Stenografická zpráva
o
XVII. sezení IV. zasedání českého sněmu z roku 1883. dne 15. ledna 1887.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: poslanci v počtu k usnášení dostatečném.
Co zástupcové vlády: C. k. místodržitel Jeho Excel. Dr. Alfred svob. pan Kraus. c. k. místodrž. radové Kmoch a Maschka.
Stenographischer Bericht
über die
XVII. Sitzung der IV. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 15. Jän. 1887.
Borsitzender: Se. Durchl. der Oberstlandmarschall Georg Fürst von Lodlowicz.
Anwesende: die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus, k. k. Statthalterei-Räthe Kmoch und Maschka.
Obsah:
Sdělení předsednictva.
Denní pořádek.
1. První čtení zprávy zemského výboru, kterouž se předkládá osnova zákona, jenž se týče podmínek, za jakými kdo vzat býti může pod přísahu ke službě pro hájení lesů a myslivosti, č. s. 280 tisk LXXXIV.
2. Druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti městské rady v Přesticích, aby bylo povoleno této obci vybírati dávku z domů, kterou by se uhrazoval náklad, jenž vzchází z konání policie požární, č. s. 262 tisk LXXVIII.
3. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o upravení obvodu obce Bukvy okresu Falknovského, č. sn. 279 č. t.
4. Druhé čtení zprávy komise pro poradu o stavebním řáde v příčině žádosti obce král. města Plzně za rozšíření platnosti nového stavebního řádu pro Prahu a předměstí na král. město Plzeň, č. s. 249 t. LXIX.
5. Druhé čtení zprávy komise zemědělské o zavedení chmelařského běhu, jakož i založení
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung.
1. Erste Lesung des Landesausschußberichtes, mit welchem der Gesetzentwurs betreffend die Erfordernisse zur Beeidigung für den Forst- und Jagdschutzdienst vorgelegt wird, L. -Z. 280 Dr. LXXXIV.
2. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend das Gesuch des Stadtrathes in Přestic um Bewilligung in dieser Gemeinde eine Abgabe von Häusern zur Bedeckung der mit der Handhabung der Feuerpolizei verbundenen Kosten einheben zu dürsen, 8. L. -Z- 262 Dr. LXXVIII.
3. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- uns Gemeindeangelegenheiten betreffend die Regelung des Gebietes der Gemeinde Bukwa -Bezirk Falkenau, L. -Z. 279 Dr. LXXXIII.
4. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für die Bauordnung über das Gesuch der Stadtgem. Pilsen nm Ausdehnung der Geltung der neuen Bauordnung für die königl. Hanptstadt Prag nebst Vororten auf die königl. Stadt Pilsen, Ldtg. -Z. 249 Dr. LXIX.
5. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission betreffend die Einführung eines Hopfenbau-
vzorné chmelnice při zimní hospodářské škole v Rakovníku, č. s. 263 č. t. LXXIX.
6. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zvýšení remunerace industrialním učitelkám, č. s. 290 tisk LXXXV.
7. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru ohledne hrazení nákladu stavebního na novou musejní budovu, č. s. 278 tisk LXXXII.
8. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici městského zastupitelstva v Chrudimi za udělení subvence k vydržování obchodní akademie v Chrudími, netišť. č. s. 270.
9. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici klubu českých obchodníků v Plzni za udělení subvence na vydržování obchodní školy v Plzni, netišť. č. s. 271.
10. Druhé čtení zprávy komise zemědělské o zprávě zemského výboru v příčině činnosti hydrografické komise v letech 1882 - 85, net. č. s. 276.
11. Druhé čtení zprávy komise zemědělské o petici kuratoria štěpařské a vinařské školy v Litoměřicích za svolení, aby učitelé Antonín Kolár a František Fritsch na tomto ústavu nyní provisorně ustanovení, vřaděni byli mezi úředníky zemské, net. č. s. 286.
12. Druhé čtení zprávy komise zemědělské o petici kuratoria vinařské a ovocnické školy na Mělníku za pojmutí tamního ředitele Karla Fořta v pensijní normál z roku 1880, netištěno č. sn. 287.
13. Druhé čtení zprávy komise školské o petici "klubu českých obchodníků v Plzni" aby střední ústavy obchodnické byly převzaty ve správu země, netišť. č. s. 284.
Návrh posl. Dr. Riegra a soudruhů.
Sezeni počalo o 11. hod. 30 min. dopoledne.
Curses und die Anlage eines Muster=Hopfengartens bei der landwirthschaftlichen Winterschule in Rakonitz, L. =Z. 263 Dr. LXXIX.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Buget=Commission über die Erhöhung der Remuneration den Industrial=Lehrerinnen, L. =Z. 290 Dr. LXXXV.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Budget=Commission über den Landesausschußbericht betreffend die Aufbringung des Bauaufwandes für das neue Museumsgebäude. L. =Z. 278 Dr. LXXXII.
8. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Petition der Stadtvertretung in Chrudim um Ertheilung einer Subvention zur Erhaltung der Haudelsakademie in Chrudim, ungedr. L. =Z. 270.
9. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Petition des "Klub českých obchodníků" in Pilsen um Ertheilung einer Subvention zur Erhaltung der Handelsschule in Pilsen, ungedr. Ldtg. = Z. 271.
10. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Landesausschußbericht betreffend die Thätigkeit der hydrografischen Commission für die Jahre 1882-1885, ungedr. L. =Z. 276.
11. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur» kommission über die Petition des Curatoriums der Obst= und Weinbauschule in Leitmeritz um Zugestehung der Einreihung der an dieser Anstalt derzeit provisorisch angestellten Lehrer Anton Kolar und Franz Frisch unter die Landesbeamten, ungedr. L. =Z. 286.
12. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über die Petition des Curatoriums der Obst= und Weinbauschule in Melnik um Einbeziehung des dortigen Direktors Karl Fořt in das Pensionsnormale v. Jahre 1880. ungedr. L. =Z. 287.
13. Zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Petition des "klub českých obchodníků v Plzni" um Uibernahme der kaufmännischen Mittelschulen in die Landesverwaltung, ungedr. L. =Z. 284.
Antrag des Abg. Dr. Rieger und Genossen. Beginn d. Sitzung um 11 Uhr SO Min. Vorm.
Nejv. maršálek zem.: Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Die Geschäftsprotokolle der 14. und 15. Sitzung vom 10. und 11. Jänner1887 waren während der vorgeschriebenen Frist zur Einsicht ausgelegt gewesen.
Jednací protokoly 14. a 15 sezení ze dne 10. a 11. ledna 1887 byly po dobu předepsanou k nahlédnutí vyloženy.
Činím dotaz, zda-li někdo proti znění těchto protokolů činí námitku.
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen deren Wortlaut eine Einwendung zu erheben hat ?
Nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre ich diese Protokolle für agnosciert.
Prohlašuji tyto protokoly za schváleny. Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche um Bekanntgabe der vertheilten Druckschriften.
Sněm. sekr. Höhm: Tiskem bylo rozdáno:
Čís. sněm. 277, čís. t. LXXXI. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní žádosti obce Chebské za povolení k vybírání 3 prct. dávky z nájemného.
Čís. sněm. 295. čís. t. LXXXVI. Zpráva komise zemědělské o předloze zemského výboru č. sn. 215 a 219 v příčině návrhu na udělení subvence zemské po 1000 zl. ročně k vydržování zimní školy hospodářské v Chrudimi a Hracboluskách.
Čís. sněm. 298, čís. t. LXXXVII. Zpráva komise zemědělské o petici hospodářského spolku Humpoleckého čís. 330 pet. za povolení 1000 zl. subvence zemské k vydržování zimní školy hospodářské spojené s vyučovacím během lnářským v Humpolci.
Čís. sněm. 297, čís. t. LXXXIX. Zpráva komise sněmovní pro okresní a obecní záležitosti o žádosti c. k. okresního soudu v Plzni de praes. 4. ledna 1887 čís. 44. praesid. sň. v příčině svolení k trestnímu stihání p. poslance Hynka Schiebla pro přestupek §. 11. tiskového řádu ze dne 17. prosince 1862 č. 6. ř. z. z r. 1863.
čís. sněm. 299, čís. t. LXC. Zpráva zemského výboru v příčině vyhotovení generálního projektu na regulování Labe.
Čís. sněm. 300, čís. t. CI. Zpráva komise rozpočtové o zprávě výboru zemsk v příčině poskytnutí zemského příspěvku 75. 000 zl. na zřízení budovy pro vyšší státní průmyslovou školu v Praze.
20. výroční zpráva o činnosti vyšší hospodářské školy zemské v Děčíně-Libverdě na rok 1885-86, a stenografická zpráva o 16. sezení.
Im Drucke wurden verteilt:
Ldtg Z. 277 Druck LXXXI. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Eger um Bewilligung zur Einhebung einer 3-proc Miethzinsumlage.
Ldtg. Z 295, Druck LXXXVI. Bericht der Landeskulturkommission über die Vorlagen des Landesausschußes Ldtg. Z. 215 und 219 betreffend die Gewährung einer Landessubvention von je 1000 fl. jährlich zur Erhaltung der landwirtschaftlichen Winterschullen in Ehrudim und Hracholusk.
Ldtg. Z. 298, Druck LXXXVII. Bericht der Landeskultur-Commission über die Petition des landwirthschaftl. Vereines in Humpolec, Z. 330 Pet. um Bewilligung einer Landessubvention von 1000 Gulden zur Erhaltung der mit einem Flachsbaucurse Verbundenen landwirtschaftlichen Winterschule in Humpolec
Ldtg. -Z. 297, Druck LXXXIX. Bericht der Ldta. kom. für Bezirks u. Gemeindeangelegenheiten über das Ansuchen des k. k. Bezirksge-
richtes in Pilsen de praes. 4. Jänner 1887 44, Ldtgs. -Präs. um Zustimmung zur strafgerichtlichen Verfolgung des Landtagsabgeordneten Hrn. Ignaz Schiebl wegen der Uebertretung des §. 11 des Preßgesetzes vom 17. Dezember 1862 Z. 6. R. G. Bl, ex 1863.
Ldtg. -Z. 299, Druck XC. Bericht des Landesausschußes in Angelegenheit der Verfassung des Generalprojektes für die Regulirung der Elbe.
Ldtg. -Z. 300, Druck XCL. Bericht der Budgetkommission über den Bericht des Landesausschußes in Betreff der Gewährung eines Beitrages von 75. 000 fl. aus Landesmitteln zum Baue der höheren Staatsgewerbeschule in Prag.
