Předseda: Řečnická listina
jest vyčerpána. Přeje si p. zpravodaj doslovu?
Zpravodaj posl. Ferdinand Jirásek: Vážené
Národní shromáždění!
Jest přirozeno, že všichni uznáváme,
že živnostnictvo a zejména drobné nachází
se v dosti těžké situaci, ale i Nár.
shromáždění je tak zatíženo
pracemi, že stěží může to
pensum, které si vyměřilo, zdolati. Jak vám
známo, měli jsme naše pensum vyměřeno
do 27. ledna, máme však ještě celou řadu
nad jiné důležitých záležitostí,
které máme projednat. Pokud se týká
žádosti p. kol. Sládka, prohlásil p.
ministr financí, že vláda, resp. ministerstvo
financí jest ochotno ihned provésti, pokud se týká
komisí daňových, tyto volby, ovšem,
jak jest zde v správném odůvodnění
samé předlohy naznačeno, znamenalo by to
zdržení 68 týdnů. V tom směru
ministr financí prohlásil, že nejdéle
do konce března volby do těchto komisí budou
provedeny. Pokud se týká druhé námitky
ohledně reformy celkové daně výdělkové,
jest možno, aby byla provedena a v tom směru také
mluví resoluce, které jsou zde navrženy, a
sice p. dra Engliše (čte):
"Jelikož podle dnešního právního
stavu, při němž je zrušen kontingent všeobecné
výdělkové daně, aniž byla daň
změněna v daň kvotovou, je živnostnictvo
vydáno libovůli berních úřadů
při vyměřování daně
výdělkové, vyzývá se vláda,
aby co nejdříve předložila osnovu zákona
o reformě daně výdělkové,
která by spravedlivě a přesně vymezila
berní povinnost výdělkových podniků,
podléhajících všeobecné dani
výdělkové." Navrhuji tedy, aby tato
resoluce Národním shromážděním
byla schválena.
Další resoluce p. dra Fáčka a
soudr. zní: "Vláda se vyzývá,
aby přikročila hned ku provedení voleb do
komisí pro vyměřování daně
výdělkové a ukládání
osobní daně z příjmu a volby ty před
vyměřováním daní pro rok 1920,
případně 1921 provedla, tak, aby ukládání
prováděno bylo nově zvolenými a jmenovanými
členy, resp. nově ustanovenými komisemi.
Navrhuji, aby i tato resoluce byla schválena a přikázána
rozpočtovému výboru. Konstatuji, že
obě tyto resoluce mají dostatečný
počet podpisů.
Přistoupíme k hlasování, prosím
o zaujetí míst. (Děje se.) Budeme
hlasovat o zákonu, který má pouze 3 články,
v celku a to ve znění, jak je pozměnil návrh,
jemuž se přizpůsobil také pan zpravodaj,
totiž aby v nadpise zákona v poslední řádce
nadpisu "na období 1920" bylo škrtnuto "1921",
dále v článku I. v poslední řádce,
aby rovněž tam, kde uveden jest letopočet,
stálo pouze "1920" a bylo škrtnuto "1921",
dále v čl. II. aby byla v první řádce
škrtnuta číslice "2", a ve druhé
řádce aby byl škrtnut letopočet "1921",
dále na druhé straně v čl. II. v řádce
3. shora aby škrtnut byl letopočet "1921".
Zpravodaj posl. Ferd. Jirásek: Dále budiž
v čl. II. vložen nový odstavec tohoto znění:
"Ustanovení § 5. mění se takto:
Sazba daně výdělkové uloží
se jen pro rok 1920". V důsledku toho budou další
odstavce č. 34 článku II. označeny
běžnými čísly 4. a 5."
