Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: posl. Dula, dr. Hajn, Kadlčák, Konečný, Udržal;

zapisovatelé: posl. dr. Němec, Stojan;

větší počet poslanců.

Zástupcové vlády: Předseda vlády: Tusar a členové vlády: dr. Beneš, Habrman, Hampl, dr, Hodža, Klofáč, Sonntág, Staněk, Švehla, Prášek, dr. Veselý, dr. Winter

Ze sněmovní kanceláře: Sněmovní tajemník dr. Haasz, zástupcové jeho dr. Říha a dr. Bartoušek

145. schůze Národního shromáždění československého ve čtvrtek dne 15. dubna 1920.

1. Zpráva ústavního výboru o návrhu zákona, kterým se podle §§ 14. a 17. jednacího řádu doplňuje zákon ze dne 20. prosince 1918, č. 94 Sb. z. a n., o platech ministrů (tisk č. 2798).

2. Zpráva výboru pro pozemkovou reformu o vládním návrhu zákona (tisk č. 2376), jímž se doplňují některá ustanovení zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům (tisk č. 2774).

3. Zpráva ústavního výboru o návrhu člena Národního shromáždění dra Th. Bartoška, L. Austa a spol. (tisk č. 177) na změnu interkonfesního zákona z 25. května 1868, č. 49 ř. z. (tisk č. 2801).

4. Zpráva výboru státně-zřízeneckého o návrhu téhož výboru na úpravu postupových poměrů zaměstnanců státních báňských podniků (podle §§ 14. a 17. jedn. řádu). Tisk 2806.

5. Zpráva I. výboru státně-zřízeneckého a II. výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 2763), jímž se upravuje započtení služební doby profesorů škol středních, pokud byla ztrávena na školách nižší kategorie nebo v duchovní správě. Tisk 2808

6. Zpráva ústavního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1587), kterým se vláda zmocňuje činiti opatření k úpravě mimořádných poměrů způsobených válkou. Tisk 2812.

7. Zpráva právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2646), jímž se stanoví poměr trestů v území různého práva. Tisk 2813.

8. Zpráva výboru právního o vládní osnově zákona (tisk 2678) o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých. Tisk 2814.

9. Zpráva právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2734), kterým se rozšiřuje platnost zákona ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z. o společnostech s ručením obmezeným na Slovensku. Tisk 2816.

10. Zpráva ústavního výboru o návrhu zákona usneseném ústavním výborem podle §§ 14. a 17. jednacího řádu. Tisk 2817.

11. Zpráva ústavního výboru o návrhu zákona usneseného ústavním výborem podle §§ 14. a 17. jednacího řádu. Tisk 2818.

12. Zpráva výboru právního a technického o vládním návrhu zákona (tisk 2735) o vlajce a rejstříku lodí námořních. Tisk 2819.

13. Zpráva I. výboru sociálně-politického, III. výboru ústavního, III. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2589), jímž stát přejímá výkony zdravotně policejní. Tisk 2820.

14. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2747), kterým se berou z oběhu titry válečných půjček bývalých států rakouského a uherského a nařizuje se jejich dodatečný soupis. Tisk 2821.

15. Zpráva ústavního výboru o návrhu čl. N. S. Wachtfeidla a soudr. (tisk 2763), aby vydán byl zákon, kterým zřizují se poradní sbory pro vyšetření účinků zákona ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n. o obecním statku. Tisk 2822.

16. Zpráva ústavního výboru o návrhu, aby vydán byl zákon o organisaci kanceláří sněmovny poslanecké a senátu, usneseném ústavním výborem podle §§ 14. a 17. jednacího řádu. Tisk 2823.

17. Zpráva I. ústavního výboru II. státně-zřízeneckého výboru o návrhu členů N. S. dra Kloudy, dra Rambouska, Ulricha, Hübnera, Jar. Špačka, dra Matouška, Kopečka a soudr., kterým se upravují drahotní přídavky úředníkům obecním v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a úředníkům okresním v Čechách a okresním cestmistrům na Moravě a ve Slezsku, jakož i staropensistům. Tisk 2824.

