Nejvyšší maršálek zemský:
Dotaz Dr. Hliňáka a soudruhů k Jeho Excellenci
náměstka krále o systematickém šlapání
práv jazyka českého u c. k. soudů
v území většinou německém.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Dotaz dra Hliňáka a soudruhů k Jeho Excellenci
náměstku krále o systematickém šlapání
práv českého jazyka u c. k. soudů
v území většinou německém.
Všeobecně jest známo, kterak téměř
všechny c. k. soudy I. a II. stolice v území
většinou německém, které od nepaměti
česká podání ústní i
písemní přijímaly a česky vyřizovaly,
pravou revolucí proti staleté praxi a proti všemu
právu, jako by lidé tu byli pro úředníky
a nikoliv úředníci pro lid, česká
ústní i písemná podání
zamítají, ano Čechy přímo z
úřadu vyhánějí, když u
nich hledají právo ve svém jazyce.
Všechny stížnosti do této zcela libovolné
praxe zůstávají marny, ač dle stavu
zákonodárství, staleté praxe a dle
nesčetných rozhodnutí nejvyšších
tribunálů soudních i správních
v říši, tato z brusu nová praxe jest
zřejmé rušení platných zákonů
a ač "důvody" těchto soudních
rozhodnutí přímo okatě urážejí
pravdu.
Citujíť se v nich zákony, které v království
českém nikdy neplatily, nebyvše v něm
publikovány, popírají se v nich všemu
právnímu světu známé skutečnosti
(na př. že kabinetní list z 8. dubna 1848 byl
řádně prohlášen, že základní
jednotkou pro posouzení obvyklosti řeči u
nás jsou celé země a nikoliv nepatrné
okresy atd., uvádějí se v nich výsledky
sčítání lidu dle řeči
obcovací, ač jazykový zákon o sčítání
lidu vůbec nemluví), zkrátka pravda, právo
a samy dějiny této země vědomě
a úmyslně v nich se překrucují.
Všechny meze prosté slušnosti přesahují
však tato rozhodnutí soudní, když systematicky
a vědomě nepravdivě tvrdí, že
jest dotyčnému soudu známo, že jen německý
jazyk u něho jest obvyklý.
Tuto všemu právnímu světu v Čechách
obecně známou nepravdu tvrdí na př.
rozhodnutí krajského soudu litoměřického
z 25. srpna 1911 M II. 627/11-4 o soudu v Ústí n.
L. dle zprávy tohoto okresního soudu.
Tutéž, nepravdu tvrdí jen příkladmo
uváděné rozhodnutí krajského
soudu libereckého z 4. září 1911 R.
V. 148/11-1 a z 18. září 1911 ad G Z 665
o okresním soudu v Chrastavě a v Jablonci n. N.
přes to, že podepsaný interpellant sám
u těchto soudů česky ústně
i písemně bez závady v civilních i
trestních věcech jednal a od nich v celém
obsahu i s praesentaty, adressami, obálkami a razítky
česká vyřízení dostával,
ba že z Jablonce samo toto rozhodnutí s českým
praesentátem, v české obálce a s českou
adressou došlo.
Tutéž patrnou nepravdu tvrdí od nedávné
doby i okresní soud frýdlandský a krajský
soud liberecký o tomto soudu okresním, ač
i tam podepsaný interpellant bez závady česká
podání podával a odtamtud v celém
obsahu česká vyřízení dostával.
Tento okresní soud ve svých rozhodnutích
dokonce okázale více práva přiznává
příslušníkům říše
německé, než vlastním českým
domorodcům, uváděje, že i těch
1450 příslušníků říše
německé, kteří v okrese Frýdlandském
žijí, přiznalo obcovací řeč
německou, což prý také dokazuje, že
jazyk český u soudu toho není "v zemi
obvyklý".