Předseda (zvoní): Ke změnám,
doporučeným panem zpravodajem, jež znamenají
přizpůsobení se návrhu, učiněnému
p. posl. drem Fáčkem, dlužno dodati
ještě, že v čl. II. jako poslední
odstavec má státi: "Sazba daně výdělkové
uloží se jen pro rok 1920". Prosím pana
navrhovatele, poněvadž zde není dosti jasno,
kam ten dodatek patří, aby byl tak laskav a sdělil
to. (Po přestávce): (zvoní):
K článku II. vedle změn, které jsem
již uvedl a které doporučil pan zpravodaj,
resp. přizpůsobil se návrhu pozměňovacímu,
dlužno uvésti, že za odstavec druhý má
býti vložen nový odstavec 3. tohoto znění:
Ustanovení § 5. mění se takto: "Sazba
daně výdělkové uloží se
jen pro rok 1920." V důsledku toho budou další
odstavce č. 3 a 4 článku II. označeny
běžnými čísly 4 a 5. Kdo souhlasí
s články I., II. a III., a nadpisem zákona,
takto pozměněnými ve smyslu návrhu
pana zpravodaje, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, článek I., lI. a III.,
jakož i nadpis zákona jsou přijaty v prvém
čtení. Přeje si pan zpravodaj k druhému
čtení slova?
Zpravodaj posl. Jirásek: Ne.
Předseda: Není tomu tak. Kdo souhlasí
se zákonem, přijatým teď v čtení
prvém, také ve čtení druhém,
prosím, aby povstal. (Děje se).
To jest většina, zákon jest schválen
také v druhém čtení a tím
tento odstavec denního pořádku jest vyřízen.
Dále jest nám hlasovati ještě o dvou
resolucích, doporučených panem zpravodajem.
Nejprve o resoluci pana kolegy dra Engliše, jež
má toto znění: "Jelikož podle dnešního
právního stavu, při němž je zrušen
kontingent všeobecné výdělkové
daně, aniž byla daň změněna v
daň kvotovou, je živnostnictvo vydáno libovůli
berních úřadů při vyměřování
daně výdělkové, vyzývá
se vláda, aby co nejdříve předložila
osnovu zákona o reformě daně výdělkové,
která by spravedlivě a přesně vymezila
berní povinnost výdělkových podniků,
podléhajících všeobecné dani
výdělkové." Pan zpravodaj navrhuje přijetí
této resoluce. Kdo s tím souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, resoluce tato jest schválena.
Dále pan dr. Fáček podává
tuto resoluci, "Vláda se vyzývá, aby
přikročila ihned k provedení voleb do komisí
pro vyměřování daně výdělkové
a ukládání osobní daně z příjmu
a volby ty před vyměřováním
daní pro rok 1920, resp. 1921 provedla tak, aby ukládání
provedeno bylo nově zvolenými a jmenovanými
členy resp. nově ustanovenými komisemi."
Pan zpravodaj navrhuje, aby se přikázala tato resoluce
rozpočtovému výboru. Kdo s návrhem
souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, návrh tento jest přijat
a tím jest tento odstavec denního pořádku
vyřízen. Teď bychom měli přikročiti
k odst. 9. K projednání tohoto odstavce jest potřebí
kvalifikované většiny. Já jsem sdělil
jednotlivým klubům, že k projednání
tohoto odstavce dojde pravděpodobně v 6 hodin. Poněvadž
ještě 6 hodin není, přerušuji schůzi
do 6. hodiny.
(Schůze přerušena v 5 hod. 49 min.)
(Schůze zase zahájena v 6 hod. 5 min.)
Předseda (zvoní): Zahajuji opět
schůzi a konstatuji, že kvalifikovaná presence
k projednávání odst. 9. denního pořádku
jest konstatována tím, že jest v presenčních
listinách zapsáno 186 pánů. Přistupujeme
k odst. 9., jímž jest
9. zpráva kulturního a technického výboru
o návrhu členů Národního
shromáždění O. Vochoče, dra
Th. Bartoška a soudr. (tisk č. 427)
na zřízení Masarykovy Akademie Práce
(tisk č. 2264). Zpravodajem za kulturní výbor
jest pan kol dr. Uhlíř. Udělují
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Uhlíř: Slavné
Národní shromáždění! Dámy
a pánové! Snad není to ani nahodilý
shluk okolností a idejí, nýbrž zcela
přesná logika českých dějin,
jestliže první Národní shromáždění
československé, které vzešlo z revolučního
převratu a zřetelně vyslovilo politickou
vůli a sílu národa československého,
schváliti má dnes zákon o Masarykově
Akademii Práce.
