Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Předseda: Tomášek,

místopředsedové: dr. Hajn, Konečný, Udržal,

zapisovatelé: Bradáč, dr. Jur. Slávik,

a větší počet členů Národního shromáždění.

Zástupcové vlády: Členové vlády: Habrman, Klofáč, dr. Rašín, Staněk, dr. Soukup, dr. Stránský, Stříbrný, dr. Šrobár, dr. Vrbenský, dr. Zahradník a zástupci ministerstva Národní obrany plukovník Hauf, podplukovník Polz, major Michovský, podplukovník Quitta, ministerský tajemník dr. Novák.

Z kanceláře sněmovní: JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce jeho JUDr. Říha.

1. Zpravodaj inž. Bečka. Pokračování v rozpravě o zprávě výboru rozpočtového o státním rozpočtu republiky Československé pro rok 1919 (tisk č. 1218).

2. Zpravodaj dr. Veselý. Zpráva finančního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 1054) na zmocnění pro vyhlášení amnestie v oboru poplatkovém (tisk č. 1162).

3. Zpravodaj dr. Fáček. Zpráva finančního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 964) o povinném sdělávání smluv nájemních ve formě písemné, dále o nežalovatelnosti nepřiznané činže (tisk č. 1163).

4. Zpravodaj G. Navrátil. Zpráva státně-zřízeneckého výboru o návrhu člena Národního shromáždění G. Navrátila a soudr. (tisk č. 597) na úpravu služebních poměrův okresních lesních a lesních příručích při politické správě (tisk č. 1164).

5. Zpravodaj Zíka. Zpráva finančního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 911), jímž se mění výměra poplatků z dolových a povrchových měr a z výhradních kutisk (tisk č. 1170).

6. Zpravodaj Zíka. Zpráva finančního výboru o návrhu člena Národního shromáždění Udržala, Zíky, Sonntága a soudr. (tisk č. 211) na vyplacení zadržených podpor příslušných vodním družstvům (tisk č. 1193).

Předseda (zvoní): Národní shromáždění je schopno se usnášeti.

Zahajuji schůzi.

Omluvili se:

churavostí: Čapka (na neurčito), Pelikán (na neurčito), Janoška (na neurčito), J. V. Hrouda (na 14 dní), Jirásek Alois (pro nejbližší schůze);

zaměstnáním: Biňovec (do 10. srpna), Špaček Jos. (do 10. srpna), dr. Vlček (do 30. června), Duchaj (na neurčito), Chaloupka, Dúla, Halík (pro dnešní a nejblíže příští schůzi), Heidler, Hrizbyl (na neurčito), Kadlčák (též pro včerejší schůzi);

účastí při mírovém jednání v Paříži: Mečíř;

účastí při jednání v Římě: dr. Kolísek, Krojher;

trvalým zaměstnáním ze slovenského klubu: dr. Hálek, Houdek, dr. Ivanka, Makovický, dr. Medvecký.

Vládní návrh zákona, jímž se zavádí daň z vodní síly, tisk 1080, přikázal jsem výboru finančnímu.

Byl mně učiněn návrh, aby návrh tento přikázán byl též výboru technickému.

Jsou snad proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.) Není jich, návrh bude přikázán též výboru technickému.

Před přechodem k dennímu pořádku vyžádal si slovo k podání zprávy o situaci na Slovensku pan ministr N. O. Uděluji mu slovo.

Ministr N. O. Klofáč: Slavné Národní shromáždění!

