Nejvyšší maršálek zemský:
Návrh posl. Malkusa, Nováka a Slavíka,
týkající se udělení roční
podpory "Zajišťovacímu svazu českých
spolků pro vzájemné pojišťování
dobytka v království Českém se sídlem
v Praze, jakož i jednotlivým místním
spolkům pro vzájemné pojišťování
dobytka.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Návrh posl. Malkusa, Nováka a Slavíka, týkající
se udělení roční podpory "Zajišťovacímu
svazu českých spolků pro vzájemné
pojišťování dobytka v království
Českém se sídlem v Praze", jakož
i jednotlivým místním spolkům pro
vzájemné pojišťování dobytka.
Před mnoha lety byla v králoství Českém
tak jako ve mnoha jiných zemích rakouských
i cizích pociťována potřeba, aby obzvláště
hovězí dobytek byl pojišťován proti
nuceným porážkám a proti pádu.
Pojišťování hovězího dobytka
bylo a je opravdu riskantní a proto žádná
pojišťovna pro zisk založená na toto pole
pojišťovací se neobrátila. - Nicméně
pojištění hovězího dobytka stávalo
se tím akutnější, čím
více počal se šířiti rationelní
chov dobytka pro chov i porážku. Rolnictvo české
následkem toho dovolává se již po léta
zřízení zemské pojišťovny,
avšak neblahými politickými poměry dosud
k řešení této velice důležité
otázky nedošlo.
Poněvadž pak dosud nebyla utvořena, resp. nemohla
býti utvořena žádná pojišťovna
bez podpory veřejných činitelů pro
hovězí dobytek ve velikém slohu, která
by zaujímala celé království České,
byly právě z veliké nutnosti vyvolány
v život svépomocné pojišťovny, které
svými smlouvami opíraly se částečně
jenom na § 1175-1216. obč. zák. Tyto pojišťovny
přirozeně nemohly vyhovovati potřebě,
poněvadž nebyly žádnými právními
osobami. Dovolujeme si připomenouti, že těchto
pojišťoven po království Českém
svého času bylo utvořeno na 500, ale po většině
záhy zanikly.
Později počaly býti zakládány
místní pojišťovny dle spolčovacího
zákona čís. 134 ř. z. z r. 1867, ale
ani tyto nevyhovovaly, poněvadž nesměly vcházeti
v závazky náhradní s právní
platností, členové takové pojišťovny
neměli žalobního práva na jmění
spolkové ve příčině poskytnutí
náhrady její výše a poněvadž
spolkem poskytnutá náhrada měla ráz
poskytnutí podpory.
Potřeba pojištění hovězího
dobytka byla stále akutnější a proto
počaly býti zakládány pojišťovny
na základě cís. pat. z r. 1852 čís.
253 ř. z. a pojišťovacího regulativu z
r. 1896 čís. 31 ř. z. Vysokým c. k.
ministerstvem vnitra byly vydány vzorné stanovy
pro menší spolky k pojišťování
skotu na vzájemnosti spočívající
a dle těchto stanov téměř všechny
pojišťovny místní v král. Českém
upravovaly si své stanovy, nebo aspoň některé
ustanovení stanov do stanov svých pojaly.
Tyto řádné pojišťovny místní,
odpovídající všem předpisům
zákona, byly sice založeny a zahájily činnost,
ale po roce nebo déle také zanikly, poněvadž
buď v určitém roce měly mnoho ztrát
a nuceny byly vybírati doplatky ku premiím od svých
členů aneb, jsouce řízeny prostými
lidmi venkovskými, postrádaly rady a pomoci mravní
i hmotné, což dojista neprospívalo rozšíření
místních vzájemných pojišťoven,
ani udržení stávajících pojišťoven
při životě.
Za těchto poměrů uplynula doba téměř
50 roků a pojišťování skotu, ač
ze všech stran bylo žehráno na neupravení
této otázky tak naléhavé, nikterak
nepostoupilo v před.