Der zwanzigste Jahresbericht über die Wirksamkeit der höheren landwirthschaftlichen Landeslehranstalt Tetschen-Liebwerd für das Schuljahr 1885-86 und der stenogr. Bericht über die 16. Sitzung.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, by bylo slavnému sněmu sděleno, které zprávy zemského výboru byly z praesidia, přikázány komisím.
Ich ersuche dem hohen Hause mittzutheilen, welche Landesausschuß berichte den Commissionen ex praesidio zugewiesen wurden.
Sněm. sekretář Holím (čte): Z praesidia byly přikázány:
Komisi rozpočtové čís. sn. 302. Zpráva zemského výboru o žádosti městské rady král. města Ml. Boleslavi za udělení subvence na vydržování všeobecné školy řemeslnické tamtéž.
Č. 308. Zpráva výboru zemského, kterouž se předkládá dodatkem ku zprávě č. 47651 r. 1886 (č. sn. 209 t. LVI. ) politické povolení ku stavbě železného mestu přes Labe Mělníka.
Č. 299. Zpráva zemského výboru v příčině vyhotovení generalního projektu na regulování Labe.
Ex praesidio wurden vertheilt und zwar der Budgetkommission:
302. Bericht des LandesschußeS über die Gesuch des Stadtrathes der königl. Stadt Jungbunzlau um Gewährung einer Subvention zur Erhaltung der allgemeinen Handwerkerschule in Jungbunzlau.
308. Bericht des Landesausschußes mit welchem im Nachhange zu dem Berichte Z. 47. 651 von 1886 (Ldtg. Z. 209 Dr. LVI. ) der politische Konsens zum Baue der Eisen-
brücke über die Elbe bei Melnik vorgelegt wird.
Z. 299. BerichtdesLandesausschußes in Angelegenheit der Berfassung des Generalprojektes für die Regulierung der Elbe.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, by bylo slavnému sněmu sděleno, které petice došly.
Ich ersuche um Mitthetlung des Einlaufs an Petitionen.
Sněm. aktuár Dr. Haubner: Posl. p. Kučera s pet. místní školní rady a sboru učitelského ve Vlňovsi za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů.
Abgeordneter H. Schwarz Franz mit der Petition der Insassen von Kottiken um Ausscheidung dieser Gemeinde aus dem Tufchkauer und Zuweisung zum Pilsener Gerichtsbezirke.
Posl. p. Vepřík s peticí místní školní rady ve Všelicích, za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů.
Posl. p. Morávek s peticí místní Školní rady v Živanicích v téže záležitosti.
Posl. p. Kořán s peticí místní školní rady a sboru učitel. v Olešnici v téže záležitosti.
Abgeordneter. §. Graf Wolkenstein mit der Petition der Direktion des kgl. deutschen Landestheaters in Prag um Erhöhung der Entschädigung für die im Juli 1886 erfolgte Schließung des kgl. deutschen Landestheaters.
Posl. p. Dr. Solc s peticí zastup. král. hlav. města Prahy za vydání zemsk. zákona, aby roční služné definitivně ustanovenému ještě sloužícímu učitelstvu všech obecných a měšťanských škol pražských a to ve všech kategoriích zvýšeno bylo o 100 zl.
Posl. p. Klimeš s peticí živnostenského společenstva v Trhové Kamenici za uzákonění nuceného pojišťování samostatných řemeslníků.
Posl. p. Dr. Talíř s peticí živnostenského společenstva v Třeboni v téže záležitosti.
Posl. p. Tonner s peticí řemeslnickoživnostenské jednoty v Domažlicích v téže záležitosti.
Posl. p. Dr. Vašatý s peticí [společenstva živnosti stavebních na Kladně v téže záležitosti.
Posl. p. Rodler s peticí zastupitelstva obce Lhenické za sprostředkování prove-
dení stavby silnice, která by spojila Budějovice, Lhenice a Volary.
Posl. p. Dr. Trojan s peticí obecního úřadu spoj obci Kozolup-Lužec za vřadění školy v Lužci do vyšší třídy služného učitelův.
Oberstlandmarschall: Die von der Curie der Städte und Industrialorte am gestrigen Tage vorgenommene Ergänzungswahl in die Landeskulturkommission und in die Kommission für die Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten hatte folgendes Resultat: Bei der Wahl von 4 Mitgliedern der Landeskultur-Kommission wurden 27 Stimmzettel abgegeben und erscheinen gewählt die H. Abgeordueten Dr. Herold, JUC. Sedlák, Habert und Dr. Steidl mit je 27 Stimmen, bei der Wahl von 5 Mitgl. der Kom, für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten wurden 27 Stimmzettel abgegeben und erscheinen gewählt die H. Abgeordneten Dr. Zeis, Feršman, Dr. Sedláček, Dr. Žalud und Hevera mit je 27 Stimmen.
V kurii měst a míst průmyslových včerejšího dne vykonaná doplňovací volba 4 členů komise zemědělské a 5 členů komise pro záležitosti obecní a okresní měla následující výsledek:
Při volbě 4 členů komise zemědělské odevzdáno 27 hlasovacích lístků a byli zvoleni p. posl. Dr. Herold, JUC. Sedlák, Habert a Dr. Steidl, každý 27 hlasy.
Při volbě 5 členů komise pro obecní a okresní záležitosti bylo odevzdáno také 27 hlasovacích lístků a byli zvoleni páni posl. Dr. Zeis, Feršman, Dr. Sedláček, Dr. Žalud a Hevera každý 27 hlasy.
Ich constatire die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.
