und Gemeinden mit sich gebracht hat. Wie weit diese Schädigung in Wirklichkeit geht, ist doch fehr die Frage. Denn es gibt eine große Menge von Momenten, welche vermittelnd und paralisierend gewirkt haben.
Ich habe auch in meinem Berichte auf die Sanierung hingewiesen, die den eingetretenen Mängeln entsprechend erscheint, so namentlich auf die Einführung einer autonomen Besoldungssteuer.
Was die Steuerfreiheit der Staats- oder Privatbeamten-Einkommen betrifft, so haben gerade in diesem Punkte die meisten Beschwerden der Herren Gegenredner gegipfelt. Die Steuerkommission hat geglaubt, den Interessen der Gemeinde in der Überzeigung, daß dieselben, denn doch in Wirklichkeit keine Solche Schädigung erlitten, wie die Herren Vertreter der Gemeinde behaupten, das höhere Intereffe voranstellen zu müssen, nämlich die wichtigen, lebensfähigen und in Entwicklung begriffenen Staatssteuern in ihrer Entwicklung nicht zu Stören. Denn diese ungestörte Entwicklung liegt im Interresse der Gesammtheit.
Ich bitte Sie, meine Herren, daher, die Kommissionganträge anzunehmen. Belangend die Anträge des Herrn Abg. Iro, so differieren dieselben zum Teile von den Anträgen der Kommission. Sie enthalten aber doch Gedanken und Motive, welche mit den Motiven und Ideen, die den Kommissionsanträgen zu grunde liegen, konformiert werden können. Ich möchte daher aus diesem Grunde beantragen, daß beide Anträge der Steuerkommission zur weiteren Antragstellung an das hohe Haus zugewiesen werden.
Ebenso der Antrag des Herrn Abgeord. Staněk:
"Die Regierung wird aufgefordert, den Artikel 13 des Gesetzes vom 24. Oktober 1896 über die direkten Personaleinkommensteuern aufzuheben. "
Auch hiebei beantrage ich die Vorläufige Verweisung dieses Antrages an die Steuerkommission. (Lebhafter Beifall; Redner wird beglückwünscht. )
Nejvyšší maršálek zemský: (zvoní: ) Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Předmětem hlasováni jsou návrhy komise, které sestávají ze dvou částí, totiž z osnovy zákona a návrhu, který se týká některých podaných návrhů stran kterých se navrhuje, aby se přešlo o nich k dennímu pořádku, následkem usnesení tohoto zákona.
K těmto návrhům podali pan posl. Iro a pan posl. Staněk návrhy resoluční, stran kterých pan zpravodaj navrhuje, aby byly přikázány komisím k posouzení.
Zamýšlím proto zavésti hlasování tímto způsobem: napřed dám hlasovati o tištěném návrhu komise, pak dám hlasovati o tom, zdali slavný sněm přikazuje návrhy p. posl. Ira komisi a pak o tom, zdali přikazuje návrh p. posl. Staňka komisi.
Pak-li by slavný sněm na tomto přikázání se neusnesl, dal bych hlasovati o návrzích, jak p. posl. Ira tak i p. posl. Staňka.
Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Anträge der Kommission, welche aus dem Gesetzentwurfe bestehen und aus einem Antrage, welcher bezüglich einiger dem hohen Hause eingebrachten Anträge den Übergang zur Tagesordnung beantragt mit Rücksicht auf den Vorher beantragten Gesetzentwurf. Zu diesen Anträgen haben die Herren Abg. Iro und Staněk Resolutionsanträge gestellt, bezüglich welcher der Herr Berichterstatter den Antrag gestellt hat, sie mögen an die Kommissionen zur Berichterstattung berwiesen werden.
Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in folgender Weife einzuleiten. Zuerst wird über die gedruckten Kommissionsanträge abgestimmt.
Dann darüber, ob das hohe Haus die Anträge des Herrn Abg. Iro an die Komission verweist, und dann darüber, ob das hohe Haus den Antrag des Herrn Abg. Staněk an die Kommission verweist.
Sollte die Berweisung an die Kommission nicht angenommen werden, so werde ich über diese Resolutionsanträge selbst abstimmen lassen.