Akademie Práce, které se má dnes dostati
zákonné formy a platnosti, nebyla totiž milou
myšlenkou nikoho menšího, nežli byl český
bratr, muž touhy, Jan Amos Komenský. Komenský,
který se inspiroval největšími ideály
své doby, který byl tak blízek Baconovi a
Descartovi, jako předešel encyklopedisty průkopníky
velké Revoluce francouzské a Saint Simonisty, první
hlasatele moderního socialismu, tento Komenský všecku
svoji geniální práci životní
založil na jedné vůdčí myšlence,
na své touze vševědné, pansofické.
Chtěl sjednotiti všecko vědění,
postaviti je pod jeden zorný úhel, shrnouti v několik
základních principů, jeho pansofie měla
býti brevířem vědění,
posvátným světlem lidského ducha,
pevným vodítkem pravdy, seznamem lidských
zaměstnání a Jakobovým žebříkem
do nebe. Pansofické snahy Komenského byly uznávány
a respektovány vzdělaným světem.
Roku 1641 poslán byl londýnským parlamentem
do Anglie, aby založil Vševědnou kolej, jejímž
měl býti předsedou. Připravil pro
anglický parlament předlohu, jak si kterou kolej
ve způsobě Akademie práce představuje.
Spis latinský, který návrh ten obsahoval,
nadepsal Via lucis, Cesta světla. Ukazoval v něm,
kterak svět od prvotní nevzdělanosti užíval
všelikých prostředků ke svému
povznesení, mezi posledními prostředky pak
byla plavba námořská a knihtiskařství.
Novým světlem, které by se ponenáhlu
rozšířilo nejen mezi křesťany,
nýbrž i mezi Turky a pohany, měly býti
světové školy, navštěvované
mládeží všech národů. Vynikající
mužové všeho světa tvořiti měli
sbor, jehož předsednictvo by zasedalo v Londýně,
tito mužové sestavovali by novým učeným
jazykem, organicky sestrojeným a pokud možno jednoduchým,
obecné knihy pro celý svět, pracovali by
o vynálezech, které by kdekoli byly učiněny,
a sdělovali by je aspoň jednou do roka londýnskému
presidiu, mezi muži takto po celém světě
spolupracujícími bylo by trvalé spojení,
které by velice přispívalo k povznesení
světa a k stejnoměrnému rozvoji a pokroku
vzdělanosti.
Tento světový sbor učených mužů
měl zároveň býti politickým
tribunálem, který by rozhodoval o válce a
míru, jemu se všichni králové a knížata
světa měli podrobiti. Komenský navrhoval,
aby sepsány byly hlavně tři knihy: 1. Pansofie
neboli vševěda, soustavná sbírka nejdůležitějších
poznatků o věcech tohoto světa, 2. Panhistorie,
přehled všech vynálezů a zároveň
i dějin každé věci a také dějin
světových, 3. Pandogmatie, genetický výklad
o tom, jak soudili jednotliví mužové o tom
a onom vynálezu, až konečně v tom dospěli
skutečné pravdy.
Proto by bylo podle soudu Komenského potřebí
znova se dáti do práce a přezkoumati, jakým
způsobem se ke kterému vynálezu a k jednotlivým
pravdám obecně platným dospělo. Spis
Via lucis věnoval Komenský anglické Akademii
přírodních věd k jejímu založení,
poněvadž to jak sám v předmluvě
praví, pokládá za významný
krok k uskutečnění své Akademie práce.
Praktikové a theoretikové technického světa
českého již delší dobu zaujati
byli myšlenkou, založiti Akademii Práce. A president
republiky, jemuž svůj plán předložili,
děkujíce mu za blahovolné svolení,
aby Akademie Práce směla nésti jeho jméno,
dobře vystihl dějinnou souvislost jejich myšlenky
s ideálem Jana Amosa Komenského.
