Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Zákon jakož i nadpis přijímá se i ve druhém čtení. Výbor kulturní a technický navrhují k tomuto zákonu ještě resoluci. Přeje si k ní pan zpravodaj nějakého slova? Není tomu tak. Přeje si Národní shromáždění, abych tuto resoluci přečetl? (Ne!) Kdo souhlasí s resolucí, jak jest uvedena ve zprávě výboru kulturního a technického, nechť povstane. (Děje se.) To jest většina.

Resoluce jest schválena a tím tento bod denního pořádku jest vyčerpán.

Předseda Tomášek (ujímá se opětně předsednictví): Přerušuji projednávání dnešního denního pořadu, a před ukončením schůze vyřídíme některé doplňovací volby. Námitek není proti tomu. (Námitky nebyly) Jest navržen: do výboru sociálně politického za člena Antonína Nováka Rudolf Tayerle, do kulturního výboru za Krojhera Babánek. Kdo s tím souhlasí, prosím, by povstal. (Děje se.) To je většina. Tyto obě změny jsou schváleny.

Byl mi podán naléhavý dotaz členův Nár. shromaždenia Jana Duchaja a spoločníkov na pp. ministrov financií, obchodu a s plnou mocou pro správu Slovenska ve veci alkoholisovania obyvatelstva na Slovensku. Žádám pana dra Kovalíka, aby dotaz přečetl.

Posl. dr. Kovalík (čte): Naliehavý dotaz členov Nár. shrom. Jana Duchaja a spoločníkov na pp. ministrov financií, obchodu a s plnou mocou pro správu Slovenska ve veci alkoholisovania obyvateľstva na Slovensku.

Podpísaní členovia Národného shromaždenia, dávajúc výraz pohoršenia a nevôle svojej nad tým, že na Slovensku úradné medzítka vzdor zákonu zo dňa 10. prosinca 1918 sb. z. a n. č. 64., ktorým je na Slovensku zakázaný výčap liehových nápojov mimo piva a vína, poskytujú širokým vrstvám ľudu príležitosť k opíjaniu sa, od čoho slovenský ľud počas vojny, keď bol odpredaj alkoholu zakázaný, už, už začal odvykať, tým, že do slovenských obcí dovážajú rum a lieh a vrchnostenskými orgánmi ho rozdeľujú, podávajú nasledujúci dotaz na pp. ministrov:

1. Či je známo pp. ministrom, že zákon o zákaze výčapu liehových nápojov na Slovensku zo dňa 10. prosinca 1918 sb. za n. č. 64 sa nedodržuje, ba priamo zlomyseľne obchádza, že pašovanie liehu pod názvom rozličných iných liehových výrobkov je na dennom poriadku, a že finančné úrady a stráže na kontrolu dovozu a predaju liehovín nedostali dosiaľ žiadnej úpravy, že liehové rafinérie nie sú kontrolované, že obchody slovenských miest sú preplnené liehovinami?

Je známo pp. ministrom, že liehová predajňa v Bratislave nadužíva svoju kompetenciu a nanucuje v quantách po 10 hl jednotlivým župám prídel rumu? Je známo pp. ministrom, že náš ľud odvyknutý starej neresti, upadá znova do nej a takto úradným napomáhaním alkoholizmu je ničený mravne a materiálne? Či je známo pp. ministrom, že lekári na Slovensku oznamujú, že visum repertumov už dávno toľko nepísali, ako od posledného vydávania rumu a liehu, a že matky, ženy prichodia úrady prosiť, aby sa liehové nápoje nevydávali, lebo mnohí mužovia, už pracovití a sporiví, stávajú sa pod vlivom pijatiky zase darebákmi a surovcami, a že ak to ďalej pôjde, pekne vzmáhajúce sa rodinky upadnú zase do starej biedy?