Silný nápor, kterým se Maďaři chtěli zmocniti našeho Slovenska, jest zastaven. Duch našeho lidu, který tvoří jádro armády československé republiky, se v této těžké zkoušce opětně osvědčil. Dík cílevědomému, obezřetnému a hlubokou spojeneckou věrností prodchnutému vrchnímu vedení, podařilo se soustřediti naše branné síly k mohutnému odporu. Jménem celého národa jsme povinni vyjádřiti vřele cítěný dík vrchnímu velení, ale i všemu našemu vojsku na Slovensku. (Výborně. Potlesk.) Nadšeno pravým pochopením pro vážnost okamžiku a pravým vlastenectvím, překonalo záhy neklid, zanesený v prvním období maďarského útoku do jeho řad, semknulo se, aby s heroickou obětavostí vzdorovalo přesile sfanatisované armády maďarské. Díky dobrému mravnímu základu našeho vojska, legionářského, domácího i domobraneckého, byl nejen maďarský postup zastaven, ale i do posledního okamžiku postupovali jsme vpřed - dokonalými plány a výpočty generála Pellé vedenou ofensivou - kterou generál Mittelhauser zahájil dne 7. a generál Hennocque dne 14. června. Soustředěné vědomí povinnosti vůči ohrožené vlasti umožnilo našemu chrabrému vojsku překonávati vlastní silou a vlastními prostředky převahu početnou, materiálovou i obtíže terrainu. Oddané nadšení vojska stoupalo den ode dne, jakmile armáda zcela jasně vycítila a poznala, že národ v nadšené podpoře neomezuje se jen na sbírky a resoluce, nýbrž že vysílá na pomoc nejlepší své syny ze řad sokolských, dělnických i jiných tělocvičných a národních korporací, kteří již povinni vojenskou službou nejsou a přece dobrovolně a nadšeně hlásí se k obraně vlasti. (Výborně! Potlesk.)

To mohu u vědomí plné zodpovědnosti jako ministr Národní Obrany ve Vašem slavném sboru prohlásiti, aniž bych tím chtěl snad konkurovati maďarskému lidovému zmocněnci a vrchnímu veliteli maďarské rudé armády Böhmovi. On totiž v sobotu dne 21. června, tedy ve chvíli, kdy bylo již v Paříži ve věci česko-maďarské rozhodnuto, promluvil v plenární schůzi sovětového kongresu řeč o rozvráceném stavu maďarského vojska. Ačkoliv uváděl vítězství, jichž Maďaři proti nám nikdy nedobyli, mluvil o pokleslém duchu rudé armády, o vojsku zapomínaném národem a trpícím nedostatkem. Kongres dal mu v odpověď zmocnění ku všeobecné mobilisaci všech pracujících občanů.

Ve chvíli, kdy ze zpráv a referátů velitelů a vojevůdců vanula pevná naděje, že v dohledné době zbavíme Slovensko násilných maďarských vetřelců, dostaly události mocným zakročením mírové konference zcela jiný ráz. Z úředních zpráv, publikovaných tiskem, známa jest váženému shromáždění nota, kterou zaslal předseda mírové konference Clemenceau dne 22. června vládě republiky československé a vládě maďarské republiky rad. Jsou Vám známy také podmínky, které vrchní velitel československé armády, generál Pellé, prováděje příkazy maršálka Focha, položil vrchnímu veliteli branných sil maďarských, lidovému zmocněnci Böhmovi. Vláda maďarské republiky rad snaží se ve všech svých odpovědech oddáliti provedení kladených podmínek a komplikuje věc tak prostou, jakou jest bezodkladný ústup za hranice československé republiky, stanovené mírovou konferencí v depeši jejího předsedy ze dne 13. června.

Duchem dlouholeté odborné zkušenosti, ale i rytířské loyality vedena jest nota generála Pellé ze dne 24. června na vyhýbavou odpověď lidového komisaře Böhma. Praví se v ní:

1. Vojsku československému vydal jsem rozkaz, aby dne 24. června o 5 hod. ranní zastavilo válečné operace.

2. Podle ujištění, které mi dáváte, spoléhám na to, že chcete splniti podmínky maršálem Fochem kladené, že podvolíte se i ostatním podmínkám, vytčeným mým radiogramem ze dne 20. června v odst. 2., 3., 4., 5. a 6. a zejména že maďarská vojska počnou s ústupem dne 24. června v 5 hod. ráno a že ústup ten bude úplně skončen v místech, nalézajících se jižně od linie stanovené radiogramem presidenta mírové konference ze dne 13. června, dne 28. června v 11 hod. 59 min. v noci těmi oddíly, které stojí západně od linie Bardějov - Velký Šaryš - Margecany - Moldava - Uljak Szanticska a dne 28. června v 11 hod. 59 min. v noci veškerými oddíly, které stojí východně od této linie.

3. Československému vojsku nařizuji, aby neznepokojovalo tento ústup a aby započalo se svým pohybem vpřed teprve dne 26. června v 11 hod. 59 min. v noci, pokud se týče oddílů stojících západně od linie Bardějov - Velký Šaryš - Margecany - Moldava - Uljak Szanticska a dne 28. června v 11 hod. 59 min. v noci pro oddíly stojící východně od této linie.

