Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Když byla komise přidělila všechny mandáty volebním skupinám, rozvrhne mandáty mezi jednotlivé listiny sdružené. Postupuje při tom dle zásad uvedených v §§ 45. a 46.

Koná-li se volba dle zásady relativní většiny (§ 19), jsou zvoleni kandidáti oné volební skupiny, která obdržela největší počet hlasů.

Z jednotlivých volebních skupin zvoleni jsou za členy zastupitelstva kandidáti dle pořadí, jak uvedeni jsou na kandidátní listině dle počtu na tu kterou skupinu připadajícího. Ostatní kandidáti jsou v témže pořadí náhradníky (§ 57.).

Odchyluje-li se kandidátní listina tištěná od kandidátní listiny u obecního úřadu podané, platí obsah i pořadí kandidátní listiny u obecního úřadu podané. Má-li lístek hlasovací více jmen, než je přípustno (§ 21), nepřihlíží se k přespočetným jménům.

Ustanovení tohoto § platí pro volby, ať se konají dle zásady poměrného zastoupení, nebo dle zásady relativní většiny.

Po skončeném skrutiniu komise zjistí výsledek skrutinia protokolárně za podpisu všech členů komise a důvěrníků stran, načež obecní úřad vyhlásí výsledek volby veřejnou vyhláškou a způsobem v obci obvyklým.

Ve vyhlášce budiž též uvedeno, do kdy, kde a jak možno námitky proti volbě podati.

Zápis o volbě a výsledku skrutinia budiž předložen úřadu dohlédacímu; lístky hlasovací, legitimace a obálky buďtež volební komisí zapečetěny a u obecního úřadu uloženy; předloženy buďtež jedině tehdy, jsou-li proti volbě podány námitky.

Konala-li se volba v několika volebních místnostech, provedou volební komise jednotlivých volebních místností pouze úkony v § 43. uvedené. Další řízení přísluší komisi ústřední, které jednotlivé komise ihned odevzdají spisy volební zapečetěné.

Dohlédací úřad přezkoumá, zdali nebyly zvoleny osoby nevolitelné. Stalo-li se tak, prohlásí do měsíce ode dne, kdy protokol o volbě k němu došel, s konečnou platností volbu osoby nevolitelné za neplatnou a rozhodne, kdo místo ní je zvolen. Toto rozhodnutí vyhlásí obecní úřad veřejnou vyhláškou a způsobem v obci obvyklým.

Námitky proti volbě podati může toliko volič v obci oprávněný ve lhůtě osmi dnů, počínajíc dnem po vyhlášení výsledku volby. Námitky mají býti podány písemně u obecního úřadu; pouze osoby neumějící nebo nemohoucí psáti mohou přednésti námitky též ústně u obecního úřadu, který je sepíše. Námitky dlužno nejdéle do 3 dnů předložiti i s volebními spisy úřadu dohlédacímu.

O námitkách rozhodne politický úřad druhé stolice.

Úřad, kterému přísluší rozhodovati o námitkách, dá provésti osobou, která u volby nebyla zúčastněna, potřebné šetření, k němuž musí pozvati stěžovatele i zmocněnce volebních skupin. Osoby tyto mají právo dotazovati se osob vyslýchaných, žádati protokolární zjištění, podávati vyjádření, nahlížeti do spisů a činiti si výpisy z nich.

Zjistí-li úřad o námitkách rozhodující takové vady řízení volebního, které mohou míti vliv na výsledek volby, zjistí-li zejména, že byla vážně porušena svoboda, čistota nebo tajnost volby, zruší buď celé volební řízení nebo příslušnou část jeho a nařídí po případě volbu novou s určením dne této volby.

Byl-li zjištěn pouze nesprávný výsledek skrutinia, opraví úřad výsledek ten a dá jej veřejně v obci vyhlásiti.

Rozhodnutí doručí se stěžovatelům a osobám, jichž volba byla zrušena.