Ze skutečnosti trpké ovšem poznalo se, že
otázka pojišťování skotu dojde
aspoň částečného rozšíření,
bude-li utvořeno nějaké ústředí
pro vzájemní místní pojišťovny,
které by na prvém místě místní-pojišťovny
pro skot zajišťovalo proti škodám, které
by dále poskytovalo svým členům totiž
místním pojišťovnám výhody,
jež tyto samy na sebe jsouce odkázány, nikdy
nemohou svým členům poskytnouti. Byl pronesen
názor, že poskytnutím co největších
výhod místním pojišťovnám
pro skot a přirozeně také členům
těchto místních pojišťoven a poskytnutím
odborné rady pojišťovnám ve všech
záležitostech pojišťování
zevšeobecní a stane se opravdu požehnáním
našemu lidu venkovskému. Při tom třeba
výslovně připomenouti, že názor
ten chce býti uplatněn svépomocí,
vzájemností, nejsou sledovány žádné
účele zištné, ovšem za podpory
veřejných činitelů.
Z důvodů těchto počátkem letošního
roku počaly přípravné práce,
které do utvoření "Zajišťovacího
Svazu" totiž do 31. července 1910 pohltily obnos
8.000 K, příznivci této myšlenky ochotně
zapůjčený. Nechováme obavy, že
by snad mohlo býti vytýkáno nehospodářství
ve vydání zmíněných 8.000 K,
ale přece připomínáme, že z části
placen byl nájem z jedné místnosti, výlohy
kancelářské a tiskopisy, služné
jednoho úředníka od ledna do března
t. r. a 4 úředníků od dubna do srpna
t. r. a mimo to bylo vykonáno v tom čase 83 přednášek
po krajích českých, při nichž
hradilo se přednášejícím cestovné.
Za těchto skrovných poměrů navázán
byl styk se všemi stávajícími pojišťovnami,
sestaveny statistiky o všech stávajících
místních pojišťovnách, založeno
nově přes 200 místních vzájemných
pojišťoven pro skot, z nichž 50 pojišťoven
vysokým c. k. ministerstvem již povoleno, kdežto
stanovy ostatních pojišťoven dosud jsou úředně
projednávány.
Stanovy "Zajišťovacího Ústavu"
byly výnosem veleslavného c. k. místodržitelství
čís. jedn. 191.787 ze dne 23. července 1910
schváleny vysokým c. k. ministerstvem vnitra, a
uctivě připomínáme, že dnešního
dne je přihlášeno za členy "Zajišťovacího
Svazu" 71 místních pojišťoven, které
mají všem předpisům zákona odpovídající
stanovy. Počítáme-li se spolky, které
v nejbližším čase obdrží od
úřadů schválení stanov a se
spolky, které v podzimním čase budou založeny
za našeho přispění, bude "Zajišťovací
Svaz" do konce t. r. míti asi 250 místních
pojišťoven pro skot přihlášených
za členy své.
V první schůzi představenstva a výboru
"Zajišťovacího Svazu" bylo usneseno,
aby místním pojišťovnám pro skot
bylo doporučeno, aby vybíraly od svých členů
nejméně 1% z odhadnuté ceny dobytčete
ročně na premii a 1 h za každých 5 K
odhadnuté ceny na zápisném.
Byla provedena konečná redakce smlouvy mezi "Zajišťovacím
Svazem" a místní pojišťovnou a dle
ní poskytuje "Zajišťovací Svaz"
místním pojišťovnám, pokud jsou
jeho členy, náhradu poloviny škod, které
místní pojišťovna hradí svým
členům. Za to každý spolek pro vzájemné
pojišťování dobytka odvádí
"Zajišťovacímu svazu" polovinu vybraných
premií a zápisné. Tímto zajištěním
na polovinu vzniklých škod nejsou vyčerpány
všechny výhody, které "Zajišťovací
Svaz" svým členům poskytovati musí,
má-li pojišťování zevšeobecněti.
