[Exemption] der Pilsner und [der] Berauner.
Nachdem auch an alle drei stende dieses kunigreichs di abgeordneten von büergermaister und rat der statt Pilsen anstat 18 personen aus ihrer statt, welchen durch feurs[brunst] schaden geschehen, wi auch di abgeordneten von büergermaister und rat der ganzen gemaind der statt Beraun durch ihr suppliciren, di si in dem landtag übergeben, fuergebracht und ge[beten], das di stende gemelten Pilsnern und Beraunern als abgebranten noch für dieses jähr mit dem landtag bewilligten hüelfen gnedig erlassen und nachsehen wolten, auf welches ihr undertenig und hoch vleissiges pitten di stend hierzu ihren consens geben. [Srov. o Berounských výše č. 90; o požáru v Plzni nemám odjinud zpráv.] [V německém textu jsou následující formy listů přiznávacích vynechány a toliko se poznamenává: "Die notel der bekantnusen seind allermassen wi in vorgehunden landtagsbeschlues".]
[I.] Forma listu přiznávacího z poddaných z měšcův svých vlastních.
Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi vůbec: jakož jest se svolení na sněmu obecném, kterýž na hradě Pražském držán byl léta tisícího šestistého pátého v outerý po sv. Bartoloměji a zavřín téhož léta v pondělí po sv. Jiljí, ode všech tří stavův stalo, aby jeden každý na zaplacení týmž sněmem svolenému lidu válečnému z jednoho každého poddaného osedlého z měšce vlastního za tento rok po čtyřidcíti groších míš. na dva rozdílné termíny, totiž první termín v středu den sv. Matouše [21. IX.] dvadceti gr. míš. a druhý termín v pondělí po sv. Šimonu a Judovi potom nejprv příštího [31. X.] tolikéž dvadceti gr. míš., až do vyjití tohoto roku dal a odvedl, podlé kteréhožto svolení poddané své osedlé všecky jsem sčísti a vyhledati dal, kterýchž se nachází osob osedlých N., z kterýchž mi při tomto termínu N. dáti přišlo N. A že jsem více lidí poddaných osedlých v tomto kraji, z kterýchž berně při tomto termínu sv. Matouše po dvadcíti gr. míš. vše léta tohoto tisícího šestistého pátého dáti mám, ovšem najíti a vyhledati nemohl než těch dotčených N., to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť svou vlastní k tomuto listu přiznávacímu přitisknouti jsem dal. Jehož jest datum etc.
[II.] Forma listu přiznávacího z lidí poddaných.
Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi: jakož jest se svolení na sněmu obecném... stalo, aby lidé poddaní všickni usedlí na placení lidu válečnému za tento rok tisící šestistý pátý po dvadcíti groších míš. rozdílně na dva termíny, první termín v středu den sv. Matouše nejprv příštího deset gr. míš. a druhý termín v pondělí po sv. Šimonu a Judovi též nejprv příštího tolikéž deset gr. míš., dávati povinni byli; nicméně farářové i jiní duchovní lidé, kteříž jaké důchody k farám mají, by pak i farářů tu nebylo, tedy kollátor z far po třech kopách míš. tolikéž na dva termíny napřed psané, vždy polovici té zbírky při jednom každém termínu po jedné kopě a třidcíti gr. míš. až do vyjití tohoto roku dávati i odvozovati mají; též také jeden každý, který koli dvůr poplužní bez lidí poddaných osedlých má a jiných pomocí neskládá, ten každý aby z toho dvoru, tolikéž i svobodníci, dědiníci, nápravníci, svobodní rychtářové a dvořáci, každý při jednom každém termínu po třech kopách míš. až do vyjití tohoto roku aby dávali; k tomu také každý ovčák, mistr po jedné kopě a pacholek po půl kopě míš., též rozdílně na dva termíny svrchu psané, na každý termín ovčák mistr po půl kopě míš. a pacholek po patnácti gr. míš., dávati a odvozovati mají: podlé kteréhožto svolení poddané své, faráře aneb fary, ovčáky, mistry, pacholky, je sem všecky sčísti dal, kterýchž se nachází osob osedlých N., farářův aneb far N., ovčáků mistrů N. a pacholků N. A nařídiv to vším spůsobem, jak sněmovní snesení ukazuje, od lidí poddaných, farářů, ovčáků, mistrů a pacholků, svých takové výš psané sbírky vedié svrchu psaných termínů každého termínu N. jsem vybral a k sobě přijal. Kteroužto zbírku vybravši, berníkům krajským s listem přiznávacím odsílám. A že jsem se v tom, jakž snesení sněmovní ukazuje, spravedlivě zachoval, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť svou vlastní k tomuto listu jsem přitiskl. Jehož datum etc. [Obě tyto formy shodují se v podstatě s formami I. a II. obsaženými v usnesení sněmu hromničného (viz č. 40).]
Závěrek sněmu.