Masaryk napsal organisátorům Akademie Práce
mimo jiné toto: "Vážení pánové,
přemýšlel jsem o diskusi, kterou jsme nedávno
měli o Vaší Akademii práce. Pořád
více si uvědomuji, že velký plán,
sorganisovati všechny pracovní síly celého
národa, je pokračováním pansofických
tužeb Komenského. Na vědeckém základě
má býti vybudována nejvyšší
výkonnost celého národa a státu. Všecka
praxe má býti soustavně vybudována
na vědecké theorii, veliký plán má
vésti všecky pracující a sjednocovati
jejich úsilí v přesný pořádek
a harmonii. Potřeba usilovné práce ve všech
oborech nemohla býti lépe vyslovena, nežli
Vaším programem. A neběží ovšem
jen o práci, nýbrž o práci uvědomělou,
o práci, sloužící velkému cíli
mravního přerodu národa."
Domnívám se, dámy a pánové,
že je v tom jistá logika dějinná, a
chci říci: česká logika dějinná,
jestliže po třech stoletích vrací se
k nám myšlenka Akademie Práce a jestliže
po Komenského Akademii Práce zakládá
se Masarykova Akademie Práce. Již Komenský
soustřediti chtěl v ní všechen důmysl
a všechnu vynalézavost lidskou a Masarykova Akademie
Práce především na technickou vynalézavost
a dokonalost práce klade důraz, aby povznesla a
obrodila celý náš, po třech staletích
s velikými obětmi obnovený stát. (Místopředseda
Konečný ujímá se předsednictví.)
Zákon, který chci Vám dnes jménem
kulturního a technického výboru doporučiti,
abyste jej schválili, praví, že Masarykova
Akademie Práce je samostatný a samosprávný
ústav vědecký se sídlem v Praze, jehož
úkolem jest organisovati technickou práci k hospodárnému
využívání schopností veškerého
lidu i přírodního bohatství československého
státu k nejvyššímu obecnému prospěchu.
Ústavu, jakým má býti Masarykova Akademie
Práce, dosud u nás nebylo, a jsem jist, že
se stane pevnou vůdčí silou a oporou našeho
státního života. Pokud jsme nebyli samostatní,
pokud jsme byli vlastně jen kulturní společností
národní bez vlastní politické a hospodářské
základny, všecky naše technické schopnosti
sloužily spíš jiným, nežli nám.
Nyní však jsme pány situace, pány ve
vlastním domě, odpovědnými správci
svého národního hospodářství,
a kdybychom neuměli sorganisovati všech sil fysických
právě tak, jako duševních, které
nám dává příroda nebo které
nosíme v sobě jako nejdražší dědictví
minulých pokolení našeho národa, tedy
všecky krvavé i nekrvavé oběti, jež
jsme přinesli válce světové, by byly
marné. Vzchopit se k dílu, k společné,
usilovné, uvnitř sjednocené, promyšlené
práci, to je příkaz chvíle, kdy jsme
z politického a sociálního otroctví
přešli k státní své samostatnosti.
Ale jest ještě jeden moment, který odkazuje
nás všecky k promyšlené, důmyslné
pracovitosti. Pojem technické práce je dnes podstatně
jiný, nežli kdy dřív. Pracovalo se až
dosud bez methody, nešetrně, plýtvalo se prací,
lidé bývali přepracováni nikoli z
absolutní nutnosti, nýbrž z nevědomosti,
z nevzdělanosti, která z práce činila
pokořující otročení. Moderní
technika je věda, to jest: činnost lidská
jest methodicky zkoumána, a kde lze lidskou energii nahraditi
výkonem strojovým, tam se jí šetří
a využívá lépe, moderní technika
pomáhá lidstvu, aby se povzneslo nad slepou přírodu
a aby člověk nebyl pouhým mechanismem, nýbrž
myslící mravní bytostí. Lidská
civilisace právě technickými pokroky dostává
se vpřed, civilisace je boj proti přírodě
a my se postupem věků stále víc emancipujeme
od přírody. Pojem práce změnil se
pokrokem vzdělanosti a celým vývojem politického
a sociálního života. (Hluk.)