Dle stanov místních dobytčích pojišťoven
v příloze připojených pozbývá
člen pojišťovny nároku na odškodné,
jestliže dobytče zhynulo, nebo z nutnosti se odporazilo
následkem nakažlivé nemoci zvířecí.
Nyní, po utvoření "Zajišťovacího
Svazu" bude hraditi "Zajišťovací Svaz"
a místní pojišťovna na polovinu při
pádu z nakažlivých nemocí, kde stát
na základě zákona ze dne 6. srpna 1899 o
zamezení nakažlivých nemocí zvířecích
je povinen vyplatiti zákonem předepsané odškodné,
onen rozdíl, který povstane mezi náhradou
od státu vyplacenou a náhradou, kterou by místní
pojišťovna dle svých stanov měla vyplatiti,
kdyby nešlo o pád z nakažlivé nemoci,
ve výše uvedeném zákoně jmenované.
"Zajišťovací Svaz" nahražuje spolku
pro vzájemné pojišťování
dobytka polovinu výloh za zvěrolékařské
ošetřování a za léky pro onemocnělá
dobytčata.
Stane-li se spolek pro vzájemné pojišťování
dobytka v některém roce pasivním, vzdor zajištění
u "Zajišťovacího Svazu" a to takovým
obnosem, že nebude možno částku tu dle
ustanovení pojišťovacího regulativu přenésti
co účetní schodek na příští
rok, budou v tomto případě takovým
pasivním spolkům poskytovány "Zajišťovacím
Svazem" příspěvky nebo bezúročné
zápůjčky odvislé od finančního
stavu "Zajišťovacího Svazu", aby místní
pojišťovna nemusela vybírati doplatky ku premii
svých členů.
Uváží-li se dále, že pro správu
"Zajišťovacího Svazu" bude třeba
úředního personálu a že správa
"Zajišťovacího Svazu" musí pomýšleti
na to, aby ihned utvořil se reservní fond, není
možno bez přispění veřejných
činitelů dostáti všem povinnostem, které
"Zajišťovací Svaz" na sebe převzal.
Tím méně je to možno, uváží-li
se, že zemské dobytčí pojišťovny
na Moravě a v Dolních Rakousích poměrně
vybírají od místních dobytčích
pojišťoven resp. odborů pojišťovacích
větší obnosy, než zamýšlí
vybírati podepsaný "Zajišťovací
svaz".
Uctivě, ale důrazně vytýkáme
opětně, že jedná se o podnik jen svépomocný,
na vzájemnosti spočívající,
kteréžto podniky těšily se vždy přízni
vysokého sněmu království Českého
a byly štědře podporovány.
Tento "Zajišťovací Svaz" jest vlastně
přípravou k jedné části příští
Zemské Pojišťovny a rozluštěním
této otázky bude velmi usnadněna práce,
jež vysoký sněm království Českého
v nedlouhé době očekává.
Z důvodů těchto, hlavně proto, že
ihned v počátku nutno pomýšleti na utvoření
značného reservního fondu, činíme
tento návrh:
Vysoký sněme království Českého,
račiž se usnésti:
1. Povoliti zvláštní každoroční
dotaci "Zajišťovacímu Svazu českých
spolků pro vzájemné pojišťování
dobytka v království Českém se sídlem
v Praze" ku plnění jeho závazků.
2. Povoliti zvláštní roční dotaci
na zařizovací výlohy jednotlivým místním
spolkům ku vzájemnému pojišťování
dobytka, jež budou členy výše uvedeného
"Zajišťovacího Svazu českých
spolků pro vzájemné pojišťování
dobytka v království Českém se sídlem
v Praze".
Návrh tento budiž bez prvého čtení
přikázán komisi rozpočtové.
V Praze, dne 30. září 1910.
Nejvyšší maršálek zemský:
Dotaz Jana Malkusa a soudruhů na Jeho Exc. místodržitele
pro království České ohledně
úředního vládního informování
veřejnosti o pravých příčinách
dnešní poruchy zásobovací a ohledně
upokojení městského obyvatelstva nepřístojnou
agitací popuzovaného.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Dotaz Jana Malkusa a soudruhů na J. Exc. místodržitele
pro království České ohledně
úředního vládního informování
veřejnosti o pravých příčinách
dnešní poruchy zásobovací a ohledně
upokojení městského obyvatelstva nepřístojnou
agitací popuzovaného.
