Přeje si pan zpravodaj k druhému
čtení slova? (Zpravodaj: Ne!) Samozřejmě
hlasujeme s tím doplňkem, který uvedl pan
kol. zpravodaj, totiž s uvedením toho čísla,
které teprve dodatečně bude vsunuto. Kdo
souhlasí s přijatým zákonem v prvém
čtení také ve druhém čtení,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
zákon jest schválen také ve druhém
čtení.
Tím odstavec tento jest vyřízen
a přistoupíme k dalšímu, jímž
jest 4. z práva ústavního výboru
o vládním návrhu zákona tisk
č. 1156, kterým se upravuje § 7.
zákona ze dne 16. dubna 1919 čís. 214 sbírky
zákonů a nařízení o sloučení
sousedních obcí s Olomoucem, tisk č. 1311.
Zpravodajem jest pan kol. dr. Weyr,
uděluji mu slovo:
Zpravodaj poslanec prof. dr. Weyr:
Slavná sněmovno! Při projednávání
zákona o sloučení sousedních obcí
s Olomoucí stalo se referentovi nemilé nedopatření.
§ 7. tohoto zákona byl totiž přijat v
tomto znění: "Za to jest město Olomouc
povinno nahraditi silničnímu výboru okresu
brněnského část dluhů,
o které se vzájemně dohodnou."
To se stalo tím, že referent
musil současně v rychlosti, obvyklé v tomto
Národním shromáždění,
vypracovati referáty dva, a sice o sloučení
předměstí obcí brněnských
a o sloučení obce Olomouce. Nebylo možno v
té rychlosti nepřehlédnouti alespoň
tuto jednu vadu a tak se stalo, že vada přišla
do zákona. Vláda pokládala za nutné
zákonem opraviti chybu sběhnuvší se
a předložila osnovu, jíž chyba má
býti napravena. Já jako referent ústavního
výboru jsem měl za to, že by nebyla nutna tato
cesta zákona, že by byla snad stačila jiná
cesta, aby spraveno bylo toto nedopatření, ale nechtěl
jsem býti méně ústavní, jako
člen ústavního výboru, než sama
vláda. Proto jsem navrhl ústavnímu výboru,
aby doporučil sněmovně zákon nezměněně,
jak ho vláda navrhuje.
Ještě mám jeden
dodatek, totiž, že ve zprávě ústavního
výboru, která má nedopatření
napraviti, jest citován titul původního zákona
špatně. Původní zákon totiž
zní: "Zákon ze dne toho a toho o sloučení
sousedních obcí s Olomoucem" a ve zprávě
ústavního výboru jest znění
to následující: "O sloučení
sousedních obcí s Olomoucí." Ačkoliv
jest správné také toto znění,
které musí býti nyní korrigováno
s hlediska mluvnického, přece nemůžeme
měniti titul zákona, který jsme přijali,
a navrhuji, aby toto zde bylo napraveno a aby zněl zákon
tak, že Olomouci se dává pohlaví mužské.
Předseda
(zvoní): K slovu není nikdo přihlášen,
debata jest skončena, přistoupíme
k hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa. (Děje se. Zvoní.)
Hlasovati budeme o celém zákonu, který má
pouze dva paragrafy, najednou, a to ještě s tou změnou,
kterou doporučil pan zpravodaj, aby v titulu místo
"Olomoucí" stálo, jak je v původním
zákoně: "s Olomoucem".
Kdo souhlasí s § 1. a
2., jakož i s nadpisem zákona podle zprávy
výborové s tou změnou slova "Olomoucem
" místo "Olomoucí", prosím,
aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
zákon jest schválen v prvém čtení.
K druhému čtení si pan zpravodaj nepřeje
slova?
Zpravodaj:
Ne!