2. Súli pp. ministri vzhľadom k hroziacej záhube a skaze, ktorá z alkoholu pre slovenský ľud a náš štát pochodí, ochotní vydať nariadenie, aby koncentrovaný lieh v budúcnosti pod žiadnou zámienkou a formou rozdeľovaný nebol, aby každý obchod s koncentrovanými liehmi ako i každá doprava týchto na území Slovenska bola prísne zakázaná, aby menovite odpredaj špiritusových nápojov (mimo vína a piva) bol nielen vo výčape, ale aj v zatvorených fľaškách, sudoch atď. zakázaný, ďalej, súli hotoví predložiť Národnému shromaždeniu vládny návrh zákona, ktorým by uvedený zákon z 10. decembra potrebnou trestnou klauzulou bol doplnený v tom zmyslu, že každý, kto kupuje, predáva, ponúka, preváža atď. koncentrovaný lieh, má byť peňažnou pokutou a vezením, poťažne odobratím živnostenskej licencie trestaný?

3. Trvá-li vláda na svojom vyhlásení, ktoré v jej mene v apríli 1919 p. ministra s plnou mocou pre správu Slovenska slávnostne učinil: Pristúpime k radikálnemu odalkoholizovaniu Slovenska. Predaj koncentrovaného alkoholu, teda slivovice, borovičky, pálenky, rumu vôbec prestane. Národ, ktorý pije, nevie si slobodu hájiť. Alkoholizmus zapríčiňuje degeneráciu a my dnes potrebujeme národ silný a zdravý. Navrhujeme, aby o tomto naliehavom dotaze Národné shromaždenie zahájilo debatu. V Prahe, dňa 20. januára 1920. Podpisy.

Předseda (zvoní): Prosím o zaujetí místa. Budeme hlasovati. Kdo souhlasí s návrhem na zahájení debaty, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina, návrh jest přijat. K slovu nejprve se přihlásil pan ministr financí. Uděluji mu je.

Ministr financí Sonntág: Odpovídaje ku dotazu člena Národního shromáždění pana Jána Duchaje a soudruhů, dotýkajícímu se zásobování obyvatelstva na Slovensku lihem, dovoluji si sděliti toto: Neodpovídá pravdě, že na Slovensku vzdor zákonu ze dne 19. prosince 1918, kterýmž byl na Slovensku zakázán výčep lihových nápojů, mimo piva a vína byl líh Československou komisí lihovou prodáván. Komise uvolňovala líh jedině pro polní robotníky dle výnosu ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě ze dne 18. července 1919 č. 5918 pres., jímž bylo povoleno vydávati 11/2 litru absolutního lihu pro polní robotníky. (Posl. Šrámek: Proti zákonu!)

Uvolňování lihu dělo se po vyzvání a z iniciativy příslušných županských úřadů (Bohužel!) a nepřekročilo nikdy hranice výše citovaným ministerským výnosem stanovené. (Posl. Šrámek: Který byl proti zákonu vydán!) O kontrolu přídělu bylo vždy dostatečně postaráno, jednak jmenovanou komisí, jednak finanční stráží, bez jejíhož vědomí líh vyskladňovati nelze. Další líh k pitným účelům se vůbec neuvolňoval.

Doplňuje předchozí, uvádím, že líh byl uvolněn pouze ještě:

a) pro lékárny, továrnám na výrobu pharmaceutických preparátů, laboratoře, nemocnice a vědecké účele dle skutečné potřeby,

b) pro octárny, a sice obdržela každá výrobna na zvláštní žádost od příslušného finančního ředitelství povolení k daně prostému odběru lihu v množství, odpovídajícím jejímu výrobnímu zařízení. Výroba octa z přiděleného lihu podléhá finanční kontrole.

c) Na výrobu francovky uvolňován jest líh na základě zvláštních licencí. O upotřebení tohoto lihu byly vydány přesné předpisy, umožňující jednak kontrolu spotřeby lihu, jednak výrobu i odbyt hotových produktů.

d) Na zpracování lesních plodů, hlavně jalovinek. Vyrobená lihovina jest pod finanční uzávěrou a uvolňuje se jen k vývozu ze Slovenska.

e) K účelům průmyslovým, hlavně na výrobu třaskavin, k účelům vojenským pro výbušné látky. Větší množství lihu uvolněno bylo na míchání benzolu v náhradu za nedostávající se benzin ku pohonu mlátiček a ostatních zemědělských motorů, jakož i pro účele vojenské. Míchání lihu s benzolem děje se za finančního dozoru. Líh k těmto účelům přidělený jest k lidskému požívání nezpůsobilý.

f) Líh denaturovaný pro domácnosti k topení a vaření a k průmyslovým účelům pro továrny dřevo obrábějící a řemeslnickým dílnám.

