O úřadu krajských berníků zmínil jsem se již na mnoha místech v souvislosti s úřadem nejvyšších berníků. V období po třicátkové berni existovali r. 1537, kdy je jmenoval král, podruhé teprve od prosincového sněmu r. 1541, na němž byli zvoleni pro r. 1542; k odhadu berně zvoleni byli také r. 1543 (dokonce zprvu bez berníků nejvyšších), ale od r. 1544 neexistovali až do r. 1555. Generální sněm r. 1556 obnovil zase krajské berničné úřady, ale od r. 1557 do konce odhadové berně ze jmění není po nich památky. Krajští berníci jsou tedy nejvýraznějším dokladem neustálenosti správy berní v době před r. 1567.

Existence jejich pravidelně souvisela s odhadem jmění, čímž ovšem nemá býti řečeno, že bez nich nebyly odhady konány; tak hned známý důležitý odhad usnesený r. 1540, nebo odhad r. 1561, v kterýchž případech byly přiznávací listy posílány přímo - respektive skrze krajské hejtmany - nejvyšším berníkům na Pražský hrad. Při svém ustanovení r. 1537 měli za úkol vybírat od poplatníků na krajských sněmech přiznávací listy a spolu s dřívějšími registry poslati je na Pražský hraď, kde nejvyšší berníci měli přiznání sečísti a učiniti dle nich rozvrh na kraje, a to vojska i peněz. Krajským berníkům náleželo také právo šacovati dle svého uznání ty, kdo se na krajský sjezd nedostavili, ani vlastního odhadu nezaslali [SČ. I].

Krajští berníci zvolení v prosinci 1541 měli úřadovati v sídlech krajských hejtmanů v den 20. ledna 1542 a tam měli přiznávací archy vybrati. Tím však tentokráte nebyl jejich úkol skončen [SČ. I.]. U nich měla býti v termínech sněmem ustanovených skládána také berně. Sebraných peněz neměli vydávati nikam jinam, leč na placení vojska. Za tím účelem "aby pan hejtman polní zřiedil hodnověrní! osobu a ten má být přirozený Čech a jemu podle slušnosti službu dal, kterýž by od berníkuov v krajích sumy vyzdvihoval a přijímal". Krajští berníci však "aby nebyli povinnovati jinač peněz vydávati, leč od najvyššieho hejtmana polního k sobě psaní pod jeho pečetí mieti budú a do jaké sumy".

Krajští berníci zvolení na r. 1542 měli sněmem určen také pevný plat, totiž pán ¹/₂ kopy čes., rytíř ¹/₂ kop. čes., a měšťan 10 gr. č. denně. A poněvadž měli úřadovati vždy 14 dní po termínu berně, znamenalo to tedy u šlechticů 14 čes. kop, a u měšťana 4 kopy 40 gr. č. v kalendářním roce. Protože pravidlem měli s sebou své písaře a šlechtici i jiné služebnictvo, byla to vlastně jen náhrada skutečných výloh resp. ušlého zisku. Sněm, jenž zasedal na jaře 1542, dodatečně uložil jim za povinnost odvésti zbytek prvního termínu berně nejvyšším berníkům do svatodušních svátků, ale druhý termín (sváto vavřincovy) odváděti jen tehdy, kdyby říšská výprava do Uher ještě trvala. Kdyby však již minula "tehdy aby druhé polovice té berně nikam z krajuov bez povolenie všech třie stavuov nevydávali" [SČ. I].

Berníci krajští zvolení sněmem r. 1543 uvedeni jsou v sněmovních artykulech jmenovitě, úkol jejich spočíval v novém odhadu, pro nějž dostali příslušnou instrukci; o odvádění peněz platila usnesení minulá [SČ. I]. Za to vyslovil král v proposici nelibost nad tím, že "krajští berníci záplaty služeb svých tak vysoko nasadili, čehož prve obyčej v tomto království nebývalo" a způsobil, že v snesení sněmovním otázka "záplaty" byla zase pominuta, tedy patrně řešena náhradou skutečných výloh podle předložených dokladů, jako bývalo v době jagellovské [SČ. I].

Také vyčerpávající a dějinně významný odhad z r. 1557, jenž sloužil pro rozvrh vojenské pomoci potom po celé půlstoletí, byl také zpracováván za pomoci krajských berníků. Ti byli však tentokráte voleni jen po jednom, a to pouze ze stavu rytířského a naň se také jedině vztahovala jejich pravomoc. Páni svá přiznání posílali hned nejvyšším berníkům, královská města měla vlastní odhad, řízený královskými rychtáři, kteříž měli pak postoupiti odhadní registra nejvyšším berníkům. Stav rytířský měl se naproti tomu shromážditi ve čtrnácti dnech (kolem 24. června) na krajských sjezdech a na nich svým berníkům přiznání učiniti. Po uplynutí čtrnácti dnů, tedy 8. července, měl krajský berník vyzvati dopisem všechny rytíře v kraji, kteří se před něho nedostavili, aby ve dvou nedělích postavili se pod ctí a vírou v moc purkrabí hradu Pražského a v zajištění jeho tak dlouho trvali, dokud by přiznání a prvého termínu berně nesložili [SČ. II]. Před berním termínem byli povinni nejvyšší berníci vydati krajským berníkům minulá krajská odhadní registra "aby se měli čím spraviti". Sebrané peníze měli pak krajští berníci hned po 8. červenci odeslati berníkům nejvyšším. Sami neměli práva komukoliv cokoliv z krajské berně vypláceti.

Význam krajského berničního úřadu r. 1556 ve srovnání s poměry v letech čtyřicátých poklesl. Ze stěžejní instituce pro berní odhad stával se jen pomocným orgánem k podchycení rytířských přiznání, kdežto vlastní práce odhadní ležela na bernících ústředních. Po r. 1556 krajští berníci znovu již zvoleni nebyli.