Tento soud dokonce v německy žádané
věci C III 4/11 vrátil českou přílohu,
že jest sepsána v řeči, které
prý tam nerozumějí a činil právního
zástupce zodpovědným za následky,
když nepředloží "řádnou",
t. j. německou plnou moc.
Učinil tak přes to, že sám ve svém
vlastním rozhodnutí, kterým tuto českou
přílohu vrátil, ze dne 21. března
1911, C III 4/11 správně cituje, co tato příloha,
které prý nerozumí, jest a přes to,
že sám cituje dvorský dekret ze dne 22. prosince
1835, sbírky zákonů soudních č.
109, který ihned v prvním odstavci jasně
stanoví nepřípustnost jeho jednání.
Tento soud v téže věci vrátil několik
českých stížností přes
to, že právě proti němu nejvyšší
soud rozhodnul, že již německé vyřizování
českého podání jest patrné
rušení zákona ad Nc 157/8-12 ze dne 9. září
1908.
Stejně patrné nepravdy uvádí i usnesení
krajského soudu Libereckého ze dne 4. srpna 1911,
praes. 17/11 tvrdíc, že věc byla rozhodnuta
pořadem práva a že proto nemůže
zakročiti se stanoviska dozorčího, ač
věc pořadem práva rozhodnuta nebyla.
Přímé provokace dopustil se týž
krajský soud, když v téže věci
české vyhotovení svého rozhodnutí
ze dne 30. srpna 1911 R. V. 146/11 dal doručiti nepříslušným
okresním soudem Libereckým, a když spolu vrátil
české stížnosti, které patřily
do spisů soudu Frýdlandského.
Přímé provokace dopustil se i okresní
soudce dr. Lasch, který u okresního soudu Libereckého
přes protesty, v česky projednávané
trestní věci Josefa Řepky a soudr. česká
prohlášení protokoloval německy, ač
u tohoto soudu vždycky česká prohlášení
česky se protokolovala, a když prohlásil, že
kdyby uměl, mohl by česká prohlášení
protokolovati třeba i francouzsky!
Jest opravdu smutným vysvědčením pro
naši justici, že ani v takových případech,
kde v rozhodnutích úředních uvádějí
se patrné nepravdy a kde přímo dává
se okázale na jevo záští a nenávist
k jazyku většiny obyvatelstva této země,
nelze se dovolati povinného zakročení vyšších
úřadů.
Taková zřejmá nedbalost správy justiční
vůči vylíčené libovůli
podřízených úřadův a
úředníkův způsobí zajisté
nejnebezpečnější otřes v právním
vědomí lidu a zbaví lid veškeré
důvěry v nestrannost c. k. soudů, kterou
dle zákona božského a lidského právo
má u nich očekávati.
Otřesením této důvěry lidu
v bezpečnost právní v zemi otřásá
justiční správa samým základem
právního řádu v zemi a říši.
Tážeme se proto: Hodlá Vaše Excellence
jako náměstek krále upozorniti nejvyšší
justiční orgány na následky, které
tyto, právního státu nedůstojné
zlořády způsobují a domáhati
se jako nejvyšší správce pokoje a klidu
v zemi rozhodného zakročení podle zákona
k tomu povinných justičních orgánů,
aby toto provokativní, většinu obyvatelstva
této země na nejcitlivějším místě
urážející šlapání
odvěkých právních řádů
v zemí, které nemůže míti jiného
účele, než aby nemohlo dojíti ani k
prostému modu vivendi mezi oběma národy,
obývajícími tuto zemi a které patrně
nemůže býti výronem nějakého
přesvědčení právního,
poněvadž šlapou tak zákon soudcové,
kteří vždycky v českých věcech
česky úřadovali, konečně již
přestalo?
Nejvyšší maršálek zemský:
Dotaz pana posl. Holance a soudr. na J. J. pana c. k. místodržitele.
Sněmovní aktuár dr. Šafařovič
(čte): Dotaz posl. Holance a soudruhů k Jeho Jasnosti
knížeti Františku Thunovi, místodržiteli
král. Českého.