18. Zpráva výboru státně-zřízeneckého a rozpočtového o návrzích členů N. S. Hrizbyla, Ant. Němce, dra Frankeho, Buřívala, Duška, Konečného, Biňovce, Šamalíka, Ševčíka, Votruby, Hatláka, dra Engliše, Kopečka, Filipínského, dra Rambouska, Srnce, Jar. Špačka, Nohela, Jaroše, Bradáče, dra Matouška, Rebše, dra Lukavského, dra Zahradníka, Charváta, Vahaly, tisk č. 178, 607, 646, 709, 1875, 1999, 2012, 2014, 2126, 2159, 2189, 2190, 2244, 2249, 2307, 2347, 2352, 2353, 2435, 2451, 2467, 2492, 2495, 2500, 2506, na zařazení určitých v návrzích vyjmenovaných měst do vyšší třídy aktivního resp. místního přídavku, dále o peticích c. 990, 1082, 1621, 1746, 1750, 1765, 1767, 1808, 1819, 1903, 1949, 1950, 2005, 2012, 2018, 2054, 2092, 2118, 2154, 2224, 2225, 2226, 2227, 2228, 2234, 2242, 2277, 2280, 2322, 2324, 2325, 2333, 2370, 2373, 2379, 2395, 2437, 2449, 2496, 2504, 2677, 2681, kromě četných dopisů a telegramů. Tisk 2825 a 2825/II.

19. Zpráva ústavního výboru podle §§ 14. a 17. jednacího řádu o návrhu zákona, kterým se upravují poměry úředníků a zřízenců u státních úřadů a ústavů býv. státu uherského. Tisk 2834.

20. Zpráva ústavního výboru o vládním návrhu zákona, (tisk 2790), kterým se upravují poměry v soudnictví na území bývalého státu uherského. Tisk 2835.

21. Zpráva ústavního výboru o návrhu členů N. S. Pika, Ulricha, Marka a soudr. (tisk č. 2118) na zrušení čestného měšťanství i občanství, jakož i práv měšťanských. Tisk 2836.

22. Zpráva právního výboru o vládním návrhu zákona o dočasném zastavení působnosti porot.

23. Zpráva výboru právního a výboru technického o vládním návrhu zákona o zřízení československého úřadu plavebního.

24. Zpráva ústavního výboru o návrzích členů N. S. dra Bartoška a soudr. na zabavení jmění Bedřicha Habsburka, týchž navrhovatelů na zajištění náhrady škody obětem politické persekuce v letech 1914 až 1918, při likvidaci Rakousko-Uherska a jednání mírovém a o návrhu člena N. S. dra Bartoška a soudr., aby byla zabezpečena náhrada škody obětem politické persekuce za války (tisk 2834).

Předseda (zvoní): Národní shromáždění je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.

Nepřítomnost svou v dnešní schůzi omluvili:

churavostí: Dr. Franta a dr. Novotný, oba na neurčito;

zaměstnáním: Pavlán (na neurčito), dr. Scheiner (do 15. dubna), Tayerle (na neurčito).

Výborům z předsednictva přikázáno:

žádám pana sekretáře, aby to přečetl.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):

Výboru rozpočtovému:

Tisk 2826. Návrh členů N. S. dra Heidlera, dra Dolanského, Jaroše dra Horáčka a soudr. o zdanění právovárečných měšťanstev.

Předseda (zvoní): Přistupujeme

k dennímu pořadu,

a to nejprve ke

1. zprávě ústavního výboru o návrhu zákona, kterým se dle §§ 14. a 17. jednacího řádu doplňuje zákon ze dne 20. prosince 1918, čís. 94. Sb. z. a n., o platech ministrů (tisk č. 2798).

Zpravodajem jest pan kol. Bartošek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Slavné Národní shromáždění!

Tento návrh zákona intenduje změnu, pokud se týče, doplnění zákona z 20. prosince 1918, čís. 94. Sb. z. a n., podle kterého členu vlády náležel roční plat 60. 000 K a předsedovi vlády 70. 000 K. § 2. toho zákona stanovil, že členové vlády ani předseda vlády nemají nároků na pensi.

Předloha, která vychází z podnětu vlády, intenduje změnu v tom smyslu, že vedle platu určeného tím zákonem, který jsem právě citoval, mají předseda a člen vlády míti činovní přídavek ročních 40. 000 K a vedle platu podle zákona z 20. prosince 1918 a tohoto činovního přídavku má míti předseda vlády a ministr věcí zahraničních ještě přídavek representační ročně 50. 000 K.

Pokud jde o § 3., doporučuji, aby přijat byl ve smyslu pozměňovacího návrhu, k této osnově kol. drem Hnídkem a spol. podaného, tak, aby, když předseda vlády nebo člen vlády přestane býti členem vlády, pokud se týče, jejím předsedou, ještě po dobu tří měsíců náležel mu jeho plat a činovní přídavek, nikoli však přídavek representační. Já se konformuji úplně tomuto pozměňovacímu návrhu kol. dra Hnídka a doporučuji jménem ústavního výboru, abyste tento návrh zákona s uvedenou již změnou § 3. schválili.

Předseda (zvoní): K tomuto odstavci byl mi podán pozměňovací návrh člena Národního shromáždění dra Hnídka a spol. tohoto znění (čte):

"Pozměňovací návrh členů Národního shromáždění Hnídka a spol. k osnově zákona o platech ministrů (tisk č. 2796).