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?
Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?
Nebyla činěna žádná námitka.
Es ist keine Einwendung erhoben worden.
Přivádím k hlasování tištěné návrhy komise.
Ich bringe die gedruckten Kommissions-anträge zur Abstimmung.
Žádám pány, kteří tyto návrhy přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich bitte die Herren, welche diese Anträge annehmen, die Hand zu erheben.
Návrhy jsou přijaty.
Die Anträge sind angenommen.
Nyní dám hlasovati o tom, zdali slavný sněm odkazuje návrhy p. posl. Ira komisi.
Ich werde jetzt zur Abstimmung bringen, ob das hohe Haus die Anträge des Herrn Abg. Iro der Kommission zuweist.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Nyní dám hlasovati o tom, zdali slavný sněm odkazuje návrh p. posl. Staňka komisi.
Nunmehr bringe ich zur Abstimmung, ob das hohe Haus den Antrag des Herrn Abg. Staněk der Kommission zuweist.
Žádám pány, kteří k tomu přisvědčují, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Er ist angenommen.
Jest přijato.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávách zemského výboru v příčině působnosti stravoven za zimní pololetí 1897-1898 a letni pololetí 1898, pak za rok 1899-1901.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten über die Landesausschußberichte, betreffend die Wirksamkeit der Naturalverpflegsstationen für das Wintersemester 1897-1898 und das Sommersemester 1898, dann für die Jahre 1899-1901.
Zpravodajem jest p. Šulc. Dávam jemu slovo.
Zpravodaj posl. Šulc. Slavný sněme!
Předloha tato byla již před časem pánům rozdána a myslím, že se zavdečím, když nebudu o ní šíriti mnoho slov. Dovolím si jenom naznačiti hlavní návrhy, které komise pro okresní a obecní záležitosti slavnému sněmu predkládá ku vědomí a ke schválení.
Má především slavný sněm na vědomí vzíti a schváliti zprávy zemského výboru za leta 1897, 1898 až včetne 1901, týkající se působnosti stravoven. Zprávy ty byly sice každoročně podávány a byly také vyřízeny v okresní komisi, avšak pro krátkost a nepravidelnost zasedání snemovních nebyly nikdy vyřízeny. Tim tedy se stalo, že mají býti nyní čtyři výroční zprávy schváleny.
Komise pro obecní a okresní záležitosti odporučuje dále návrh zems. výboru na rozšíření působnosti stravoven a sice v tom směru, aby působnost jejich vztahovala se také na sprostredkování práce. K tomu cíli navrhuje zemský výbor osnovu zákona pro organisace ústavů pro bezplatné a všeobecne sprostředkování práce a služeb poněvadž mimo stravoven mohou a mají býti zřizovány zvláštní ústavy pro sprostředkování práce jak okresní tak i zemské. Organisace tato má spočívati na zákone, jenž se právě předkládá slavnému sněmu ke schválení.
Dále odporučuje komise pro okresní a obecní záležitosti resoluční návrhy, týkající se působnosti stravoven.
Konečně navrhuji pak, aby do rozpočtu na rok 1903 vložena byla částka 12. 000 K na provedení tohoto zákona, a žádá posléze, aby příslušné petice - jichz je celkem l4 - k tomuto předmětu se vztahující, tímto způsobem se pokládaly za vyřízené, ježto již v zpráve samé byl na ně náležitý zřetel vzat. Připomínám, že ještě dnes byla mi doručena petice, která, prosím, aby byla rovněž považována za vyřízenou.
Co se týče působnosti stravoven, dovoluji si jen upozorniti, že v zprávě zems. výboru konstatuje se naprostá jejich užitečnost. Jen v některých peticích stěžováno si na přísnost a na nepřiměřené jednání zemských inspektorů a komise, jednajíc o tom, předkládá slavnému sněmu k usnesení jisté zásady, které doporučují se zems. výboru, aby překročením působnosti inspektorů byla učiněna přítrž a aby v instrukcích, pro ně vydaných, byla činnost jejich náležitá vymezena.
