Mám zde příklad domu... (Hluk.)
Předseda: Prosím o klid!
Zpravodaj posl. inž. Nekvasil (pokračuje):
17 a půl metru fronty, čtyřpatrového,
jehož cena celá se stavěla v r. 1914 na 135.000,
v r. 1919 podle domu skutečně vystavěného
na pražském předměstí, v Bubenči,
přišel ten dům na 950.000 K; na r. 1920 po
velkém zvýšení materiálií,
které se stalo před Novým rokem a po Novém
roce, již rozpočet na tento dům, se vším
počítáno, činí 1,100 00 a následkem
nejnovější smlouvy se stavebním dělnictvem
- 40% přídavek do konce r. 1920 platící
- vychází cena na 11/4 milionu.
Dům ten nese podle nynějších platných
činží, resp. předválečných
brutto 12.270 K. Daně - tarif pro Velkou Prahu, poněvadž
je již Velká Praha - činí 4130 K, dávky
udržovací (braná voda, světlo, pojištění,
opravy, kominík, amortisace atd.) 1700 K, celkem tedy vydání
5830 K, čistý výnos 6440 K. Nyní aplikujme
tento případ na zákon, který se právě
projednává. Když počítáme,
že činže budou se musit zvýšiti a
že se budou musiti činže, když se vůbec
má stavěti, zvýšiti o 300%, celkem tedy
čtyřikrát, bude čistý výnos
tohoto domu, který jsem právě popsal, 25.760
K. Jestliže to kapitalisujeme pouze 4% tedy je to 644.000
K. Teď je nutno diferenci mezi 11/4
milionu a 644.000 K, to jest 606.000 K krýti. To je nekryto.
To se právě kryje podle tohoto zákona tou
40%ní subvencí, která činí
500.000 K a dále slevou daní na 20 let, která
činí 82.000 korun. Tedy kryto jest 1,226.000 K.
Cena domu pak, jak jsem řekl, jest 1,250.000 K a zůstává
tudíž při 4%ním zúročení
soukromého kapitálu tam vloženého nekryto
ještě 24.000 korun. Tedy jest viděti, že
ten kapitál, který jest tam vložen, když
se v nejbližší době počne stavěti,
se ani 4% nezúročí. Není to tudíž
lákavé pro ten kapitál, myslím však,
že jaksi pro dobro věci samotné se najde dosti
soukromého podnikání, které tímto
způsobem domy postaví.
Jak jsem již pravil, podle § 1. děje se podpora
maximálním obnosem do 40%, ovsem za jistých
podmínek. Takovéto novostavby musí míti
aspoň 4 obytné byty, mohou míti 30% také
jiných místností obchodních a živnostenských
a platí to také pro přístavby a nástavby.
Dovolte mi ještě, abych se zmínil o některých
změnách, které provedly výbory: technický,
rozpočtový a sociálně-politický
proti vládní předloze. Tak byla v §
1. zvýšena státní subvence z navrhovaných
35% nanejvýš na 40%, také lhůta, že
musí býti dům dokončen do konce roku
1921, což ukázalo se z technických důvodů
méně možné, poněvadž některé
novostavby počnou se stavěti až koncem roku
1920 nebo začátkem roku 1921, byla prodloužena
o rok, tak že ty stavby, které ještě po
uplynutí roku 1921 budou dokončeny, také
spadají do okruhu tohoto zákona.
Dále v § 3. neobmezuje se plocha obytných místností
a může tedy taková stavba obsahovati obchodních
a živnostenských místností ve výměře
30%.
V § 4. bylo též zajištěno po přání
sociálně-politického výboru právo
předkupní i obcím. (Nepokoj.)
Předseda (zvoní): Pánové,
prosím o klid.
Zpravodaj ing. Nekvasil (pokračuje): Tyto
změny bylo, velectěné shromáždění,
zapotřebí provésti proto, aby se dle tohoto
zákona skutečně mohlo stavěti, aby
soukromý kapitál nalezl své zúročení
třeba minimální, bez kterého by však
vůbec účelu tohoto zákona, toto brzké
opatření mnoha tisíc bytů ve velkých
domech činžovních se nedosáhlo. Já
ještě jen ke konci chci říci, že
podpora stavěla by se takto: 250 mil., k tomu by bylo soukromého
kapitálu asi 375 mil., to jest dohromady asi 625 mil. Jestliže
počítáme ty domy průměrně
na 11/4 mil., dostaneme 500 domů.