Při nedělním trhu dne 24. září
1911 podniknut byl na malorolníky, chalupníky a
domkáře a zároveň jich ženy,
jež přinesly a přivezly na trh do Náchoda
máslo, vejce, drůbež, zeleninu atd., organisovaný
útok. Celá řada smluvených lidí,
žen i mužů, přihnala se v zástupu
a násilím zabraňovala trhovcům volný
prodej, neděl-li se dle ceny jimi ustanovené. Kupce
od prodavačů odháněli, zboží
již smluvené z rukou jim rvali a vůči
malorolníkům chovali se krajně násilnicky.
Pod ochranou městské policie a četnictva
učiněn byl přímo loupežný
výpad na trhovce, s hrozným nadáváním
šel zástup od jedné ženy ke druhé
a tyto selské trhovky, vesměs to chudé ženy
Orlických hor, které ze vzdálenosti několika
hodin sem své výrobky v nůších
na zádech donesly, chikanoval. Rozkacený dav šel
tak daleko, že i ubohé ženy uzmutým jim
máslem, tvarohem, vejci atd. poházel. Při
hrozné panice, která nastala, ženy utíkaly,
a rozzuřený dav, využiv této situace,
sebral výrobky, které těžce venkovský
lid při nynějších živelních
katastrofách získal a na trh donesl, aby potřebné
peníze utržil. Na jedné ženě roztrhán
oděv a vedle stojící lid, který zastal
se této nebožačky, byl rozzuřenou lůzou
do krve ztýrán. Utíkající ženy
venkovské hnány byly ulicemi a ještě
za městem, kdež jim zbylé výrobky byly
vyrvány a zničeny. Na hlavním trhu na náměstí,
kde z celého kraje drobný venkovský lid přivezl
na prodej ovoce, stejným způsobem opakovaly se tyto
násilnosti.
Sadaři, vesměs to chudí lidé, kteří
měli své zboží obchodníkům
zaprodané, byli přepadem a smluvená jíž
cena o 60 proc. snížena. Kdo však za tuto násilím
sníženou cenu ovoce své neprodal, bylo mu rozebráno
a s ním i veškeré nářadí
a nádobí rozbito.
Rolník pan František Hájek z Olešnice
prodal obchodníku ovoce - bečku - za K 5.80,
vezl toto na zemskou hranící, kdež byl před
c. k. celnicí davem přepaden, do města zpět
vrácen, kdež mu ovoce rozprodáno po K 2.40.
Mimo toho byla mu však polovina ovoce také rozebrána.
Tentýž obrázek opakoval se v trhu na brambory.
Rolníkům brambory vysypány na dlažbu
a než se ubohý prodavač vzpamatoval, byly jeho
brambory již rozebrány. U tohoto případu
stál četník, jichž v tu dobu bylo v
Náchodě více než 100 a s úsměvem
pohlížel na řádění rozlíceného
davu, aniž by slovem na pomoc týranému rolníku
byl přispěl. V trhu zelném dělo se
podobně. Rolník, který chrániti chtěl
svůj majetek, byl za to pokutován, na jiné
házeny hlávky zelí atd. To vše dělo
se před očima městské policie, c.
k. četnictva, c. k. vojska, toho času v Náchodě
přítomného a c. k. okresního hejtmanství.
Když rolník Josef Effenberg z Jizbice, kterému
rozebráno bylo zboží a který byl stlučen,
odebral se ke komisaři c. k. okresního hejtmanství,
odbyl jej tento slovy: "Táhněte co nejdříve
z Náchoda! Všechno Jste zavinili, stane-li se nějaká
škoda, vzbouřením povstalá, zaplatíte
všechno!"
Na násilnostech, spáchaných v neděli
v Náchodě, nebylo dosti. V pondělí
večer přeneseno drancování na venek.