Konstatuji, že sl, sněm je způsobilý k uzavírání.
Se strany o. k. městského delegovaného soudu okresního v Plzni došel přípis, v němž opětně se žádá za povolení k stíhání pana poslance Schiebla pro přestupek naznačený ve článku 9. zákona ze dne 17. prosince 1862 č. 6 ř. z.
Seitens des k. k. städtisch-delegirten Bezirksgerichtes pilsen ist eine Zuschrift eingelangt, in welcher um Zustimmung zur gerichtlichen Verfolgung das Herrn Abg. Schiebl wegen der im § 9 des Gesetzes vom 17. Dezember 1862 Nr. 6 des Reichsgesetzblattes bezeichneten Uebertretung ersucht wird.
Wenn keine Einwendung dagegen erhoben wird, so werde ich diese Angelegenheit aber-
mals der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zuweisen,
Pakli proti tomu se nečiní námitek, tedy přikáži tuto záležitost opět komisi pro obecní a okresní záležitosti. Učiním dle toho.
Ich werde so vorgehen.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
První předmět denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru, kterouž se předkládá osnova zákona, jenž se týče podmínek, za jakými kdo vzat býti může pod přísahu ke službě pro hájení lesů a myslivosti.
Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Berichtes des Landesausschusses, mit welchem de Gesetzentwurf betreffend die Erfordernisse zur Beeididigung für den Forst= und Jagdschutzdienst vorgelegt wird.
Zpravodajem jest pan přísedící zemského výboru hrabě Chotek. Dávám slovo panu zpravodajovi.
Zpravodaj hrabě Chotek: Slavný sněme! Roku 1880 obrátilo se slavné ministerstvo orby k zemskému výboru dopisem, jímž bylo vysloveno mínění, zdali by se posavadní předpisy o tom, kdo se má připouštěti k přísaze ohledně služby hájení lesův a myslivosti, neměly změniti a zvláště vzhledem k pozůstávajícímu zákonu ze dne 1. června 1866 týkajícímu se myslivosti. Zemský výbor vyjednával pak s lesní jednotou českou a podal slavné vládě vyjádření své v tom smyslu, že má ze to, že by slavná vláda měla takový nový zákon nebo vůbec takové předpisy vydati. Avšak další vyjednávání se slavnou vládou vedlo k tomu cíli, že konečně zemský výbor sám složil takovou osnovu zákona o skládání přísahy pro zřízence ustanovené k hájení lesův a myslivosti. Tato osnova zákona našla také souhlasu se strany slavného ministerstva orby a zemský výbor předkládá ji tedy slavnému sněmu s následujícím návrhem:
Slavný sněme, račiž schváliti následující osnovu zákona ohledně požadavků, za jakými se skládati má přísaha pro službu k hájení lesův a myslivosti. V ohledu formálním navrhuje se, slavný sněme račiž zprávu tu přikázati komisi pro záležitosti
zemědělské zřízené, aby ji zkoumala a o ní zprávu podala.
Der Landesausschuß beehrt sich den Antrag zu stellen, der hohe Landtag wolle den folgenden Gesetzentwurf, betreffend die Erfordernisse zur Beeidigung für den Forst= und Jagdschutzdienst genehmigen.
In formaler Hinsicht wird beantragt, das hohe Haus wolle diesen Bericht der Kommission für Landeskultur=Angelegenheiten zur Prüfung und Antragstellung zuweisen.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Der Landesausschuß beantragt, den Bericht der Kommission für Landeskultur=Angelegenheiten zur Prüfung und Antragstellung zuzuweisen.
Zemský výbor navrhuje, by zprava ta přikázána byla komisi pro záležitosti zemědělské, aby ji zkoumala a o ní podala zprávu.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben. Es ist angenommen.
Jest přijato.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti městské rady v Přešticích.
Der nächste Gegenstand der Tagesordordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend das Gesuch des Stadtrathes in Přestitz.
Zpravodajem je pan poslanec Schwarz, dávám jemu slovo.
Zpravodaj pan poslanec Schwarz: Slavný sněme! Obec Přeštická žádá, aby ji povoleno bylo na uhražení potřeby, vzcházejíci z konání policie požární, vybírati mimořádnou dávku. Zemský výbor vyhověv této žádosti, předložil se zprávou zároveň osnovu zákona, která byla odkázána komisi pro okresní a obecní záležitosti, aby se o ní radila a návrhy své podala. Komise neuznala za vhodné, aby přistoupila k návrhu zemského výboru, a navrhuje v té příčině denní pořádek. Důvody toho uvedeny jsou ve zprávě, která
se nachází v rukou pánů poslanců, pročež za tím na nich přestávám, ukazuje k tomu, že další vysvětlení, když potřeba toho během rokování se ukáže, podám. Zároveň prosím, aby slavný sněm návrh komise pro okresní a obecní záležitosti o této věci schváliti ráčil:
Návrh ten zní:
Slavný sněme račiž se usnésti: O žádosti městské rady v Přešticích, aby bylo zákonem povoleno této obci, aby mohla vybírati dávku z domů, kterou by se uhražoval náklad, jenž vzchází jí z konáni policie požární, přechází se k dennímu pořádku.
Der hohe Landtag Wolle beschließen: Über das Gesuch des Stadtrathes in Přestitz, es möge dieser Gemeinde durch ein Gesetz bewilligt werden, eine Abgabe von Häusern behufs Bedeckung der mit der Handhabung der Feuerpolizei verbundenen Kosten einheben zu dürfen, wird zur Tagesordnung übergegangen.
Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu se přihlásili k slovu a sice proti návrhu komise.
Zu diesem Gegenstande haben sich zum Worte gemeldet, und zwar gegen den Antrag der Kommission:
Pan poslanec prof. Duchek a p. posl. Dr. Škarda.
Dávám slovo panu professoru Duchkovi.
Poslanec prof. Duchek: Musím přímo vyznati, že naproti návrhu komise pro okresní a obecní záležitosti nemohu zůstati mlčenlivým jak jsem původně chtěl neboť čta předlohu komise, která nám včera doručena byla o žádosti městské rady Přeštické, přišel jsem k přesvědčení, Že nachází se zde jakási anomalie, ano řeknu protiva mezi tím stanoviskem, které zaujal zemský výbor a mezi stanoviskem, které zaujala slavná komise. Zemský výbor totiž, uváživ důkladně žádost města Přestic, odhodlal se učiniti návrh na vyplnění žádosti této obce a návrh svůj odůvodnil důkladně. Naproti tomu uznala komise přejíti o návrhu zemského výboru k dennímu pořádku, ač neodůvodnila návrh svůj v té míře, jak by po mém rozumu učiniti bylo záhodno Oč se tu, pánové jedná ? Město Přeštica čili městská rada Přeštická zaslala prostřednictvím okresního výboru žádost zemskému výboru,
aby povoleno bylo této obci vybírati dávku z kteréž dávky uhradily by se potřeby, které obci vznikly z vykonávání policie požární.
Zemský výbor, když tuto petici obdržel, zaslal věc nejprvé zemskému finančnímu ředitelství, pak i vysokému místodržitelství k dobrozdání. Jeden i druhý úřad uznal, že není příčin žádných, pro které by se měla učiniti námitka obci Přeštické.
Na základě tom ustanovil se zemský výbor na tom, učiniti slavnému sněmu, návrh, aby přijat byl zákon, kterým by se povolilo obci Přeštické v příčině petice její. A tento svůj návrh zemský výbor odůvodňoval náležitě a v tomto odůvodnění praví mezi jiným toto:
V rozšířeném oboru působnosti přísluší vůbec obci konati takové výkony, které se týkají sice všeobecného zájmu, z nichž ale především jednotliví majitelé domů, čili určité osoby neb určitý majetek zvláštní prospěch mají.
Ježto pak vývinem samosprávy obecní rozmnožují se tyto výkony, rozumí se pak samo sebou, že musí se rozmnožiti i také výdaje, které s těmito výkony spojeny jsou, a poněvadž se rozmnožují i výdaje, musí se pomýšleti na takovýto nový pramen příjmů, z kterého by se tyto výdaje zapraviti mohly.
Dále odůvodňuje zemský výbor tuto věc, když praví, že, ačkoliv říditi se mají příspěvky poplatnictva podle schopností finančních, jakož i podle výše zeměpanských daní, nicméně že jest přece odůvodněna ta zásada, aby náklady na výkony obecní, zejména ty, které vyplývají z požární policie, zapravovány byly především těmi, jichž se to v první řadě týká, tedy aby především zapravovány byly majetníky domů.
Mezi takovéto výkony, pánové, které obci namnoze jsou povinností, jest zajisté i takový výkon čili úkol, který požární policie vykonává.
A proto praví zemský výbor zcela dobře, že jest povinností, aby na tento výkon přispívali ti, kteří především z tohoto výkonu prospěch mají, totiž majitelé usedlostí, a proto přijal zemský výbor žádosť městské rady Přeštické za odůvodněnou a to proto, poněvadž příspěvky ty, které by jednotlivci měli platiti, nejsou veliké.
Průmyslové závody totiž podle žádosti městské rady mají platiti 5 zl., jiní majetníci zámožní 1 zl., méně zámožní 75 kr., ještě méně zámožní 50 kr., a konečně nejchudší 25 kr. ročně.
Z toho patrno, že příspěvky tyto nejsou velké a celkem vynášely by ročně dle výpočtu obce Přestické asi 166 zl.
Uvážíme-li, že výlohy na aparát hasičský čili na policii požární celkem obnáší ročně asi 155 zl., jest ta diference nepatrná, a není zajisté žádné důležité příčiny, proč by se této žádosti vyhověti nemohlo, a to tím méně, jelikož vybírání těchto příspěvků nebude spojeno s žádnými obtížemi. Domů v Přesticích není mnoho, celkem 183 čísel a repartice by byla tedy velmi jednoduchá.
Příspěvky ty, jak jsem pravil, odváděti se mají v určitý čas roční a z té Části, která by snad ještě zbývala po zapravení výloh na hasičský apparát, měl založen býti fond a sice fond hasičský, kterýž zemský výbor také obci doporučoval.
Avšak jak se zachovala nyní slavná komise naproti návrhu zemského výboru? Slavná komise návrhy zemského výboru uznává za správné, ona uznává za správné zejména, že prý vzhledem k rostoucím potřebám obecním jest velmi žádoucno, aby zjednaly se obcím nové prameny příjmů.
Dále komise i uznává, že nynější rozvrh obecních potřeb na poplatníky podle výše přímé daně není přiměřený a to proto, poněvadž prý veškerá břemena výhradně uvalena jsou obyčejně na jednu poplatní třídu a ačkoliv to, jak pravím, v plné míře komise uznává, praví, že se nemůže obci přestické vyhověti a to proto, poněvadž prý nejsou splněny podmínky jisté.