4. Pokud se týče vyslání delegátů k ustanovení podrobností hranic, mám za to, že tato otázka vymyká se mojí kompetenci a odevzdávám ji československé vládě a panu předsedovi mírové konference.

5. Aby však byla odstraněna veškerá možnost obtíží mezi vojsky obou národů, navrhuji, aby bylo rozhodnuto, že vojsko maďarské ustoupí ve výše uvedené lhůtě nejméně 2 km jižně od linie, ustanovené radiogramem ze dne 13. června, a že vojsko české nepostoupí blíže, než 2 km severně od této linie. Pásmo 4 km - takto vzniklé - budiž až do dalšího rozkazu pokládáno za pásmo neutrální, zakázané oddílům i ozbrojeným vojákům obou národů.

6. Navrhuji, aby přesné hranice tohoto neutrálního pásma byly ustanoveny delegáty Vámi i mnou vyslanými, kteří by mohli míti schůzku dne 25. června v 11 hod. dop. v Bratislavě.

7. Odevzdávám panu předsedovi mírové konference Vaši otázku o vyklizení rumunským vojskem části Vašeho území, které obsadilo. Vyklizení to jest zaručeno rozhodnutím mírové konference.

8. Žádám Vás, abyste mi oznámil před 3. hod. odp. dne 24. června, zdali se mnou zúplna souhlasíte ve všech zde uvedených bodech a zvláště zdali se zavazujete k provedení podmínek ustanovených pro ústup všeho vojska ve výše uvedeném odstavci 2."

První telegramy, jež jsme včera ráno dostali, zdály se nasvědčovati tomu, že Maďaři netoliko zastavili nepřátelství, ale že se hodlají místy stáhnouti poněkud vzad a zanechati v opuštěném území jen slabé hlídky. Ve chvíli však, kdy jsme chtěli o tom veřejnosti předložiti zprávu, tedy včera zde, došla nová depeše lidového zmocněnce a vrchního velitele Böhma, která zní:

"Potvrzuje příjem Vašeho telegramu ze dne 24. června mám čest oznámiti Vám, že po zastavení nepřátelství s naší strany, útočily oddíly československého vojska na naši armádu severně od Levice a východně od (tu je jméno zkomoleno a nedalo se zjistiti), ačkoliv přesně stanovená lhůta k vyklizení zmíněného území ještě nevypršela. Protestuje co nejdůrazněji proti takovému jednání, mám čest současně Vám oznámiti, že vláda maďarské republiky rad odeslala panu předsedovi mírové konference Clemenceau-ovi telegram tohoto znění: (Tu citován jest nejprve telegram lidového zmocněnce Böhma generálu Pellé ze dne 23. června a dále dodatky, jež k němu učinil lidový zmocněnec pro věci zahraniční Bela Kuhn a které jsou Vám známy z dnešního ranního tisku.) K tomu připojuje zakončení vrchní velitel Böhm:

"Vyjadřuji znovu, že jsem ochoten jednati přesně dle podmínek stanovených v telegramech pana předsedy mírové konference Clemenceaua a pana maršálka Focha, prosím Vás o laskavé svolení, aby naše vojska zůstala na místech, kde je právě zastihlo příměří, pokud nedojde odpověď na telegramy zaslané panu Clémenceau-ovi, týkající se žádaných záruk."

Odpověď na tuto depeši byla jen jedna a tu dal dnes o půl noci vrchní velitel československé armády generál Pellé notou, která zní:

"Panu lidovému zmocněnci Böhmovi, veliteli maďarské armády v Jedlové:

1. Mám čest potvrditi příjem Vašeho radiogramu čís. 297 ze dne 24. června.

2. O útocích, které, jak mi tvrdíte, byly podniknuty československými oddíly po hodině stanovené ku zastavení nepřátelství, nemám dosud nijakých zpráv. Nařizuji vyšetření této věci. Naproti tomu oznamuji Vám však, že mi bylo sděleno, že na mnohých místech fronty západně od Košic a Prešova pokračovalo maďarské vojsko po určené hodině ve střelbě. Upozorňuji Vás na to, že příhodám takového rázu velmi těžko lze předejíti, dokud oddíly obou stran zůstávají v těsném styku. To byl také důvod, že jsem, prováděje podmínky stanovené panem maršálkem Fochem, jež jste se výslovně uvolil vyplniti, určil, aby ústup maďarských oddílů zahájen byl bezprostředně po hodině stanovené zastavení nepřátelství. Ústup ten měl před polednem dne 24. června dosáhnouti linie vzdálené 15 km od nynějších posic maďarských vojsk. Této podmínce nebylo učiněno zadost se strany vojsk, která podléhají Vašim rozkazům.

