Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Předseda: Tomášek,

místopředsedové: dr. Hajn, Konečný, Udržal,

zapisovatelé: dr. Herben, dr. Němec;

větší počet členů Národního shromáždění.

Zástupcové vlády: Členové vlády: Habrman, dr. Hruban, Klofáč, dr. Rašín, Staněk, dr. Soukup, dr. Stránský, Švehla, dr. Winter, dr. Vrbenský.

Z kanceláře sněmovní: JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce jeho JUDr. Trmal.

1. Zpravodaj V. Johanis. Pokračování v rozpravě o zprávě výboru sociálně-politického o návrzích členů Národního shromáždění Johanise a soudr. (tisk č. 2) ohledně zavedení pojišťování dělnictva, zaměstnaného v podnicích zemědělských, jakož i čeledi, dále dra Viškovského a soudr. (tisk. č. 122) o úrazovém a nemocenském pojištění v zemědělství a Jakubky a soudr. (tisk č. 248), aby byly zrušeny některé nemocenské pokladny (tisk č. 934).

2. Zpravodaj dr. Meissner. Zpráva ústavního výboru o výkonu volebního práva vojínů a státních zaměstnanců (tisk č. 950).

3. Zpravodaj dr. Kubíček. Zpráva právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 695), kterým se doplňuje trestní řád, hledíc k výroku rozsudku o ztrátě volebního práva (tisk č. 940).

4. Zpravodaj dr. Weyr. Zpráva ústavního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č.702) o zřízení aktuárských úředníků ve službě politické a policejní (tisk č. 914).

5. Zpravodaj Felix Časný. Zpráva poštovního výboru o návrhu člena Národního shromáždění Felixe Časného a soudr. (tisk č. 368), aby byli přijati poštovní postilioni do stálých služeb (tisk č. 871).

6. Zpravodaj V. Brodecký. Zpráva státně-zřízeneckého výboru o okamžité výpomoci veškerým státním zaměstnancům (tisk č. 223) podle návrhu dra Lukavského a soudr. (tisk č. 956).

Po případě:

7. Zpravodaj dr. Markovič. Zpráva výboru legionářského o návrhu dra Markoviče a soudr. (tisk č. 819) na úpravu hospodářských a sociálních poměrů legionářů a jich rodin (tisk č. 975).

8. Volba členů do rozpočtového výboru.

Předseda (zvoní): Národní shromáždění je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.

Nepřítomnost omluvili:

churavostí: Čapka (na neurčito), Jakubka (na neurčito), Navrátil (na neurčito), Hucl (na neurčito), Šáda (na neurčito);

zaměstnáním: Janoška (na neurčito), Duchaj (na neurčito), Svoboda Karel (do 20. května), dr. Vlček (do 31. května), Jan Burjan, Měchura, Sonntág, Fr. Němec, Kléga, Krojher;

účastí při mírovém jednání v Paříži: Mečíř;

účastí při mezinárodní parlamentární obchodní konferenci v Bruselu: dr. Dušek, Ant. Němec, dr. Rambousek, dr. Rolíček, dr. Jur. Slavík, Šrámek, dr. Vaněk;

trvalým zaměstnáním ze slovenského klubu: dr. Hálek, Houdek, dr. Ivanka, Makovický, dr. Medvecký, Stodola.

Přistoupíme k

a sice k prvnímu odstavci, jímž jest

1. pokračování v rozpravě o zprávě výboru sociálně-politického o návrzích členů Národního shromáždění Johanise a soudr. (tisk č. 2.) ohledně zavedení pojišťování dělnictva, zaměstnaného v podnicích zemědělských, jakož i čeledi, dále dra Viškovského a soudr. (tisk č.122) o úrazovém a nemocenském pojištění v zemědělství a Jakubky a soudr. (tisk č. 248), aby byly zrušeny některé nemocenské pokladny (tisk č. 934).

Poněvadž debatu zahájil již pan zpravodaj, přistoupíme k vlastní debatě. Zaznamenání jsou doposud tito řečníci, pp.: kol. dr. Matoušek, Čuřík, Paulíny, Slavík, Tučný a Jaroš. Navrhuji, aby stanovena byla v této debatě řečnická lhůta 20 minutová. Je snad proti tomu námitka? (Nebyla.) Není. Návrh můj jest přijat.

Ke věci samé podány mně byly některé návrhy. Žádám, aby byly přečteny.

