Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Úřednictvo jmenovaných kategorii po dlouhou řadu let domáhá se, aby postaveno bylo na roveň zeměpanským poštovním úředníkům. Bývalá vídeňská vláda již roku 1914 chtěla požadavek tento splniti, avšak světovou válkou úmysl ten zmařen. Roku 1918 zabývala se vídeňská vláda opětně tímto požadavkem, ale státním převratem ani tentokráte nebyl uskutečněn. K důtklivému naléhání úřednictva třídních poštovních úřadů podali členové Národního shromáždění Vojta, dr. Lukavský, Buříval a Brodecký v Národním shromáždění návrh zákona, aby tito úředníci zařaděni byli do stavu státních úředníků poštovních skupiny C podle služebních let.

Návrh svůj odůvodňovali tím, že kancelářští oficianti, kteří nejsou povinni prokázati předběžné vzdělání a odbornou zkoušku, zařaděni byli do stavu státních úředníků skupiny D, pak že třídní poštovní úředníci konají stejnou službu jako zeměpanští poštovní úředníci, a že ani předběžným vzděláním mezi nimi není značného rozdílu. Pro zeměpanské poštovní úředníky jest ustanovena celá střední škola, pro třídní pošt. úředníky sice jen 4 nižší třídy střední školy, ale ve skutečnosti velká část zeměpanských poštovních úředníků jsou bývalí certifikatisté, tedy bez střední školy, kdežto mezi třídními poštovními úředníky je značné procento s celou střední školou.

Státně zřízenecký výbor společně s poštovním výborem přijal návrh tento jednomyslně za přítomnosti zástupců ministerstva financí. Když již návrh tento byl na denním pořádku Národního shromáždění, musil býti odložen pro neočekávaný rozhodný odpor ministra financí. Vláda pak sama podala předložený návrh zákona, který ovsem řečené úřednictvo třídních poštovních úřadů neuspokojuje, anť splňuje pouze požadavek za vřadění do stavu státních úředníků, a to místo do skupiny C, pouze do skupiny D, ale hlavně tím neuspokojuje, že ponechává na dále staré křiklavé bezpráví, totiž že zařadění do jednotlivých hodnostních tříd má býti provedeno ne podle služebních let, nýbrž podle služebního platu, respektive velikosti poštovních úřadů.

Jaké nespravedlivé důsledky toto zákonné nařízení bude mít, vidno z tohoto příkladu;

Josef Schönhansl, vrchní poštmistr v Horažďovicích, sloužící od roku 1891 s platem 3600 K, vřaděn bude do VIII. hodnostní třídy, kdežto poštmistr Jan Hirsch v Schamersu, sloužící od roku 1890, tedy o rok déle, s platem 1600 K, vřaděn bude do XI. hodnostní třídy.

Státně zřízenecký výbor předložený vládni návrh ve své schůzi dne 3. dubna t. r. podrobně projednal a ač je přesvědčen, že jím spravedlivé požadavky úřednictva třídních poštovních úřadů jen v nepatrné míře jsou splněny, přece hledě na nynější tísnivou finanční situaci státu, jej schválil s doplňkem, by mezi třídní poštovní úředníky zařaděni byli též telegrafní adjunkti.

Mimo to schválil resoluci posl. Vojty, týkající se poštovních expedientů, resoluci posl. Buřívala, týkající se telegrafních adjunktů.

Uváživ výše uvedené, doporučuje státně zřízenecký výbor slavnému Národnímu shromáždění tento vládní návrh s oním doplňkem a řečenými resolucemi, aby jej schválilo.

Poštmistři, poštovní oficianti (aspiranti), poštovní expedienti se zkouškou oficiantskou a telegrafní adjunkti (aspiranti), kteří jsou nyní úředníky poštovního a telegrafního ústavu, přejímají se do stavu státních úředníků, zařaděných do hodnostních tříd.

Veškerá ustanovení, platná pro státní úředníky, zejména zákon z 25. ledna 1914 říš. zák. č. 15 o služebním poměru státních úředníků a sluhů (služební pragmatika) nabývají tím i pro ně platnosti.

Ve smyslu předposledního odstavce § 52 služební pragmatiky zařaďují se do skupiny "D" schematu pro časový postup v tomto paragrafu stanoveného.

Vedle statusu I poštovních dopravních úředníků úřednické skupiny "C" budou tvořiti poštovní dopravní úředníci úřednické skupiny "D" status II.

Do jednotlivých hodnostních tříd a stupňů platových zařadí se poštmistři podle služného, poštovní oficianti a telegrafní adjunkti podle základu výslužného.

