Já N., vedle sněmovního snesení k vybírání sbírek z dobytkův a jiných věcí, kteréž se přes pomezí z tohoto království ženou a vezou, od J. Mti. cís. nařízený, známo činím tímto listem: jakož jest se svolení na sněmu.... stalo, aby jeden každý, kdož by přes pomezí tohoto království dobytky jaké, totiž voly uherské, polské, české, vepře, svině, skopce, ovce, berany, kozly, kozy, koně, klisny hnal aneb peří na centnýře vezl, aby jistou zbírku počnouc od zavření sněmu tohoto na dva termíny, totiž první termín na den sv. Havla nejprv příštího a druhý termín na sv. Jiří léta 1606, dával a odvozoval, že jsem se v tom ve všem vedle téhož sněmovního snesení spravedlivě zachoval a hned od zavření tohoto sněmu tu zbírku jsem vybral. Kteréž se sešlo při tomto termínu N. z vola uherského N., z polského N., z českého N., z vepřů a sviní N., z skopců, beranů, ovcí, kozlů a koz N., též z koní, klisen N. a centnýře peří N., čehož všeho v summě jedné učiní N. Kteroužto zbírku z tak nahoře psaných věcí berníkům nejvyšším na hrad Pražský odsílám. A že jsem se tak v tom spravedlivě zachoval, žádnému nic nepřehlídl ani ničehož za sebou nezanechal, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho důvěrnost pečeť svou vlastní k tomuto listu jsem přitiskl. Jehož datum etc. [Stejná forma se uvádí ve všech usneseních sněmovních od r. 1601, kdy sbírka z vyvážených věci byla v tomto rozsahu zavedena.]

Já N. z N. známo činím tímto listem přede všemi: jakož se jest jisté svolení na sněmu obecném... ode všech tří stavů království Českého stalo, aby jeden každý z obyvatelů tohoto království, kterýž toliko dvůr poplužní bez lidí poddaných osedlých má a jiných pomocí neskládá, z dvoru toho, jako dědiníci a dvořáci, [totiž šest kop míš. na tři termíny rozdílně] [Slova v závorkách, scházející v tisku i v opisech, jsou doplněna podle formy ve Sněmích.], totiž první na den sv. Vavřince, druhý na sv. Václava a třetí v pondělí po Vánocích vše nejprve příští léta tohoto šestnáctistého pátého, vždy každého termínu svrchu psaného po dvou kopách míšeňských berníkům krajským dáti a odvozovati byl povinen, i podlé takového sněmovního snesení já svrchu psaný N. přiznávám se, že žádných lidí poddaných osedlých nemám kromě dvoru poplužního N., na němž bydlím; z kteréhož mi se vedle téhož svolení sněmovního na termíny rozdílné svrchu dotčené dáti dostane [N.]. To přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu já s počátku psaný N. pečeť svou vlastní sem k tomuto listu přitisknouti dal. Jehož jest datum etc. [Ačkoli sbírka, jíž se týká tento list přiznávací, byla zavedena již r. 1595, vyskytuje se tato forma teprve r. 1597 a od té doby se vůbec nemění.]

Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi: jakož jest se svolení na sněmě obecném.... ode všech tří stavův království Českého stalo, aby jeden každý z obyvatelův království tohoto na zaplacení lidu válečnému ze všech zámkův, hradů, tvrzí, sídel a obydlí J. Mti. cís., panských a rytířských, nicméně i z domův, na kterýchž by lidé stavu panského a rytířského i osob městských své obydlí měli, též ze všech hrazených měst, předměstí Její Mti. císařové jakožto králové České, panských a rytířských z každého komínu který by nad střechu vycházel, by pak dva nebo tři spolu byly, po dvadcíti groších míšeňských tohoto roku rozdílně na dva termíny, totiž první termín v pondělí po památce sv. Trojice a druhý na den sv. Havla nejprve příštího léta tohoto tisícího šestistého pátého, vždy po desíti gr, míš. dáti povinen byl, podlé kteréhožto svolení všecky komíny z zámku, hradu, tvrze, sídla a obydlí, též z hrazeného města a předměstí jsem sčísti a vyhledati dal, kterýchž se nachází N. A že jsem více komínův na N., z kterýchž zbírku při tomto terminu N. dáti mám, ovšem najíti a vyhledati nemohl než těch dotčených N., to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť svou vlastní k tomuto listu přiznávacímu jsem přitiskl. Jehož jest datum etc. [Forma tohoto přiznání se vyskytuje již r. 1596, kdy sbírka ta byla zavedena, a odtud se nemění.]

