NA HORÁCH KUTNÝCH. 1594, 27. srpna. — Orig. v arch. města Hory Kutné.

Smlouva a najednání přátelské celé a dokonalé stalo se jest mezi urozeným panem Janem nejstarším Lukaveckým z Lukavce a na Klucích z jedné a panem Zikmundem Kozlem z Keyzentalu, primasem na Horách Kutnách, na místě slovutné a vzácné poctivosti pánův šepmistrův, raddy i vší obce města týchž Hor Kuten z strany druhé a to taková: že on pan Jan nejstarší Lukavecký z Lukavce etc na místě jich pán nov šepmistrův, raddy i vší obce města Hor Kuten, tudíž i na místě předdotčeného pana Zikmunda Kozla z Reyzentalu k mustruňku do města Znojma i potom, kdežby toho dále potřeba kázala a ukázáno bylo, podle milostivého JMCské o to poručení, sedm koní aneb jízdných zbrojných vypraviti a je k mustruňku, i potom dále, jakž náleží postaviti, a to tak, aby to ku poctivosti jich pánuov šepmistruov, raddy i vší obce, též pana Zikmunda Kozla z Reyzentalu dobře sloužilo, opatrovati připověděl. Což tak dlouho trvati jmá, pokudž z této nynější veřejnosti od JMCské nařízené nesejde a jim pánuom šepmistrum, raddě i vší obci města Hor Kuten, též panu Zikmundovi Kozlovi z Reyzentalu, by dále takové jízdy k oznámené potřebě držeti a chovati potřebí nebylo. Oni pak páni šepinistři, radda i všechna obec s předjmenovaiiým panem Zikmundem Kozlem z Reyzentalu jemu za to platiti nejprve anritgeltu napřed na každý kůň po půl osmu tolaru, učiní na sedm koní 26 fíi 15 gr, zavdati, a potom hned od tohoto času za každý měsíc na kůň po patnácti tolařích počítaje, učiní na všech sedm koní padesáti dvě kopě třidceti gr. čes., dávati, naposledy kdyžby k tomu přicházelo, žeby z té vejpravy sjíti jmělo a dále pánuom šepmistrům, raddě, obci i panu primasovi jich takové jízdy držeti potřebí nebylo, k tomu ke všemu, cožby zaslouženo bylo, abcuku na každý kůň půl služby měsíčné po půl osmu tolarů učiní 26 JP 15 gr. čes. dáti mají. Toho pak platu oznámeného díl, totiž na pět koní páni šepmistři a radda od obce a ostatek na dva předjmenovaný pan Zikmund Kozel z Reyzentalu spravovati a platiti budou, a na to na všeckno mu již hned při této smlouvě na oučet jedno sto kop gr. čes. na širokých tolařích dáno a odvedeno od obce již psaných Hor Kuten jest. K tomu také půjčeno zbroje dobré na pět pacholků, totiž pět předních a tolik zadních plechuov, šturmhaubův, pět oboječkův, pět plechovic, pět párův, šest zarukáví a šest šorcův. Však pan Jan nejstarší Lukavecký z Lukavce to všecko, což mu se tak půjčuje, když se mu dá zase pán Buoh ve zdraví navrátiti, zouplna a beze škody navrátiti jiná a připovídá. Na svědomí toho a budoucí pamět smlouva tato na dvě v jednostejná slova sepsána a od obojí strany spečetěna jest, a každá strana jednu k sobě přijala. Stalo se na Horách Kutnách v sobotu po sv. Bartoloměji léta devadesátého čtvrtého.