Co se týče resolucí, týkají se tyto především zdravotního dohledu ku stravovnám, zejména náležitých opatření pro případ nakažlivých nemocí. Konečně navrhuje se v jedné resoluci, aby ústavy tyto, jichž působnost rozšířena bude, co ústavy pro sprostředkování práce byly osvobozeny od porta pro svou služebnou korespodenci.
To jsou asi resoluce, kterých přijetí slavnému sněmu komise doporučuje.
Hoher Landtag! Ich glaube einem Wunsche der Herren Abgeordneten nachzukommen, wenn ich mich bloß auf eine Besprechung der Anträge beschränke, welche die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten stellt, betreffend die Genehmigung des Berichtes des Landesausschußes, bezüglich der Wirksamkeit der Naturalverpflegsstationen für das J. 1897, 1898, 1899 und 1901, wobei die Kommission dem hohen Landtage empfiehlt diese Berichte zur Kenntnis zu nehmen und dieselben zu genehmigen.
Fürs zweite sind einige Resolutionen beigefügt, welche die Sanitätsvorschriften betreffen, die im Falle des Ausbruches epidemischer Krankheiten ala Vorsichtsmaßregeln vorzukehren wären;
Dann der Gesetzentwurf, betreffend die Erweiterung der Wirksamkeit der Naturalverpslegsstationen zu Anstalten für Arbeitsvermittlung - und einige Resolutionen bezüglich der Gewährung der Portofreiheit für die Korrespondenz der Natural-Verpflegsstationen, bis sie nämlich als Vermittlungsanstalten für Arbeitssuchende ausgestaltet sind.
Endlich wird beantragt, daß die Petitionen, welche bezüglich der Naturalverpflegsstationen eingebracht worden sind, 14 an der Zahl, als erledigt zu betrachten seien.
Indem ich diese Anträge dem hohen Landtage zur Annahme empfehle, behalte ich mir das Schlußwort nach der Debatte vor.
Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji sobě sděliti, že jsou přihlášeni k tomuto předmětu řečníci a sice:
proti návrhu páni poslanci: Kubr a Dr. Jaksch, pro návrh pan poslanec Dr. Zimmer.
Ich erlaube mir mitzuteilen, daß gegen diese Anträge die Herren Abgeordneten Kubr und Dr. Jaksch gemeldet sind; für die Anträge der Herr Abg. Dr. Zimmer.
Was die Behandlung des auf der Tagesordnung stehenden Gegenstandes betrifft, bin ich der Ansicht, daß derselbe in einer einzigen Debatte behandelt werden kann.
Jsem toho náhledu, že předmět může býti projednán v jednom rokování a dávám tedy slovo prvnímu panu řečníku, který je zanesen proti návrhu, panu posl. Kubrovi.
Poslanec Kubr: Slavný sněme! Jako nic není dokonalého, tak vůbec zdá se mně, že i ve zprávě, která nám byla podána komisí pro okresní a obecní záležitosti, není dokonale vylíčen stav, v jakém se nalézá instituce zavedená sněmem království Českého ve stravovnách.
Velevážení pánové, když zákon tento o okresních stravovnách vstoupil v platnost, tu hned v prvních počátcích zdvihly se hlasy dosti vážné jak o jeho zavedení, tak i dále o jeho rozvoji a účelu. Na jedné straně velké výtky a na druhé straně očekávání, když instituce vešla v život, že učiní dosti vážnou nápravu v jistých zlořádech, jež se po našem venkově tak silně zakořenily, totiž v žebrotě a tuláctví.
Mínili jsme všichni, že tuláctví bude odstraněno. Ale, velevážení pánové, bývá častokráte zvykem a pravidlem, že od skutečnosti k výsledku vždycky jest daleko.
Skutečnost nás dnes učí, že není správné nazírání to, jež měli zákonodárci, kteří ve sněmu zákon přijali. Že není úplného dosahu toho zákona docíleno, to vidíme zcela jasně z praktických výsledků, kde nejen ve vzdálenějších obcích od stravoven ležících, nýbrž i v obcích samých, tuláctví a žebrota kvete, tak jako před vydá ním toho zákona. Ale jest to smutný úkaz, že instituce, od které jsme si mnoho slibovali, opětně nemá těch pravých výsledků, jaké míti měla, a mně se zdá, že ani v zákoně samém nelze hledati toho pravého jádra věci, nýbrž v provádění zákona samého.
