Jiná otázka jest, jest-li našim civilním
osobám mají se vyznamenání udíleti,
či ne. To je rozřešeno tím, že
pod žádnou podmínkou civilní osoby nemohou
nových řádů nabývati. Tedy
jest vyloučeno, že civilista smí míti
řád.
Nyní dále byla otázka, jaké stanoviti
tresty na přestupek, kterého se kdo dopustí
proti zákonu jednak z 10. prosince, jednak proti tomuto
zákonu. Věc zdála se malichernou, že
máme na přestupky tohoto zákona o zrušení
šlechtictví stanoviti trestní sankci. Ale přece,
přihlédneme-li k věci blíže,
jeví se to nutno a to proto, abychom zjednali vážnost
našim zákonům a naší republice,
poněvadž ještě dnes namnoze bývalí
šlechtici užívají buď zřejmě
šlechtických titulů, anebo všelijakým
způsobem zákon obcházejí, říkají
si na příklad "bývalý hrabě"
atd. My jsme národem demokratickým a, když
nemají tolik slušnosti, aby se podrobili zákonům
republiky po dobrém, tedy pak jiné pomoci není,
než je trestati.
Proto ústavní výbor navrhuje také
trestní sankci na tyto přestupky. Tento návrh
zákona byl předložen také právnímu
výboru. Výbor tento nejdříve jednal
o této věci, ale chtěl zrušiti usnesení
ústavního výboru o zřízení
nových řádů, chtěl vypustiti
celý § 4., kterým se zřizují
nové řády, a rovněž chtěl
také vypustiti trestní sankci, avšak žádného
vlastně návrhu neučinil, jenom oznámil
mně referent právního výboru, že
vrací tuto novelu zákona ústavnímu
výboru s podotknutím, že se týkala právního
výboru jen potud, pokud se trestní sankce týče,
a že právní výbor nesouhlasí
s trestní sankcí.
Přes to ústavní výbor setrval na svém
původním návrhu a odporučuje slavnému
Národnímu shromáždění,
aby se usneslo na zákoně tak, jak jej předkládá
tímto návrhem. (Výborně.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
debata odpadá, prosím o zaujetí míst.
O zákoně tomto, který má osm §§
a kde není učiněn žádný
pozměňovací návrh, dám hlasovati
v celku. Námitek není? (Nebyly.) Kdo tedy
souhlasí s § 1. až 8. inkl. zákona, jakož
i s nadpisem jeho a úvodní formulí, jak jest
obsazen ve zprávě výboru ústavního,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon je schválen
v prvém čtení.
Přeje si p. zpravodaj slova ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Ne.
Předseda: Žádná korektura. Kdo
tedy souhlasí se zákonem, přijatým
právě ve čtení prvém, také
ve čtení druhém, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon je schválen
také ve čtení druhém a tímto
tento odstavec denního pořádku jest vyřízen.
Přistoupíme nyní k odstavci, který
na dnešním pořádku uveden jest jako
pátý:
Zpráva ústavního výboru o návrhu
zákona o volbách župních zastupitelstev
a okresních výborů, usneseném
ústavním výborem ve smyslu §§ 14.
a 17. jednacího řádu (tisk č. 2427).
Uděluji zpravodaji dru Bartoškovi slovo.
Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Slavné Národní
shromáždění! Zákonem ze dne 29.
února 1920 č. 126 sb. z. a n. byla zřízena
v republice Československé župní zastupitelstva
a okresní výbory. Osnova, kterou dnes jako referent
ústavního výboru vám doporučuji,
upravuje volební řád do župních
zastupitelstev a okresních výborů. Můj
referát může býti úplně
stručný. (Výborně!) Omezím
se na sdělení, že podle návrhu ústavního
výboru volební řád do župních
zastupitelstev má býti upraven úplně
analogicky volebnímu řádu do poslanecké
sněmovny a do senátu, s tou úchylkou, že
v tomto volebním řádu tak, jak se již
stalo ve volebním řádu do obcí, připouští
se, aby jednotlivé strany volební své kandidátní
listiny sdružovaly. To jest jediná podstatná
úchylka.
Pokud se týče voleb do okresních výborů,
uvažoval ústavní výbor o několika
možných eventualitách, bylo uvažováno
zejména o tom, zda by do okresních výborů
neměly volby býti konány nepřímo,
aby voleb v naší republice nebylo přespříliš
snad mnoho, ale poněvadž nebylo lze soustavou nepřímého
volení docíliti úplně spravedlivého
volebního řádu, přiklonili jsme se
k tomu, zavésti také pro volby okresních
výborů přímé právo hlasovací,
dle týchž zásad, dle jakých má
se voliti do župních zastupitelstev.
Doporučuji slavnému Národnímu Shromáždění,
aby této osnově zákona udělilo ústavní
souhlas. (Výborně!)