Místopředseda Konečný: Prosím
o klid.
Zpravodaj posl. dr. Uhlíř (pokračuje):
V theokracii, v dobách duchovního a politického
absolutismu a kapitalistického řádu pracující
člověk byl zcela podřízenou, bezprávnou
součástkou společenskou, odpovědnosti
za osudy politiky nebo hospodářství státního
drobný pracovník neměl a míti nemusel.
Zcela jinak je v demokracii, kde každý jednotlivec
je rovný mezi rovnými, kde pocit odpovědnosti
za stát a jeho osudy rozšířen býti
má v celé společnosti a kde každý
bez výjimky má svědomitě svou vlastní
prací pomáhat ke zdaru celku. Tohoto demokratického
pojetí práce u nás dosud nebylo a ve chvíli
historického převratu svých dějin
musíme si je osvojit, chceme-li svůj stát
udržet uprostřed rozbouřeného světa
a ovšem nejen udržet, ale nad všecko povznést,
upevnit a vyšší lidské ideji zasvětit.
Všecky známky nasvědčují tomu,
že v našem lidu jsou uloženy schopnosti k tomuto
modernímu pojetí práce jako odpovědné
funkce společenské. Nám nechybí pracovní
schopnosti, nám chybí jen methoda a světová
orientace. O našem dělnictvu říkají
cizinci, kteří věci rozumějí
a práci naši z blízka pozorovali, že dovednějšího
dělnictva nad české na celém světě
neviděli (Zcela správně), ale vytýkají
hned, že jeho energie není racionálně
zužitkována. (Tak jest.) Naši dělníci
nemají příležitosti, aby uplatnili své
duševní schopnosti, aby z mechanisace práce
propracovali se k vyšší úrovni práce
hlavou. Veliká část našich dělníků
by mohla býti nahrazena levnějšími,
méně schopnými, jen mechanicky pracujícími
silami, schopnějším dělníkům
by se pak mohly svěřovati úkoly vyšší.
(Hluk.)
Místopředseda Konečný: Prosím
ještě jednou o klid.
Zpravodaj posl. dr. Uhlíř (pokračuje):
Dělnictvo schopné, ale správně nepoužité,
ocitá se v duševní stagnaci, nemá intensivní
vnitřní účasti na výrobě
a je ovšem i méně výkonné.
Jako dělnictvo i úřednictvo je tímto
nedostatkem promyšlenosti a moderní methody ponecháváno
v mrtvém bodu, tkví po celou řadu let na
stejném místě, dostává se k
iniciativnějším funkcím příliš
pozdě, kdy svěží, mladé síly
již vyprchly nebo ochably. Tím se stává,
že na př. náš průmysl je nepoměrně
drahý, že je neschopen veliké soutěže
a zdárného vývoje, vysoká cena výroby
je zaviněna hlavně nedostatkem správné
její organisace, naše továrny jsou neprakticky
uspořádány, nedost specialisovány,
čímž se tříští síly
a snižuje výkonnost. Dělníci, jinak
velmi dobří, jsou málo progresivní,
příliš se drží starých method.
Že administrativa podobným způsobem se stává
pouhým byrokratickým aparátem bez života
a iniciativy, to vidíme a pociťujeme u nás
na všech stranách až příliš
bolestně. Český dělník je tedy
i podle svědků zcela objektivních světoznámý
svou obratností, zručnosti a pilnosti. Inženýři
a dělníci čeští pracovali na
největších dílech světa, na Panamě,
věži Eiffelově a největších
vzducholodích světa a přispěli zajisté
podstatně k ocenění našeho národa.
Máme-li toto místo si udržeti, musíme
se všemi silami snažiti, aby dovednost tato byla zvyšována
a zlepšována. To vše může se státi
pouze na vědeckém podkladě a na výsledcích
prováděných zkoušek. Leč v oboru
zkušebnictví byli jsme velice pozadu pro žárlivost
Vídně, která potlačovala veškeré
naše snažení.