My purgmistr a rada města N. známo činíme tímto listem přede všemi: jakož jest svoleno sněmem obecním...., aby jeden každý z obyvatelův tohoto království na splacení lidu válečného z ryb, vína, masa, sladkého pití, páleného, počnouc od zavření tohoto sněmu, totiž jeden termín na den sv. Havla nejprv příštího a druhý termín na sv. Jiří léta příštího 1605, takovou zbírku dával a odvozoval, i podlé takového sněmovního snesení my nadepsaní purgmistr a rada města N., majíce k vybírání též zbírky dvě osoby hodné nařízené, kteříž od spolusousedů našich tak s tím vším způsobem, jak sněmovní snesení ukazuje, tu zbírku vybírají, od nich jsme registra i peníze, což od koho vybráno jest, zouplna přijali, kteréž se sešlo při tomto termínu N. N. džberův kop kaprův a štik N., věder vína N., lák sladkého pití N., volův uherských krmných N., polských N., domácích N., krav N., jalovic N., telat N., vepřů krmných N., skopců, beranů a kozlů N., ovcí, jehňat N., pinet páleného N. A že jsou se tíž sousedé naši v tom spravedlivě zachovali, ničehož, pokudž jim nejvýš možné bylo, žádnému nepřehlídli, ani ničehéhož za sebou nezanechali, přijali to před námi na tu přísahu, kterouž jsou k té práci učinili. Od poddaných pak našich také co se jim dáti dostalo, aby se to tím vším spůsobem, jakž sněmovní snesení ukazuje, vybíralo, to jsme též dostatečně nařídili, čehož summy se N. nachází; a to oboje teď příležitě berníkům krajským odsíláme. A že jsme se od osob svých tak v tom vedle téhož sněmovního snesení spravedlivě zachovali, to přijímáme k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť naši městskou k tomuto listu jsme přitisknouti dali. Jehož datum etc. [Tato forma se čte podobně jako forma III. v stejném znění v usneseních sněmovních z l. 1602 - 1604 a s některými odchylkami již také v usneseních z l. 1596 - 1601. V usnesení z r. 1593, kdy tato sbírka byla zavedena, má tento list poněkud jinou formu.]

My purgmistr a rada města N. známo činíme tímto listem přede všemi: jakož jest svoleno sněmem obecním, aby jeden každý z obyvatelův tohoto království na splacení lidu válečného z jednoho každého komínu, by pak dva nebo tři pospolu byly, po dvadcíti groších míš. na dva termíny, totižto první termín v pondělí ["v pondělí" není v záp. desk.] po sv. Trojici deset gr. míš. a druhý na den sv. Havla nejprv příštího též deset gr. míš. vše léta tohoto šestnáctistého pátého, dáti povinen byl, i podlé takového snesení sněmovního my purgmistr a rada N., majíce k vybírání též zbírky z dotčených komínů osoby hodné nařízené, kteří od spolusousedů našich tak a tím vším spůsobem, jakž snesení sněmovní ukazuje, tu zbírku vybírali, od nich jsme registra i peníze, což od koho vybráno jest, zouplna přijali, kterýchž se našlo N. A že jsou se tíž sousedé naši v tom spravedlivě zachovali, ničehéhož, pokudž jim nejvýše možné bylo, žádnému nepřehlídli a nevypustili a ničehéhož za sebou nenechali, přijali to před námi na tu přísahu, kterouž jsou k té práci učinili. Což teď příležitě berníkům krajským odsílajíc, že jsme se od osob svých tak v tom vedle téhož snesení sněmovního spravedlivě zachovali, to přijímáme k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť naši městskou menší k tomuto listu přiznavacímu přitisknouti sme dali. Jehož jest datum etc. [Tato forma se vyskytuje podobně jako forma VIII. již r. 1596 a od té doby se celkem nemění. Změna nastala pouze v tom, že podle formy z l. 1596 - 1601 bývaly k vybírání této sbírky nařízeny "dvě osoby hodné", od r. 1602 se však prostě uvádějí "osoby hodné nařízené", aniž se udává jich počet.]