Úřední vládní vyhlášky
z posledních dnů ukazují, že v království
Českém zamořeno je slintavkou a kulhavkou
40 okresních hejtmanství a 140 obcí, v Haliči
ve 44 politických okresích přes 100 obcí,
v markrabství Moravském již na 100 obcí,
v Bukovině 56 obcí, v Dolních Rakousích
10 obcí a ve vévodství Slezském již
na 20 osad.
Dle platných zákonů a nařízení
obmezuje se v zamořených obcích styk mezi
chovatelem a řezníkem nebo obchodníkem, trhy
se nekonají a pravidelné zásobování
měst se buď vůbec přerušuje anebo
značně stěžuje.
Rozšíření slintavky a kulhavky (do Rakouska-Uherska
zavlečené z Rumunska) nabylo dnes již rázu
katastrofálního. Počet obcí, v nichž
nákaza řádí a jež pro zásobování
měst jsou na čas buď ztraceny nebo alespoň
z části uzavřeny, vzroste v těchto
dnech na 2000.
Jedině vinou této trestné události
nastala dočasná porucha v zásobování
měst masem. Poruchou touto ještě více
nežli konsument trpí rolník i venkovský
řezník a živnostník.
Chlévy českého rolnictva jsou dnes dobytkem
přeplněny. Nikdy ještě nebyl stav domácího
zvířectva v našich obcích tak vysoký,
jako je v přítomné době. Zhoubná
nákaza však způsobuje, že veškeren
obchodní ruch a styk v dobytkářství
utuchá. Rolník trpí tím velké
škody a venkovský řezník doznává
těžkou újmu na své živnosti.
V téže době však některé
strany vyvolávají v městech a průmyslových
střediskách nesprávnou a nezřízenou
agitací náladu proti zemědělcům
a proti základům jejich existence.
V posledních dnech množí se příznaky,
že konsumenti jsou zúmyslně jitřeni
nesprávnými základy, aby vyvolána
byla přímo občanská válka proti
celému stavu zemědělskému.
Podepsaní vznášejí proto k Jeho Excellenci
následující dotaz:
Jest c. k. vláda ochotna, objektivním výkladem
příčin dočasné zásobovací
poruchy informovati veřejnost a položiti tak hráz
nepřístojným protizemědělským
agitacím, jež vede čistě a jen stranický
zájem a zášť?
Jest c. k. vláda ochotna, veřejnými vyhláškami
v městech a průmyslových střediskách
soustavně poučovati obyvatelstvo, že jedině
nakažlivé nemoci z ciziny zavlečené
jsou příčinou dočasných obtíží
zásobovacích?
Jest c. k. vláda ochotna, zvláštním
projevem upokojiti veřejnost v tom směru, že
vysoký početní stav domácího
zvířectva způsobí okamžité
normální poměry, jakmile slintavka a kulhavka
bude utlumena?
Aby se tak stalo co nejdříve, má vláda
v úmyslu, chopiti se nových a ještě
účinnějších prostředků,
aby nákaza se dále nešířila?
Podepsaní táží se konečně:
Vyhoví c. k. vláda neustálému volání
všeho zemědělského obyvatelstva a korporací
po zřízení vysoké školy zvěrolékařské
a bezodkladném zřízení vědeckého
ústavu pro zkoumání zvířecích
nemocí v Praze?
V Praze, dne 30. září 1910.
Nejvyšší maršálek zemský:
Návrh posl. dra Václava Schustra, V. Němce,
P.Krejčího, M. Steindlera, M. Pokorného a
soudr. na pomocnou akci pro maloživnostnictvo.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Návrh posl. dra Václ. Schustra, V. Němce,
P. Krejčího, M. Steindlera, M. Pokorného
a soudr. na pomocnou akci pro maloživnostnictvo.