K osvětlení předchozího dokládám, že jest na Slovensku dle úředních dat asi jeden a čtvrt milionu zemědělskou prací se zabývajících dělníků a připadlo tudíž pro celé Slovensko dle výnosu ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě po 11/2 l lihu (Posl. Sedláček: Daně? Veselost.) celkem: 18.750 hl lihu do 8. 1. 1920 bylo vyskladněno 14.362 hl, tudíž dosud nevyčerpáno 4.388 hl lihu.

Konsumní líh byl uvolňován jen na žádost županských úřadů, a to tímto množstvím. (Posl. Šrámek: To je to nesmutnější!) Prosím, já budu dosti upřímný, abych řekl, které županské úřady to byly.

1. Župan trenčinský (Hlasy: To je lékař!) žádal na začátku října 1919 o příděl 2000 hl čistého lihu pro jeho župu. Uvolněno bylo celkem 2000 hl, dosud nevyčerpáno jest 365 hl a bylo další uvolňování zastaveno.

2. Župan nitranský (Hlasy: To je kněz, děkan!) žádal dle dopisu ze dne 10. listopadu č. 15.157/19 4500 hl lihu. Povoleno bylo zatím 2000 hl, z kteréhožto množství bylo dosud vyskladněno 900 hl a 600 hl je dosud nevyčerpáno 500 hl, jichž uvolnění jsme stornovali.

3. Župan košický žádal dne 26. listopadu 1919 dle dopisu č. 561 o příděl 1000 hl lihu. Na tuto žádost bylo prozatím uvolněno 400 hl lihu, jichž uvolnění však bylo telegraficky odvoláno.

4. Župan šarišský žádal dne 26. listopadu dopisem č. 561 o příděl 2100 hl lihu. Na tuto žádost bylo uvolněno 450 hl, ale uvolnění týchž bylo telegraficky odvoláno.

5. Župan tekovský žádal dle dopisu ze dne 1. prosince o příděl 1800 hl lihu. Na tuto žádost uvolněno bylo 250 hl. Další uvolnění jest zamezeno.

6. Se svolením župana bratislavského bylo uvolněno obci Galanta 1500 litrů lihu, dále stravovacímu úřadu města Bratislavy 420 hl lihu na výrobu rumu.

7. Župě turčanské na její žádost přiděleno bylo 122 hl lihu na výrobu rumu.

V obou posledních případech bylo se dovoláváno toho, že loňského roku byla k témuž účelu stejná množství lihu uvolněna. (Posl. dr. Markovič: Jak je s tím rumem?) Rumu jsme my nepřidělovali. Rum jednak si vyrábějí sami, jednak se rum pašuje ve značném množství přes hranice z Polska. My z naší strany učinili jsme vše, co jest smyslem, vlastně zákaz výčepu lihovin, i proti používání lihovin učiněna též opatření, pokud se za ztížených poměrů na Slovensku vůbec provésti dají. Jsou neobyčejně stíženy tyto poměry to pánové nám dosvědčí. (Posl. Šrámek: Pro robotníky zemědělské žádají župani lihoviny již v prosinci!). Po přání interpelantů zavedena budou zostřená opatření proti výčepu lihovin na Slovensku, aby skutečně to, co jest jejich přáním a co jest také přáním nás všech odalkoholizování Slovenska stalo se brzy skutkem. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: K slovu je přihlášen pan dr. Kovalík. Upozorňuji, že ve smyslu § 70 j. ř. doba, po kterou smí v této debatě jednotlivý řečník mluviti, nesmí převyšovati půl hodiny.