Rozhodnutí, jež má býti vydáno nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy byly námitky předloženy, má platnost konečnou.

Náhradníci (§ 50) zastupují členy obecního zastupitelstva té skupiny, za niž byli kandidováni, když tito nemohou úřadu svého, byť i jen dočasně, vykonávati nebo uprázdní-li se za volebního období mandát trvale.

Náhradníci nastupují dle pořadí, v kterém byli uvedeni na kandidátní listině.

Nebylo-li za jednu volební skupinu zvoleno tolik náhradníků, kolik činí jedna polovice členů zastupitelstva této skupiny, nebo při počtu členů zastupitelstva dvěmi nedělitelném celé číslo nejblíže vyšší, nebo klesne-li po volbě počet náhradníků jedné volební skupiny pod uvedenou hranici, doplní počet náhradníků členové obecního zastupitelstva této skupiny tímto způsobem:

Byl-li za dotyčnou skupinu zvolen pouze jeden člen obecního zastupitelstva, jmenuje náhradníka sám v písemném prohlášení, předloženém obecnímu starostovi ve lhůtě jím stanovené.

Je-li dotyčná skupina více než jedním členem zastoupena, vykoná za řízení obecního starosty nebo jeho náměstka volbu doplňovací hlasovacími lístky, při které platí za zvolena ten, kdo obdržel největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los.

O volbě sepíše se protokol, který všichni přítomní podepíší.

Ve příčině dalšího řízení platí obdobně ustanovení §§ 51-56 tohoto řádu volení s tou změnou, že písemné prohlášení zastupuje protokol volební.

Nebyly-li proti volbě podány námitky anebo bylo-li o námitkách právoplatně rozhodnuto, svolá dohledací úřad nově zvolené členy obecního zastupitelstva nejdéle do 8 dnů po tom, kdy volba tato stala se právoplatnou, po případě kdy rozhodnutí o námitkách bylo stranám doručeno, k volbě starosty, náměstků a obecní rady.

Dohledací úřad vyšle ke schůzi té svého úředníka neb jiného zástupce, který vezme členy zastupitelstva do slibu věrnosti československé republice.

Výhrady nebo dodatky ke slibu považují se za odepření slibu a odmítnutí přijmouti volbu (§ 8).

Členové nově zvoleného obecního zastupitelstva zvolí, složivše slib, ihned v prvé schůzi za předsednictví nejstaršího člena ze sebe starostu obce, jeho náměstky a ostatní členy obecní rady. Ostatní volební skupiny, než ku které náleží předsedající, jmenují po jednom zástupci do komise, která řídí volbu.

Aby volba byla platná, jest potřebí přítomnosti více než polovice členů obecního zastupitelstva.

Nejdříve volí se obecní starosta, pak první a na to druhý náměstek.

V obcích, kde počet členů obecního zastupitelstva jest nejméně 24, buďtež voleni vždy dva náměstkové.

V obcích ve kterých se konala volba obecního zastupitelstva dle zásady relativní většiny (§§ 19 a 49) volí se toliko náměstek jeden.

Starosta a jeho náměstek volí se nadpoloviční většinou přítomných z celého sboru.

Neobdržel-li žádný z kandidátů takové většiny, koná se volba užší mezi těma dvěma kandidáty, kteří docílili největšího počtu hlasů. Hlasy, které připadly při užší volbě na jiné kandidáty, jsou neplatny. Za zvoleného považuje se ten, na koho připadne největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne los.

V obcích, ve kterých provedena byla volba obecního zastupitelstva dle zásady poměrného zastoupení, provede se volba starosty a náměstků takto:

Prohlásí-li před volbou obecního starosty menšina, mající aspoň čtvrtinu všech členů obecního zastupitelstva (při počtu členů obecního zastupitelstva čtyřmi nedělitelném menšina, jejíž počet rovná se aspoň celému číslu při dělení vyšlému), že činí nárok na úřad druhého náměstka, volí ho sama nadpoloviční většinou, ostatní členové zastupitelstva volí pak obecního starostu a prvního náměstka nadpoloviční většinou.