Takový dům má asi 15 bytů 2 až
3pokojových a také 1pokojových. Kdyby z těchto
500 domů pro Prahu počítalo se 350, tedy
by vzniklo 5250 bytů, čímž by nebylo
sice odpomoženo bytové nouzi, ale byla by dosti velikým
procentem odstraněna.
Chtěl jsem ještě dodati ohledně podmínek,
které jsem již vyjmenoval, že tento zákon
vztahuje se na větší města, větší
než s 15.000 obyvateli, dále na města průmyslová
a na všeobecně důležitá města
jiná, což všechno závisí na ministerstvu
veřejných prací, aby posoudilo, je-li ten
který objekt, který se tam zadá, hoden této
podpory. Upustilo se od všeobecnosti z toho důvodu,
že přece jen nouze bytová ve velkých
městech, hlavně v Praze, Brně, Bratislavě
a jiných městech, zejména v tak důležitém
průmyslovém městě, jako Mor. Ostravě,
je tak veliká, že kdyby se pomýšlelo na
to, aby se mohlo všude stavěti podle tohoto zákona,
že by se to příliš rozptylovalo a neujímalo
se tam, kde nouze skutečně je nejvyšší.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Slovo vyžádal
si pan ministr veřejných prací Hampl.
Uděluji mu je.
Ministr veřejných prací Hampl: Vážené
Národní shromáždění!
K osnově zákona, předložené panem
referentem, ujímám se slova pouze potud, abych vyvrátil
některé obavy nebo námitky proti předložené
osnově zákona, jak v posledních dnech objevují
se ve veřejnosti. Námitky ty byly zejména
dvojího druhu. Jedny prohlašovaly, že předloženou
osnovou zákona stát činí velmi značné
koncesse soukromým interessům, jinými slovy,
že celá tato akce státní má býti
darem lépe situovaným vrstvám, které
mohou stavěti. Druhá námitka, která...
(Nepokoj.)
Předseda (zvoní): Prosím pány
tady u ministerské lavice o trochu klidu!
Ministr veřejných prací Hampl (pokračuje):
...zejména byla projevována kruhy stavitelskými,
pokud to bylo možno sledovati v posledních projevech
tisku, záležela v tom, že celá tato státní
akce není do jisté míry pronikavá
tak, aby intensivněji mohla stavební ruch podepřít.
Já, pokud jde o námitku první, vážené
Národní shromáždění, chci
prostě konstatovat, že osnova zákona skýtá
státním a všeobecným interessům
tolik kautel, že tato zákonná podpora nemůže
býti žádným způsobem ve prospěch
jednotlivců zneužita, jinými slovy, že
v celé osnově zákona dochází
výrazu onen duch, který má na zřeteli
prospěch celku.
Pokud pak jde o námitku druhou, která byla zejména
projevována, o obavy, které byly projevovány
kruhy stavitelskými, chci připomenouti, že
osnova zákonů, které tvoří
nerozlučný celek, totiž zákon, který
jednak ciferně vyměřuje státní
pomoc, na druhé straně onu nepřímou
pomoc, která se děje pomocí daňových
úlev, je po mém soudu tak pronikavá, že
jde až na hranice finanční možnosti státu,
takže můžeme s bezpečností očekávat,
že zákon, který sněmovna má přijmout,
bude znamenat značné úlevy a že podnítí
do značné míry stavební ruch. Ustanovení,
jak pan referent správně řekl, která
omezila tyto úlevy na poměrně krátkou
časovou dobu, mají v první řadě
tu tendenci, aby vylákalo soukromé podnikání
z jeho reserv, aby pokud možno v době nejbližší
počalo se intensivněji stavěti a aby tak
odpomohlo se kruté bídě, která je
dnes.
Já při této příležitosti
- poněvadž zejména v minulosti objevily se
námitky, zda stát dosti intensivně podporuje
činnost, směřující k odstranění
bytové nouze - chci připomenouti, že ve smyslu
přijatých již ustanovení zákonných,
dle kterých je možno družstvům a obcím
pronikavěji stavěti, za rok 1919 došlo ministerstvo
veřejných prací projektů v obnosu
cirka 320 milionů korun a že začalo se stavěti
za obnos 120 milionů korun, za rok 1920 od 1. ledna do
31. března bylo předloženo projektů
v úhrnném obnose 249 milionů a počalo
se stavěti nebo zahájeny byly práce na staveništích,
které representují cenu 65 milionů korun.