Dělníci z hronovských tkalcoven učinili
výpad do obce Zbečníku, kam večer
po 7. hodině za hrozného řevu v počtu
asi 2000 dorazili. Rozzuřené davy vrhaly se na hospodářská
stavení a vyzývaly je zapáliti. Na to počali
všichni útočiti na budovy rolníků,
vytloukali okna, trhali okenní rámy a obruby dveřní,
takže v malé chvíli takto zničeno bylo
osm usedlostí. Na to vrhli se dovnitř, ničili
nábytek a ohrožovali životy přítomných
venkovanů, kteří jen útěkem
se spasili. Pak řvoucí dav kradl vše, co v
příbytcích rolnických bylo lze nalézti,
jako peřiny, nádobí, peníze atd. atd.
Na ostatní hospodářské budovy podniknuty
ihned další útoky, kamením rozbíjeny
střechy, rozházeno a rozebráno obilí,
rozbito hospodářské náčiní
a nářadí, takže tyto budovy skytají
obraz úplně vypleněných, opuštěných
usedlostí.
Při tom voláno: "Zabte sedláky"
a členům rodin těchto rolnických usedlostí
vyhrožováno zabitím a snášeny nejpustší
nadávky rázu nejhrubšího na lid venkovský.
Z řad davu slyšeti bylo každé chvíle
slova: "že vypleněny budou všecky okolní
obce" a voláno: "Ať žije revoluce"
a pod.
Řádění toto trvalo až do půl
10. hod. večer, aniž proti němu bylo zakročeno.
V týž den večer podniknut podobný výpad
v obci Bělovsi, kde stejným způsobem spíláno
bylo venkovskému lidu, vyhrožováno mu násilím,
podniknut útok na jednotlivé usedlosti, vybita okna,
zpustošeno zařízení bytů atd.
Za stejných okolností demonstrováno v obci
Babí a vyhrožováno tamním venkovanům,
nepodřídí-li se diktátu rozzuřeného
davu, znásilněním a zničením
jejich usedlostí.
Druhý případ takový stal se v minulých
dnech v Mnichově Hradišti, kde taktéž
napadeny ženy venkovské, spíláno jim,
a chtěly-li se ubrániti násilnostem, musily
se vzdáliti z trhu i se zbožím. To dělo
se pod okny okres. hejtmanství. Násilnosti pak dostoupily
té výše, že důvěrníku
organisace lidu venkovského v Mnichově Hradišti
vytlučena byla okna.
Podobné zprávy docházejí nás
z Nové Paky, z Turnova a z Jičína. Ze všech
těchto zpráv viděti jest, že násilnosti
tyto jsou organisovány a že na všech trzích
ve venkovských městech má býti venkovský
lid přepadáván a znásilňován.
Ve výše zmíněných okresích
nastává v lidu venkovském veliké znepokojení
a rozechvění a způsobené násilí,
omezování svobody, zákl. zákony zaručené,
vzbuzuje v chudém lidu venkovském pravé zděšení.
A proto táží se podepsaní:
1. Jsou Vaší Jasnosti případy tyto známy?
2. Zda hodlá Vaše Jasnost též přičiniti
se o to, aby venkovský lid, přicházející
na trh se svými hospodářskými výrobky,
nebyl znásilňován tímto způsobem?
3. Zda Vaše Jasnost jest ochotna, způsobiti, aby úřední
orgány chránily majetek lidu venkovského
před poštvanými davy?
V Praze, 26. září 1911.
Nejvyšší maršálek zemský:
Odevzdám tyto interpellace panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellationen Seiner Durchlaucht
dem Herrn Statthalter übermitteln.
