"Parlamentní mezinárodní
konference obchodní, berouc v úvahu zeměpisné
a mezinárodní postavení státu polského,
československého a jihoslovanského, a přihlížejíc
k nutnosti, zajistiti jim dopravní spojení vzájemné
i mezinárodní, jakož i usnadniti jim odbyt
zboží i přístup k moři, prohlašuje,
že jest nezbytno, zříditi dopravní trať
mezi Gdanskem a mořem Jaderským, vedoucí
po územích států spřátelených
a s vyloučením jakéhokoli vlivu německého
nebo maďarského."
Když o tomto resolučním
návrhu a o zprávě, kterou jsem sjezdu předložil,
jednalo se v komisi sjezdové, delegáti polští
vystoupili s dodatkem k tomuto návrhu a sice navrhovali,
jelikož se jedná o mezinárodní spojení
města Gdanska, aby o podobné spojení, jaké
bylo s mé strany navrhováno, bylo také postaráno
směrem k Černému moři. Já sám
i delegáti francouzští odporovali tomuto návrhu,
ne co do věci samé, nýbrž z formálního
důvodu, jelikož na pořadu jednání
nebyla trať Gdansko-Černé moře, nýbrž
pouze Gdansko-Adrie. Přes to většina komise
rozhodla se pro doplnění resoluce, a tak v komisi
samé přišla k místu následující
resoluce, která se poněkud odchyluje od resoluce
navržené:
"Mezinárodní obchodní
konference parlamentní vyslovuje přání,
aby od Baltu jednak k moři Jaderskému, jednak k
moři Černému byly zřízeny dráhy,
nejdoucí v nižádné části
po územích mocností nepřátelských
a zajišťující obchodní spojení
mezi Polskem, Československem, královstvím
srbsko-chorvatsko-slovinským a Rumunskem."
Ve věci samé, pokud
jde o naši trať, ovšem rozdílu není,
jelikož zrovna tak, jako v resoluci, kterou jsem navrhl,
tak také v resoluci, kterou komise doporučila, mluví
se o tom, že příslušné spojení
železniční nemá jíti v žádné
části přes území mocností
nepřátelských. Tedy i v této resoluci
otázka koridoru byla hájena. V plenu byl návrh
komise jednohlasně a s pochvalou přijat.
Ještě snad jen krátce
bych se mohl zmíniti o resoluci IV., to jest o zmezinárodnění
Rýnu a Dunaje, na němž i my máme zájem,
kde parlamentní konference mezinárodní vyslovila
se pro to, aby byl zmezinárodněn Dunaj a Rýn
k tomu konci, aby se na těchto řekách zajistila
jednota a svoboda plavby s výhradou zvláštních
práv stanovených smlouvami mírovými,
a v druhém odstavci, aby byla zřízena mezinárodní
komise dozorčí, které by Svaz národů
svěřil příkaz, aby byla zachována
od moře Severního k moři Černému
plná svoboda a nejvyšší výkonnost
cesty plavební, ve shodě s právy pobřežních
států a se stanovením jednotných zásad,
jejichž provedení budiž ponecháno pobřežním
státům pod dohledem Svazu národů.
Shrneme-li výsledky celé
konference, můžeme býti s resolucemi, které
na konferenci byly přijaty, zplna spokojeni, můžeme
býti též spokojeni s tímto prvním
vystoupením delegátů Nár. shromáždění
na půdě mezinárodních styků.
Pokud jde o návrhy, které
komise dopravní předkládá Nár.
shromáždění, je návrh první
samozřejmý, totiž návrh, aby zpráva
tato byla vzata na vědomí.
2. a 3. návrh jsou návrhy
resoluční. V druhém návrhu se navrhuje,
aby resoluce, na nichž se usneslo V. plenární
shromáždění parlamentní mezinárodní
konference obchodní v Bruselu, byly postoupeny vládě
s doporučením, aby k nim hleděla, jednajíc
o věcech, k nimž se resoluce tyto vztahují.
Následující
resoluce pak se týká ještě mezinárodního
ústavu obchodního, jehož zřízení
rovněž na konferenci bylo usneseno a navrhuje se,
aby vláda a) při sestavování
rozpočtu přihlížela k příspěvku
republiky Československé k úhradě
nákladu na mezinárodní ústav obchodní,
jehož stanovy generální rada parlamentní
mezinárodní konference obchodní schválila
dne 8. října 1919, b) řečenému
ústavu poskytla veškerých dat potřebných
k dosažení jeho úkolů. (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda Udržal:
K přednesenému referátu není nikdo
zaznamenán. Přeje si pan zpravodaj doslov?
Zpravodaj posl. dr. Vaněk:
Nikoliv.
Místopředseda Udržal:
Přikročíme k hlasování.
Dám hlasovati o resoluci čís.