Posl. dr. Kovalík: Vážené Národné shromaždenie! Poneváč z reči pána ministra nevysvitá to, že bude úplne vyhovené žiadosti, podanej v dotaze, že bude zamedzené radikálnym spôsobom alkoholizovanie Slovenska, som tak smelý, v krátkosti povedať ešte niekoľko slov k dotazu.

Dotaz tento je podaný všetkými stranami slovenskými, tedy i stranou ľudovou, ktorá vo svojom programe ako jeden z najhlavnejších bodov má boj proti alkoholizmu. Tento alkoholizmus je choroba nielen na Slovensku, ale vôbec vo Slovanstve, zachvátila Poľsko, Rusko - čo vykonala vodka v Rusku, vieme, čo vykonala whisky v Amerike a v Anglii, vieme tiež. V Amerike spôsobil alkohol spustošenie Indiánov. Je to nákaza pre celý svet, takže vlád, ktoré blahobyt svojho národa na srdci nosili a pred očima mali, konečne zakročili radikálne. Škandinávia nám ukázala príklad. Zakázala vôbec predaj liehovín ako nápoja a to bez všetkých výnimiek. Na túto otázku treba hľadieť s 3 stanovísk: so stanoviska finančného, so stanoviska národohospodárskeho, so stanoviska mravného a politického.

Keď hľadíme na túto otázku so stanoviska finančného, nielen náš pán finančný minister, ale finanční ministri celého sveta sú toho chybného názoru, že predaj liehovín je pre štát ziskom. Dodávanie liehovín pre technické účely samo sebou má svoje oprávnenie, ale ten fakt, ktorý finančný ministri hovoria, že štát má z predávania liehovín ako nápoja zisk, to nieje pravda. Rozpočet náš ukazuje nám, že z dane za predanú pálenku, ako to tu pán zpravodaj sa vyjadril, kořalku dostáva štát 150 miliónov korún, z dane z odpredaju mäsa len 3 milióny korún. Teda ten lieh, ktorý nedáva telu potravy, ale jed, ktorý ničí telo i dušu, vynáša štátu 50krát toľko ako predaj mäsa, ktoré predsa dodáva telu potravy.

Generálne finančné riaditeľstvo v Bratislave podalo návrh hospodárskej rade, v ktorom sa uvádza, pod akými modalitami by mohol byť výčap a odpredaj liehovín znova uvolnený. Dúfam, že jak hospodárska rada, tak hospodárska komisia zamietnu tento návrh a že budú stáť na tom, aby pôvodný zákon o zákaze predávať liehoviny bol zadržaný. Žiadam, aby finančné ministerstvo donášalo štatistiky i o tom, ako sa predávaním liehovín tisíc a tisíc rodín ničí, koľko pracovných síl, koľko tisíc a tisíc rodín je zničené jak hmotne, majetne, tak i duševne, a vtedy sa ukáže, že tých 150 miliónov neni pre štát ziskom, ale že trpí miliardové škody. Tú štatistiku žiadam od pánov finančných ministrov. Z národohospodárskeho, mravného a zdravotného stanoviska musím povedať, že alkoholizmus kazí zdravie, kazí telo, ale tento jed ničí i ducha a robí ho práce neschopným.

Alkohol hubí nielen rodičov, ale i potomkov, znamená teda z národohospodárskeho stanoviska ohromnú stratu, keď nielen rodičov, ale i potomkov ničí. Tu zase žiadam, aby ministerstvo nazbieralo dáta od lekárov, ktorí najlepšie vedia štatistiku toho, aké škody pôsobia liehoviny na Slovensku. Hovorí sa, že pre robotníctvo poľnohospodárske je to potrebné, že keď ľud pracuje v poli, trochu tej pálenky mu neškodí a preto sa dodáva poľnohospodárskym pracovníkom lieh. Ja hovorím, že je to nepravda, lebo ten lieh, i keď na jednu minútu dodá sily, v budúcej minúte tým viac pôsobí na ochabnutie síl.