V celku možno říci, že projekty, které
došly ministerstvo veřejných prací,
mají úhrnný obnos 570 milionů a ve
stavbě nalézá se dnes projektů celkem
za obnos 193 miliony korun. Z těch úhrnných
cifer se dá seznati, že v tomto směru je státní
pomoc velmi účinná, a já jsem přesvědčen
o tom, že předložený zákon bude
znamenati další snahu, která směřuje
ku zlepšení (Poslanec Dubický: Ale také
menší města, pane ministře!) Já
chci připomenouti, že námitka pana kol. Dubického
má sice své oprávnění, ale
při posuzování celé státní
pomoci bylo v prvé řadě dlužno obrátiti
zřetel na větší města, kde bída
bytová jeví se krutější, a zejména
na průmyslová centra. Já jsem tedy přesvědčen
o tom, že i ta menší místa zasluhují
účinné pomoci, ale v rámci finanční
možnosti státu nebylo lze, aby se mohlo jíti
do tak dalekosáhlých konsekvencí.
Tolik jsem chtěl, vážené shromáždění,
připomenouti, nehledě k tomu, že v menších
místech jest možnost, aby se stavělo na základě
úlev, obcemi, anebo družstvy. Končím
tím, že chci znovu zdůrazniti, že státní
pomoc v tomto směru se jeví velmi pronikavě,
a doufám, že předložený zákon
je dalším krokem, který v tomto směru
směřuje k podstatnému zlepšení
našich poměrů (Výborně! Potlesk.)
Předseda: Pan referent výboru rozpočtového
Jaroš a pan referent výboru sociál.
politického vzdali se slova. Přeje si pan zpravodaj
výboru technického ještě doslovu?
Zpravod. posl. Nekvasil: Ne!
Předseda: K slovu není nikdo přihlášen,
debata odpadá; přistoupíme k hlasování.
Prosím pány o zaujetí míst. (Děje
se.)
O zákonu tomto míním dáti hlasovati
v celku, má pouze 7 paragrafů a žádné
pozměňovací návrhy činěny
nebyly. Námitek proti tomuto způsobu hlasování
není. (Námitek nebylo.)
Kdo tedy souhlasí s §§ 1.-7. zákona, jakož
i s nadpisem jeho a s úvodní formulí, jak
jsou obsaženy ve zprávě výboru technického,
výboru rozpočtového a sociálně-politického,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, zákon je schválen
v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj k druhému čtení
slova? Nebyla žádná korektura?
Zpravodaj inž. Nekvasil: Nikoliv!
Předseda: Přistoupíme tedy k druhému
čtení.
Kdo souhlasí se zákonem, přijatým
právě v prvém čtení a v tom
znění, jak byl přijat, také v druhém
čtení, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To jest většina, zákon je
schválen také v druhém
čtení a tím prvý odstavec dnešního
denního pořádku jest vyřízen.
V dohodě s pány předsedy klubovním
navrhuji, aby jako druhý odstavec dnešního
denního pořádku vsunuta byla
2. zpráva výboru technického a rozpočtového
o vládním návrhu zákona o přechodných
daňových výhodách pro stavby,
poněvadž materií souvisí se zákonem
právě přijatým.
Je snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není, to jest tedy potřebná dvoutřetinová
většina k přesunutí denního pořádku
a já uděluji panu zpravodaji inž. Nekvasilovi
k tomu slovo.
Zpravodaj posl. inž. Nekvasil: Velectěné
shromáždění! Jak jsem již pravil
před chvílí při odůvodňování
návrhu o soukromém podnikání, souvisí
tento návrh zákona o přechodných daňových
výhodách těsně s tímto a, byl-li
přijat prvý, nezbývá nic jiného
než přijmouti druhý, jak byl projednán
ve výborech, poněvadž jeden bez druhého
nemůže býti prováděn. Pro stavby
v prvním zákoně uvedené, tedy pod
těmito podmínkami, platí pak tyto úlevy:
Je to
1. úplné osvobození od třídní
a činžovní daně na dobu 20 let,
2. trvalé užívání sazeb A, B,
C citovaného zákona, snížených
o 1/5,
3. převody stavebních parcel ku těmto stavbám
nepodléhají co do přírůstku
dávkám z přírůstku hodnoty
nemovitostí.
Na Slovensku jest ustanovení obdobné:
1. 20leté osvobození od daně domové
a od přirážek,
2. nečítá se ideální daň
domová do základu pro vyměření
20% všeobecné důchodkové přirážky
a 5% přirážky na ošetření
nemocných.