A nyní táži se, v čem pak záleží tyto podmínky?
Tyto podmínky záleží v tom, že prý nejsou vyčerpány ještě veškeré prameny příjmů čili všechny prameny, ze kterých by obec mohla tento náklad zapraviti a pak za druhé, že prý obec přestická nežádala dosud zemský výbor za žádnou subvenci z fondu pojišťovacího, který právě r. 1884. následkem usnesení sněmu zřízen byl.
Pánové, já se táži: Což pak kdyby byla obec Přestická tyto dvě podmínky, které nyní komise klade splnila?
Tu praví komise, že prý by se bylo mohlo přihlížeti snad k přání městské rady přestické a hned zase na to dokládá, že kdyby se i splnily - prý by přece musila učiniti návrh na přechod k dennímu pořádku a sice z těchto dvou příčin - předně byl by prý příjem, který ty dávky ročně obnášejí, příliš malý, nebyly by totiž takový, jako obec přestická vypočítala na 166 zl. nýbrž obnos menší á to proto, poněvadž by se musity budovy veřejné odčítati.
Pánové, zde se nejedná o to, zdali by vlastně ty dávky byly menší, nežli obec přestická vypočítala; zde se jedná o princip a sice o princip ten, zdali vlastně mají se všecky dávky mimořádné, které obec k svým účelům potřebuje rozvrhnouti na poplatníky přímé daně čili nic.
Podle náhledu komise mají se tyto dávky rozděliti na poplatníky přímých daní a to sice proto, poněvadž, jak ona ihned odůvodňuje, prý nemají jenom majitelé domů, nýbrž i všickni obyvatelé tohoto města z vydržování celého aparátu hasičského stejný užitek, tedy že jest to jaksi veřejný zájem, jenž jest ku prospěchu všem ve stejné míře. Na to dovolím si odpověděti, že tomu snad přece tak není, neboť jestliže mají platiti majitelé domů a majitelé usedlostí dávky, tu musíme uvážiti, že vlastně jim jest to ku prospěchu většímu nežli ostatním nájemníkům v témž domě, neboť ku př. že by vypukl oheň ve stodole nějakého majitele usedlosti a že by ten oheň strávil celou stodalu i s obilím, mají ostatní nájemníci v témž domě takovou škodu jako majitel ? Já pochybuji. Tedy nemůže se říci, že všichni obyvatelé ve stejné míře participují, čili mají stejné účastenství na těch výhodách které z tohoto hasičského aparátu vyplývají.
Ale slavná komise uvádí ve svých důvodech také ten, že prý podle § 82. obec. zřízení mají se takové dávky rozvrhnouti na poplatníky přímé daně.
Prosím, v tom paragrafu se nepraví, že se "mají", nýbrž že se "mohou" rozvrhnouti, ten paragraf neukládá nějakou povinnosť, nýbrž ukládá nějakou možnosť. Z toho tedy ještě neplyne, že podle téhož odstavce měli by občané přeštičtí dodržáni býti k tomu, by všichni jakožto poplatníci přímých daní byli povinni k tomu stejnému příspěvku.
Já, prosím, tedy nenahlížím žádných
důvodů zvláštních, kterými by byla komise vyvrátila ty důvody, jež zemský výbor podal, naopak komise je uznává za správné, komise mluví o podmínkách, které má obec přeštická splniti, totiž mluví o tom, zda-li jsou všecky možné prameny příjmů vyčerpány a zdaž za druhé obec přeštická žádala za subvenci zemského výboru z fondu pojišťovacího. Ale hned zase praví dále, že i v tom případě, kdyby tedy ty podmínky byly vyplněny, že by přece se nemohlo žádosti obce přeštické vyhověti a to proto, poněvadž prý z akt nevychází najevo, jak velké obecní přirážky město Přeštice platí.
Pánové, jak velké přirážky město Přeštice platí, to já skutečně nevím, ale že je platí, vysvítá z toho, že městu Přestici byl povolen pivní krejcar, ergo, musí obec přeštická takové vedlejší přirážky obecní míti a ten pivní krejcar se povoluje jenom tehdá, když již jsou obecni přirážky, to já konstatuji.
Já se tážu, zda-li tedy ty důvody, které slavná komise uvádí, aby nebyl přijat návrh zemského výboru, respective, aby se nevyhovělo žádosti města Přeštice, zdaliž ty důvody, pravím, komise, vyvracují důvody, které podal zemský výbor, aby návrh svůj obhájil ku prospěchu města Přeštice.
Že pak obecní přirážky Přeštic existují, že jsou, vysvítá, jak jsem pravil, z pivního krejcaru.
Ale kdyby i nebyly snad tak veliké, jak by snad někdo si přáti mohl, tu poukazuji k tomu, že břemena obce Přeštické musí býti přece veliká (Slyšte!) poněvadž okresní výbor na základě toho doporučil právě žádosť města Přeštického zemskému výboru k bedlivému uvážení.
A proto pravím, jelikož jsem se náhodou dnes, Čta tuto zprávu, nepřesvědčil o žádných důvodech, které by k tomu vedly, aby se přešlo o návrhu zemského výboru respective o žádosti obce Přeštic k dennímu pořádku, dovoluji si učiniti návrh tento:
Slavný sněme, račiž se usnésti, aby komise pro okresní a obecní záležitosti ještě jednou důkladně uvážila návrh zemského výboru ve příčině žádosti obce Přeštické pod č. 262. atd. a podala o něm náležitou zprávu a dovoluji si ihned k tomuto návrhu připojiti, že v případě, kdyby
tento návrh nebyl přijat, dovolím si učiniti jiný eventuelní návrh.