Byl mi podán návrh pana poslance Choce a soudruhů
na opravu jednacího řádu pro sněm
král. Českého.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Návrh poslance V. Choce a spol. na opravu jednacího
řádu pro sněm království Českého.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Budiž komisi, ze sněmu pro změnu zemského
zřízení zvolené, přikázán
návrh, aby za účelem usnadnění
projednávání zvláště nutných
předloh zemského hospodářství
pojato bylo do jednacího řádu ustanovení:
Předlohy zemského výboru o rozpočtu
zemském požívají přednosti přede
všemi ostatními předlohami a návrhy,
jakož i přede všemi sděleními nejvyššího
zemského maršálka, vlády, výborů
a přede všemi jinými podáními,
dotazy a opatřeními, vyjímajíc předlohy
vládní.
Sněm jest povinen, provésti první čtení
zemského rozpočtu do 8 dnů ode dne podání
předlohy, anebo v téže lhůtě
přikázati rozpočet komisi bez prvního
čtení.
Přednost tato náleží zemskému
rozpočtu i ve druhém a třetím čtení.
Dále budiž do § 18. jednacího řádu
pojato ustanovení, že o dovolené delší
než osmidenní, usnáší se sněm
bez debaty.
V § 22. jednacího řádu obsažený
odstavec II. mějž na příště
následující znění:
"Nejvyšší maršálek zemský
může veškerá v odstavci I. (tohoto §)
uvedená sdělení v důležitých
neb naléhavých případech učiniti
až ke konci sezení nebo mezi ním".
Důvody: Naléhavost těchto opatření
jistě není potřebí široce odůvodňovati.
Všechna jsou nutna v zájmu četných a
neodkladných existenčních úkolů
zemského zákonodárství království
Českého, jehož sněmu se bohužel
stále vyměřuje až příliš
krátká doba zasedání.
V Praze, dne 23. září 1911.
Nejvyšší maršálek zemský:
I s tímto návrhem naložím dle jednacího
řádu.
Bylo mně odevzdáno též několik
dotazů na nejvyššího maršálka
zemského.
Dotaz posl. dra Sobotky, dra Švihy a soudr. na nejvyššího
zemského maršálka v záležitosti
úpravy hmotných poměrů zemských
pensistů starého rázu.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Dotaz posl. dra A. Sobotky a dra Švihy k J. J. nejvyššímu
maršálku království Českého
v záležitosti úpravy hmotných poměrů
zemských pensistů starého rázu.
Koncem roku 1909 podali zemští úředníci
ve výslužbě zemskému výboru petici,
v níž dožadují se toho, aby výslužné
jejich uvedeno bylo na tu míru, na kterou by dle sněmovní
předlohy zemského výboru ze dne 12. ledna
1910 čís. z. v. 141.095/09 P. 474 sněm. tisk
XLI. o úpravě poměrů zemského
úřednictva a zřízenectva nárok
činiti mohli.
Uváží-li se, že za všeobecně
stávajících, v době poslední
přímo závratné výše dosahujících
poměrů drahotních a bytových postavení
pensistů zemských jest ještě neutěšenější,
než zemského úřednictva aktivního,
poněvadž odchodem na odpočinek požitky
jejich nemálo se ztenčily a to dílem ztrátou
různých přídavků a příplatků,
dílem pak značným úbytkem příbytečného
do výslužby toliko dvěma třetinami služby
činné vpočítatelného, nelze
jejich spravedlivému požadavku za zlepšení
hmotného postavení důvodnosti a oprávněnosti
upříti a to tím méně, přihlíží-li
se též k tomu, že sloužiti jim bylo nepopíratelně
za mnohem nepříznivějších poměrů
postupových a platových, než-li jak poměry
ty nynějšímu úřednictvu zemskému
navrženou úpravou uspořádány
býti mají, čímž novopensisté
také mnohem vyššího plného výslužného
dosíci mohou než pensisté starého rázu.
Vzhledem k tomu tážeme se slušně:
1. jak s řečenou peticí zemských pensistů
starého rázu z roku 1909 naloženo bylo, pokud
se týče, v jakém stadiu záležitost
tato se nalézá a
2. je-li Vaše Jasnost s to sděliti, jaké stanovisko
slavný zemský výbor království
Českého k tomuto požadavku zemských
pensistů starého rázu zaujímá?