Sněm. taj. dr. Haasz (čte):

I. Zákon, jímž se mění předpisy zákona o nemocenském pojištění dělníků, má zníti v

čl. VII.: "Ustanovení § 11. ve znění zákona ze dne 30. března 1888, čís. 33 ř. z., mění se takto:

Pojištění v § 1. nařízené provádějí:

1. okresní pokladny nemocenské,

2. závodní pokladny nemocenské které dne 31. prosince 1913 měly aspoň 400 členů,

3. společenstevní pokladny nemocenské, které dne 31. prosince 1913 měly aspoň 400 členů,

4. bratrské pokladny,

5. spolkové pokladny nemocenské, které dne 31. prosince 1913 měly aspoň 400 členů,

6. zapsané pokladny pomocné, kterým nebylo odňato osvědčení podle § 7. odst. 2. zákona ze dne 16. července 1892, č. 202 ř. z. (článek XXI., odst. 3.).

Tvoření nových společenstevních pokladen a pokladen závodních, kromě pokladen jmenovaných v §§ 43., 52. a 53., se zakazuje."

Čl. X. k § 16. e) místo 3. a 4. odstavce nastoupí:

"Volby provádějí se dle zásady poměrného práva volebního obdobně dle zásad, platných pro volby do obcí. Ministerstvo sociální péče nařízením vydá bližší ustanovení o řádu volebním."

Čl. XXI. v odstavci 2. a 3. zní:

"Ministerstvu sociální péče se ukládá, aby odňalo zapsaným pokladnám pomocným osvědčení, uvedené v § 7. odst. 2. zákona ze 16. července 1892, č.202 ř. z., neměla-li ta která zapsaná pokladna nemocenská dne 31. prosince 1913 alespoň 400 členů.

Zapsané pokladně pomocné, která přijímá za členy pouze pojištěnce, podrobené pensijnímu pojištění podle zákona ze 16. prosince 1906, č. 1 ř. z. na rok 1917, a pojištěnce, kteří nepodléhají pensijnímu pojištění pouze proto, že dosud nedosáhli věku, ustanoveného v § 1. uvedeného zákona, jest osvědčení odníti jenom, neměla-li dne 31. prosince 1913 alespoň 40 členů."

V Praze, dne 14. května 1919.

Dr. Matoušek a soudr.

Předseda: Dále mně byly předloženy 2 resoluční návrhy; žádám za jejich přečtení.

Sněm. taj. dr. Haasz (čte):

Člen Národního shromáždění dr. Otakar Srdínko podává tento resoluční návrh ke zprávě výboru sociálně-politického (Tisk 934):

Slavné Národní shromáždění, račiž schváliti tento

1. Lékaři nemocenských pokladen, které na základě tohoto zákona budou zrušeny, buďtež podle možnosti převzati do služeb těch pokladen, které převezmou členstvo zrušených nemocenských pokladen.

2. Dosavadní panští lékaři buďtež převzati, pokud bude možno, do služeb zemědělských aneb jiných nemocenských pokladen, které převezmou nemocenské pojištění zemědělského, hospodářského a lesního dělnictva, dosud léčeného panskými lékaři.

3. Nemocenské pokladny, které převzaly do svých služeb lékaře, uvedené v bodech 1. a 2., zaměstnejtež je přibližně ve stejném rozsahu, v jakém byli dosud zaměstnáváni, a to za platebních podmínek, sjednaných smluvními komisemi, zřízenými podle paragrafu 6 f. nemocenského zákona.

V Praze, dne 14. května 1919.

Jelikož projednávaný návrh sociálně-politického výboru nerozřešil otázku způsobu volebního práva do nemocenských pokladen, aby vyhovovalo zásadě všeobecně uznávané o poměrném zastoupení všech pojištěnců, ukládá se ministerstvu sociální péče, aby při konečné celkové reformě nemocenského pojištění dělnictva předložilo osnovu zákona, kterým budou zavedeny volby dle zásady poměrného zastoupení, jak představenstva, dozorčího výboru a rozhodčího soudu nemocenských pokladen, tak i všech jiných institucí v rámci nemocenského pojištění.

Předseda (zvoní): Jak návrh, tak také oba resoluční návrhy nesou dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání. Uděluji slovo prvému řečníkovi zapsanému, panu kol. dru Matouškovi.

Posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění!