Nejv. maršálek zemský (zvoní): Pan poslanec profesor Duchek činí následující návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti, aby komise pro okresní a obecní záležitosti ještě jednou důkladně uvážila návrh zemského výboru ve příčině žádosti Přeštické a podala o něm náležitou zprávu.
Posl. prof. Duchek: Prosím podotýkám, že jsem tam vynechal slovo, aby se návrh komise vrátil nazpět komisi pro okresní a obecní záležitosti a aby o něm znova podala zprávu.
činím tedy jenom tuto formalní opravu:
Nejv. maršálek zemský: Prosím, račte tedy návrh svůj napsati správně:
Návrh pana prof. Duchka tedy zní následovně:
Slavný sněme, račiž se usnésti, aby návrh komise pro okresní a obecní záležitosti vrácen byl komisi, aby ještě jednou důkladně uvážila návrh zemského výboru ve příčině žádosti obce Přeštické č. sněm. 262. a podala o něm náležitou zprávu.
Prosím pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Jest dostatečně podporován a dávám slovo p. posl. Dr. Škardovi.
Poslanec dr. Škarda: Potom, co řečník přede mnou již pověděl o té záležitosti, obmezím se na několik poznámek, bych tím naznačil stanoviště, které v záležitosti té zaujímal zemský výbor, Zem. výbor jednaje o žádosti města Přeslice uvážil, že celé obecní zastupitelstvo usneslo se na tom, by zvláštní poplatek byl vybírán na uhražení výloh požárních, uvážil při tom, že ni jediný obyvatel celého města nepodal námitky proti tomu usnesení, uvážil dále, že také okresní zastupitelstvo vřele se přimlouvá za žádosť té obce a tudy měl za to, že, pakli obecní zastupitelstvo a poněvadž nikdo námitek proti jeho usnesení nečinil, všechno obyvatelstvo - a také okresní zastupitelstvo se žádostí tou souhlasí, že v tom musí re-
spektovati se autonomie dolejších stolic a že není tedy příčiny, aby se proti té žádosti stavěl, pakli proti té žádosti žádných zákonných příčin není. A takových příčin zákonných zemský výbor žádných neshledal, které by se příčily žádosti obce Přeštické. Ty příčiny, které uvádí komise nemají základu zákonného. Komise totiž praví, Když se byla dříve zmínila, že všechny důvody, které zemský výbor uvedl, jsou správny, ve své zprávě: Jest nepochybno, že ustanovení § 90. zř. o. jest výjimkou z běžného pravidla, které se týká úhrady potřeb obecních, a Že, když se má vyjímka taková uzákoniti, káže opatrnosti, aby se dříve zjistilo, jestli byly již vyčerpány veškeré prostředky, kterých poskytují nynější zákony pravidlem obci na opatření potřebné úhrady, a jestli vůbec výjimky takové nutně potřebí.
Avšak tomu výkladu § 89 příčí se naprosto § 82. ob. zř., který výslovně dí: na za pravení výloh k potřebám obecním, na něž příjmy v § 74 jmenované, nestačí může výbor rozvrhnouti jisté příspěvky na obec
Takové příspěvky jsou předně přirážky k přímym daním nebo k daním, z potravin, za druhé služby k potřebám obecním a za třetí platy a dávky, které nejsou přirážkami k daním. Zde jedná se právě o takový plat, který nenáleží k přirážkám, jest to tedy pravidelný poplatek a žádný mimořádný. Dále praví se ve zprávě komise, že prý není v účtech vykázáno, že by v obci vybíraly se přirážky k přímým daním, ale v těch účtech jest to vykázáno, ovšem ne ve zvláštní rubrice, kde by se řeklo: "na přirážkách se musilo vybírati tolik a tolik", ale mezi příjmy jest výslovně uvedeno, že byly přirážky vybírány. Ostatně, kdyby to také nebylo vykázáno, nestojí to nikde v žádném zákonném ustanovení, že by zvláštní takové poplatky, o kterých zmiňuje se § 82, lit. a, nemohly býti vybírány. Poněvadž komise všechny důvody, jež byl zemský výbor pro povolení žádosti uvedl, uznává za pravé, bylo by přiměřeno, abych učinil návrh, by osnova zákona, kterou zemský výbor předložil, byla vzata za základ podrobného rokování: návrh ten však učiniti nemohu výboru, poněvadž zpráva zemského výboru nebyla tištěna a ihned přikázána komisi, není tedy slavn. sněmu známa. Z této formální příčiny myslím, že
bude záhodno, aby komise záležitosť tu ještě jednou vzala v úvahu a přimlouvám se proto za návrh p. posl. Duchka.
Nejv. marš. zemsk.: Žádá ještě někdo za slovo ?
Verlangt noch Jemand das Wort?
Jelikož nikdo více za slovo nežádá, prohlašuji debatu za ukončenou.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodajovi.
Zpravodaj posl. Frant. Schwarz: Jsem velmi potěšen výrokem p. přísedícího zemského výboru, že byl to hlavně důvod ten, který vedl ho k návrhu vzpomenutému, aby se vyhovělo přeštické obci, že měla se respektovati autonomie nižších instancí, ježto sám sem vřelým přítelem.