V královské Praze, dne 27. září
1911.
Nejvyšší maršálek zemský:
Dotaz posl. Maštálky a soudruhů.
Sněm. aktuár dr. Šafařovič
(čte): Dotaz posl. Maštálky a soudr. na J.
Jasnost pana maršálka zemského ve příčině
chystaného říšského zákona
vodocestního a regulačního.
Prováděvši usnesení se ministerské
rady ze 24. února 1909, předložilo ministerstvo
obchodu sněmovně poslanců ve Vídni
v červnu 1910 zprávu o stavu otázky vodocestné,
ve které vedle zprávy o činnosti řiditelství
pro stavbu cest vodních obšírně se pojednává
o technických a finančních předpokladech
stavby kanálů.
Předložení této zprávy zavdalo
podnět ku podrobnému projednání otázky
vodocestné ve veřejnosti i ve sněmovně
poslanců, která v sezení dne 28. června
1910 přijala po návrhu výše psaného
navrhovatele jakožto zpravodaje výboru rozpočtového
celou řadu resolucí, týkajících
se vesměs postupu v otázce vodocestné i regulační.
Mezi jiným byla vláda sněmovnou poslanců
vyzvána, pro regulaci a kanalisování středního
Labe za příčinou systematického provedení
prací a k vůli rychlejšímu postupu ve
pracech stavebních potřebné prostředky
finanční dáti k disposici.
Panská sněmovna zaměstnávala se při
projednávání rozpočtu velmi podrobně
těmito usneseními sněmovny poslanců
a přijala po návrhu své rozpočtové
komise resoluce, které velmi podstatně se lišily
od zákona z roku 1901, jímž inaugurován
byl postup prací kanalisačních v Rakousku,
a které také diametrálně se rozcházely
od názorů sněmovny poslanců, která
se dožadovala neprodleného započetí
stavby kanálů.
Panská sněmovna vyzvala vládu, aby dříve,
než započne se se stavbou kanálu Dunajsko -
Odersko - Viselského, byly ministerstvem obchodu sestaveny
výpočty výnosnosti, které by byly,
an se žádalo přezkoumání dopravních
nákladů na uhlí - potvrzeny a přezkoumány
ministerstvem financí a železnic.
Panská sněmovna chová ale dále obavy,
že finanční stav říše nabádá
k největší opatrnosti při řešení
otázky kanálové a to tím spíše
v době, kdy veliké linie železniční
byly sestátněny a kdy názory o poměru
kanálů k železnicím jakožto dopravnímu
prostředku pro zboží kusové se podstatně
změnily; výslovně však přijala
za svůj názor, že samozřejmě
kanalisování řek a regulování
řek podle § 5. zákona z roku 1901 nic na své
důležitosti neztratily a proto v každém
případu by se měly provésti i žádá,
aby zákon vodocestný z 11. června 1901 byl
podroben revisi a aby parlamentu nová předloha byla
dodána.
V debatě o tomto předmětu se rozvinuvší
precisovala vláda své stanovisko tak, že prohlásila,
že se zřetelem na finanční stav státu
a přihlížejíc k různosti názorů
o pravé národohospodářské ceně
vodních cest projektovaných není s to, učiniti
na místě rozhodnutí, a to tím spíše,
jelikož sněmovna poslanců přijala resolucí,
vedle které se má začíti s neprodlenou
stavbou kanálů, kdežto na straně druhé
panská sněmovna zaujímá stanovisko
přímo opačné.
Stanovisko vlády vyvrcholilo v prohlášení,
že jest nutno, aby celý komplex obtížné
otázky s přihlížením k daným
podnětům a se zřetelem na národohospodářské
zájmy súčastněných zemí
byl podroben novému zkoumání, a dospěla
vedle prohlášení předsedy ministerstva
ze dne 17. ledna vláda k názoru, že vodocestný
zákon z roku 1901, pokud se týž z finančních
a technických důvodů ukazuje býti
neproveditelným, musí býti podroben revisi.