Zařadění poštmistrových a poštovních oficiantek provede se dle služného, pokud se týče základu výslužného, jejž by měly, kdyby na místě schemat platových stanovených pro poštmistrové a poštovní oficiantky, platila pro ně platová schemata stanovená pro poštmistry a poštovní oficianty.

Poštovní expedienti se zkouškou oficiantskou zařadí se dle základu výslužného, jejž by měli jako poštovní oficianti.

Poštmistři obého pohlaví, kteří v tom případě, kdyby byli zůstali poštovními oficianty (expedienty), by byli dle příslušného výslužného základu zařaděni příznivěji, nežli dle svého nynějšího služného, zařadí se dle onoho oficiantského základu výslužného.

Osobni a doplňovací přídavky poštmistrů, starobní přídavky poštovních oficiantů obého pohlaví a přídavky za mechanickou službu telegrafních adjunktů jest pro zařadění připočísti k služnému, pokud se týče k základu výslužného.

Poštmistři, poštovní oficianti (aspiranti), poštovní expedienti se zkouškou oficiantskou a telegrafní adjunkti (aspiranti), jichž celková civilní služební doba, započitatelná (započítaná) pro zařadění a postup v dosavadním služebním poměru, jest kratší čtyř roků, obdrží služební požitky přiznané praktikantům úřednické skupiny D. Rozdíl mezi těmito požitky a jich nynějšími ponechá se jim však jako doplňkový přídavek, jenž se dle dosaženi vyšších normálních služebních požitků příslušně zkrátí neb úplně zastaví. Přídavek ten je pro výměr požitků odpočinkových započitatelný.

Poštovní oficianti, poštovní expedienti se zkouškou oficiantskou a telegrafní adjunkti, kteří mají základ výslužného menší než 1600 K ročně, jakož i poštovní aspiranti obého pohlaví a telegrafní aspiranti zařadí se, činí-li jejich civilní služební doba započitatelná (započítaná) pro zařadění a postup v dosavadním služebním poměru, nejméně 4 léta, do XI. hodnostní třídy.

Služební doba, kterou poštmistři, poštovní oficianti (aspiranti), poštovní expedienti obojího pohlaví se zkouškou oficiantskou a telegrafní adjunkti (aspiranti) ztrávili až do převzetí do stavu státních úředníků, započte se jim pro postup do vyšších služebních požitků takto:

a) Úředníkům, kteří budou ve smyslu § 6. zařaděni do XI. hodnostní třídy, započte se dosavadní služební doba započítatelná (započítaná) pro zařadění a postup v dosavadním služebním poměru, pro postup do vyšších požitků polovici oné části, o níž převyšuje čtyřletou služební dobu, nanejvýše však 4 roky.

b) Poštmistři, poštovní oficianti, poštovní expedienti se zkouškou oficiantskou a telegrafní adjunkti, kteří mají služné (základ výslužného) odpovídající výměrou oné hodnostní třídě, do níž na poprvé budou zařaděni, již déle, než činí doba pro časový postup z této hodnostní třídy do nejblíže vyšší, zařadí se, je-li jejich služba uspokojivou, ihned do počátečních požitků nejblíže vyšší hodnostní třídy. Je-li jejich celková služební doba, započitatelná (započítaná) pro zařadění a postup v dosavadním služebním poměru, delší, nežli ona úhrnná služební doba, již jest dle lhůt pro povýšení a časový postup v úřednické skupině "D" zapotřebí k dosažení počátečních požitků této vyšší hodnostní třídy (tak zvaná "normální doba služební") započte se jim časový rozdíl mezi oběma služebními dobami (úhrnná doba přeslužby) až do nejvyšší výměry čtyř roků pro postup do vyšších požitků a v daném případě poukáží se příslušné vyšší požitky k výplatě.

c) Poštmistrům, poštovním oficiantům, poštovním expedientům se zkouškou oficiantskou a telegrafním adjunktům, kteří služné (základ výslužného), odpovídající výměrou oné hodnostní třídě, do níž na poprvé budou zařaděni, nemají ještě tak dlouho, kolik činí lhůta pro časový postup z této hodnostní třídy do nejblíže vyšší, jejichžto služební doba, započitatelná (započítaná) pro zařadění a postup v dosavadním služebním poměru, při dosaženi služného (základu výslužného) jich nynější hodnostní třídy byla však delší, nežli ona služební doba, jež jest dle lhůt pro povýšení a časový postup v úřednické skupině "D" zapotřebí k dosaženi požitků této hodnostní třídy (normální služební doba), započte se tento časový rozdíl mezi oběma služebními dobami (dřívější přeslužba) pro postup do vyšších požitků až do nejvyšší míry čtyř roků.