Velectění pánové, já předem, než přejdu k dalším věcem, dovoluji si poukázati na zásadní chybu celého zákona, která nás provází jako červená niť a která tuto instituci, jež se měla k dobru venkova vyvinouti, celou zdržuje a, abych tak řekl, ke zmaru přivádí.
To jest to, Že zákon ten byl upraven podle poměrů cizích, podle poměrů v král. Českém nezvyklých, podle poměrů moravských.
Velectění pánové, zákonodárci, když tento zákon tvořili, prostě opsali zákon markrabství Moravského. Zapomněli, že v zřízení našem samosprávném ještě mezi obcemi a zemským výborem máme instituci jednu, totiž okresní zastupitelstva, která jako instituce dnes v život vešlá, jako instituce legální, mají právo taktéž rozhodovati o tom, co mají dělati, aneb jak své chudinství mají obstarati. Ale, velevážení pánové, jak se to stalo v zákoně?
Okresním zastupitelstvům nařízeno bylo, aby platila, aby ústavy zřídila, aby se o jejich vydržování starala, ale pak přijde nějaký pan zemský inspektor, člověk, který většinou věci ani nerozumí, který pro věc nemá pochopení a poroučí. To jest nejsmutnější, že do těchto funkcí byli vzati samí pensionovaní oficíři, kteří jsou zvyklí diktovat a komandovat, ale praktického života neznají a nedovedou se v něm pohybovati. Okresům bylo ponecháno udržování a placení, okresy musí platiti a zemský výbor poroučí. Netvrdím to o zemském výboru, poněvadž instituci tu co nejvyšší instanci taktéž rád a plným právem uznávám, ale zemští inspektoři jeho poroučí a vládnou jako pašové.
Jestliže se zemský inspektor dobře nevyspí, aneb když mu něco ráno prolítne, co se mu nelíbí, kolem tváře, přijde na stravovnu, začne hledati a odpusťte, vždycky i v nejlepší věci pod sluncem se najde skvrna, pan inspektor správce stravovny, ubožáka, který musí snášeti veškeré šikanace lidu nejen cestujícího, nýbrž i všech svých nadřízených od obecního starosty do zemského výboru, onoho ubožáka, který nemůže vyhověti veškerým těmto správám, soustavně sekýruje.
Jestliže udělá zemský inspektor nějakou výtku aneb nápravu žádá, zemský výbor sám sebou ihned toto nařízení vezme k vědomosti a ihned nota zemského výboru přijde k okresnímu výboru: Okresní výbore, ty nemáš do toho co mluviti, ale musíš zaplatiti a dle našeho zaříditi.
Odvolací instance tu není, okresní výbor, kterému jest všecky věci zaříditi, má míti všechnu starost, musí platiti a pan zemský inspektor jest ten, který poroučí.
Velectění pánové, v zákoně samotném stálo, že tem okresům, které vzorně zařídí a vzorně starati se budou o okresní stravovny a jiné ústavy, bude udělena zvláštní zemská subvence.
Promiňte, já nechci naší král. matičce Praze nic bráti, co jí patří po právu při zubožených financích jejich, ale řeknu, jaké jsou míry, jak se měří sousedním okresům a jak se měří zde.
Okres Smíchovský, jejž mám čest zastupovati, zařídil k popudu zemského výboru první sprostředkovací ústav v král. Českém, podle kterého vzoru hrál. Praha zařídila svůj ústav, který - totiž pražský - podnes nemůže se vykázati takovou číslicí svých poptávek po práci a sprostředkování jako okres Smíchovský. Přirozeně žádal za subvenci na své takto zařízené 2 stravovny a bezplatný sprostředkujicí ústav.
Velectění pánové, jenom asi v pěti číslicích dovoluji si vylíčiti, jak to vypadá.