Slavný sněme království Českého!
Všeobecná drahota, stupňovaná živelními
katastrofami, tísnivě doléhá i na
řemeslníky a kupce, jimž v jich nouzi odnikud
nedostává se pomoci. Daňové břímě,
jehož velikou část živnostnictvo nese,
stává se stálé těžším.
Jest nutně potřebí, zasáhnouti podpůrnou
akcí obdobně jako na prospěch rolnictva i
pro živnostnictvo. Poněvadž rozdílení
individuálních podpor jeví se tu neúčelno
a spravedlivé jich rozdělení vůbec
nemožno, jest třeba nepřímými
podporami povznésti výdělečnou schopnost
živnostnického stavu. To státi se může
nejúčinněji intensivnějším
zvelebováním výrobních i obchodních
živností po stránce odborné i hospodářské,
podporováním živnostenského družstevnictví
a úvěrnictví, pořádáním
odborných kursů, podporou živnostníků
a tovaryšů, navštěvujících
mistrovské kursy, subvencováním ústavů
pro zvelebování živností a p. v. Jiné
země korunní věnují na zvelebovací
akci živnostenskou rok co rok větší obnosy!
Podepsaní dovolují si tudíž navrhnouti:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Tak zvaná dotace živnostenská, kteráž
doposud 50.000 K ročně obnášela, letošního
roku však podstatně zredukována byla, budiž
opětně na rok 1911 do zemského rozpočtu
a to ve zvýšeném obnosu zařaděna.
2. Ústavu pro zvelebování živnosti (technologickému
průmyslovému museu) v Praze a musejím průmyslovým,
zvelebováním živností se zabývajícím,
buďtež v roce 1911 subvence příslušné
opětně uděleny a spolu zvýšeny,
a za účelem tím do zemského rozpočtu
dotyčné položky pojaty.
V Praze, dne 30. září 1910.
Nejvyšší maršálek zemský:
Návrh posl. dra Václ. Schustra, F. Tůmy,
J. Pavlíčka a soudr. na slevu a odpis daně
výdělkové poškozeným živnostníkům.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Návrh posl. dra Václ. Schustra, F. Tůmy,
J. Pavlíčka a soudr. na slevu a odpis daně
výdělkové poškozeným živnostníkům.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda budiž vyzvána naříditi
příslušným úřadům,
aby blahovolným výkladem zákona o přímých
daních osobních ze dne 25. října 1896
č. ř. z. 220 (§ 73) umožnily slevy a odpisy
výdělkové daně poškozeným
živnostníkům, řemeslníkům
a obchodníkům, kteříž o to z
příčin živelních pohrom, delšího
onemocnění a jiných podobných důvodných
příčin požádají.
V ohledu formálním budiž návrh tento
přikázán příslušné
sněmovní komisi.
V Praze, dne 30. září 1910.
Nejvyšší maršálek zemský:
Návrh posl. Františka Blahovce a soudruhů
v příčině poskytnutí podpory
státní a zemské obcím v okresu Strakonickém
poškozeným krupobitím dne 31. července
1910.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Návrh posl. Františka Blahovce a soudruhů v
příčině poskytnutí podpory
státní a zemské obcím v okresu Strakonickém,
poškozeným krupobitím dne 31. července
1910.
Slavný sněme král. Českého!
Obce: Nové Strakonice, Podsrp, Přední Ptákovice,
Zadní Ptákovice, Jinín, Netřebovice,
Drouželice, Rovná, Kbelnice, Řepice, Sedlikovice,
Hajská, Slaník a Modlešovice byly krupobitím
dne 31. července 1910 těžce postiženy,
ano mnohé obce dle úředního šetření
c. k. okresním hejtmanstvím v Strakonicích
vykonaným totálně stlučeny. Úroda
před tím mnohoslibná zničena, tak
že chov dobytka ohrožen, který činí
téměř jediný zdroj příjmů
zemědělce v chudém okresu Strakonickém.
