Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Zpravodaj posl. dr. Horáček: Vážené Národní shromáždění!

Jest mi, řekl bych poněkud nepříjemným úkolem, že zde již po několikáté musím doporučiti, aby naše Národní shromáždění dělalo dluhy. Ale my musíme rozeznávati mezi děláním dluhů a dluhů. Přijde na to, jaký jest účel těchto dluhů. A tu ovšem víme, že dnes máme také úvěr, který je praktickým úvěrem a to buď produktivním v tom pravém slova smyslu, že pomoci jeho zjednávají se nové hodnoty a nové výnosy, anebo úvěr aspoň v nepřímém slova smyslu, řekněme k účelům kulturním nebo k účelům povznesení celého hospodářského života, aneb k účelům zamezení škod. I takovýto účel jest zajisté národohospodářsky odůvodněn. A my právě v této vládní předloze setkáváme se s takovým úvěrem ne sice přímo, ale řekl bych, nepřímo produktivním. Jedná se tu totiž o úvěr předně 54 milionů dollarů na zakoupení potravin a bylo by zajisté zbytečné dnes v tomto Nár. shromáždění zdůrazňovat ten důležitý účel, jaký potraviny mají dnes pro nás nejen se stanoviska snad hygienického, se stanoviska udržení naší národní síly, ale i se stanoviska hospodářského, abychom mohli zde vyživovati náš pracovní lid, a se stanoviska politického, neboť jen dostatek potravin zaručí nám bezpečnost a klid v naší republice.

Jedná se dále o úvěr 25 milionů dollarů na opatření surovin. Zde ovšem nejde, jak podotýkám, o přímý úvěr našeho státu, tedy těch 25 milionů dolarů nemá si vypůjčiti naše republika, nýbrž mají si to vypůjčiti naši producenti, sdružení ve zvláštní syndikáty, a republika má těchto 25 milionů dollarů pouze zaručiti. Suroviny, které tu máme na mysli, jsou - jak nám sdělil pan ministr financí - především bavlna. Jedná se zde o opatření bavlny, o zaměstnání našeho textilního průmyslu, našeho textilního dělnictva a ovšem o opatření těch látek, kterých se nám zde nedostává, tedy zajisté zase účel neobyčejně důležitý a v nepřímém i přímém slova smyslu produktivní.

Konečně jde zde o úvěr 100 milionů dollarů, jenž má sloužiti k opatření zlata, které sloužiti má k účelům valutním. Jest to budoucí krok k další úpravě naší valuty a ať na to s technického stanoviska pohlížíme jakkoliv, zdali je třeba drahého kovu, tedy dnes zlata k účelům měnovým, není jistě dnes žádné pochyby o tom, že v nynějších nejistých a rozvrácených poměrech jedině základ drahého kovu, jedině zlatý poklad může upevniti naši budoucí valutu a může také dostatečně, řekl bych, psychologicky působiti na to, aby vrátila se zase důvěra k našim znehodnoceným penězům. To jest ovšem otázka budoucnosti, ale my již dnes musíme konati k tomu přípravy, třeba by to ovšem bylo spojeno s jistými obětmi, které nás tento úvěr bude státi tím, že ovšem musíme jej zúrokovati.

My se při tom ovšem nemůžeme obmeziti jen na úvěr domácí, ne proto, že bychom snad neměli naděje, že snad i tyto velké sumy bychom mohli uhraditi výpůjčkou domácí. Vím, jak naše první výpůjčka, ta naše známá výpůjčka Svobody setkala se s uspokojivým výsledkem. Není pochyby, že i další takové výpůjčky domácí setkaly by se s úplným zdarem, ale zde se jedná o to, abychom my tyto peníze, které musíme platit za ty potraviny, za ty suroviny, za to zlato, nemuseli platit odtud do ciziny, poněvadž by to právě působilo nepříznivě na stav naší měny. Tím, že bychom naše koruny v takových velkých obnosech zasílali do ciziny, způsobili bychom velkou jejich nabídku a tím bychom pracovali proti upevnění naší měny.