A však toto naše svolení sněmovní, kteréž z žádné povinnosti, než na milostivou žádost J. Mti. cís. z své svobodné a dobré vůle přes všecko přemožení nad možnosti své a chudých poddaných našich všickni tři stavové království Českého jsme učinili, není a nemá býti k žádné újmě a škodě a nějakému protržení privilegiím, právům a svobodám, ani starobylým zvyklostem a pořádkům našim nyní i na časy budoucí a věčné. A J. Mt. cís. také nám na to jako i předešlá naše svolení podlé milostivého uvolení revers dostatečný odvésti a vydati míti ráčí. [Následující jména relátorů nejsou v tištěných artikulích, nýbrž toliko v zápise deskovém.]
Beschlues des landtags.
Jedoch soll diese unsere landtagsbewilligung, welche aus keiner pflicht, sondern auf gnedi
gistes begeren der kais. Mt. und aus unsern freien gueten willen über alles unser vermögen und unserer armen undertanen von uns allen dreien stenden geschehen, zu etwa ainem abbrach oder schmelerung unsern freihaiten, altherge brachten rechten und gewonhaiten nicht sein, noch geraichen, jetzo und zu künftigen ewigen zeiten. Und werden uns ir Mt. ditzfalls, wi auch auf vorgehende unsere bewilligungen, mit ainem genügsamen revers versehen und erteilen lassen.
Relátorové z stavu panského:
Kryštof z Lobkovic na Pátku a Divicích, J. Mti Římského císaře tejná rada, nejstarší komorník, nejv. hofmistr království Českého a téhož království nejv. kamrmistr. - Volf Novohradský z Kolovrat na Lnářích, Vimberce a Vopálce, J. Mti. Římského císaře rada a nejv. sudí království Českého. - Jan Jiří z Švanberka na Vorlíku, Mašťově a Ronšperce, J. Mti. cís. rada a nejv. sudí dvorský království Českého. [In margine:] P. Slavata p[sal]. - Vilím Slavata z Chlumu a z Košmberka a na Hradci, Telči a Stráži, J. Mti. cís. rada, komorník, správce nejv. komornictví a purkrabě Karlštejnský. - Heřman z Říčan na Kosové Hoře, Staré Červené Řečici a Novém Rychnově, J. Mti. cís. rada. - Teobald Švihovský z Ryžmberka a z Švihová a na Horaždějovicích, J. Mti. cís. rada. - Adam mladší z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou a Lovosicích, J. Mti. cís. rada, komorník a dvoru J. Mti. maršálek. - Ferdinand purkrabě z Donína a na Ratajích, J. Mti. rada a nad appellacími president na hradě Pražském. - Matouš Děpolt z Lobkovic a na Strakonicích, J. Mti. cís. rada a nejv. mistr převorství království Českého. - Bohuslav Joachim Hasištejnský z Lobkovic na zámku Mladém Boleslavi a Krulichu, J. Mti. cís. rada. [In margine:] P. Adam z Valdštejna p[sal.] - Jan Václav z Lobkovic na Veltrubích a Běronicích, J. Mti. cís. rada a hejtman Starého města Pražského. - Adam starší z Valdštejna a na Žehušicích, J. Mti. cís. rada a někdy J. Mti. císařové jakožto králové České měst v království Českém podkomoří. - Frydrych Švihovský z Ryžmberka a z Švihova na Nalžovech a Neprachovech, J. Mti. cís. rada. - Hendrych Libštejnský z Kolovrat a na Žichovicích, J. Mti. cís. rada a komorník. - Jan Zbyněk Zajíc z Hažmburku a na Budyni, J. Mti. cís. rada. - Jaroslav Bořita z Martinic na Smečně a Vokoři, J. Mti. cís. rada. Ferdinand Šlik hrabě z Pasaunu a z Lokte, J. Mti. cís. rada v appelacích. - Heralt Libštejnský z Kolovrat a na Janovičkách, nejv. berník království Českého.
Relátorové z stavu rytířského:
Jan z Klenového a z Janovic na Žinkovech a Žitíně, J. Mti. císaře Římského rada a nejv. písař království Českého. - Adam Hrzaň z Harasova na Skalce a Landškrouně, J. Mti. cís. rada. - Ctibor Tiburcí Žďárský ze Žďáru a na Kladně, J. Mti. cís. rada a hejtman Menšího města Pražského. - Jan starší Lukavský z Lukavce a na Zámrsku, J. Mti. cís. rada. - Vilím Rut z Dirného a na Dirným, J. Mti. cís. rada. - Vratislav z Mitrovic a na Mníšku, J. Mti. cís. rada. - Jiřík Gerštorf z Gerštorfu a na Cholticích, J. Mti. cís. rada. - Zikmund Služský z Chlumu a na Tuchoměřicích. - Jan Služský z Chlumu a na Větrušicích.
Pražané všech tří měst
Pražských, Horníci i jiní poslové z měst království Českého přiznali se na místě svém i na místě jiných spolusousedů svých, od kterýchž k tomuto jednání sněmovnímu byli vysláni.