Předseda (zvoní): K slovu jest přihlášen
pan kolega dr. Brabec. Než mu udělím
slovo, navrhuji, aby se řečnická lhůta
stanovila 15 minutami. Myslím, že vyhovím tím
asi přání všeobecnému, poněvadž,
má-li býti ten denní pořad dnešní
opravdu absolvován, má-li býti případně
dnes poslední schůze, nezbude, než abychom
své vývody jaksi omezili. Jsou proti tomu snad námitky?
(Nebyly.) Nejsou, uděluji slovo panu kolegovi dru
Brabcovi.
Poslanec dr. Brabec: Slavné Národní
Shromáždění!
Nemíním pouštěti se do příliš
podrobných výkladů ohledně volebního
řádu do žup a okresů, ale dovolím
si jménem parlamentního klubu našeho učiniti
prohlášení, které jsme povinni svému
původnímu stanovisku. My totiž od počátku
jsme měli velké pochyby o účelnosti
župního zřízení, o účelnosti
toho způsobu, jakým naše župy byly tvořeny,
a já mohu jenom vzpomenouti oné památné
schůze ústavního výboru, ve které
jsem na základě velmi podrobných dat vědeckých
dokázal a učinil také příslušný
návrh, že by župy měly býti zejména
po stránce národnostní jiným způsobem
rozděleny, než jak se to stalo podle návrhu,
který byl koaličními stranami v ústavním
výboru schválen proti našemu odporu. Zejména
tady vzpomínám té velmi neblahé okolnosti,
že máme podle tohoto zákona dvě župy
ryze německé, zejména se stanoviska voleb
do Národního Shromáždění
a že v celých Čechách nemáme
ani jediné župy čistě české.
Tomu mohlo býti velmi lehko odpomoženo takovou konstrukcí
na př. župy Českolipské, že by
se byl přidělením některých
okresů českých sesílil tam minoritní
živel český, že bychom byli v župě
Českolipské docílili 2 až 3 poslanců
do Národního Shromáždění,
respektive do poslanecké sněmovny. To by zajisté
se stanoviska našeho poměru vůči cizině
mělo neobyčejný význam. Také
by bývalo možno velmi dobře přidělením
některých okresů pohraničních
s německým obyvatelstvem - Štoky a tam z toho
okolí - k župě Královéhradecké
docíliti, že by Pražská župa bývala
úplně českou, takže by se nebyli mohli
Němci chlubiti tím, že docílí
snad jednoho, neb dvou mandátů poslaneckých
v župě Pražské, tedy ve středu
našeho národního života.
Rovněž tak činil jsem návrh, který
byl také uskutečnitelný, aby byla utvořena
zvláštní župa Táborská.
My bychom měli tímto způsobem v Čechách
pak aspoň 2 ryze české župy, to by bývaly
župy hospodářské i národní,
tedy homogenní, avšak všechny tyto pokusy přes
veškeré věcné důvody, které
byly uváděny, byly zmařeny stanoviskem koaličních
stran, že na vládním návrhu nesmí
býti ničeho měněno. Mám za
to, že takový způsob projednávání
zákonů jest velmi škodlivý a že
zodpovědnost za to padá na ty strany, které
takovým způsobem stávají se bez náležité
kritičnosti pouhým nástrojem vůle
určité části podporující
vládu. (Výborně!) To není ku
prospěchu našeho národního života
a myslím, že, kdyby se to mělo tak praktikovati
i v budoucnosti v příštím Národním
shromáždění, že bychom brzo pocítili
velmi těžké následky toho na našem
národním těle. (Tak jest!) Mimo této
stránky dovoluji si ještě dotknouti se věci
druhé, která mně skutečně naplňuje
podivem a z níž nemohu jiných důsledků
vyvoditi, nežli že naše vládní strany
se bojí přímo panicky systému volných
kandidátních listin. Jest to věc zajímavá,
že nežli došlo k této vládní
koalici, systém volných kandidátních
listin byl i ve vládních kruzích za souhlasu
nynějších vládních stran považován
za možný a bylo také v tom směru pracováno.
Jakmile však nastal obrat po volbách červnových,
ihned se strany vládní usjednotily na systému
přísně vázaných kandidátních
listin. Táži se, co to může míti
za účel? To nemůže míti žádný
jiný účel, než aby zachována
byla vláda určitých organisací stranických,
tedy aby voliči bylo znemožněno svojí
kritikou působiti na změnu těchto poměrů,
které jsou jistě velmi neblahé a škodlivé.
To zkrátka znamená, že volič má
ve svém svobodném rozhodování býti
spoután a naprosto z projevu svobodné vůle
vyloučen. Zdá se mi však, že ve vládních
kruzích svědomí se přece jen hýbalo,
poněvadž se nám objevil na stole ústavního
výboru návrh, podle kterého měl býti
učiněn pokus se systémem volných kandidátních
listin aspoň při volbách do okresů.
Ta radost však, kterou jsem pocítil z tohoto pokusu
ve smýšlení vládním, netrvala
bohužel dlouho. Já se přiznám, že
sotva se to objevilo v novinách, ihned se mně hlásila
celá řada lidí pro tuto věc a ti ovšem
ve své dětinské důvěřivosti
měli za to, že snad již nastává
obrat, a že vládní strany chápou se
této příležitosti, aby daly trochu dobré
vůle na jevo. V následující schůzi
však nastalo úplné zklamání.
Ten samospasitelný systém vázaných
kandidátních listin nabyl opětně vrchu
a přes naše protesty, přes protest národní
demokracie, bylo znovu odhlasováno, že přísně
vázané kandidátní listiny musí
ovládati systém volební do žup a okresů.
S politováním to konstatuji a odmítám
veškeru zodpovědnost, pokud se nás týče,
za tento postup, neboť obávám se, že v
budoucnosti nevzejde z toho žádné uklidnění
ve volebních zápasech našich a také
ani žádné uspokojení voličstva,
nýbrž naopak velké rozčilení,
takže není vyloučeno, že jdeme vstříc
velkým a prudkým politickým zápasům
ve středu našeho národního života
za svobodu voličskou. Omezuji se na několik těchto
slov a prohlašuji jménem našeho parlamentárního
klubu, že budeme hlasovati proti volebnímu řádu
do žup i okresů. (Výborně! Potlesk!)
Předseda: Ke slovu přihlášen
jest kol. dr. Dolanský. Uděluji mu slovo.
Posl. dr. Dolanský: Vážené Národní
shromáždění! Podáváme
k § 1. písemný návrh, který jest
právě podepisován a bude okamžitě
presidiu předložen jako dodatek § 1., že
doba ztrávená ve službě vojenské,
pokud se týče v zajetí nebo ve válečných
úkonech nesmí přesahovati 5 let.
Návrh tento odůvodňuji tím, že
jde o pobyt delší mimo obvod platnosti volebního
řádu do žup resp. okresních zastupitelstev,
takže lze souditi, že člověk, který
bydlí 5 let mimo tento obvod, nemá zájmu
ani na tom, aby upraveny byly poměry v župě
a jak mají býti upraveny, ani na tom, aby byl členem
okresního zastupitelstva. Zpravidla ten, kdo v zajetí
nebo ve válečných úkolech, hlavně
však v zajetí, delší dobu mešká,
změní častokráte svůj stav,
vchází v závazky mimo svoji zem a vlast,
takže nelze o něm předpokládati, jako
u druhých voličů, kteří v oblasti
této říše se zdržují, že
má na tom zájem, jak volby dopadnou, bude-li a má-li
býti zvolen a vůbec má-li volební
právo vykonati. Proto jest pochopitelno, že návrh
náš tím svého plného odůvodnění
dochází.
Volil jsem jako navrhovatel úmyslně dobu delší
nad polovinu volebního období, poněvadž
zpravidla po tomto období již by se nedalo čekati,
že by bylo v zájmu voliče tohoto získati
ani pro strany zřetelem k tomu, že a když již
volební řád spočívá
na zásadách zastoupení stran.
Prosím, aby návrhu tomuto bylo vyhověno i
se zřetelem k tomu, že jest nejen časový,
nýbrž i účelný. Myslím,
že při sepisování tohoto zákona
jen nedopatřením nebyla tato doba ustanovena. Navrhuji
tedy k § 1. odst. 2. tento dodatek: "Doba ta nesmí
přesahovati více jak pět let".
Předseda: Byl mi podán pozměňovací
návrh k § 1., který zní v tom smyslu,
aby, jak nová věta odst. 2. bylo připojeno:
"Doba ta nesmí přesahovati více jak
pět let." Návrh ten nese dostatečný
počet podpisů a jest předmětem
jednání.
K slovu dále není nikdo přihlášen,
debata jest skončena. Uděluji slovo závěrečné
panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Slavné Národní
shromáždění! Pokud bych měl odpověděti
na oba projevy, které byly s této tribuny učiněny,
tedy bych - chtěje se držeti přesně
v mezích svého zpravodajského úkolu
- nemohl než vytknouti prvému referentu panu kol.
dru Brabcovi, že v prvé části
své řeči nemluvil vůbec o předmětu
dnešního jednání, o volebním
řádu do žup a okresů, nýbrž
polemisoval proti rozhraničení župnímu,
které bylo již platným zákonem uskutečněno.
Pokud týká se jeho výkladu o tom, že
účelným bylo by bývalo jiné
rozhraničení župní, poznamenal bych
jen tolik, že návrhy tyto byly do ústavního
výboru přineseny až teprve v poslední
chvíli a, kdyby mělo na nich býti budováno,
byla by musila celá ta veliká práce býti
prováděna úplně znova.
Otázka soustavy kandidátních listin jest
otázka theoretická, tou nechci zde jednání
zdržovati, jen bych snad jednou větou reagoval, že
soustava kandidátních listin jest logickým
důsledkem soustavy poměrného hlasovacího
práva. Jest ovšem možno zavésti také
volné kandidátní listiny, ale věc
by pak byla nepoměrně komplikovanější,
nežli při tom systému, který jsme zvolili
my.
K návrhu pana dra Dolanského, aby doba ztrávená
ve vojenské službě, v zajetí atd. nesměla
u voliče ve smyslu § 1. této osnovy přesahovati
dobu 5 let, nemohu než vysloviti se zamítavě,
poněvadž nelze míti za to, že by ten,
kdo nikoli dobrovolně, ale nuceně po 5 let ze svého
bydliště jest vzdálen, pozbýval tím
zájmu na osudech své domoviny, naopak tyto zájmy
právě proto, že je vzdálen, pociťuje
tím živěji a živelněji. Z té
příčiny prosím, abyste tomuto pozměňovacímu
návrhu souhlasu svého nedávali, a abyste
schválili osnovu navrženého zákona tak,
jak vám ji ústavní výbor k schválení
doporučuje.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k hlasování, prosím o zaujetí míst.
(Děje se.) Míním dáti hlasovati
takto: O § 1. k němuž jest podán pozměňovací
návrh pana kolegy dra Dolanského, budeme
hlasovati zvláště. (Po přestávce.)
Přerušuji schůzi na 5 minut.
(Schůze přerušena v 10 hod. 55 min. dop.
opětně zahájena v 11 hod. 20 min. dop.)
Předseda (zvoní): Zahajuji opětně
schůzi a budeme pokračovati v přerušeném
projednávání
zprávy ústavního výboru o návrhu
zákona o volbách župních zastupitelstev
a okresních výborů, usneseného ústavním
výborem ve smyslu §§ 14. a 17. jednacího
řádu (tisk č. 2427).
Prohlásil jsem již debatu za skončenu, přistoupíme
ke hlasování. Prosím o zaujetí míst.
(Děje se. Výkřiky.)
Míním dáti hlasovati tímto způsobem.
Nejprve bych dal hlasovati o § 1., k němuž byl
učiněn pozměňovací návrh
panem kolegou drem Dolanským, zvlášť,
na to bych dal hlasovati o zbývající části
první §§ 2.-59. inklusive, na to o části
druhé §§ 60.-71. a konečně o části
třetí §§ 72. až 79., o nadpisu zákona
a úvodní formuli a nadpisu jednotlivých částí.
Jsou snad proti způsobu hlasování nějaké
námitky? (Nebyly.)
Není jich, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě
uvedl.
Posl. Johanis: Pane předsedo, prosím o slovo
k hlasování.
Předseda: Před hlasováním vyžádal
si slovo pan kolega Johanis.
Posl. Johanis: Navrhuji, aby byl konstatován počet
přítomných členů.
Předseda: Přání tomuto vyhovím.
Jest nám hlasovati nejprve o § 1., a to ve znění
navrhovaném panem kol. drem Dolanským. V
odstavci druhém totiž za slova: "Doba ztrávená
ve vojenské službě, při válečných
úkonech nebo v zajetí nepřetrhuje bydlení"
dodává se věta: "Doba ta nesmí
přesahovati více jak pět let". Kdo s
návrhem tím v tomto znění navrženém
panem drem Dolanským souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
Žádám pana zapisovatele Bradáče,
aby konstatoval počet hlasů. (Zapisovatel posl.
Bradáč sčítá hlasy.
Nepokoj.)
Prosím o klid. (Poslanec dr. Klouda: Koukejte, jak sem
koukají, bojí se do vnitř! Posl. Špatný:
Pro rakouského císaře jste dělali
všechno! Styďte se, klerikálové a národní
demokrati! Posl. Landová-Štychová: Národ
se s vámi vypořádá! Posl. Špatný:
Národ se s vámi vypořádá se
všemi! Posl. Stivín: Černozlatá koalice!
Posl. Špatný: Chtějí, aby jednací
řád nám udělali Němci! Rakouskému
státu sloužili, český stát obstruují!
Posl. dr. Rambousek: Dělají komedii se státním
právem a teď pracují pro Němce!)
Prosím o klid (zvoní).
Konstatuji, že pro návrh pana kol. dra Dolanského
odevzdány byly dva hlasy, proti němu 67 hlasů.
Z toho seznávám, že není ve sněmovně
přítomen dostatečný počet členů
k usnášení. Vzhledem k tomu končím
schůzi.