Prohlásí-li skupina, mající nejméně třetinu všech členů zastupitelstva, že činí nárok na úřad prvního náměstka, volí ho rovněž sama nadpoloviční většinou a ostatní členové volí obecního starostu a není-li případu v předcházejícím odstavci zmíněného, i druhého náměstka nadpoloviční většinou.

Činí-li takto nárok na druhého nebo prvního náměstka několik skupin, přiřkne se nárok ten skupině nejčetnější a mezi skupinami o stejném počtu členů rozhodne los.

K platnosti volby skupinami prováděné je zapotřebí, aby byla přítomna víc než polovina všech členů skupiny.

Jednotlivé skupiny mohou se pro volbu obecního starosty a náměstků sdružiti a platí pak za skupinu jednu.

Nemůže-li uplatniti nebo neuplatní-li žádná skupina nároku na úřad druhého nebo prvého náměstka, koná se volba obecního starosty a jeho náměstků způsobem v § 61. předepsaným.

V obcích, v nichž provedena byla volba dle zásady relativní většiny, provede se volba členů obecní rady a obecních komisí nadpoloviční většinou přítomných členů obecního zastupitelstva. Nedocílil-li potřebný počet kandidátů této většiny, vykoná se volba užší mezi těmi kandidáty, kteří obdrželi největší počet hlasů, při čemž se pojme do užší volby dvakrát tolik kandidátů, kolik členů obecní rady má se ještě voliti. Při stejném počtu hlasů rozhodne los, kdo do užší volby má býti pojat.

Při užší volbě považují se za zvoleny ti, kdož obdrželi největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne los. Hlasy, které připadly na kandidáty do užší volby nepojaté, jsou neplatny.

V obcích, ve kterých byla provedena volba obecního zastupitelstva dle zásady poměrného zastoupení, koná se volba členů obecní rady a obecních komisí rovněž podle této zásady.

Volbu řídí komise v § 60. uvedená. Komise tato podle zásad poměrného zastoupení určí počet členů obecní rady a komisí připadající každé z volebních skupin, při čemž starosta i náměstkové se včítají stranám, k nimž náležejí. Užije při tom obdobně ustanovení §§ 45.-48. s odchylkou, že i skupina, která nemá ani tolik členů, kolik činí číslo volební, může obdržeti zastoupení v obecní radě nebo komisích.

Volbu samu provedou členové příslušné skupiny volební nadpoloviční většinou hlasů. K platnosti volby jest potřebí, aby přítomno bylo více než polovice členů volební skupiny.

Jednotlivé skupiny mohou se pro volbu sdružiti.

V obcích, kde po volbě starosty a náměstka má býti volen pouze jeden člen obecní rady, zvolí tohoto člena ta skupina v obecním zastupitelstvu, která při volbě starosty a náměstka vyšla na prázdno. Není-li takové skupiny, aneb čítá-li skupina ta pouze jediného člena, volí se i třetí člen obecní rady nadpoloviční většinou přítomných.

Náměstkové starostovi nastupují v úřad podle pořadí, v němž byli zvoleni. Jsou-li zaneprázdněni nebo podjati starosta i oba náměstkové, nastupují členové obecní rady dle stáří.

Uprázdní-li se za volebního období místo starosty, náměstka, člena obecní rady nebo komise, obsadí uprázdněné místo

a) v obcích, v nichž provedena byla volba dle zásady relativní většiny (§§ 19 a 49), obecní zastupitelstvo nadpoloviční většinou přítomných,

b) v obcích, v nichž provedena byla volba dle zásady poměrného zastoupení, členové obecního zastupitelstva téže volební skupiny doplňovací volbou dle zásady nadpoloviční většiny.