V mužském oddělení ústavu pro bezplatné sprostředkování práce bylo od 1. ledna do 31. prosince 1901 poptávek 3O58 od mužských, kteří nepoužívali stravoven. Od 1. ledna 1902 do dnešního dne, totiž do 22. července 1902 1028 dělníků, kteří používali stravoven, bylo loňského roku přihlášeno 8312 a letošního roku 6330. Zaměstnavatelů, abych číselně ukázal úpadek stravoven, přihlásilo se loňského roku o dělníky 2026, kdežto letos pouze 756, v ženském oddělení se loňského roku přihlásilo 1295 službodárců, služebných pak 1681, Letos pak od 1. ledna do 22. července službodárců 643 a služebných 976.
Zde vidíte, velevážení pánové ten úpadek.
Vydáni s těmito ustavy spojená obnášela v r. 1901 10. 841 K 93 h, na to se dostalo v roce 1901 zemského příspěvku 1379 K.
V roce 1902 obnášelo vydání 10. 580 korun a zemský výbor přispěl částkou 2000 K.
Snížení příspěvku v r. 1901 podle tabel, které jsem předložil, není ničím odůvodněno.
Ale co je horšího! Smíchovský okres obrátil se v roce předešlém dne 24. září o zvýšení subvence, ale po dnes nedošlo okresního výboru naprosto žádného vyřízení. Ale zdá se, že zemský výbor nebude ochoten okresu smíchovskému něčím přispěti.
Vydání obce Pražské proti tomu, co jsem zde uvedl, obnášela 18. 000 K.
Na zemském příspěvku dostala král. Praha 4000 K, jak jest vřaděno v rozpočtu.
Já ji to zcela přeju, poněvadž, jak jsem pravil, Praha nemá ve svých financích na růžích ustláno, ale mám za to, že když nabude té číslice, poněvadž i vydržováním není odůvodněna, mělo by se poměrně také pamatovati na okres Smíchovský.
Jak jsem podotkl, okres smíchovský byl první nejen v král. Českém, nýbrž v celém mocnářství rakouském, který zavedl tuto instituci bezplatného sprostředkování práce na popud zemského výboru. A takto dnes se k němu dívá macešsky. Přecházím nyní k věci samotné.
Správci stravovny, jak jsem podotkl, onomu ubožáku, zdá se, jakoby byl Mohamedovou rakví ne mezi dvěma, nýbrž mezi třemi magnety.
Obecní starosta přijde, když rotřebí poroučet a nařizovat, okresní výbor jako platící instance chce poroučet a nařizovat a konečně přijde neplatící, poroučející instance, zemský pan inspektor a ten nařizuje a správce musí poslouchati.
Tomu člověku nelze vyhověti při nejlepší vůli, kdyby chtěl vyhověti všem instancím.
Ale jak na př. na druhé straně vypadá pomoc, když dožaduje se jí správce stravovny nebo sám okresní výbor, řekněme na př. oproti vyloučení jednotlivého renitentního člověka ze stravovny ? Správce nařídí podle instrukce, když onen člověk renitentně se chová, že je vyloučen z užívání stravovny, že po jistou dobu právo jemu je odebráno a poukáže jej na další své hájeni.
A co stává se, velectění pánové? Ne aby onen správce nebo ona instance byla podporována zemským inspektorem, nýbrž, jako se to děje u nás panem zemským Wahlem, dojde si onen stěžovatel k panu zemskému inspektoru, ten jednoduše dá správci stravovny pořádný nos, tento musí stěžovatele přijmout zpět a musí si od něho veškeré chikanování dát líbit. (Slyšte!)
Na stranu tu, která má k těmto výtkám největší oprávnění a pravého podkladu, nikdy nebere se zřetele, nýbrž na renitenci, která ostatní jen kazí.
Jak dále se jedná, jak instituce v praxi se ukazuje, pokud týká se ustanovení oproti dělnictvu?
Když tulák, který je vyloučen ze stravovny jedné, přijde do stravovny druhé podle praxe, jak se provádí, musí býti na druhé stravovně přijat a má možnost jíti dále. Podle mého náhledu není to pro toho člověka potrestáním, jestli se mu dnes odepře ubytování ve stravovně jedné a v druhé se mu stravování dá.
