Přítomni:
Předseda: Tomášek,
místopředsedové: Dula, dr. Hajn, Konečný, Udržal,
zapisovatelé: Bradáč, Jar. Marek;
větší počet
členů Národního shromáždění.
Zástupcové vlády:
Předseda vlády: Tusar a členové
vlády: dr. Beneš, dr. Franke, Habrman,
Hampl, dr. Heidler, dr. Horáček,
Klofáč, Staněk, dr. Veselý,
dr. Winter.
Z kanceláře
sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce
jeho JUDr. Trmal.
76. schůze
Národního shromáždění
československého ve čtvrtek dne 25.
září 1919 o 11. hod. dopol.
1. Zpravodaj dr. Dolanský.
Zpráva finančního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 960), jímž
se zavádí všeobecná daň nápojová
(tisk č. 1581).
2. Zpravodaj Skorkovský.
Zpráva imunitního výboru o žádosti
zemského trestního soudu v Brně za souhlas,
aby byl trestně stíhán člen Národního
shromáždění Jaroslav Rouček pro
přečin proti bezpečnosti cti podle §§
487, 488, 491 a 493 tr. z. nebo pro přestupek zanedbání
povinné péče podle článku III.
zákona ze dne 15. října 1868 č. 142
ř. z. (k žalobě Bedřicha Vorla) (tisk
č. 1576).
(Do shromáždění
vchází ministr zahraničních záležitostí
Ph. dr. Ed. Beneš, uvítán hlučným
potleskem.)
Předseda (zvoní).
Národní shromáždění je
schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
(K ministru zahr. věcí dru Benešovi):
Pane ministře zahraničních
záležitostí! (Shromáždění
povstává.) Po radostně vřelém
potlesku, jímž jste byl právě teď
celým Národním shromážděním
spontánně přivítán, a který
byl jen ozvěnou jásotu, jímž provázena
byla včera jízda vaše naší krásnou
Prahou, pociťuji pochopitelně jistý ostych,
naleznu-li případná slova, abych dal výraz
citům, jež nás všecky ovládají
elementární silou v okamžiku, kdy vás
zdravíme a vítáme ve svém středu.
Mám i tentokráte mocný dojem, jako by nás
ovíval horký dech dějin, horký van
velké doby revoluční, kterou národ
náš prožívá. A řeknu hned:
Nebyla to jen zevní obdoba, která vtiskovala nezapomenutelný
ráz dnu včerejšímu, jako tehdy před
3/4 roku onomu dnu předvánočnímu,
když vítali jsme svého velikého presidenta,
nevyjadřovala se tím jen radostná skutečnost,
že po dlouholetém odloučení vítali
jsme tehdy návrat velikého presidenta a teď
jeho nejzdatnějšího, nejzasloužilejšího
spolupracovníka, v pravdě velikého ministra
věcí zahraničních (Výborně!
Potlesk); ne - já mám dojem, že v obou
těch návratech možno spatřovati i mezníky
určitých fásí naší národní
revoluce. Když se vracel pan president Masaryk, jako by zakončena
byla doba osvoboditelské práce, kterou vedle sebe
paralelně vykonávaly slavné naše armády
zahraniční na bojištích Evropy i Asie
s vůdci svými, s organisátory svými,
kteří touže dobou geniálně musili
burcovat Evropu propagační svojí prací
a současně i diplomaticky v centrech mezinárodní
světové politiky dobývat uznání
pro samostatný stát československý.
A teď návratem našeho pana ministra končí
se k radosti naší doba, v níž musí
býti ministr zahraničí v plném slova
smyslu ministrem zahraničním, doba, kdy za hranicemi
na foru mírové konference bylo nutno dovršiti
a zajistiti mírovými smlouvami veliké dílo
osvoboditelské, kdy bylo nutno mladému státu
vytýčiti hranice.
Teď je dílo toto šťastně
dokonáno a panu ministru zahraničí náleží
nejen náš horoucí dík, nýbrž
a tu myslím, že právem mohu mluviti za celý
náš národ i dík celého našeho
národa. (Výborně! Bouřlivý
potlesk.)
V posledním okamžiku
ještě práci svoji za hranicemi zakončil
šťastným závěrem, postarav se o
to, aby konečně do domova mohla býti dopravena
armáda našich bojovníků zahraničních
ze Sibiře. (Výborně! Potlesk.) I toho
mu bude věčně vzpomínáno v
tisících a tisících rodinách,
toužebně čekajících na návrat
svých milých domů.