Námitky proti volbě starosty, náměstků, obecní rady a komisí podati možno do 8 dnů ode dne volby u obecního úřadu. Rozhodne o ní s platností konečnou úřad uvedený v § 54 do jednoho měsíce.

Nejde-li o trestný čin přísněji stíhaný, tresce se:

I. jako přečin vězením od jednoho do šesti měsíců:

1. odepře-li starosta nebo zřízenec obecní přijmouti kandidátní listinu a vyhověti i jinak povinnostem v §§ 20 a 24 uvedeným.

2. dá-li starosta nebo zřízenec obecní zúmyslně nebo z hrubé nedbalosti vyhlásiti nebo rozmnožiti nesprávné kandidátní listiny (§ 25),

II. jako přestupek soudem stíhaný pokutou od 50 do 500 K nebo vězením od týdne do tří měsíců, když kdo

1. proti předpisu § 2. snaží se vykonati práva voličova ve více než v jedné obci,

2. proti předpisům tohoto zákona odepře vydati oprávněné osobě lístek legitimační nebo hlasovací,

3. nedá svým zaměstnancům nebo podřízeným k výkonu volebního práva volno,

4. užije neprávem označení volební skupiny, která již dříve označení toho veřejně užívala,

5. neodvede správně volební komisi nedoručených legitimačních lístků,

6. proti předpisu § 18. mění na voličských seznamech.

III. jako přestupek politickými úřady stíhaný pokutou od 20 do 500 K nebo vězením od 24 hodin do jednoho měsíce, když kdo

1. agituje v budově, v níž jest místnost volební anebo v budově té zřídí volební kancelář,

2. jedná proti zákazu o výčepu, prodeji a podávání nápojů, obsahujících alkohol (§ 29),

3. volby bez omluvného důvodu se nezúčastní,

4. odepře přijmouti bez zákonného důvodu volbu nebo odmítne úřad podržeti, ač byl k tomu dvakráte vyzván. (§ 8).

5. neoprávněně podepíše voliče na kandidátní listině obecnímu úřadu předložené, nebo kandidáta na prohlášení k ní připojeném,

6. kandiduje vědomě na několika kandidátních listinách.

Dohlédacím úřadem v §§ 10 a násl. jest míněn úřad politický obci bezprostředně nadřízeny.

Úřad tento bdí nad řádným a včasným prováděním všech úředních úkonů volebním řádem předepsaných. Shledá-li nedbalost nebo nesprávnost, může, zachovávaje pravomoc komisí v tomto volebním řádě ustanovených, úkon zcela nebo z části dáti provésti vlastními orgány na náklad obce. Obec má pak právo postihu na povolaných orgánech obecních.

Kde v tomto zákoně mluví se o počtu obyvatelstva, je rozhodný stav dle posledního všeobecného úředního sčítání lidu.

Členové komisí místních a komisí u dohlédacího úřadu dle § 17 zřízených, kteří utrpí újmu na výdělku, mají nárok na odškodné.

Formuláře seznamů voličských vyhlášek, protokolárních reklamací, vyjádření proti reklamaci, protokolů volební komise a seznamů hlasovacích, dodá správa státní zdarma.

Veškeré záležitosti volební vyřizovány buďtež všemi orgány s největším urychlením.

Veškerá podání, protokoly, námitky, stížnosti v záležitosti obecních voleb a přílohy k nim jsou prosty kolku.

Předpisy tohoto zákona platí pro volby do zastupitelstev všech obcí i osad. Zákony i zvláštní statuty měst, pokud tomuto zákonu odporují, pozbývají platnosti.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášky.

Provedením pověřují se ministři vnitra, spravedlnosti, financí a národní obrany.

Vláda se vyzývá, aby co nejdříve rozpustila všechna okresní zastupitelstva. K řízení správy místo rozpuštěných sborů buďtež jmenovány správní výbory nejdéle do dne, v němž volby do obcí budou provedeny.

V Praze, dne 9. ledna 1919.