Tak jednati se nemá. Na druhé straně velikým nešvarem v stravovnách jsou tak zvaná práce štítící se individua.
Ta osoba přijde na stravovnu, přihlásí se k správci, správce táže se ho na základě dnešního nařízení, jde-li do práce, nebo jestli práce si přeje.
A co stává se?
Onen tulák prohlásí, že jde do práce, neb, jak to u nás bývá, řekne, že jde do Mostu, do Duchcova nebo do hořejších měst. Správce nemá žádné moci, by mu řekl: "Práce je zde příliš, ty máš nejen právo ale povinnost najít práci zde, " ale on klidně na základě nařízení zemského výboru resp. zemského inspektora musí nechati onoho tuláka klidně probíhat stravovnu za stravovnou, by za tři měsíce mohl se vrátit zpět.
Jak na př. je výtečně postaráno o to, když některý člověk o práci se přihlásí a tuto nepřijme! Máme na to velmi pěkné razítko ve stravovnách, které má nahoře písmeno "N" a dole "odmítl práci bezdůvodně. "
Trest, který se udílí tomuto člověku, který docela je vyvrhelem společnosti lidské, je, když práci bezdůvodně odmítne, nechci říci, když nemůže se dohodnouti o platu, nebo když práce by mu nevyhovovala, nýbrž když práce ve všech podmínkách vyhovuje, že mu vytiskne "N" a dalších následků to nemá.
V poledne mu to vytiskne stravovna ve Kněževsi a večer obdrží místo na Kladně. A dále, jak jiné instance se starají o tuto prý blahodárnou instituci!
Jednu z největších stížností máme o dozoru četnictva. Již se jednalo o to, aby místodržitelství v dohodnutí se zemským výborem působilo k tomu, aby četnické stanice, které v blízkosti stravoven leží, byly položeny do míst stravo ven samotných, ale vždy dojdeme k zamítavému výsledku.
Co příklad uvádím okres smíchovský, kde máme stravovnu v Kněževsi a Tursku; tam bylo žádáno okresním výborem již třikráte, aby četnictvo z Tuchoměřic a Zákolan přeložilo své dosavadní stanoviště. Ale panu komandantovi se nechtělo z místa, kde se mu dobře sídlí, a nebylo to schváleno vyšší instancí a stravovna zůstala bez dozoru.
Jak to tam krásně vypadá, když přijde nějaký rebelant do stravovny, správci dělá násilí a ten, chce-li použíti četnictva, musí je z půl až třičtvrtě hodiny vzdálené stanice přivolati.
Zemský výbor, totiž království české země, musi četnictvo samo platiti, ale přikročí-li se k dislokaci, odepře komandant a řekne, ne a sedíme tam, kde jsme byli.
Ale ještě jiná chikana dnes se strany pánů zemských inspektorů proti správám stravoven se děje. Zbytečných tiskopisů, zbytečných statistických tabulek jest nandáno každému správci tolik, že nemůže naprosto nic jiného dělat, Žádnou práci, než vyplňovat statistické tabulky, které ve dvojím se dělají a z nich jedny naprosto zbytečně leží.
Správce nemůže dělati nic jiného, nežli vyplňovat šimly, které mu panem zemským inspektorem byly dány.
Velevážení pánové, pokud se našeho hospodářského dělnictva týče, musíme si stěžovati na instituci, respektive zavedení stravoven dosti vážně. Podotýkám zde jeden skoro drakonický způsob, jak tato instituce proti dělnictvu zemědělskému si počíná.
Naše stravovna na př. leží v průtahu, tam kde nejvíce dělnictvo na chmel se ubírá; pravidelně jsou to dělníci chudí s celými svými rodinami, kteří, aby při česání chmele, několik zlatých si zahospodařili pro zimu, klidně mohli zajíti. Pro takové stravovny by měly býti dány instrukce, by se mohlo říci, ty máš míti svůj pas, svou maršrutu, podepsanou u obce, tam máš míti předepsáno, kam jdeš, u koho práci dostaneš, teprve můžeš býti přijat.