Já N. známo činím tímto listem přede všemi, a zvláště tu, kdež naleží, že sem vedle jistého J. Mti. cís. etc., pána našeho nejmilostivějšího, s nejvyššími pány úředníky a soudci zemskými, radami J. Mti. cís. soudův dvorského a komorního, též osobami ze všech krajův království Českého sněmem volenými snesení statek svůj, jak jest léta etc. 1557. šacován byl, též i peníze své, které na úrocích aneb jiných užitcích svých mám, na ten spůsob, jakž se to léta etc. 88. dalo, spravedlivě vyhledal; kteréhož se nachází statku pozemského za N. a peněz, které na úrocích aneb jiných užitcích mám, N.; z čehož mně se vypraviti přijde a dostane koní N. Nicméně i poddané své osedlé sčísti davši, našel jsem jich N., z nichž dvadcátého člověka počítajíc vypraviti se dostane N. A že sem se v tom spravedlivě zachoval, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu na svědomí pečeť svou vlastní k tomuto listu sem přitiskl. Jehož datum etc.

Já N. známo činím tímto listem přede všemi a zvláště tu, kdež náleží, že sem vedle jistého J. Mti. cís., pána našeho nejmilostivějšího, s nejvyššími pány úředníky a soudci zemskými, radami J. Mti. cís. soudův dvorského a komorního, též osobami ze všech krajův království Českého sněmem volenými snesení a podlé sněmu léta etc. 57 tak, jakž se jest i léta etc. 88 dalo, spravedlivě vyhledal, a sečetši peníze všecky, kteréž na užitcích kupeckých, handlích domácích i přespolních mám, jichž učiní N., z nichž mně se vedle snesení sněmovního přijde vypraviti koní N. A že sem se v tom spravedlivě zachoval, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu na svědomí pečeť svou vlastní k tomuto listu jsem přitiskl, etc. [Obě poslední formy, č. XI. a XII., nacházíme již v usneseních nejv. úředníkův a soudců zemských i osob zvolených sněmem o veřejné hotovosti z l. 1601, 1602 a 1604 (podobnou formu z r. 1588 a z r. 1596). R. 1604 byly obě tyto formy pojaty také do usnesení sněmovního, ačkoli se sněm sám neusnesl stran veřejné hotovosti o ničem určitém, ponechávaje rozhodnutí sjezdu nejv. úředníkův a soudců zemských se stavovskými zástupci. Podobně učiněno při tomto sněmě. O odhadu (šacuňku) z r. 1557, jehož se dovolávají oboje přiznávací listy (a také uvedená přiznání z l. 1588 a 1596), víme bohužel jen tolik, že byl nařízen sněmem konaným v březnu 1557. Zdá se však, že výsledky tohoto odhadu jsou sepsány v rukopise c. k. universitní knihovny v Praze XVII. G 15 (Truhlář, Katalog českých rukopisů c. k. veř. a univ. knihovny Pražské, 1906, str. 305 č. 303). Proč se všechny tyto přiznávací listy dovolávají právě odhadu z r. 1557, ačkoli i později byly konány odhady nové (na př. r. 1565 nařízen sněmem odhad, jehož se pak dovolává sněmovní usnesení z r. 1580), neumím vysvětliti. R. 1588 sněm učinil podrobné usnesení o tom, jak měl býti odhad z r. 1557 revidován a doplněn.]

