest, hned po zmustrování tu, kdež toho největší potřeba ukazovati bude, bez odtahův se obrátili. A my to tak obmejšleti ráčíme, aby před všelijakým nebezpečenstvím, pokudž nejvejš možné bude, ochráněni a k Jeho Lásce k arciknížeti Matyášovi, panu bratru našemu nejmilejšímu, do ležení, aneb kdež by se nejužitečněji a nejpohodlněji bejti uznalo, obráceni byli. Po oznámení jim pak toho předkem revers náš, kterýž vám přlležitej odsýláme, jim ukažte a vůbec přečísti dejte, potom jej k dskám zemským pro budoucí pamět, aby k jiným privilejím zemským na Karlštejn dopraven bejti mohl, složte; dále potom ihned tejž lid všecken zmustrujte, nejvyššího polního hejtmana, jeho lejtnampta, polního maršálka, též i jiné od nás nařízené polní officíry vůbec vyhlaste, k poslouchání a ušetřování jich náležitému napomeňte, a jak by nejlepěji rejthari pod rytmistry a pěší pod nejvyšší a hejtmany jich po praporcích, kteréž jim na místě našem od vás odvedeny budou, po vykonané k týmž praporcům náležité povinnosti podle způsobu kriegsmanského, rozděleni bejti mohli, toho témuž nejvyššímu polnímu hejtmanu a lajtnambtu jeho i officírům polním podle své nejvyšší možnosti všelijak fedrovati nápomocni budete a s nimi to uvažte, jak by a po jakejch houfích, také i kterak nejspěšněji a s nejlepším užitkem takový lid jízdnej i pěší pro ochranu království českého a zemí k němu příslušejících tu, kdež toho největší potřeba ukazovati bude, obrácen býti mohl. Však poněvadž na brzké a spěšné vejpravě toho lidu válečného nejvíce záleží, všelikderak se k tomu přičiňte, také i všech stavův, věrných poddaných našich milých, vždy napomínejte, aby sobě v takovým dobrým, poctivým a chvalitebným předsevzetí ničemuž, zvláště pak nějakým zbytečným u některých osob, jak se to často trefuje, rozpakováním překážeti nedali, než ve jméno všemohoucího pána Boha hned od mustruňku se vypravili, a proč sou z domů svých, totiž k ochraně svý milý vlasti a k rozšíření jména a pochvaly národa českého a k vzdělání sv. náboženství křesťanského vytáhli, pilně následovali. Pán Bůh všemohoucí, jakž o tom žádné pochybnosti není, ráčí jim pomocí svou přítomen bejti a my jim i vám to vše milostí naší císařskou a královskou vzpomínati a nahrazovati ráčíme. Dán v městě našem a říšském Řezně v outerej u vigilji svatého Bartoloměje léta devadesátého čtvrtého.