Ježto lid chudý, jest potřebí podpory
státní a zemské. Situace je tím horší,
že pole vzdělávají většinou
nájemci živící se v továrnách.
Z té příčiny činí podepsaní
návrh:
Slavný sněme král. Českého,
račiž se usnésti;
C. k. vláda se vyzývá, aby neprodleně
dostalo se poškozeným vydatné podpory státní
a zemské, jakož aby jim daně pozemkové
byly odepsány a to na základě vykonaného
již šetření úředního.
Dále podepsaní činí návrh,
aby zemská pojišťovna nucená byla zřízena,
která jest velice nutná a nezná odkladu.
V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh
ten byl bez prvního čtení rozpočtové
komisi přikázán.
V Praze, dne 30. září 1910.
Nejvyšší maršálek zemský:
Návrh posl. Františka Blahovce a soudruhů
na zřízení hospodyňské školy
ve Strakonicích.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Návrh poslance Františka Blahovce a soudruhů
na zřízení hospodyňské školy
v Strakonicích.
Slavný sněme království Českého!
Kdo sleduje způsob vychování naší
rolnické mládeže, shledá se, zejména
pokud se týče ženské, v době
moderní s mnohým zjevem málo potěšitelným.
V cizině již dávno nahlédli, že
směr vychování dívek rolnických
musí se změniti a že odborné vzdělání
tak jako rolníkům, neméně je potřebí
i dívkám - budoucím hospodyňkám.
Proto podepsaní činí návrh:
Slavný sněme království Českého,
račiž se usnésti:
Zemskému výboru království Českého
se ukládá, aby v roce 1911 zřízena
byla hospodyňská škola na základě
již schváného rozpočtu ze dne 22. února
1910. V ohledu formálním se navrhuje, aby tento
návrh bez prvního čtení byl přikázán
komisi pro zemědělské záležitosti.
V Praze dne 30. září 1910.
Nejvyšší maršálek zemský:
Návrh posl. Blahovce Františka a soudr. na zřízení
6měsíčního stálého kursu
dřevařského v Husinci.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Návrh posl. Blahovce Františka a soudruhů na
zřízení 6měsíčního
stálého kursu dřevařského v
Husinci.
Slavný sněme království Českého,
račiž se usnésti:
Zemskému výboru království Českého
se ukládá, aby s největším urychlením
po vykonaném šetření zřídil
v Husinci za podpory státu šestiměsíční
stálý kurs dřevařský, v němž
by vedle počtů, účetnictví
a technologie dřeva, bylo hlavně pěstováno
moderní hračkářství.
Kursem tímto má se aspoň z části
zameziti stěhování pošumavského
lidu, zaviněné nezaměstnaností a současně
kurs ten má vychovati domácí dělníky
pro průmysl dřevařský.
V ohledu formálním přikazuje se návrh
ten bez prvního čtení komisi živnostenské
a rozpočtové.
V Praze, dne 30 září 1910
Nejvyšší maršálek zemský:
Návrh poslance dra Fořta a soudruhů,
týkající se změny zemského
zřízení pro království České.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Návrh posl. dra Fořta a soudruhů, týkající
se změny zemského zřízení pro
království České.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Budiž komisi po stejném počtu členů
z kurií zvolené, uloženo, aby přezkoumavši
zemské zřízení pro království
České, vydané jakožto II. příl.
písm. l) k patentu z 16. února 1861 č. 20
ř. z. a přihlédnuvši ku potřebám
doby, jakož i ku všem právním vztahům,
trvajícím pro království České
vzhledem k celkové ústavní skladbě
státní, vypracovala a předložila sněmu
jakožto základní zemský zákon
nové zřízení zemské, šetříc
při tom vůdčích zásad, jak
v nástinu níže položeném jsou obsaženy:
Království České trvá v rámci
celkové skladby království a zemí
v říšské radě zastoupených
jakožto vlastní osobité těleso státoprávní
(event. osobitá státoprávní bytost),
jehož (jejíž) nerozlučný svazek
s říší, ovládanou nejjasnější
habsbursko-lotrinskou dědičnou dynastií,
založen jest pragmatickou sankcí, dne 16. října
1720 zemským sněmem království Českého
schválenou.