V důsledku těchto úvah, které vedly,
mimochodem řečeno, k dosazení zvláštní
vnitřní ministerské komise, tvořila
otázka vodocestného zákona předmět
podrobných porad mezi vládou a zástupci klubu
polského na radě říšské
i zemského výboru haličského, jejíž
výsledkem bylo vyvinutí otázky kanálu
Viselsko-Dněsterského, v kterýchžto
poradách zejména v poslední době a
s největším důrazem bylo pokračováno.
Se zástupci národa českého na radě
říšské o otázkách vodocestných
jednáno nebylo a také zemskému výboru
království Českého nebyla vládou
dána příležitost, aby tlumočil
přání království Českého,
v němž úprava vodstva jest neobyčejně
naléhavou a palčivou.
Dokončenými aneb ve stavbě se nacházejícími
pracemi úvěr jest na úpravy Labské
nejenom vyčerpán, nýbrž jeví
se se zřetelem na nízký kurs emissní
(92.6) ještě značný
nedostatek; vzdor vyčerpání úvěru
pokračováno bylo v projektování detailním
a mohou, bylo-li by dostatečně prostředků
po ruce (přibližný rozpočet nákladů
páčí se 143 mil. korun) ve II. stavebním
období, práce stavební, směřující
ku kanalisaci Labe na celé čáře býti
rozvinuty a v následujícím desítiletí
také dokončeny. Uplavnění Vltavy Prahou
postoupilo tak daleko, že stavba zahrážky u Štvanice
v nedlouhé době bude dokončena a se stavbou
změněného projektu u ostrova Žofínského
že se započne co nejdříve. - Detailními
projekty, vyžadujícími nákladu 18 milionů,
může bytí pokračováno v pracích
do Štěchovic, a studie, provedené expositurou
vodní v Praze ve příčině uplavnění
a využitkování proudů Svatojanských,
kterými získáno by bylo 10 - 13.000 koňských
sil elektrické energie, vykazující okrouhlý
náklad 11 milionů kor. umožňují
provedení této součásti uplavnění
Vltavy v celkovém nákladu as 110 mil. již ve
druhé periodě stavební, při čemž
ovšem zvláštní stavební bureau
v této době vyřešiti by muselo způsob
uplavnění horního toku Vltavy a využitkování
vodních sil tohoto nádherného českého
toku.
Také zemská regulační komisse, které
vedle zemského zákona z roku 1903 uloženo bylo
rozvinouti práce na úpatí Labe a Vltavy i
ostatních přítocích těchto
našich hlavních řek, vyčerpává
úvěry jí zákonem z roku 1903 k disposici
dané a potřebovala by úvěru 163 mil.
korun, měla-li by provésti a v II. stavební
periodě dokončiti ony naléhavé úkoly,
které na jednotlivé toky české následovně
jsou zjištěny.