Řeklo se, že prý instituce stravoven jest polehčením, respektive dobrodiním pro zemědělství, a já konstatuji, že sotva 8 proc. veškerého dělnictva hospodářského tam přichází a ostatní jsou, jak jsem, prve tvrdil, ze 60 proc. převalovači, kteří se práce štítí. (Výborně!)
Těch stezků bych měl ještě mnoho, ale čas pokračuje a já nechci slavnou sněmovnu zdržovati, přicházím proto ku zprávě samotné.
Velect. pan zpravodaj se o tom zmínil sám, že zemský výbor poukazuje k tomu, že stravovny někdy používají živlové nehodní. Jestliže, velevážení pánové, se na to pouze poukazuje, tím žádné nápravy se nedoděláme, a když o zlu víme, musíme přikročiti k jeho léčení a rakovinu onu vyříznouti. K tomu bude čeliti, pánové, návrh resoluční, který si dovolím ku konci své řeči přednésti.
Pánové, přejdu k osnově zákona samotné a tu podotýkám, že já a moji kolegové z klubu agrárního nemůžeme rozhodně souhlasiti, aby v § 4. byla ponechána allinea druhá, totiž slova: "Na základě prokázané potřeby může býti jednotlivým okresům usnesením zemského výboru po vyslyšení dotyčného okresního výboru uloženo, aby zřídily vlastním nákladem samostatné ústavy pro sprostředkování práce a služeb.
Velevážení pánové! Proti tomu musíme se se stanoviska okresních výborů, se stanoviska venkovských obcí co nejrozhodněji ohraditi, aby podobný diktát do zákona byl vzat. Jest toho dosti, když tam stojí: "Okresům se zůstavuje, aby vedle stravoven se zřizovaly samostatné ústavy pro všeobecné bezplatné sprostředkování práce a služeb". Pánové, ty okresy, ve kterých se toho potřeba bude jeviti, kde toho za dobré uznají, jistě svoji povinnost vykonají. Ale, promiňte, aby okresu se dala svěrací kazajka, když si to pan zemský inspektor vzpomněl a řekl, že toho okres potřebuje, aby byl k tomu donucován, k tomu, prosím, svoliti nemůžeme.
Prosím proto, aby laskavě při hlasování § IV. Jeho Jasnost pan maršálek dal odděleně hlasovati o části: "Okresům se zůstavuje, aby vedle stravoven zřizovaly samostatné ústavy pro všeobecné bezplatné sprostředkování páce a služeb" a pak činím druhý návrh, aby část, počínaje slovy: "Na základě - až - "práce a služeb" ze zákona byla škrtnuta.
Konče pak svou řeč, prosím, abyste laskavě podporovali a schválili tento následují resoluční návrh, který bych prosil, aby byl vřaděn co důsledek mé řeči jako číslo III. před bodem VIII. začínající slovy: "Tím jsou vyřízeny petice, který by pak měl číslo IX. a prosím, aby zněl: " Zemskému výboru se ukládá, aby:
1. Právo dohlédací bylo upraveno tak, že okresní výbory, které stravovny vydržují, měly též ve věci vedení a rozhodování právo přiznané, zemskému výboru jen právo co odvolací instance bylo ponecháno a tím činnost zemských inspektorů stravoven byla omezena.
2. aby uvažoval, jak by mohly býti práce se štítící osoby k práci donuceny,
3. aby pro neposlušnost a vzpouru trestaní návštěvníci stravoven z dalšího oprávnění užívání byli vyloučeni,
4. aby přestupky proti domácímu řádu v stravovnách náležitě byly trestány.
Velevážení pánové, já končím, prose, abyste tyto resoluční návrhy přijali. (Výborně! Potlesk. )
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pány, kteří resoluční návrh pana poslance Kubra podporují, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest dostatečně podporován.
Dávám slovo panu poslanci dr. Zimmerovi.
Posl. dr. Zimmer: Slavný sněme! Připomínám předem, že chápu se úkolu nevděčného, pakli chci promluviti ve prospěch stravoven. Činím tak proto, poněvadž tak učiniti mohu na základě zkušeností svých a na základě svého plného