My musíme následkem toho využiti vhodné příležitosti, která se nyní naskýtá našemu ministru financí, abychom použili úvěru, který se nám v cizině nabízí, a sice je to úvěr u spřátelených našich spojenců, v prvé řadě ovšem u Spojených států severoamerických a ve druhé řadě v Anglii. U ostatních států, zejména ve Francii, nemůžeme ovšem takového úvěru žádati, poněvadž sami jsou dnes velmi vyčerpáni. Tedy dnes tato příležitost se naskytla a p. ministr financí žádá Národní shromáždění, aby mu dalo zmocnění, tyto úvěry uzavřít.

Našim spojencům jedná se totiž o to, aby k dalšímu jednání - o podmínkách tohoto úvěru se zde ještě nezmiňuji, poněvadž nejsou ještě plně stanoveny - jakožto předpoklad pro tento úvěr zjednáno bylo ústavní schválení, totiž souhlas našeho Národního shromáždění, se kterým se prozatím spojenci naši spokojí. Já tedy jménem finančního výboru na základě jeho jednohlasného usnesení doporučuji, aby slavné Národní shromáždění zmocnilo našeho p. ministra financí k uzavření těchto úvěrů resp. záruk za úvěry až do výše dohromady 179 milionů dollarů. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Ke slovu jsou přihlášeni členové N. S. Pik, Zika, dr. Franke, Rudolf Pilát a dr. Fáček. Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji, aby stanovena byla řečnická lhůta na 15 minut.

Je proti tomu snad námitka? (Nebyla.) Není. Pokládám návrh za přijatý a uděluji prvému řečníku, panu kol. Pikovi slovo.

Posl. Pik: Slavné Národní shromáždění!

Klub sociálně-demokratický bude hlasovati pro zákon a sice z toho důvodu, že zákonem žádá se úvěr pro opatření potravin a surovin. Při té příležitosti pokládá však klub nás za účelné, prohlásiti, že nevidí v opatření úvěru a v těch operacích, které zákonem jsou navrhovány a žádány, vyčerpání všech prostředků pro zlepšení našich poměrů finančních a valutních, nýbrž že pokládá za účelné, by naše finanční hospodářství postaveno bylo na základy zdravé. Náš klub je prostě toho názoru, že je žádoucno, aby v nejbližší době byl vybudován řádný státní rozpočet, abychom nežili z výpůjček, nýbrž aby naše finanční hospodářství mělo pevný reálný a zdravý základ. Jedná-li se o to, aby naše valuta byla zlepšena, míníme, že vybudováním řádného rozpočtu, zjištěním řádné potřeby, ale také úhrady sjedná se nejen pevný základ pro zlepšení valutních poměrů, ale že se zjedná i důvěra pro naše hospodářství i pro naši republiku. My prostě nemáme dosud žádných pevných, správných informací o našem finančním hospodaření. My stojíme před velikými otazníky a nemáme dosud žádných konkrétních zpráv o tom, jak které ministerstvo hospodaří.

Kdybychom měli dáti na informace, které jsou nám poskytovány, přišli bychom k závěrům, které nečiní náš finanční stav příliš uspokojivým, a naopak přišli bychom k poznání, že jednotlivá ministerstva, nemajíce řádného rozpočtu, hospodaří bez plánu, hospodaří libovolně, aniž by stála pod kontrolou Národního shromáždění, totiž, aniž by rozpočet těchto ministerstev stál pod řádnou ústavní kontrolou. Já neznám číslic, jaké jsou věnovány ku příkladu na účely vojenské, ale myslím, že je to největší náklad naší republiky, náklad, o něm Nár. shromáždění nemá dosud žádné vědomosti. Z tohoto důvodu, akceptujeme-li návrhy výboru a zákona, musíme zdůrazňovati, že jest nutno, aby v nejbližší době byl vybudován řádný rozpočet, aby také Národní shromáždění mohlo kontrolovati hospodářství naší republiky a kontrolovati také jednotlivá ministerstva.