3. Pokud se týče vyklizení maďarského území vojsky rumunskými, o němž se zmínil již Váš radiogram ze dne 23. června, vezměte na vědomí, že podle ustanovení radiogramu pana předsedy mírové konference ze dne 22. června toto vyklizení nebude provedeno, dokud vojska maďarská nevyklidí území československého, (Výborně!) a že provedení tohoto ustanovení jest Vám zaručeno slovem samého předsedy mírové konference.

4. Ostatní politické podmínky, o nichž se zmiňuje telegram pana lidového zmocněnce Bely Kuhna, který jste mi sdělil, nebyly vůbec uvedeny ve Vašem radiogramu ze dne 23. června.

5. V důsledku toho, odvolávaje se na Vaše prohlášení, že jste ochoten vyplniti podmínky kladené panem maršálkem Fochem, nemohu jinak, nežli trvati dále na okamžitém ústupu maďarských vojsk na místa ležící jižně od hranice stanovené radiogramem pana předsedy mírové konference ze dne 12. června a zpraviti o tom pana maršálka Focha, vrchního velitele spojeneckých branných sil."

Z těchto depeší jest jasno, že na jasně stylisovaná slova generála Pellé odpovídá vláda maďarská vytáčkami. My musíme však trvati na tom, co bylo řečeno. Generál Pellé nejedná o vyklizení Slovenského území jako vrchní velitel československé armády, nýbrž určuje jen podrobnosti provedení dle instrukcí daných mu mírovou konferencí. K příměří, které na slovenské frontě zavládlo a kterého Maďaři zneužívají, nebylo by došlo, kdybychom se dívali na situaci jen se stanoviska vojenského. My tu však provádíme příkaz dohody, o níž věříme, že má poctivou snahu uzavříti již krvavé dějiny světové války. (Výborně!) Není bez zajímavosti, že maďarská vláda ve svých posledních depeších zcela pomíjí návrh generála Pellé na vytvoření 4 km širokého neutrálního pásma až do provedení definitivních korektur hranic. Fakt, že Maďaři bez legálních důvodů nezahájili ihned po zastavení nepřátelství svůj ústup, byl na místě samém zjištěn komisemi dohodových důstojníků. Zvláštní komise důstojníků amerických odjela do Košic, aby u velitele východní armády maďarské zjistila důvody tohoto váhání.

Dnes nelze ještě říci, jaké bude konečné rozhodnutí Maďarů a kde budou státi vojska maďarské republiky rad o půl noci dne 26. června, kdy se první oddíly československé dají na pochod, aby naše území obsadily. (Výborně!) Máme vřelé přání, aby napraveno bylo Maďary dosavadní opoždění a naše území do ustanovené doby bylo vyklizeno, to však jest jisto, že máme nejen právo, ale i sílu, abychom provedení podmínek vyklizení po ustanovené lhůtě vynutili. (Výborně!) Naše právo stvrzeno jest sankcí mírové konference, o síle svědčí nejen chrabrá naše vojska na Slovensku, ale celý národ, který povstal na obranu těžce zkoušené části své vlasti. Táž síla bude uměti obhájiti práva naše i v budoucnosti proti každému, kdo by je chtěl svévolně zkracovati. Bude-li československé vojsko cítiti vždy za sebou nadšení a vznět celého národa, jak je cítilo ve dnech právě minulých, pak jistě vždy plně dostojí jménu, které nese, bude pevnou a nerozbornou národní obranou. (Výborně! Hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k dennímu pořádku a sice k pokračování v rozpravě o zprávě výboru rozpočtového o státním rozpočtu republiky československé. Budeme pokračovati v debatě všeobecné. Prvním řečníkem je pan kol. Štefánek; uděluji mu slovo: