Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Železničního spojeni mezi jednotlivými zeměmi Čechami a Moravou jest málo a ta, která jsou zařízena, jsou velmi nedostatečně vypravena.

Důvodová zpráva mluví docela o zchátralém stavu těchto starých drah a proto bylo a jest nutno odčiniti tuto hroznou věc, což ovšem nebude tak lehké a nebude to tak brzo možné. Ale naše vláda i ministerstvo železnic musí napnouti veškeré své sily, aby tento pro náš stát hospodářsky i politicky velmi škodlivý a naprosto neudržitelný stav, pokud možno co nejdříve upravila a napravila.

K zlepšení stávajících drah má nám pomoci v prvé řadě stavba druhých kolejí na tratích: Česká Třebová-Přerov, Brno-Břeclava, Kralupy-Lovosice, Praha-Lysá, Plzeň-Zdice atd.

Přestavba a sesílení tratě vlárské jest také nutným požadavkem, abychom docílili pokud možno dobrého spojení s naším Slovenskem. A na Slovensku vidíme, že poměry jsou tam skoro tytéž, ba ještě horší než u nás.

Na Slovensku jest drah málo a vedou také skorem všechny od severu k jihu, k Budapešti.

Maďarská i rakouská byrokracie staraly se velmi pečlivě o to, aby Slováci byli co nejvíce odloučeni a isolováni od Čech a Moravy.

Proto plně schvaluji, že tento investiční program chápe tuto trapnou situaci Slovenska a že na Slovensko výstavbou nových drah i úpravou starých zařízení ve značné míře pamatuje. Nebylo by správné, jen ustavičně o naší jednotnosti a vzájemnosti se Slovenskem mluviti a psáti, ale jest praktické a spravedlivé, tuto lásku a jednotnost s obou stran dokazovati také skutky.

Předložený vládní návrh, pokud jsem jej mohl prostudovati, zdá se mi prací pečlivě provedenou a dobrou. Jen to bych vytýkal, že na práci tak důležitou a velmi nákladnou (šest a půl miliardy korun československých), byla nám vyměřena velmi krátká lhůta.

Jestliže nevyhoví tento investiční program ve všem, nutno vzíti na vědomí, že z ohledu na státní finance jest v prvém čase možno stavěti jen to nejnutnější a kde jest toho nezbytná a nevyhnutelná potřeba. Jest třeba také z ohledu na státní finance hleděti k tomu, aby nové stavby tratí i zlepšování starých tratí bylo provedeno jen tam, kde se budou tyto investice buď ihned, anebo v krátké, dohledné době rentovati. I k tomu investiční program přihlíží a já dovolím si jen několik národohospodářských dat uvésti.

Na Slovensku na tratích čísla 1, 2, 4, 5, 9, 13, Handlová-Stubňa, Červená Skála-Margecany, Užhorod-Munkačevo, Bílky-Huštov, Jablonica, Plavecký-Sv. Mikuláš, Tvrdošín-Polhora, jsou velmi rozsáhlé lesy.

Na tratích číslo 1, 13, Handlová-Stubňa, Tvrdošín-Polhora, nachází se uhlí.

Na trati číslo 2, Červená Skála - ačkoliv tady nevím, jak je to, na mapě jest Červený Kámen a v zákoně Červená Skála, to jest Vereske, ne? (Hlas: Ano!) Margecany, nachází se ruda železná, měděná, stříbrná a manganová.

Na tratích číslo 1, 7, 10, Handlová-Stubňa, Veselí n./Moravou, Myjava, Nové Město n./Váhem, jsou lomy na pískovec.

Na trati číslo 7, Veselí n./Moravou, Myjava, Nové Město n./Váhem, jest několik cukrovarů a lihovarů.

Na trati číslo 8, Krupina-Zvoleň, jest zavedeno dobytkářství, mlékařství a sýrařství (brynzařství).

Na tratích číslo 4, 5, Užhorod, Munkačevo, Huštov, jest celá řada cihelen, průmysl hrnčířský, barvírny, soukenictví a ložiska solná.

Na tratích číslo 12, 13, Podolinec-Orlov, Tvrdošín, nacházejí se tkalcovny, průmysl lnářský a plátenický, dále rafinerie petroleje.

Na tratích číslo 1, 2, Červená Skála, Horní Stubeň a na mnohých jiných místech je celá řada pil, mlýnů a výroba celulosy.

Na tratích číslo 6, 12, 13, Vsetín, Bilnice, Brůmov na Moravě a Podolinec-Orlov, Tvrdošín-Polhora na Slovensku, máme rozsáhlé dobytkářství a sýrařství.

Na tratích číslo 1, 8, 12, 13, Horní Stubeň-Zvoleň, Podolinec, Orlov, Tvrdošín, Polhora, jest celá řada lázní a pramenů léčivých, a jsou to vody: sirnaté, sodnaté, železité, jodové, alkalické i jiné další.

Také zvláště na Slovensku nutno se zmíniti o zkvétajícím zemědělství, kterému jistě nové přistavění drah půjde k duhu, a obráceně, vývoz zemědělských výrobků tyto dráhy v rentabilitě bude znamenitě podporovati.

Nebylo by celé, abych se nezmínil a silně nezdůraznil, že veškeré nově postavené i staré upravené trati na Slovensku mají svůj ohromný, přímo světový význam pro turistiku, neboť znám dobře krásy Slovenska, prožil jsem tam 4 roky a jsem přesvědčen, že Slovensko stane se pro turistiku druhým československým Švýcarskem.

Jsou tedy nejen jako doplněk sítě nezbytné pro kraje zemědělsky i průmyslově veledůležité, a přispívají tyto novostavby k národohospodářskému rozkvětu našeho Slovenska a tím i celé republice Československé.

Z několika uvedených dat vidno, že v tomto investičním programu bylo velmi svědomitě hleděno k tomu, aby dráhy, které chceme stavěti, byly i drahami rentabilitními. Že budou tyto dráhy míti také svůj význam vojenský, o tom jistě není sporu.

Jest jisto, že za dnešních pracovních poměrů, při vysokých cenách a nedostatku veškerého materiálu, lacino stavěti nebudeme.

Tak náklad na přestavbu na 1 km svršků soustavy A činí asi Kč. 250.000. U soustavy Xa asi Kč. 200.000. Jedna výhybka má státi okrouhle asi 20.000 Kč. a. t. d.

U nově stavěných drah ku příkladu spojka na severním Slovensku asi 45 km bude státi asi Kč. 190 milionů. Transversální dráha (příčná) asi Kč. 432 mil., a jižní spojení se Slovenskem asi Kč. 115 milionů, vše to exklusive nákladu na rekonstrukci stávajících již přiléhavých, starých provozních linií.

Tento náklad jest započten do rubriky: přestavby.

Náklady stavební v tomto investičním programu jsou rozvrženy asi následovně: Stavební zařízení v západní části státu Čech, Moravy a Slezska mají ráz převážně investiční. Jsou to: Přístavby velkých, jednotně upravených nádraží v Praze, Brně, Olomouci, Přerově, Kolíně atd., zřízení druhých kolejí na tratích Praha-Lysá, Plzeň-Zdice, Kralupy-Lovosice, Česká Třebová-Přerov, Brno-Břeclava atd., dále zřízení vlakotvorných stanic v České Třebové a jinde, rozšíření celé řady stanic a rekonstrukce vlárské dráhy a řady tratí na Slovensku, jmenovitě tvořících součást velké tratě příčné československé transversálky.

Veškerá tato opatření patří do skupiny B a přivodí velmi značné zvýšení výkonnosti všech drah již stávajících.

Na tuto skupinu B zařazeno jest okrouhle asi Kč 2¹/₂ miliardy.