Bylo by však nespravedlivo,
kdybychom zapomněli také v tomto okamžiku všech
jeho spolupracovníků tam na mírové
konferenci s drem Karlem Kramářem v čele
(Výborně! Potlesk.) i zástupců
našich zahraničních v jednotlivých státech
přetavit (Potlesk), kteří vydatnou
prací pomahačskou umožňovali mu, aby
všecko úsilí mohl přetaviti a slíti
v jeden mocný proud, který potom vykonával
zdárný vliv v uplatňování nároků
naši Českoslovanské republiky; i jim náleží
náš horoucí dík. (Výborně!
Potlesk.)
Než dovolte, pánové
a dámy, když jsem hrubými obrysy načrtl
podstatu a význam obrovské práce milého
kormidelníka naší zahraniční
politiky, abych aspoň několik slov směl věnovati
způsobu, jakým si při tom vedl a postupoval.
A tu bych řekl, že i po této stránce
kladl přímo základy naší zahraniční
politice, že klestil jí dráhu a že ruku
v ruce s panem presidentem razil cestu pro tradici, pro celou
další budoucnost. Obdiv přímo vzbuzovala
houževnatá, mravenčí jeho práce,
trpělivá, neúmorná a neústupná,
tvrdě domáhající se práva a
spravedlnosti, krok za krokem beroucí se k cíli.
A hlavně práce, nesená klidem jistoty, neúchylně
jdoucí jedním směrem v před. Bylo
tak nutno a je a bude tak nutno i na dále. Jen tak je možno
vésti osudy národa, jen tak je možno tvořiti
politiku širokých obzorů, určenou ne
pro den, nýbrž pro věky, politiku sub specie
aeternitatis.
Dvě základní
hlediska navzájem se doplňující byla
mu při tom vodítkem: vědomí, že
nejsme sami na světě, že tvoříme
součástku velké organisace celého
světa. Z toho plynulo úsilí o vymezení
náležitého poměru k této organisaci.
A podruhé, hledisko, mající celý národ
před očima, potřeby a zájmy národa
jako celku, ne sobecké zájmy jen některé
vrstvy, kasty, nebo jen jedné organisace, a třebas
organisace sebe zasloužilejší. (Výborně!
Potlesk.)
Přál bych si, aby se
ten klid politického nazírání, klid
této zdravé politiky přenesl i k nám
(Výborně! Potlesk) a hlavně do našeho
veřejného života, (Výborně!)
trpícího jakoby nervosou a jakoby hysterií.
(Souhlas.) I naše veřejnost musí býti
proniknuta klidem jistoty, že zdravý vývoj
národa našeho je zabezpečen, že je tu
třeba houževnaté, trpělivé, neúmorné
mravenčí práce bez raket a bez blýskavek,
že není myslitelno, aby rozvrat, způsobený
čtyř a půlletým řáděním
války, mohl býti za půl roku či za
rok napraven, že prostě i tu je třeba posuzovati
věci ne s hlediska nervosy a neklidu dne, nýbrž
s hlediska širokých obzorů a dalekých
výhledů, při nichž se na paměti
má zájem národa pro celý další
budoucí vývoj. (Potlesk.)
Pan ministr zahraničních
věcí dnes se tedy vrátil mezi nás.
Vím dobře, že po vyčerpávající
únavě práce konferenční měl
by si dopřát aspoň trochu nejvyšší
měrou zaslouženého oddechu. Než měl-li
tu illusi a já myslím, že ji neměl,
musím želet, že bych mu tu illusi rozplašil:
Vítáme-li ho ze zahraničí od práce,
vítáme ho do domova k práci. (Potlesk.)
Dějiny letí vpřed, neznají zastávky.
A v začátcích státu je potřebí
konati nejvíc, ježto základy musí býti
nejpevnější.
Vítáme vás,
pane ministře, co nejupřímněji do
svého středu a do krásné naší
osvobozené vlasti. Byl jste jedním z nejpřednějších
pomocníků našeho milovaného presidenta
při zápasu osvoboditelském, s píli
mravenčí pracoval jste potom s mírovou konferencí
na zabezpečení základů naší
státní budovy. Pokračujte teď s námi
na další výstavbě drahé republiky
Československé, připravujte slavnou budoucnost
svobodnému národu. K tomuto velkému dílu
buďte nám ze srdce vítán! (Bouřlivý,
dlouhotrvající potlesk.)
A teď, když jste, pane
ministře, poprvé přišel do našeho
státu, vykonáte povinnost ústavou předepsanou,
a sice vykonáte slib.
Podle § 15. prozatímní
ústavy má ministr slíbiti před Národním
shromážděním na svou čest a své
svědomí, že bude své povinnosti svědomitě
a nestranně konati a zákonů šetřiti.