A potom, keď sa po troške dáva, ten ľud viac a viac tomu navyká. Tu musí byť radikálna náprava, poneváč keď sa poľnohospodárskemu robotníctvu dáva v malých kvantách pálenka, koralka, je to taký vábivý čert, ktorý pomaľučky vábi a vábi, a koniec toho je zase alkoholizmus. Z politického hľadiska nemám nazbieraných dát, ale jeli rozširovaný rum a alkohol na Slovensku k účelom volebným, je to veľmi smutné.

Maďari pracovali alkoholom, Maďari demoralizovali slovenský ľud alkoholom pri voľbách a nech nás pán Boh chráni od toho, aby československá republika o Čechách a Morave nehovorím, ale o Slovensku zase začala pracovať alkoholom, nech nás od toho Boh chráni, to robili Maďari, my to nesmieme a nebudeme robiť, aby sa alkoholom pôsobilo pri volebnej agitácii. My chceme agitovať našimi zásadami, ale nie alkoholom. Aby tomu alkoholu ľud odvyknul, je treba, aby v školách bol upozorňovaný na zlé následky alkoholu. Už v školách majú byť deti na to upozorňované a na choroby s tým súvisiace. Sú vinné kraje, kde deťom miesto mlieka dávajú víno, už deťom sa dáva víno, už deťom sa dáva pálenka. Od toho sa musí všetkou silou slovenský ľud odvykať.

Nie, že o 150 miliónov z alkoholu sa štátne financie polepšia, ako som spomenul, tých 150 miliónov zisku, to je nič proti tej ohromnej škode, ktorú alkoholizmus koná. Nie alkoholom treba financie štátu zlepšiť, ale múdrou finančnou politikou a múdrou obchodnou politikou. Ale obchodnej politiky veľkého štýlu, veľkých koncepcií, tej politiky dosiaľ žiaľbohu u nás v československej republike nevidíme, tu sa mnoho hovorí, politizuje v novinách, píše o rôznych veciach, ktoré republike ani haliera zisku neprinesú, skôr škodu. Málo sa hovorí o snahách, ktoré zisk i budúcnosť, vitálne postavenie republiky zlepšujú. Nepatrí to sem a nenie času k tomu, nechcem dlho pozornosť váženého shromaždenia upotrebovať, len chcem podotknúť, že finančná politika nie týmito 150 miliónmi má byť zlepšená, ktoré dostane z predaju liehovín, ale múdrou finančnou politikou a múdrou obchodnou politikou veľkého štýlu. Nepatrí to sem, prosím, nemajte mi za zlé. Len podotknúť chcem: mohli sme dostať koridor, ktorý mal severných Slovanov spojiť s Juhoslovanmi, za tisíc rokov raz mali Slovania príležitosť spojiť sa a utvoriť solidaritu Slovanstva.

Nezaujímali sme sa o také vitálne, veľké otázky. Mohli sme dostať prístav, lode, štát mohol konať veľkú obchodnú politiku. Málo sme sa o to zaujímali, politika zaujíma sa o iné veci, z ktorých nemá žiadneho zisku. V školách treba vyučovať ľud a obzvlášte slovenský ľud v takom smysle, aký odpovedá jeho prírode. Slovensko je bohaté, ohromne bohaté prírodnými pokladmi, slovenský ľud je pracovitý, usilovný, schopný vo svojich koncepciách, ľud, ktorý ešte dokáže svojou budúcnosťou, že váži v republike mnoho a že je to veľký faktor jak hmotný, tak kultúrny v politike československej republiky.

Politika na Slovensku má byť ale taká, aká odpovedá tomuto ľudu. Pracovitý, usilovný a hlbokého náboženského presvedčenia je ten ľud, teda i politika má byť taká, ktorá rešpektuje tieto vlastnosti a nemá to byť politika protináboženská, poneváč keď učitelia v škole budú vyučovať v duchu mravnom, proti alkoholizmu a v duchu priemyslovom, obchodnom, to donesie štátu zisk, ale vyučovanie protináboženské, to nedonesie ani haliera zisku štátu.