Stavební zařízení na Slovensku mají zcela jiný ráz. Jsou to převážně stavby nových linií železničních, nezbytných k doplnění sítě železniční a tvoří skupinu A, na kterou v tomto investičním programu pamatováno jest okrouhle asi 1 miliardou korun.

Třetí skupina C jest velmi důležitá a přijde snad nejdříve k provádění. Jest to opatření strojů, vagonů, vozidel a položka tato přijde jistě k duhu celému státu.

Obnos této položce věnovaný jest největší a činí okrouhle asi 3 miliardy korun.

Rekapituluji: Skupina A na stavbu nových státních drah ponejvíce na Slovensku Kč 1 miliarda.

Skupina B na vlastní investiční stavby na tratích v provozu, opravu starých drah a nádraží asi 2¹/₂ miliardy.

Skupina C na opatření nových lokomotiv, vagonů a vozidel celkem asi Kč 3 miliardy.

Veškerá tato zařízení a opatření zvýší značně provoz na našich státních drahách a to skupina C ihned, jakmile budou rychle dodávány lokomotivy a vozidla a skupina A a B dle toho, jak bude možno rychle přístavbu a výstavbu drah započíti a ukončiti.

Naznačené 3 body, A, B, C, na stavební investice, vzpruží jistě činnost našeho domácího průmyslu, zaměstnají se pracovní síly a v důsledku svém umožní i hospodářský rozmach v celém státě.

Jest samozřejmé, že v krátkém období 5ti let není možno napraviti všechny nedostatky dopravní a ukojiti všude potřebu místní.

K tomu lze po nečinnosti několika 10tiletí a soustavném, ba zúmyslném zanedbávání krajin českých i slovenských dospěti jen delší soustavnou prací.

Nebudu se zabývati podrobnostmi, ale k doplnění uvádím, že jest pamatováno také značně na Velkou Prahu, Brno, Olomouc, Bratislavu a Košice přístavbou a výstavbou nádraží, překladišť, dále výstavbou lokomotivek, dílen, provozních vozovek atd.

Také na důležitou otázku bytovou, přístavbu a přestavbu různých budov, na zařízení telegrafních a telefonních linek jest pamatováno. Nutno také pomýšleti na soustavné řešení elektrisace drah v okruhu asi 50 km v okolí Prahy i také u jiných velkých měst.

Připomínám a prosil bych pány redaktory denních listů, aby bylo v časopisech na to upozorněno, že tento investiční program nemá naprosto nic společného s přístavbou nebo stavbou vedlejších lokálních (místních) drah.

Na ministerstvo železnic a pány kolegy členy dopravního výboru i druhé kol. poslance dochází mnoho dopisů a urgencí od interesentů, aby také na jejich dráhy nebylo zapomenuto.

Připomínám, že otázka místních drah jest zcela něco neslučitelného s tímto investičním programem a že může býti řešena jen na základě zákona ze dne 27. června 1919, jenž vstupuje v platnost až 1. ledna 1922.

Ovšem potřebné přípravy, ať se jedná o lokálky nové neb staré, které měly projekty již z Vídně nebo ve Vídni, zkoušení jich v ohledu dopravním, komerčním a stavebním, zaměstnávají ministerstvo železnic již od převratu.

Tato otázka bude své doby předmětem zvláštní akce zákonné. Na úhradu obnosu Kč 6.500,000.000 požaduje vláda, aby mohla vydati státní železniční obligace, o kterých jedná § 4, 5, 6, předloženého vládního zákona.

Tyto státní železniční obligace mohou býti vydány v měně československé neb v jakékoliv jiné měně v té částce, jaké bude každoročně zapotřebí, aby byla kryta potřeba peněz v programu pro jednotlivá léta naznačená.

Myslím, že, budeme-li míti v naší republice klid a pořádek, že na takovýto nezbytný, potřebný a silně rentabilitní podnik se peníze najdou, a že naše ministerstvo železnic bude moci v dohledné době k provedení tohoto investičního programu přistoupiti.