Předseda:
Není tomu tak. Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem v prvém čtení
také v druhém čtení,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
zákon jest schválen také v druhém
čtení a tím odstavec tento jest vyřízen
a přistoupíme k dalšímu odstavci. Tento
odstavec má býti
5. zpráva poštovního
výboru o návrzích a peticích, aby
byla zavedena autobusová spojení poštovní
v různých krajích Čech, Moravy a Slezska
(tisk č. 1309).
Byl na mne vznesen požadavek
a přání, abychom tento odstavec s dnešního
pořádku sňali. Jest snad proti tomu
námitka? (Nebyla.) Není.
Přistoupíme tedy k
dalšímu odstavci, jímž jest
6. zpráva kulturního
výboru o petici adjunktů vysokých
škol (č. pet. 550) za úpravu hmotných
poměrů (tisk č. 1325). Zpravodajem jest
p. kol. dr. Srdínko. Uděluji mu slovo:
Zpravodaj posl. prof. dr. Srdínko:
Vážené Národní shromáždění!
Věc, o které se má
jednati, jest docela drobná záležitost. Jedná
se o služebné a hmotné postavení asi
20 osob v celé republice, které mají název
adjunktů vysokých škol. Jejich odměna
byla dosud tak špatná, že samo ministerstvo již
ve Vídni uvažovalo o tom, aby této instituci
bylo hmotné postavení zlepšeno. Jest přirozeno,
že se musíme touto otázkou co nejdříve
zabývati, a kulturní výbor pojednal na základě
pouhé petice adjunktů vysokých škol,
kde jsou podepsáni čeští a němečtí
adjunkti, o této záležitosti a navrhuje Národnímu
shromáždění k přijetí
následující dvě resoluce:
"Ministerstvu školství
se ukládá:
1. Služební postavení
a platy adjunktů vysokých škol buďtež
upraveny s platností od 1. dubna 1919 analogicky jako postavení
učitelů škol středních, pokud
se týče započtení let assistentských
i postupu do VII. tř. hodnostní.
2. Budiž svolána anketa,
která vyšetří další podmínky
event. úpravu instituce adjunktské na vysokých
školách."
Tato anketa má býti
v říjnu svolána proto, aby se zjistilo, zda
tato instituce na vysokých školách má
trvati dále, anebo bude zrušena, tak že by dosud
jmenovaní adjunkti byli ponecháni až do té
doby, kdy změní své povolání,
anebo do vymření, tak že by tato instituce
potom přestala. Doporučuji jménem kulturního
výboru tyto dvě resoluce slavnému Národnímu
shromáždění k přijetí.
(Výborně!)
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen, debata
je skončena. Přistoupíme k hlasování.
Poněvadž jde o resoluci krátkou o dvou odstavcích,
budeme hlasovati o ní v celku. Pan zpravodaj ji přečetl,
není třeba ji čísti. Kdo souhlasí
s resolucí, navrženou ve zprávě kulturního
výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Resoluce je přijata a
tím tento odstavec denního pořádku
je vyřízen.
Měli bychom přistoupiti
k dalšímu odstavci, jímž jest
7. zpráva imunitního
výboru v záležitosti Rudolfa Merty.
Byl na mne rovněž vznesen
požadavek a přání, aby také tento
odstavec s denního pořádku byl sňat.
Je snad proti tomu námitka?
(Nebyla.) Není. Zachovám se v tom smyslu,
jak jsem právě uvedl, a přistoupíme
k poslednímu odstavci, jímž jest
8. zpráva imunitního
výboru v trestní věci člena Národního
shromáždění Josefa Šolleho
(tisk č. 1338). Zpravodajem jest p. kolega Šabata.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Šabata:
Velevážené Národní shromáždění!
Okresní soud v Praze žádá,
aby byl vydán člen Národního shromáždění
Jos. Šolle pro přestupek proti veřejným
zřízením a opatřením podle
§ 312 tr. z. na soukromou žalobu Jindř. Zimermana,
dozorce vozby elekt. drah v Praze.