Pane ministře, doktore Beneši!
Ministr věcí zahraničních
dr. Eduard Beneš (přistoupí k předsedovi
a slibuje podáním ruky): Slibuji!
Předseda:
A teď ještě nejste jen ministrem, nýbrž
jste také členem tohoto Národního
shromáždění, poslancem drem Benešem
- žádám našeho pana zapisovatele, aby
přečetl slibovací formuli, a pana ministra,
aby vykonal slib.
Zapisovatel posl. Bradáč
(čte): Slíbíte jako člen Národního
shromáždění československého,
že budete zachovávati zákony státu československého
a že svůj úřad budete zastávati
dle svého nejlepšího vědomí a
svědomí.
Předseda:
Pan ministr věcí zahraničních dr.
Beneš!
Ministr věcí zahraničních
dr. Eduard Beneš: Slibuji. (Výborně!
Dlouhotrvající potlesk.)
Předseda:
Pro dnešní schůzi omluvili nepřítomnost
svojí churavostí: Skurský (na
neurčito), Brežný (na
neurčito), dodatečně pro schůzi 23.
září člen Národního
shromáždění Chlebounová a
Zatloukalová-Coufalová, tato také
na schůzi 25. září;
zaměstnáním:
Dr. Vlček (do 30. září), Ferdinand
Jirásek (na neurčito), Němeček
(do 5. října), Šamalík (pro tento
týden), ministr Houdek (na neurčito), J.
Kříž (do 30. září
1919), Ad. Prokůpek (pro tento týden), Bechyně,
dr. Rambousek (pro tento týden), ing. Rotnágl
(asi do 14. října), Krouský; dále
členové ze Slezska a Ostravy: Cingr, Kléga,
Lukeš, Nohel, Prokeš, Rýpar,
Sladký Václav, Špaček
Jaromír, Štěpánek O. M.; Dr.
Witt, Zika;
trvalým zaměstnáním
ze Slovenského klubu: dr. Ivanka, Duchaj.
Přistupujeme
k dennímu pořádku
a to k prvnímu odstavci jeho,
ke
1. Zprávě finančního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 960), jímž se zavádí
všeobecná daň nápojová (tisk
č. 1581).
Zpravodajem jest pan kolega dr. Dolanský.
Uděluji mu slovo. (Hluk.) Prosím o klid.
Zpravodaj posl. dr. Dolanský:
Vážené Národní shromáždění!
Vládním návrhem,
osnovou, která prošla finančním výborem,
má se dostati republice naší zákona
o všeobecné dani z nápojů.
Finanční výbor přidržel se v
zásadě i v detailech téměř
osnovy vládní a přimyká se tím
na nynější stav zákonodárný.
Dosavadní zákonodárství totiž
omezovalo se pouze na daň z vín, z polovín
a umělých vín. Nynější
osnovou, která se zákonem má státi,
uzavírá se kruh jednoho druhu spotřebních
daní, totiž daní z nápojů. Nejen
vína, nýbrž veškeré náhražky,
které snad i příště na místě
nápojů nastoupí ve spotřebě,
mají býti podrobeny této dani. Tento kruh
bude tedy sice uzavřen, ale bude též doplnitelný,
poněvadž vedle daně z piva, daně z líhu
a lihovin, staré daně z vína a nyní
všeobecné daně nápojové budou
moci býti podrobeny zařaděním k této
dani příště také všechny
náhražky, které snad ve spotřebu budou
uvedeny. (Trvalý nepokoj.)
Předseda
(zvoní): Prosím, aby pan řečník
nebyl vyrušován tím neklidem.
Zpravodaj dr. Dolanský
(pokračuje): Zákonodárný stav
v oblasti republiky naší byl různý v
zemích, které patřily k dřívější
říši rakouské a jiný byl na Slovensku,
jakožto součásti státu uherského.
Nynější osnova uvádí jednotu
do tohoto zákonodárství. V Čechách,
na Moravě a ve Slezsku totiž byla daň ta vybírána
jako daň spotřební a byla v běžné
mluvě mezi živnostníky, poněvadž
se u živnostníků vybírala a jimi platila,
zvána daní živnostenskou; na Slovensku byla
však daní výrobní, u producentů
vybíranou. Vláda při předkládání
osnovy musila se rozhodnouti, který ze systémů
daňových pro tuto daň nápojovou má
navrhnout v zákoně a tu, pánové, seznáváte
z vládního návrhu a sice, jak v motivech
pod bodem 1-10 jest uvedeno, které ze systémů
se pro naši všeobecnou nápojovou daň nehodí.