V základě této svojí státoprávní
podstaty tvoří království České
v ohledu zákonodárném i správním
jednotný nedílný celek. Hranice království
Českého měniti lze toliko prostředkem
zákona zemského. Rovněž každé
upravení a měnění územních
obvodů pro veškerou správu státní
i autonomní státi se může jedině
za souhlasu sněmu království Českého.
Sídlem zákonodárství a správy
zemské jest král. hlavní město Praha.
Dosavadní zemský znak a zemské barvy mají
v celkovém obvodu království zákonnou
platnost.
Právní vztahy království Českého
k ostatním královstvím a zemím, sloučeným
pod žezlem nejjasnější dynastie, upraveny
jsou zákony zvláštními.
Kdyby kdys nástupnické nároky nejjasnější
dynastie, jak založeny jsou sankcí pragmatickou, měly
vypršeti, spadá na sněm království
Českého právo, v dohodě se zemskými
zastupitelstvy ostatních zemí koruny české
provésti novou volbu královskou.
Rovnoprávnost a rovnocennost obou kmenů, českého
i německého, tvoří v celém
obvodu království stěžejnou zásadu
pro veškero zákonodárství i správu
země. V důsledku zásady této český
i německý národní kmen, království
České obývající, jakož
i každý jednotlivý příslušník
obou, mají v celém obvodu království
ve všech vztazích veřejného života
nezrušitelné rovné právo na pěstění
a ochranu své národní osobitosti. S příslušníkem
národnosti jedné nesmí býti v nižádném
směru nepříznivěji zacházeno,
než jak zachází se za týchž poměrů
s příslušníkem národnosti druhé.
To platí zejména též vzhledem k propůjčování
úřadů a hodností při stejné
způsobilosti, dále vzhledem k stejnému šetření
hospodářských, osvětových a
sociálních (společenských) zájmů
příslušníků obou národností,
jakož zvláště i vzhledem k stejnoměrnému
poskytování veřejných prostředků
a zřizování ústavů. sloužících
k účelům vyučovacím a vzdělávacím.
Obyvatelům obou národních kmenů, českého
i německého, pokud v některé obci
království Českého požívají
práva domovského, náleží jednotná
zemská příslušnost (indigenát)
v celém obvodu království. Zemská
příslušnost, kromě jiných účinků,
jest zejména podmínkou pro nabytí passivního
práva volebního do sněmu.
Jazyk český i německý jsou v celém
obvodu království Českého rovnoprávnými
jazyky zemskými. V jednání sněmovním
užívá se obou zemských jazyků
stejnoměrně, rovněž zákony zemské
prohlašují se v jazycích obou, při čemž
oba texty platí za původní. Předseda
sněmu (nejvyšší zemský maršálek)
a oba jeho náměstkové, rovněž
i místodržitel království Českého
musejí býti dokonale mocni obou zemských
jazyků.
Veškeré sněmu zaslané reskripty, nejvyšší
rozhodnutí, návrhy a přípisy vládní
musejí býti vydány v jazyku českém
i německém.
Jazyk český i německý jsou při
veškerých státních (zeměpanských)
úřadech v království Českém
a při samosprávných úřadech
zemských jazyky úředními. Veškeré
nápisy, pečeti a označení úřadů
těchto musejí býti české a
německé zároveň.
Jakým způsobem užívati se má
jednoho neb druhého jazyka či obou ve vnitřní
a zevnější službě úřadů
státních a samosprávných v jejich
stycích se stranami, ustanoví se podobně
zvláštními zákony zemskými s
náležitým šetřením zásad,
v předcházejících §§ uvedených.
Podrobná ustanovení stran ochrany rovného
práva a pěstění osvětových
potřeb menšin národnosti jedné, nalézajících
se ve správních obvodech s většinou
národnosti druhé, vydána buďtež
zákonem zvláštním.