Vodotok: | Dotace pro I. staveb. odb. do roku 1912 | Potřeba pro II. stavební obd. (nádrže, úpravy, zahrážky). | Z celkové potřeby pro II. st. obd. připadá na nádrže. | |
1. | Labe | 12,743.029 | 4,349.070 | |
2. | Úpa | 4,635.140 | 13,081.825 | 9,487.500 |
3. | Orlice | 1,704.973 | 7,470.000 | 4,340.000 |
4. | Chrudimka | 2,933.568 | 6,307.750 | 1,897.500 |
5. | Doubravka | 2,696.308 | 5,020.000 | 2,200.000 |
6. | Cidlina | 1,643.181 | 7,930.000 | |
7. | Jizera | 3,121.850 | 13,588.000 | 10,695.000 |
8. | Klenice | 1,094.261 | 287.500 | |
9. | Ohře | 6,989.093 | 16,521.000 | |
10. | Zlatý tok | 1,191.918 | 3,730.000 | 1,700.000 |
11. | Bělá | 1,617.900 | 3,891.260 | 2,750.000 |
12. | Ploučnice | 724.283 | 8,803.200 | 5,248.600 |
13. | Kamenický Chřibský potok | 635.090 | 5,301.000 | |
14. | Horní Vltava | 734.684 | 1,190.000 | |
15. | Malše | 328.692 | 5,440.000 | 4,735.000 |
16. | Lužnice a Nežárka | 803.514 | 2,125.000 | |
17. | Otava | 492.071 | 4,925.000 | 3,500.000 |
18. | Sázava | 954.311 | 6,186.000 | 4,500.000 |
19. | Berounka | 2,197.704 | 14,064.170 | |
20. | Kačák | 10.649 | ||
21. | Litavka | 2,778.870 | 2,567.145 | 354.200 |
22. | Rakovnický potok | 302.201 | 448.500 | |
23. | Mže | 426.453 | 7,500.000 | |
24. | Radbuza | 758.336 | 13,413.300 | |
25. | Úhlava | 282.616 | 3,000.000 | 3,000.000 |
26. | Botič | 1,637.424 | 1,012.690 | |
27. | Motolský potok | 927.833 | 442.750 | |
28. | Menší přítoky Vltavy a Labe | 3,738.623 | 2,779.880 | |
29. | Metuje | 445,721 | 4,922.000 | 4,600.000 |
Všeobecná záloha | 58,550.296 | 162,915.535 | 74,558.800 | |
Všeobecná záloha | 4,449.704 | |||
63,000.000 |
Jest najisto postaveno, že by bylo částky okolo
420 milionů korun v následujícím desítiletí
zapotřebí, aby vodstvo království
Českého moderně a účelně
bylo upraveno.
Vedle zpráv veřejných listů dospěly
porady mezi zástupci polskými a vládou tak
daleko, že pro podzimní zasedání rady
říšské připravuje se předloha,
vedle které mají býti také částečně
zjištěny náklady, umožňující
postup v započatých pracech na tocích Českého
království. Ze zpráv, pronikajících
spoře na veřejnost, možno souditi, že
vláda podstatně chce se uchýliti od usnesení
sněmovny poslanců i sněmovny panské,
vedle kterých má býti pokračováno
v kanalisaci řek již započaté a mají
zejména úvěry poskytnuté na pokračování
prací Labských býti rozděleny takovým
způsobem, že by jenom malou měrou mohla v následujícím
desítiletí postoupiti kanalisace Labe směrem
proti proudu a mají práce na Vltavě v druhé
periodě stavební téměř anebo
dokonce zúplna následkem nedostatečnosti
úvěrů poskytovaných býti zastaveny.
Vzhledem k tomu stavu věcí, který by pro
úspěšný rozvoj otázky vodstva
v království Českém byl na velikou
újmu, činíme dotaz:
Jest Jeho Jasnost pan zemský maršálek ochoten,
učiniti opatření, aby zemsky výbor
se vším možným urychlením vstoupil
v jednání s vládou ve příčině
zabezpečení řádných úvěrů
potřebných pro další úspěšný
postup prací na Labi, Vltavě i ostatních
řekách českých a aby jednak naléhavé
nutnosti odpovídající úvěry
na pokračování v pracech vodních na
Labi, Vltavě i ostatních řekách českých
a aby s největším důrazem domáhal
se toho, aby jednak naléhavé nutnosti odpovídající
úvěry na pokračování v pracech
vodních na Labí, Vltavě i ostatních
menších řekách českých
byly poskytnuty, jednak aby úvěrů takovým
způsobem bylo použito, aby charakter kanalisace Středního
Labe nedoznal újmy a v kanalisování jeho
aby se důrazně mohlo pokračovati.
V Praze, dne 26. září 1911.