Vládě nezbývalo, než aby se rozhodla
buď pro daň z výroby nebo pro daň spotřební,
jak byla dosud ve starém Rakousku, ovšem obmezená
jen na několik druhů nápojů a tuto
daň spotřební navrhuje v této nové
osnově.
Pokud se týče daně
z výroby, jest to daň neoblíbená,
poněvadž výrobci stěžuje produkci.
Pokud se týče daně spotřební,
jak byla ve starém Rakousku, nelze zapříti,
že byla velmi tísnivá, poněvadž
brzdila a molestovala prodavače. Připomínám
jen, že musel mít zvláštní povolení
důchodkové na prodej nápojů, že
musel vésti zvláštní rejstříky
a že podléhal zvláštní, dosti ostré
kontrole. Vláda, když překládala tento
nový zákon, musela přihlížeti
také k dosavadnímu způsobu vybírání
a k obtížím, které s tímto způsobem
vybírání byly spojeny. Byla vedena touhou,
aby poplatníku, když ho nemůže daní
zbaviti vůbec, aspoň toto břemeno co možná
usnadnila a o to se poctivě pokusila osnova vám
předložená.
Jedno jest jisto: že pro obě
oblasti, jak pro oblast Čech, Moravy a Slezska, tak i pro
Slovensko, bude nový zákon znatelným a nepopíratelným
pokrokem sice proto, poněvadž zachovává
sice dosavadní systém poplatníků a
způsob vybírání, ale odstraňuje
všechny obtíže, jak toho interesenti, kteří
byli k poradám přibráni, s finanční
správou si přáli, s ní projednali
a řekl bych, téměř smluvili.
Pokud se týče slovenské
části naší republiky, oblasti bývalého
státu uherského, tam zavádí osnova
tuto daň ovšem jako novotu, ale udílí
zároveň Slovensku neobyčejný, řekl
bych, dar tím, že dosavadní daň výrobní
odstraňuje a tím producenta neobyčejně
favorisuje. Vláda byla nucena zavésti v celé
republice jednotný systém a nezbytný důsledek
toho jest, že musela daň výrobní, která
brzdila producenta, všude a zásadně odstraniti.
Všechny ty důvody, které vládní
osnova uvádí pro podržení všeob.
daně z nápojů, přiměly i finanční
výbor k tomu, že se přiklonil k osnově
vládní. Osnova zabírá všechny
nápoje, i ty, které jsou v dnešní spotřebě
zavedeny, i ty, které jako náhražky ku př.
za pivo a víno ve spotřebě ještě
snad zavedeny budou. Poplatníkům odbírá
a usnadňuje obtíže, které byly spojeny
s opatřením si důchodkového povolení,
s vedením rejstříků a s obtížnějším
oznamováním. Volnost velkého obchodu zůstane
zachována; ten jest výminečně postaven
pod zvláštní kontrolu a jest podroben povinnému
oznamování. Producent bude v malém poměrně
obvodu naší republiky postižen nejvíce
na Slovensku, poněvadž výroba v Čechách
a na Moravě není taková při změně
systému daňového, aby padala na váhu,
aby zvolena byla povinnost ohlašovací také
u výrobce, který je povinen orgánům
státním vykazovat svou výrobu a prokazovat,
co odešlo do volného obchodu a co spotřeboval
pro sebe.
Sociálním a obchodním
potřebám - pokud se týče podnikům
dopravním - vyhovuje zákonná osnova tím,
že je ministr financí zmocněn, aby ohledně
těchto nápojů k těmto účelům
příslušné osvobození od daně
poskytl.
Konečně sluší
připomenouti, že osnova, tak jak je předkládána,
sice náhodou co do sazeb shoduje se s návrhy zákonů
v jiných zemích uzákoněných,
ale je sama o sobě originálním systémem;
není tedy něčím opsaným, nýbrž,
navazujíc skutečně na dosavadní vývoj
této daně, je systémem - řekl bych
- sui generis. O kontrolu je postaráno tím, že
nejen producent, nýbrž i velkoobchodník je
nucen vésti knihy a záznamy a orgánům
finančním předkládat veškeré
záznamy, kterých je potřebí pro kontrolu
daně.
Konečně přihlédá
systém, který se zavádí pro tuto všeobecnou
daň z nápojů, také k tomu, aby uveden
byl ve shodu systém státní daně se
systémem dávek obecních. Jak slavná
sněmovna seznává ze zákona, je vyhrazeno
v § 39., že zemské a obecní přirážky
dovoleno vybírati k této dani do výše
25 %.