Navrhujeme, aby § 3. tohoto zákona zněl takto:

"§ 3. Předseda a členové vlády mají nárok na platy a přídavky ještě po tři měsíce po svém vystoupení z vlády.

Od tohoto platu odpočítávají se stálé služební požitky, které se bývalému předsedovi nebo členu vlády ze státní pokladny vyplácejí jako státnímu zaměstnanci."

Návrh ten nese dostatečný počet podpisů a jest předmětem jednání.

Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.) Prosím o klid. (Zvoní.)

O zákonu tomto míním dáti hlasovati takto: Nejprve o § 1. a 2. dle zprávy výboru ústavního, dále o § 3. ve smyslu pozměňovacího návrhu pana kolegy dra Hnídka a, kdyby byl zamítnut, ve smyslu zprávy výborové. Na to o § 4., o nadpisu zákona a úvodní formuli. Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Nebyly. Nepokoj)

Prosím o klid. Prosím pana kolegu Tesku, aby si snad sedl.

Kdo souhlasí s § 1. a 2. zákona, jak jest uveden ve zprávě ústavního výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. § 1. a 2. jsou schváleny dle zprávy výborové.

O § 3. dám hlasovati ve smyslu pozměňovacího návrhu p. kol. dra Hnídka, k němuž se přizpůsobil pan zpravodaj.

Kdo s tím souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. § 3. ve smyslu pozměňovacího návrhu pana dra Hnídka jest přijat.

Kdo souhlasí konečně s § 4. podle zprávy výborové, s nadpisem zákona a úvodní jeho formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Zbývající § 4., jakož i nadpis a úvodní formule jsou schváleny.

Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení?

Zpravodaj dr. Bartošek: Nemám žádného návrhu.

Předseda: Kdo souhlasí se zákonem, přijatým právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Zákon jest schválen také ve druhém čtení, a tím tento odstavec denního pořádku vyřízen.

Přistupuji k dalšímu, ke

2. zprávě výboru pro pozemkovou reformu o vládním návrhu zákona (tisk č. 2376), jímž se doplňují některá ustanovení zákona ze dne 27. května 1919, č. 318. Sb. z. a nař., o zajištění půdy drobným pachtýřům (tisk č. 2774). ¨

Zpravodajem jest pan kol. Ulrich, uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Ulrich: Slavné Národní shromáždění! Při provádění zákona ze dne 27. května 1919 o dlouhodobých pachtech vznikly pochyby o výkladu § 1. zákona tohoto a sice sporným bylo zejména ustanovení o církevním statku. Bylo poukazováno na to, že předpokládá se zde jistý větší soubor, na nějž mohlo by býti ustanovení paragrafu tohoto vztahováno. Jinak byly zde pochybnosti, zdali k souboru tomuto patří i kostelní, zádušní či také farní a obroční pozemky. Sporným zdálo se i to, zda účinnost tohoto zákona vztahuje se také na veškeré náboženské společnosti vůbec. Aby veškerým pochybnostem tuto uvedeným bylo čeleno, bylo nutno učiniti doplnění ve směru tom, poněvadž vznikly pochybnosti, zdali nabyvatelé půdy z působnosti tohoto zákona mohou, pokud se týče církevních statků, tuto obdržeti do soukromého vlastnictví, aneb jen podle § 29. cit. zákona do dalšího pachtu. I ve směru tomto bylo zapotřebí učiniti jasným provádění zákona a to tím spíše, poněvadž soudy odpíraly zákon tento prováděti.

V tomto směru novelou, o niž referuji Národnímu shromáždění, bude vyhověno. Jinak ale shledalo se také při provádění tohoto zákona, že v § 17. tohoto zákona, kde v první instanci rozhodují o této otázce okresní soudy, odvolání z rozhodnutí okresního soudu jde k první stolici sborového soudu, který rozhoduje jako instance konečná. Praxe tato ukázala, že při provádění zákona tohoto měli bychom velmi nejednotnou judikaturu, a bylo nutno ve směru tom učiniti opatření, aby strany mohly se odvolati k nejvyššímu soudu, aby praxe provádění zákona byla jednotná.

Vládní osnova, která měla tyto nedostatky zákona doplniti, obsahovala také ustanovení, které mělo býti pojato, aby dosavadním majitelům půdy církevní byla za půdu, která jím působností tohoto zákona bude odejmuta, dána náhrada na základě zákona přídělového. Poněvadž do výboru pro pozemkovou reformu nedostavil se zástupce klubu strany lidové, měl výbor pro pozemkovou reformu za to, že klub na ustanovení tomto netrvá. Na základě toho také objevilo se výboru pro pozemkovou reformu nutným, aby ustanovení ono pojal do osnovy zákona, jímž má býti zákon ze dne 27. května 1919 novelisován.