Dopravní výbor zabýval se tímto vládním návrhem zákona ve své schůzi dne 10. března t. r. a schválil jej beze změny.

Také rozpočtový výbor jednal o tomto vládním návrhu dne 16. března t. r. a s některými menšími změnami jej schválil.

Kladu si za čest, jménem rozpočtového výboru doporučiti slavnému Národnímu shromáždění, aby návrh tento, tak jak byl schválen výborem dopravním i rozpočtovým, i s resolucemi schválilo. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Byl mi podán tento resoluční návrh člena N. S. dra Uhlíře a spol.: Vláda se vyzývá, aby vybudovala přímé a levné spojení měst českého severovýchodu s hlavním městem republiky ve smyslu návrhu podavatele, tisk 2686.

Návrh tento nese dostatečný počet podpisů a jest předmětem jednání.

Byl podán dále resoluční návrh člena N. S. Pelikána a soudr., který zní:

Vláda se vyzývá, aby započato bylo se stavbou místních drah Plumlov-Prostějov jako části trati středomoravské: Olešnice-Kunštát-Boskovice-Protivanov-Plumlov-Prostějov-Tovačov-Přerov-Dřevohostice-Bystřice pod Hostýnem. Trať Prostějov-Plumlov byla v programu o stavbě místních drah již v roce 1912 a posledně uvedené okresní město postrádá jakéhokoliv spojení.

Také tento resoluční návrh jest dostatečně podporován a jest předmětem jednání.

K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

(Zvoní.) Míním dáti hlasovati o celém zákonu, který má pouze 8 paragrafů, jakož i o nadpisu zákona a konečně o příloze na straně 10. a 11.: Stavební a investiční program, který tvoří integrující součástku zákona podle § 3. tohoto zákona, v celku. Jest snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.) Není.

Kdo tedy souhlasí s § 1.-9. incl., jakož i nadpisem jeho a úvodní formulí a dále s investičním a stavebním programem, uveřejněným na str. 10. a 11. zprávy výboru dopravního a rozpočtového, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest schválen v prvém čtení. Ke druhému čtení má p. zpravodaj některé korektury.

Zpravodaj posl. Ot. Hübner: V zákoně stojí "Červená Skála-Margecany" - to jest druhá trať kdežto v mapě ministerstva N. O. není "Červená Skála", nýbrž "Červený Kámen". - Já potom nevím, jak se to správně jmenuje. - (Hlas: "Červená Skála"!) Tak to by bylo dobře.

Dále "Sliv. Nová Ves - Trebišov". Přátelé Slováci žádali, aby jména slovenská byla plně vypisována, kdežto v bodě třetím jest pouhé "Sliv."

Dále v sedmém bodě "Veselí n. Mor." a v deváté trati: "Jablonica-Plav. Sv. Mikuláš" prosím, aby byly zkratky doplněny,

V § 5. má státi "...Československé a smí jich býti užito..." místo "být" a za slovy "§ 1 až 3" ve čtvrté řádce mají býti tečky za číslicemi.

Předseda: Pánové, zde bych prosil, aby se nám dostalo jasného vyjádření buďto se strany zástupců ministerstva železnic, anebo se strany pánů slovenských poslanců. Má-li to býti doplněno, tedy to musí býti jasně uvedeno.

Pan zpravodaj tedy doporučuje, aby v § 1., odst. 3., byly vypsány zkratky "Sliv. Nová Ves-Trebišov", dále v odst. č. 7. "Veselí n. Mor.-Nové Město", dále v odst. č. 9. "Jablonica Plav. Sv. Mikuláš". (Posl. Pelikán: Je to Slivnická Nová Ves!) Pánové, to se mi zdá, že jest přece jen poněkud laxní zacházení s vládní předlohou. Jak se to tedy jmenuje?