Provedení tohoto zákona má býti svěřeno
ministerstvu financí a veřejných prací.
Co se týče změn proti původnímu
návrhu vládnímu, bylo nutno změniti
navržené 12leté osvobození na 20 let,
poněvadž jinak by ten kalkul, který se zde
dělal a který jsem přednášel,
nevycházel.
Dále bylo přidáno ohledně přírůstku,
že dávka z přírůstku hodnoty
se nečítá, a některé změny
textové, jak si přálo ministerstvo financí.
To je všecko, co bych mohl na odůvodnění
tohoto návrhu přednésti. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj výboru
rozpočtového Jaroš vzdává
se slova. Ke slovu není nikdo přihlášen,
debata odpadá. Přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Nepokoj.)
Předseda (zvoní): Prosím, aby
se páni odebrali na svá místa. Také
tento zákon je krátký, má pouze 5
paragrafů, žádný pozměňovací
návrh učiněn nebyl, můžeme o
něm hlasovati v celku.
Námitek proti tomu není. (Nebyly.) Kdo souhlasí
s §§ 1.-5. incl., jakož i s nadpisem zákona
a jeho úvodní formulí, jak jest obsažen
ve zprávě výboru technického a rozpočtového,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
zákon jest schválen v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení
slova?
Zpravodaj inž. Nekvasil: V § 3. jest chyba, a
to na 5. řádce slova "prodloužena na dobu
20 let", mají býti přesunuta do řádky
6. za slova "od daně domové".
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj doporučuje
ve druhém čtení, aby v § 3. v 5. řádce,
tam kde stojí slova "prodloužena na dobu 20 let"
byla ta slova přesunuta do řádky následující,
6., za slova "od daně domové".
Kdo s takto pozměněným zákonem, s
touto korrekturou tak, jak byl jinak přijat v prvém
čtení, souhlasí, aby byl schválen
ve druhém čtení, prosím, aby povstal
se svého místa. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen
také ve druhém čtení
a tím druhý odstavec denního pořádku
dnešního jest vyřízen a přistoupíme
ke
3. zprávě sociálně-politického
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 2149) o zřízení poradního
sboru pro tělesnou výchovu (tisk č.
2669). Zpravodajkou jest kolegyně Landová-Štychová,
uděluji jí slovo.
Posl. Landová-Štychová: Dámy
a pánové! Vládní návrh zákona
o zřízení poradního sboru pro tělesnou
výchovu... (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid!
Posl. Landová-Štychová (pokračuje)
...který byl až na nepatrné stylistické
změny sociálně politickým výborem
schválen, a který si dovolujeme slavnému
Národnímu shromáždění
předložiti, patří k těm, t. zv.
drobnostem, které se zde vyřizují bez průtahu
jako věci samozřejmé. Neboť jest nesporno,
že tyto drobnosti jsou tmelem, který má udržeti
a zabezpečiti trvanlivost v celku. A zejména tento
zákon, bude-li provázen nařízením
určitě a jasně stylisovaným, může
býti zdánlivě nepatrným počátkem
velikého díla, znovuvzkříšení
životních sil, které jsou dnes zejména
u našich dětí a naší mládeže
velice těžce ohroženy. Základem tělesné
výchovy musí býti zdravověda, má-li
býti docíleno dobrých výsledků,
má-li se zabrániti, aby tělocvik nebo sport
stal se pouhou módou nebo fanatismem. Na př. různé
druhy sportu, prováděné bez náležité
zdravovědecké průpravy a znalosti anatomie,
mohou těžce ohroziti zdraví a mnohdy i život
účastníků. A rovněž tělocvik
v uzavřených místnostech, ve zvířeném
prachu a zkaženém vzduchu je dnes přímým
nebezpečím pro většinu cvičících.
Vždyť dle statistiky zpracované našimi lékaři
v Masarykově Lize proti tuberkulose dokazuje se, že
u nás průměrně každý pátý
člověk jest stižen tuberkulosou, dětí
nevyjímaje. Jaké je tu třeba krajně
svědomité a pevně organisované práce,
abychom tomuto moru mohli postaviti spolehlivou, pevnou hráz.
Ale nejen to. My musíme jíti zlu přímo
na kořen, musíme si uvědomiti, že nebezpečí
hrozilo tu již dávno před válkou a válka
že jen prostě uspíšila tyto přímo
katastrofální výsledky pochybené,
nerozumné životosprávy.