Onen časový rozdíl připočte se tedy k části lhůty pro časový postup, užíváním příslušného služného (základu výslužného) již ztrávené a poukáží se v daném případě příslušné vyšší požitky k výplatě.

Časový postup do požitků vyšší hodnostní třídy předpokládá uspokojivou službu.

d) Poštmistrům, kteří budou zařaděni do VIII. hodnostní třídy, jichžto služební doba, započitatelná (započítaná) pro zařadění a postup v dosavadním služebním poměru, při dosazení služného odpovídajícího VIII. hodnostní třídě byla vsak delší nežli služební doba, jež jest dle lhůt pro povýšení a časový postup v úřednické skupině "D" zapotřebí k dosažení požitků VIII. hodnostní třídy (normální služební doba), započte se časový rozdíl mezi oběma služebními dobami (dřívější přeslužba) až do nejvyšší výměry čtyř roků pro postup do vyšších stupňů platových a poukáží se v daném případě příslušné vyšší požitky k výplatě.

e) Doba, ztrávená po čas civilní služby v presenční službě vojenské, započte se, nebyl-li na ni vzat zřetel, již při stanovení pořadového data ve smyslu nařízení bývalého ministerstva obchodu z 22. ledna 1901, pošt. a telegr. věstníku č. 13., k účelům časového postupu až do nejvyšší míry jednoho roku.

Presenční službu vojenskou, pokud spadá do doby mobilisačni, jest k účelům postupu do vyšších požitků počítati plně.

f) Poštmistři, poštovní oficianti, poštovní expedienti se zkouškou oficiantskou a telegrafní adjunkti, kteří vykazují přeslouženou služební dobu dle odstavce b) až d) a v době, kdy služební pragmatika nabyla pro ně platnosti, dovršili již 60. rok věku a 35. rok služební, nejsou z tohoto důvodu z časového postupu vyloučeni, pokud po odečtení jejich započitatelné přeslužby od jich životního nebo služebního stáří jedna z těchto obou hranic není překročena.

g) Úředníkům, kteří vyšli ze stavu oprávněných poddůstojníků (§ 1. a 2. zákona z 19. dubna 1872, říš. zák. č. 60) započte se vojenská služba pro postup do vyšších požitků dle ustanoveni § 1. nařízení všech ministerstev z 25. ledna 1914, říš. zák. č. 18.

Do normální služební doby se lhůta pro povýšení (4 roky) nevpočítá.

Poštovní pomocníci se zkouškou oficiantskou, kteří v den, kdy zákon tento nabude účinnosti, budou ve službě, zařadí se při skutečném převzetí do stavu státních úředníků dle ustanovení tohoto zákona obdobně použitých.

Započítatelnost jejich služební doby, již ztrávili po složeni odborné zkoušky, předepsané pro poštovní oficianty (expeditory), ve vlastnosti poštovních pomocníků, řídí se dle dosavadních, v tomto ohledu platných předpisů.

Za přednosty poštovních úřadů III. třídy, I. stupně, ustanoví se poštmistři.

Přednostenská místa u úřadů III. třídy, 2.-6. stupně, zřídí se jako místa poštovních podúředníků ve smyslu článku II. zákona z 25. září 1908. říš. zák. č. 204.

Veškerá nařízení bývalého rakouského ministerstva obchodu, která se vztahují na úpravu služebních poměrů poštmistrů, poštovních oficiantů (aspirantů), poštovních expedientů a telegrafních adjunktů (aspirantů) pokud jsou v rozporu s tímto zákonem, se zrušují.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1919. Provedením jeho pověřuje se ministr pošt a telegrafů.

Poštovní správa se vyzývá, aby poštovním expedientům bez zkoušky oficiantské přiznala na dobu jejich služby jako nezkoušeným expedientům zvláštní služební přídavky 400-600 K podle velikosti úřadů a aby jim přiznala drahotní přídavky ustanovené dosud pro poštovní expedienty se zkouškou oficiantskou.

státně zřízeneckého výboru k vládnímu návrhu zákona o převzetí poštmistrů, poštovních oficiantů, poštovních expedientů se zkouškou a telegrafních adjunktů do stavu státních úředníků zařaděných do hodnostních tříd.

Ministerstvo pošt se vyzývá, aby telegrafním adjunktům (aspirantům) tříletou dobu, jež jest podle § 2. odst. 6. a § 4. nařízení ze dne 18. ledna 1909 říš. zák. podmínkou pro přijetí do státní služby, počítalo jako skutečnou civilní službu státní.