Komise nepohlížela na celou tuto věc snad se stanoviska, že by se neměla autonomie nižších instanci zde respektovati. Ona nepohlížela na ni také s toho stanoviska, s kterého zemský výbor pohlížel na tuto věc, totiž se stanoviska čistě správního, nýbrž také se stanoviska zákonodárného, a tu myslím, že bylo povinností její k této stránce přihlédnouti, poněvadž jde zde skutečně o zákon, který třeba byl ve své věci dnes nepatrný, mohl by míti na další rozvoj obecního bernictví dosti vážný vliv. (Tak jest ! )
Komise pro okresní záležitosti uznala důvody zemsk. výboru, které uvedl na prospěch návrhu proto, poněvadž jsou obecně známy a vztahují se k té zásadě, kterou obecní zákon vyslovuje, a k té zkušenosti, kterou nám obecní život poskytuje, že posavadním měřítkem, které se řídí podle přímých daní, skutečně jsou velice postiženi ti, kteří tyto přímé daně platí, aby v tomto případě uznati jich nemohla.
Komise musela, nežli přistoupila k tomu, aby rozhodla se buď pro návrh neb proti návrhu zemského výboru, uvážiti, byly-li vyčerpány všecky prostředky, kterých obec přeštická může nabýti, aby vyhověla svým úkolům, dále jestli jest skutečně potřebí zákona, který se navrhuje a konečně, jestli žádoucno, aby takový zákon byl vydán; zde bylo doznáno od pánů řečníků, kteří mluvili proti návrhu komise, že při obci Přeštické nejsou vyčerpány všechny prostředky. Bylo ovšem
praveno, že tato obec vybírá již přirážky k přímým daním, ale rozpočet, který jest při spisech sněmovních a účet obecní, který rovněž jest přiložen k těmto spi sům, neukazují v té příčině ničeho, zejména účet z r. 1885 má v položce "spravedlnosti a dávky" následovní příjmy: pachtovné z rybářství, pivní a kořaleční krejcar a daň ze psů, kde prosím, sl. sněme, jsou zde přirážky k přímým daním? Jestliže by skutečně se vybírala přirážka k přímým daním k účelům obecním v Přešticích, jak se praví, tedy by to musilo přece býti v této položce uvedeno, rovněž jako jest zde uveden příjem z pivního a kořalečního krejcaru a daně ze psů.
Toho zde není a komise nemohla posuzovati věci snad podlé poměrů, které ve spisech nejsou prokázány. Ona mohla celému svému jednání za základ položiti jen to, co zjištěno jest úředními spisy. Tim prokázal jsem, že obec Přeštická nevyčerpala ještě všech prostředků, a z toho musím logicky souditi, že jestli všech prostředků nevyčerpala, také není potřeba zákona, který jí prostředků nových má opatřiti.
Sl. sněm r. 1874 usnesl se o zákonu, kterým má se uložiti a uložilo se také assekuračním společnostem, aby poskytovaly příspěvek jakýsi na vydržování hasičských potřeb v obcích a na vydržování dobrovolných hasičských sborů. Slavný sněm v zákoně tom také ustanovil, že obcím má se z fondu, který se z těchto příspěvků tvoří, 75 procent poskytovati k účelům obecním a 25 procent k účelům dobrovolných sborů hasičských. Komise musela se tedy tázati, jestli obec Přeštická v příčině opatření potřeb na konání policie hasičské již dovolávala se také podpory z tohoto fondu a shledala, že to posavade neučinila. Jestli že to neučinila, tedy tím zajisté nevyčerpala prostředku přede vším zákonem k tomu určeného, aby se potřebný náklad z hasičství obcím vzcházející uhradil a nemůže podle mínění komise také činiti nároků na jakési mimořádné opatření potřeb těchto.
Mimořádné jest toto opatření, když nestačí více k němu ustanovení obecního zákona a musí se vydati o tom zvláštní zákon.
Věc tato má důležitou konsekvenci
slavný sněme. Jestli že přihlédneme k povaze té dávky, kterou obec Přeštická chce zavésti, totiž k tomu, že jest to dávka z domů, která se ukládá majitelům domů, a a jestliže uvážíme, z jakých prostředků skládá se hasičský fond zemský, tedy vidíme, že assekurační společnosti, které jsou povinny příspěvky své do tohoto fondu platiti, nehledíc k tomu, že jest to vlastně jejich povinností, aby ze svých příjmů tyto příspěvky dávaly ukládají tento příspěvek ještě pojištěncům a sice tuším, asi do výše 25 proc. pojistného.
Slavný sněme, z toho jest patrno, že tento fond zemský hasičský tvoří se ne z příspěvků assekuračních společností, ale z příspěvků majitelů domů; jestliže tedy ještě by slavnému sněmu se zlíbilo, aby novou podobnou stejnou dávku zavedl v obcích a ukládal majitelům domův, aby vedle toho, že přispívají k zemskému fondu hasičskému, ještě přispívali na zvláštní fond v obcích, který by se tvořil, tož myslím, že bychom přišli tam, že by majitelé domů byli velice přetíženi jedině již touto stránkou našeho zřízení hásičskéko. Proto komise nemohla přistoupiti na návrh zemského výboru a nemohla také uznati, že by bylo žádoucno, aby se započalo s vydáváním podobných zákonů.