Pokud týká se úvěru pro opatření surovin, 25 milionů dollarů, nutno poukázati na nedosti jasnou motivaci návrhu. V motivaci se praví, že se nejedná však o přímou výpůjčku státu, nýbrž pouze o jeho záruku pro výpůjčku Syndikátem výrobců. My zde máme vyznačenu firmu "Syndikát výrobců", o které Národnímu shromáždění není ničeho známo. Bylo by tudíž žádoucno, aby se nám dostalo jasného vysvětlení, kdo se skrývá za tou firmou "Syndikát výrobců" a jaký účel má míti tato organisace v hospodářských a finančních záležitostech naší republiky. My musíme zde projeviti žádost, aby tento nám neznámý "Syndikát" nezískal v republice nežádoucích vlivů zejména v hospodářských a celních otázkách a tím také, aby zde určité organisaci výrobců nebyl ponecháván vliv případně i na zahraniční politiku.

Z tohoto důvodu vyhrazujeme si právo žádati vysvětlení, pokud týká se této organisace syndikátu výrobců a musíme předem žádati, aby takováto organisace nenabyla v naší republice nežádoucího vlivu, zejména v cenové a výrobní politice. Sociálně-demokratický klub se zřetelem na velmi časté konflikty, které má pan ministr financí s jednotlivými stranami, po případě s jednotlivými ministerstvy, pokud se týká o prostředcích na určité účely, anebo na zlepšování poměrů státního zřízenectva, tedy se zřetelem na ty neustálé konflikty, na neupravenost našich finančních poměrů a zejména se zřetelem na okolnost, že dosud republika po tak dlouhém trvání nemá žádného pevného státního rozpočtu, musíme zdůrazniti ještě jedenkráte, by Nár. Shrom. v době nejbližší byl předložen řádný rozpočet. Pokud se týče úhrad, jež mají býti vyznačeny v příštím státním rozpočtu, musíme se zřetelem na pověsti, které již kolují, zdůrazniti, že žádáme, aby bylo rychle provedeno zdanění majetku a aby vyvarováno bylo zavedení zvláště těžkého břemene na nepřímé poplatníky. Koluje verse, že v naší republice připravuje se zvláštní plán finanční, který jednak má postihnouti vrstvy zámožné, vrstvy majetné, ale na druhé straně, že břemeno daňové z valné části má být uvaleno ve způsobě daní nepřímých.

Přihlížíme-li k dnešní trapné situaci nejširších vrstev a zejména dělnické třídy, musíme již předem prohlásit, že za takových okolností nepředstavujeme si budování státního rozpočtu a úhrad, nýbrž že může býti volena jedině správná cesta: aby byl zdaněn, po případě zabaven velký majetek, aby státní pokladně se dostalo prostředků že zdrojů, bohatství, aby byly kryty potřeby našeho státu. V každém případě ovšem musíme odmítati, aby ve způsobu nepřímých daní byla uvalena nesnesitelná břemena na široké vrstvy lidu. Budeme pro návrh hlasovati, zejména z toho důvodu, poněvadž výpůjčkou mají býti opatřeny potraviny a na druhé straně mají býti opatřeny suroviny. To jest stanovisko klubu sociálně-demokratického, který žádá, aby naše finanční hospodářství bylo postaveno na dobrý základ, na řádném státním rozpočtu. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Slovo si vyžádal pan ministr financí dr. Rašín. Uděluji mu je.

Ministr dr. Rašín: Velectěné shromáždění!

Měl jsem již tu čest prohlásiti zde, před tímto slavným sborem, že mojí největší touhou by bylo, abych mohl hospodařiti podle řádného, Národním shromážděním schváleného rozpočtu, a myslel jsem, že s těmito výpůjčkami budu moci přijíti s předloženým rozpočtem, o kterém můj předřečník mluvil. Není to ovšem tak jednoduché, v novém státě sestaviti rozpočet. Vy víte, že hospodaříme až dosud na tom podkladě, že základem pro naše hospodářství je rozpočet, který byl usnesen na říšské radě, a jehož platnost končí 30. červnem letošního roku na základě ustanovení zákona že dne 28. října 1918, podle kterého platí všecky zákony, které až dosud platily.