Imunitní výbor pojednal
o této věci a usnesl se nevyhověti
žádosti jmenovaného okres. soudu a pověřil
mne, abych navrhl Národnímu shromáždění
schváliti usnesení imunit. výboru, totiž,
aby kol. Josef Šolle k trestnímu stíhání
vydán nebyl.
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen. Debata
jest skončena. Přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru,
aby člen Národního shromáždění
Josef Šolle vydán nebyl, prosím, aby
povstal. (Děje se).
To jest většina.
Návrh imunitního výboru
na nevydání posl. Josefa Šolleho jest schválen.
Tím jest denní pořádek
vyčerpán.
Nebude-li proti tomu námitek,
tedy se svolením Národního shromáždění
provedli bychom některé doplňovací
volby do výborů: branného, sociálně-politického
a kulturního. (Námitek nebylo). Námitek
proti tomu není. Tedy provedeme volby.
Do výboru branného
za člena Fr. Síse navrhuje se dr. Scheiner;
do výboru sociálně-politického
za Housera navrhuje se Brožík;
do výboru kulturního
za dra. Uhlíře navrhuje se Prokop Maxa.
Kdo s navrženými souhlasí,
prosím, by povstal. (Děje se).
To jest většina. Navržené
změny jsou schváleny.
Přistoupím k ukončení
schůze a navrhuji, aby se příští
schůze konala v úterý dne 22. července
1919 o 2. hod. odpol. s tímto denním pořadem:
1. Zpráva ústavního
výboru o vládním návrhu zákona
(č. t. 1306) o zřízení ministerstva
pro sjednocení zákonodárství a organisace
správní (č. t. 1364).
2. Zpráva technického
výboru o vládním návrhu zákona
(č. t. 1217) o státní podpoře při
zahájení soustavné elektrisace (č.
t. 1043).
3. Zpráva kulturního
výboru o vládním návrhu zákona
(č. t. 1233), aby byly zřízeny obecní
knihovny (č. t. 1357).
4. Zpráva právního
výboru o vládním návrhu zákona
(č. t. 1280), jímž se zřizují
trestní sborové soudy l. stolice (č. t. 1347).
5. Zpráva kulturního
výboru o návrhu člena N. S. Udržala
a soudr. (č. t. 36) na zatímnou úpravu služebních
platů a právních poměrů učitelů-legionářů,
vojínů a jejich rodin (č. t. 1350).
6. Zpráva státně-zřízeneckého
výboru o návrzích členů Národního
shromáždění Buřívala
a soudr. (č. t. 744, 745 a 746) na změny zákona
a nařízení ze dne 25. ledna 1914 ř.
z. č. 16 nebo nařízení ze dne 22.
listopadu 1908 ř. z. č. 234 o úpravě
příjmův a započítání
předchozích dob služebních, jakož
i o zařadění sluhů do stupnice podúřednického
schematu, ve které jsou jako sluhové před
jmenováním podúředníky, a dále
o zařadění, resp. převzetí
venkovských poštovních sluhů do kategorie
sluhů státních, podle zákona ze dne
25. ledna 1914 ř. z. č. 15 (č. t. 1075).
7. Zpráva ústavního
výboru o návrhu dra Matouška a spol.
(č. t. 770) na úpravu právních a hmotných
poměrů úředníků obecních
a okresních (č. t. 1362).
8. Zpráva imunitního
výboru o žádosti mor.-slezského vrchního
soudu zemského, s podáním trestního
soudu v Brně, aby bylo svoleno trestně stíhati
člena Nár. shromáždění
Rudolfa Mertu pro přečin urážky
na cti, spáchané tiskem podle §§ 491 a
493 tr. zák. (tisk č. 1339).
9. Volba kontrolní komise
finanční. Jsou snad proti dnu nebo proti dennímu
pořadu mnou navrženému nějaké
námitky? (Nebyly.) Není jich. Považuji
návrh svůj za přijatý a končím
schůzi.