Závěrek sněmu.

Avšak toto naše svolení sněmovní, kteréž z žádné povinnosti, než na milostivou žádost J. Mti. cís. z své svobodné dobré vůle přes všecko přemožení, nad možnosti své a chudých poddaných našich všickni tři stavové království Českého jsme učinili, není a nemá býti k žádné újmě, škodě a nějakému protržení [V záp. desk.: "přetržení".] privilegiím, právům a svobodám ani starobylým zvyklostem a pořádkům našim nyní i na časy budoucí a věčné. A J. Mt. cís. také nám na to podlé milostivého uvolení revers dostatečný odvésti a vydati míti ráčí.

Jedoch soll diese unsere bewilligung, welche aus keiner pflicht, sondern auf gnedigistes begehren irer kais. Mt. aus unsern freien guten willen uber unser und unsern [armen Untertanen] vermögen von uns allen dreien stenden dieses kunigreichs Behaimb geschehen, zu keinem abbruch oder schmelerung unsern althergebrachten freihaiten, rechten, begnadungen und alten gewonhaiten nicht sein jetzo noch zu ewigen zeiten. Es werden auch ir kais. Mt. deroselben gnedigisten erbiten nach uns destwegen ainen genügsamen revers erteilen und zukommen lassen.

Kryštof z Lobkovic na Pátku a Divících, J. Mti. Římského císaře tejná rada, nejstarší komorník, nejv. hofmistr království Českého a téhož království nejv. kamrmistr. - Adam z Šternberka na Bechyni a Sedlci, J. Mti. Římského císaře rada a nejv. komorník království Českého. - Volf Novohradský z Kolovrat na Lnářích, Vimberce a Vopálce, J. Mti. Římského císaře rada a nejv. sudí zemský království Českého. - Jan Jiří z Švanberka na Vorlíku, Mašťově a Ronšperce, J. Mti. cís. rada a nejv. sudí dvorský království Českého. - Heřman nejstarší z Říčan na Kosové Hoře, Červené Staré Řečici a Novém Rychnově, J. Mti. cís. rada. - Teobald Švihovský z Ryžmberka a Švihova a na Horažďovicích, J. Mti. cís. rada a kráječ. - Adam mladší z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou, Lovosicích, Štěpánicích a Kyšperce, J. Mti. cís. rada a komorník. - Ferdinand, purkhrabě z Donína, J. Mti. cís. rada a nad appellacími president na hradě Pražském. (In marg.:) Pan Adam z Valdštejna p[sal]. - Vilím Slavata z Chlumu a z Košmberka na Hradci, Stráži a Telči, J. Mti. cís. rada a komorníka dvoru J. Mti. v království Českém maršálek. - Vilím z Landštejna na Sosni a Brloze, J. Mti. cís. rada. - Karel Mracký z Dubé a na Pyšelích, J. Mti. cís. rada. - Karel z Vartenberka a na Svijanech, J. Mti. cís. rada. - Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a na zámku Mladém Boleslavi, J. Mti. cís. rada. - Jan Jiří z Talmberka a na Jankově, J. Mti. cís. rada. [In marg.:] P. Vratislav p[sal]. - Jan Václav z Lobkovic na Veltrubích, J. Mti. cís. rada a hejtman Starého města Pražského.- Adam starší z Valdštejna na Žehušicích, J. Mti. cís. rada a Její Mti. císařové jakožto králové České měst podkomoří v království Českém. - Leonhart Colona, svobodný pán z Felzu a na Andělské Hoře, J. Mti. cís. rada. - Fridrich Švihovský z Ryžmberka a z Švihova na Nalžovech a Neprachovech, J. Mti. cís. rada. - Václav mladší Berka z Dubé a z Lipého a na Zákupi, J. Mti. cís. rada. - Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburku a na Budyni, J. Mti. cís. rada. - Hendrych Libštejnský z Kolovrat a na Žichovicích, J. Mti. cís. rada a komorník. - Jaroslav Borita z Martinic na Smečně a Vokoři, J. Mti. cís. rada. - Adam Gali z Lobkovic a na Duchcově, J. Mti. cís. rada. - Kašpar Melichar z Žerotína a na Nových Dvořích, J. Mti. cís. kráječ. - Kryštof hrabě z Firštenberku. - Jan z Šternberka, J. Mti. cís. silberkamer. - Heralt Václav Libštejnský z Kolovrat a na Janovičkách. - Henyk z Valdštejna a na Doubravici, Kunžberce a Chotěšicích. [In marg.]: Pan Adam mladší z Valdštejna p[sal].

Jan z Klenového a z Janovic na Žinkovech aŽitíně, J. Mti. Římského [císaře] rada a nejv. písař království Českého. - Jan z Vřesovic a z Doubravské Hory na Podsedicích a Vchynicích, J. Mti. cís. rada a purkrabě Karlštejnský. [In marg.:] P. Žďárský p[sal]. - Kryštof Vratislav z Mitrovic a na Lochovicích, J. Mti. cs. rada a purkrabě kraje Hradeckého. [In marg.:] P. Žďárský p[sal]. - Adam Hrzan z Harasova na Skalce, Landškrouně a Landšperce, J. Mti. cís. rada. - Jan Lukavský z Lukavice a na Zámrsku, J. Mti. cís. rada. - Karel Kokořovec z Kokořova a na Šťáhlavech, J. Mti. cís. rada [In marg.:] P. Diviš Černín p[sal]. - Matyáš Štampach z Štampachu na Kornhauze, J. Mti. cís. rada [In marg.:] P. Lukavský p[sal]. - Vratislav z Mitrovic a na Mníšku, J. Mti. cís. rada. - Diviš Černín z Chudenic na Nedrahovicích, J. Mti. cís. rada. - Zikmund Služský z Chlumu a na Tuchoměřicích. - Jan Běšín z Běšin a na Hřešihlavech.

Pražských, Horníci i jiní poslové z měst království Českého, přiznali se na místě svém i na místě jiných spolusousedů svých, od kterýchž k tomuto jednání sněmovnímu byli vysláni.

Kteroužto relací na místě a jménem J. Mti. cís. jakožto krále Českého přijali sou Zdeněk z Lobkovic na Chlumci a Jistebnici, J. Mti. cís. rada a nejv. kancléř království Českého, Štefan Jiří z Šternberka a na Postoloprtech, J. Mti. cís. rada a zřízené komory v království Českém president, a Ctibor Tyburcí Žďárský ze Žďáru a na Kladně, J. Mti. cís. rada a hejtman Menšího města Pražského, s milostivou J. Mti. cís. omluvou tak, že jest J. Mt. cís. na jiným býti neráčil, nežli vedle starobylého chvalitebného spůsobu a obyčeje osobně mezi stavy království tohoto se dáti najíti a té relací sněmovní přítomen býti, však pro mnohá J. Mti. cís. zaneprázdnění, jimiž J. Mti. cís. za příčinou této války Turecké zaneprázdněn bejti ráčí toho že jest vykonati moci neráčil. Však že toto svolení, kteréž se od stavuov k žádosti J. Mti. cís. a k důležité potřebě jak království tohoto tak i zemí k němu připojených stalo, vděčně přijímati a stavům vší milostí císařskou a královskou vynahrazovati a jich milostivým císařem a králem a pánem býti a zůstávati chtíti ráčí.