Vedle toho hospodaříme tím způsobem, že týdně utrácíme přibližně asi 100 milionů korun vedle. Já nemíním poměry ty líčiti černěji, než jak skutečně jsou. Jestliže jsem musil předložiti tyto návrhy slavnému Národnímu shromáždění bez rozpočtu, jsem tomu skutečně velmi nerad, poněvadž při tomto předložení by aspoň bylo vidět, jakým způsobem bylo hospodařeno za těch několik měsíců. co republika existuje. Pak mnohému by bylo jasno, že dostávám se často do kolise s různými požadavky a že často to vypadá tak, že v celé republice stojím já jediný proti utrácení bez úhrady. (Výborně!) Jestliže vážený řečník mluvil o tom, jakým způsobem mají býti kryta vydání státní a protestoval již předem, že jistý druh daní celá veliká strana v tomto shromáždění nemíní vládě a státu povoliti, tedy přece jen musím říci, že řada jistých hlasování v tomto shromáždění zavazuje nejen vládu, nýbrž také strany, aby třeba dodatečně tyto úhrady povolily.

Nevím také a upozorňuji slavné shromáždění, že tyto úvěry, ohledně kterých vláda žádá za zmocnění k jejich uzavření, definitivně povoleny nejsou. My teprve o tyto úvěry vyjednáváme. A tak se mně přece zdá, že kdybych já se měl státi věřitelem nějakého státu a vůbec někoho, že bych se mu přece chtěl podívati do knih a že by jeho úvěruschopnost jistě nestoupla, jestliže by jeho řádný rozpočet měl býti pasivní. Já skutečně jsem si myslil a oddával jsem se té illusi, že budeme moci předstoupiti před toto shromáždění s rozpočtem, ve kterém ukážeme, že naše řádné příjmy jsou vyšší nežli naše řádná vydání. Předem říkám, že nebude mojí vinou, nedopadne-li to tak. Nebude ovšem potom také mojí vinou, jestliže tyto úvěry, o které dnes vláda za zmocnění Národní shromáždění žádá, jestliže budou uskutečněny.

Bylo zde žádáno vysvětlení k úvěrům, které mají býti zákonem povoleny. Úvěry tyto ve skutečnosti s výdaji rozpočtovými nesouvisejí. Ony souvisejí s rozpočtem jen potud, pokud by podle rozpočtu byla oceňována bonita československé republiky jakožto dlužníka. Jinak první dluh, který v dolarech děláme, není ničím jiným než dluhem, který dostáváme opět zpátky tím, že potraviny prodáme: tedy tu úhradu za to dostaneme zpátky a celý náš prodělek, resp. celý náklad by mohl spočívati jen v tom, že by při splatnosti tohoto druhu byl dolar dražší nežli jest dnes, čili že bychom měli ztrátu valutní.

Tento první druh půjčky jest půjčka, kterou povolila v zásadě Amerika a Anglie a sice výslovně na zaopatření výživy, nikoli však na zaopatření čehokoli jiného. Bylo také při tom řečeno, že Amerika jakožto stát a Anglie jako stát, neposkytne nám státné půjčky na zaopatření surovin, nýbrž že tato půjčka může býti poskytnuta jenom soukromníkům, resp. jenom bankám za státní garancie. Jest potřebí říci, jak daleko tato státní garancie by mohla zatížiti náš stát. Tuto půjčku má uzavřít sedm českých bank, které se sestoupily v syndikát a rozdělily si risiko svoje podle akciového kapitálu svého. Těmto bankám má stát vůči jejich věřiteli zaplacení této sumy, 25 milionů dolarů, garantovali. Banky budou vázány úmluvou se státem, že totiž rozdělí tyto suroviny, které budou dovezeny, všem podnikatelům podle rozsahu jejich závodů, čili má touto úmluvou mezi státem a syndikátem bank býti zamezeno, aby právě ti kapitálově nejsilnější si v této přechodné době nemohli zaopatřiti suroviny na svůj účet jakožto silnější a nechati ty, kteří válkou byli seslabeni právě v oboru textilního průmyslu, v situaci, že by nadále vyráběti nemohli.

Z toho důvodu jest také nutno, aby tyto podniky se spojily, všecky textilní podniky bez rozdílu dohromady v syndikát, který bude vyjádřen ve společenstvu s ručením obmezeným a sice s trojnásobným ručením podílovým. Velikost neb množství podílů pak bude se říditi podle velikosti závodu, totiž podle vřeten, podle stavů, o které zde běží. A toto společenstvo celé a následkem toho všichni jeho členové, budou ručiti solidárně za všechny závazky, které vzniknou z tohoto obchodu, resp. z tohoto dodání bavlny, potom příze atd. jednotlivým členům syndikátu.