1., navržené výborem, to jest. aby zpráva
výboru dopravního o parlamentní konferenci
mezinárodní obchodní vzata byla na vědomí,
dále o resolucích čís. 2. a 3., určených
pro vládu, najednou, nebude-li námitek. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Budeme tedy hlasovati nejprve o resoluci
čís. 1.
Prosím pány, kteří
jsou pro resoluci čís. 1., aby zpráva byla
vzata na vědomí, aby povstali. (Děje se.)
Resoluce čís. 1. je
přijata většinou.
Budeme hlasovati dále o resoluci
čís. 2. a čís. 3. ve znění,
jak je pan zpravodaj zde přečetl.
Prosím pány, (Posl.
Viková: A dámy! Já potom nevím, jestli
mám vstát! Veselost.) - a dámy, - členy
váženého shromáždění,
kteří jsou pro znění resolucí,
jak byly zde přečteny, aby povstali. (Děje
se.)
Resoluce se schvalují.
Tím je vyřízen
odstavec 4. našeho denního pořádku.
Se svolením Národního
shromáždění provedeny budou doplňovací
volby:
Do výboru ústavního:
za dr. Vanoviče navrhuje se člen Národního
shromáždění Záruba-Pfeffermann;
Do výboru pozemkového:
za člena Národního shromáždění
Chaloupku navrhuje se člen Národního
shromáždění Špaček
Josef;
Do výboru zásobovacího:
za kolegu Rychteru navrhuje se člen Národního
shromáždění Ant. Vahala.
Prosím členy Národního
shromáždění, kteří souhlasí
s přednesenými návrhy, aby povstali. (Děje
se.)
Pánové jsou zvoleni.
Výborům přikázáno
z předsednictva:
Výboru finančnímu:
Tisk 2009. Vládní
návrh zákona o zajišťování
dávky z majetku.
Tisk 2021. Vládní
návrh zákona, jímž se obnovuje povinnost
zaměstnavatelů, daň z příjmu
a daň z vyššího služného,
předepsanou z proměnlivých platů služebních,
vybírati srážkou z těchto platů
a odváděti státní pokladně.
Vláda žádá,
aby o návrzích podána byla zpráva
do 24 hodin.
Tisk 2024. Vládní
návrh zákona, jímž se dodatečně
schvalují dosavadní úvěry, opatřené
vládou v cizině a povoluje se další
úvěr.
Vláda navrhuje, aby o návrhu
byla podána zpráva ve lhůtě 48
hodin.
Výboru rozpočtovému:
Tisk 2026. Vládní
návrh, rozpočtové provisorium, na
dobu od 1. ledna do 29. února 1920.
Vláda žádá,
by byla podána zpráva do 24 hodin. Není
námitek? (Nebylo.) Lhůty jsou schváleny.
Se svolením Národního
shromáždění přeneseme odst. 5.
a odst. 6. dnešního denního pořadu do
denního pořadu zítřejší
schůze.
Navrhuji, aby příští
schůze konala se zítra ve středu dne
17. prosince 1919 o 2. hodině odpolední s tímto
denním pořadem:
1. Zpráva výboru právního
o návrhu člena Národního shromáždění
Pika a soudr. (tisk č. 1636), kterým se rozšiřuje
vyvlastňovací právo na pozemky pro stavbu
domů obytných nebo veřejné potřeby
(tisk 1992).
2. Nevyřízená
dnes zpráva výboru kulturního o návrhu
člena Národního shromáždění
B. Fischera a soudr. (tisk čís. 243), aby
bylo zavedeno vyučování řemeslným
pracím na školách středních a
obecných (tisk č. 2008).
3. Zpráva výboru živnostenského
o peticích č. 1596, 1627 a 1629 (tisk čís.
2007).
4. Zpráva výboru státně-zřízeneckého
a výboru kulturního o návrhu
člena N. S. G. Navrátila a soudr., č.
t. 598, na úpravu starobních požitků
(pensí a provisí) státních a ústavních
zaměstnanců, jejich vdov a sirotků, č.
t. 2027.
5. Zpráva výboru státně-zřízeneckého
a výboru kulturního o návrhu člena
N. S. G. Navrátila a soudr., čís.
tisku 598, na úpravu starobních požitků
(pensí a provisí), drahotních přídavků
a výpomocí státních a ústavních
zaměstnanců na odpočinku, jejich vdov a sirotků,
č. t. 2028.
6. Zpráva výboru ústavního
o návrzích člena N. S. J. V. Hroudy
a soudr., č. t. 1039 a 1040, na úpravu služebních
poměrů zřízenců obecních
a okresních, č. t. 2010.
7. Zpráva výboru pro
jednací řád a výboru rozpočtového
o návrhu členů N. S. Rud. Bechyně,
dra Lukavského, Bradáče, Šrámka,
Emila Špatného, Igora Hrušovského,
B. Fischera a soudr., č. t. 1981 na úpravu
platů předsedy Národního shromáždění
československého.
Není námitek? (Nebylo.)
Není.
Návrh jest přijat
a tím schůzi končím.