Pří pročítání návrhu zákona o nemocenském pojištění jistě musíme si jedno doznati: že návrh zákona neodpovídá všem těm našim tužbám a všem těm vysokým metám, které jsme pravidelně byli zvyklí čísti v theoretických úvahách národohospodářských časopisů, nedává se nám na stůl návrh zákona, jímž bychom provedli velký plán sociálního pojištění, kde bychom sloučili všechna dosavadní pojištění a přičlenili k tomu pojištění proti nezaměstnanosti a individualitě, nýbrž dostáváme na stůl zákonodárný pouze torso, torso, kterým doplňují se ustanovení nemocenského zákona vtom smyslu, že se zabírají dnes jako pojištěnci také zemědělští dělníci, domácí dělníci, čeleď, služební dívky atd., navrhuje se zvýšení podpory ze 26 týdnů na 30 týdnů, společenstva a ty pokladny, jak jsou v návrhu uvedeny, se ruší při určitém počtu a konečně zřizují se zvláštní pokladny zemědělské. Nepochybně, že vlastní těžisko celého návrhu spočívá v tom, že zabíráme dnes mezi pojištěnce také zemědělské dělnictvo. A v tom jistě má reforma určitý význam, je-li pravda, co referent řekl že z jednoho a půl milionu zvyšujeme pojištěnce na tři a půl milionu, to znamená: dva miliony lidí více stává se samostatných z českého národa, to jest mravní vítězství a jestli mravní, tož i národní, že dva miliony lidí nejsou odkázány na almužnu, nýbrž platí si sami výživné i pro dobu, kdy budou nemocni a neschopni ku práci. (Hluk.)

Předseda: Pánové, prosil bych o klid, zdá se, že se zde pořádají klubovní schůze.

Posl. dr. Matoušek (pokračuje): Ovšem musíme si, pánové, loyálně přiznati, že to jinak nešlo, že jsme nemohli velký plán sociálního pojištění provésti, nýbrž že jsme museli sáhnouti na určitou část, určitý výsek celého pojištění. Měli jsme dvoje na výběr: buďto provedeme velké anketní řízení, expertní řízení, a na základě něho po roce anebo po dvou létech provedeme skutečně velký plán sociálního pojištění, a zatím, prosím, necháme velkou řadu zemědělského dělnictva bez pojištění vůbec. V sociálně-politickém výboru jsme řešili otázku tak, že jsme si řekli, že žijeme v době přechodné, v době výjimečné, která žádá nouzových zákonů, a řekli jsme, že nebudeme skrupulosně jen theoreticky se dívati na celou věc, nýbrž smělou rukou sáhneme po tom, co volá po reformě nejvíce, a to jsou zemědělští dělníci, kteří dosud pojištěni nebyli.

V tom, přiznávám, souhlasím s vývody referentovými a proto také zásadně staví se náš klub za reformu, jen že tento nouzový způsob řešení žádá také určitý způsob ve formálním provádění reformy; v tom se rozcházíme s předlohou, jak doporučuje se výborem. Jest nepochybno, že theoretikové a praktikové souhlasí v tom, že sociální pojištění, má-li býti ekonomické, musí býti pokud možno centralisováno, aby totiž risika byla rozdělena, tím získají se největší možné příspěvky a největší možné podpory, a to lze provésti tenkrát, když jest pokud možno nejvíce pojištěnců s různým risikem v jednom závodě pojištěno.

Jestli však my při reformě materielního práva zůstali jsme na poloviční cestě a ne poloviční, možná jen na ¹/₁₀ cesty, tož myslím, že to musí míti vliv na způsob formálního řešení celé této otázky. Tedy dnes, abych došel k těmto formalitám, v nichž se lišíme, mají dle předlohy výborové určité nemocenské pokladny společenstevní, závodní a spolkové býti přičleněny k okresním nemocenským pokladnám, aniž by tyto nemocenské pokladny v základě svém celou strukturu byly pozměnily tak, aby mohly odpovídati těm docela jinorodým živlům, které se dnes do pokladen dostávají. Již referent řekl: "Okresní nemocenské pokladny byly zřízeny výhradně pro průmyslové, dopravní a obchodní dělnictvo." Najednou tam nyní přichází také živel zemědělského dělnictva, úřednický živel, služky a čeleď domácí. To jest mi důvodem, když toto dělám, abych přeměnil celou tuto instituci, která má sloužiti těm novým živlům. Vidím, že se to neděje, vidím, že na celé struktuře se mnoho nemění, ba že se nemění ani základna této instituce, totiž forma volby do okresních nemocenských pokladen; ta zůstává stejná, ani to poměrné právo hlasovací nebylo přijato.