Slavné shromáždění! Ty obnosy, do kterých se jde při tomto nákupu, nejsou obnosy malými. Račte uvážiti, že z tohoto úvěru 25 milionů dolarů vyčerpá asi náš průmysl textilní 20 milionů dolarů. Počítám-li dolar po 20 korunách, znamená to 400 milionů korun a to, prosím, dostanou tyto závody teprve jenom pro čtvrtinovou výrobu, nikoliv pro výrobu celou. Kdyby naše textilní továrny měly dostati suroviny pro plnou výrobu předválečnou, stála by tato surovina 1600 milionů. Kdyby naše továrny vlnařské měly dostati surovinu na plné zaměstnání své, stála by tato vlna za nynějších cen a za nynější naší valuty 1800 milionů.

To jsou teprve dva obory naší práce, dva obory, skutečně ovšem veliké, silně vývozní, které by samy spotřebovaly takové ohromné obnosy. To se samo sebou rozumí, že ty fabriky, které tady jsou, za cenu těchto surovin vlastně nestojí, tedy nemohly by se jim půjčiti takové ohromné obnosy. Proto se tato půjčka omezuje jednak na čtvrtinu, - pokud se týče vlnařů, bude se snad omezovati jen na desetinu dotyčného obnosu. Ovšem, že tato půjčka bude uzavřena tím způsobem, že nebude hned splatna, nýbrž že bude moci býti několikráte obrácena, takže se dostane ona bavlna na pololetní úvěr. Za toho půl roku může býti bavlna ta již tak dalece zpracována, že půjde na trh a že se bude moci nakoupiti bavlna nová.

Stát přijímá zde jen jedno risiko, o kterém musíme docela otevřeně mluviti, totiž to, že by nebylo možno v době, kdy tato půjčka bude splácena, obstarati cizí valutu, obstarati totiž dolary k zaplacení této půjčky. V tom případě ručil by ovšem stát za differenci kursovní, která by vznikla mezi tou dobou, kdy směnka byla splatna, a mezi tou dobou, kdy skutečně stát, poněvadž má ve své devisové ústředně monopol na všechny tyto platy, tuto ochotu dotyčnému dlužníku poskytne a umožní mu tím, aby svůj dluh, v dolarech kontrahovaný, také skutečně zaplatil. To jest risiko státu.

Toto risiko na sebe převzíti musíme právě proto, abychom mohli míti vliv na rozdílení té bavlny, abychom mohli míti vliv také na to, aby podíl na těchto surovinách dostali všichni výrobci, nejen výrobci kapitálově silní, kteří by bankám byli dostatečnou zárukou za to, aby jim beze všeho dalšího zapůjčily. (Tak jest!) Tento syndikát - byly v této věci vzneseny od pana předřečníka jisté dotazy - nemá žádného výdělečného rázu, naopak, syndikát ten jest právě břemenem pro ty, kteří musejí převzíti ručení za ony, kteří nejsou tak kapitálově silni, jako oni sami.

Pokud se týče třetího úvěru, úvěr tento v obnosu 100,000.000 dolarů jest úvěr čistě valutní. Jde o to, abychom si pojistili tento obnos pro případ, že bychom mohli přikročiti k onomu druhému stupni naší nápravy měnové. Ten druhý stupeň k nápravě měny nemůže sice snad nastati hned teď, poněvadž bychom se vydávali velkým valutním risikům, ale bude moci snad nastati po žních, až uvidíme, jaká bude naše úroda, až uvidíme jaká bude žeň, náš vývoz, až uvidíme, dovedeme-li svoji platební bilanci do ciziny udržeti tak, aby byla aktivní, poněvadž, kdybychom ji nedovedli udržeti aktivní, bylo by marno dělat nějakou úpravu měny, poněvadž ta dobrá měna, kterou bychom podložili tímto svým zlatým kreditem v Americe, by zmizela ze země, poněvadž bychom ji musili za to, co bychom z ciziny přiváželi, skutečně vyvážeti. Kdy se tedy bude moci tohoto úvěru použiti, není jisto a risiko naše spočívá v tom, že eventuelně budeme úročiti ladem ležící obnosy.