Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 759.

Návrh

členů Národního shromáždění Dra Rolíčka, Zíky a soudruhů, aby byl vydán zákon o náhradě majitelům pronajaté půdy, kteří byli poškozeni válkou.

Zákon

ze dne..................1919

o náhradě majitelům půdy, kteří byli poškozeni válkou.

§ 1.

Ustanovení tohoto zákona platí s výminkou §u 11. o oné zemědělské půdě s případným příslušenstvím, jež byla dána do nájmu buď v celku nebo v částech podle nájemní smlouvy, před 28. říjnem 1918 uzavřené, a pokud:

a) buď výměra veškeré (pronajaté i ve vlastní správě používané) půdy zemědělské, témuž majiteli vlastnicky náležející, nepřesahuje 100 ha a není menší než 1 ha, nebo pokud čistý katastrální výnos této půdy není větší než 2000 K;

b) jednotlivé části zemědělské půdy majitelem do nájmu dané nepřesahují výměry 800 čtverečních sáhů (1 korce).

Byla-li zemědělská půda dána do nájmu v částech, z nichž jednotlivé nepřesahují výměry 800 čtv. sáhů, platí ustanovení tohoto zákona pouze o částech, tuto výměru převyšujících.

§ 2.

Údaje v §u 1. uvedené buďtež posuzovány podle zápisů v pozemnostních arších, pokud by tyto zápisy pozdějšími úředními šetřeními neb údaji nebyly opraveny.

§ 3.

Nájemce pozemků s případným příslušenstvím, uvedených v §u 1., jest povinen nahraditi majiteli pronajaté půdy válečnou přirážku k dani pozemkové podle zákona ze dne 28. srpna 1918 č. 280 ř. z. majiteli nařízenou a na pozemky pronajaté po dobu nájmu příslušející, postihuje-li podle ustanovení smlouvy nájemní placení této dávky majitele a byla-li smlouva nájemní uzavřena před 2. zářím 1916.

§ 4.

Majitelé pronajaté půdy s případným příslušenstvím, kteří uzavřeli nájemní smlouvu před 28. říjnem 1918, mají mimo to nárok na náhradu měnovou, za znehodnocení jejich majetkové podstaty a náhradu drahotní, stanovenou v poměru k čistému nájemnému v této výši čistého nájemného:

a) pro majitele, kteří uzavřeli nájemní smlouvy před 1. lednem 1915: 20% za rok 1914, 40% za rok 1915, 60% za rok 1916, 80% za rok 1917, 100% za rok 1918 a 50% za rok 1919;

b) pro majitele, kteří uzavřeli nájemní smlouvy r. 1915: 17% za rok 1915, 34% za rok 1916, 51% za rok 1917, 68% za rok 1918 a 34% za rok 1919;

c) pro majitele, kteří uzavřeli nájemní smlouvy r. 1916: 14% za rok 1916, 28% za rok 1917, 42% za rok 1918, 21% za rok 1919;

d) pro majitele, kteří uzavřeli nájemní smlouvy r. 1917: 12% za rok 1917, 24% za rok 1918,12% za rok 1919;

e) pro majitele, kteří uzavřeli nájemní smlouvu v době od 1. ledna do 28. října 1918: 11% za rok 1918 a 11% za rok 1919.

Nevztahuje-li se platnost nájemné smlouvy na celý určitý rok, stanoví se náhrada podle nájemného na dotčenou část roku příslušejícího.

§ 5.

Pod označením "čistý nájem" vyrozumívá se veškerá v penězích i naturáliích placená náhrada za používáni pronajaté půdy bez dani a veřejných dávek, jakož i případná náhrada za používáni propůjčeného příslušenství a inventáře, jež musí býti nájemcem po uplynutí nájmu vráceny.

Výše uvedené přirážky k platům naturálním buďtež zapraveny v penězích podle stanovených cen maximálních.

§ 6.

Majitel, jenž činí nároky v § 3. a 4. uvedené, jest povinen ohlásiti to nájemci s přesným udáním výše svých nároků, pokud jest mu výše tato známa (válečná přirážka k dani pozemkové podle § 3) nejdéle během jednoho měsíce od počátku působnosti tohoto zákona.

Požadavek náhrady válečné přirážky k dani pozemkové musí býti doložen právoplatným výměrem daně.

§ 7.

Pro případné spory o povinnosti a výši těchto náhrad mají platnost všeobecná ustanovení o příslušnosti soudní.

§ 8.

Náhrada musí býti zaplacena v nynější korunové měně československé a v kursovní paritě této měny s měnou smlouvy nájemní.

Bude-li v době splatnosti náhrady zavedena měna nová, budiž splacena náhrada v této nové měně podle poměru přepočítacího, státem stanoveného, za zachování kursovního poměru, v předchozím odstavci stanoveného.

§ 9.

Nájemce má právo žádati na majiteli, aby mu bylo dovoleno zaplatiti náhradu během jednoho roku ve třech stejných částkách.

Právo toto přísluší nájemci pouze tehdy, uzná-li během 14 dnů, počítaných ode dne, kdy mu pronajímatel oznámil své nároky, tyto nároky a požádá-li v téže lhůtě o tuto úpravu splatnosti náhrady.

§ 10.

Ustanovení tohoto zákona nevztahují se na půdu pronajatou oněmi smlouvami nájemními, k nimž během války učiněny byly dodatky, ať ústní či písemní, jež změnily výši nájemného nebo způsob pro stanovení nájemného.

Týká-li se tato změna pouze jednotlivých časových oddílů doby nájemní (na př. pouze jednotlivých let), nepřísluší majiteli náhrada podle tohoto zákona za tyto oddíly časové.

Pro výpočet případných náhrad za ostatní oddíly časové, takovýmto dodatkem ke smlouvě nedotčené, platí doba, kdy tento dodatek byl smluven, za dobu uzavření smlouvy nájemní, směrodatnou podle §u 4. pro určení výše náhrady.

Za takový dodatek ke smlouvě nájemní nepokládá se úplata majiteli nájemcem dobrovolně, bez vyzvání majitelova mimo smluvní povinnost daná. - Úplata ta se však započítá do případné náhrady.

§ 11.

Majitel zemědělské půdy s příslušenstvím, jež byla smlouvou nájemní, před 28. říjnem 1918 uzavřenou, dána v celku do nájmu a jejíž výměra převyšuje 5 ha, nebo jejíž katastrální čistý výnos činí více než 75 K, může pololetní, během 30 dnů od počátku působnosti tohoto zákona danou výpovědí, bez újmy svých nároků proti nájemci, nájemní smlouvu zrušiti a pronajatou půdu s příslušenstvím po uplynutí uvedené lhůty do vlastní správy převzíti, byla-li pronajatá půda bez předchozího vyrozumění a výslovného svolení majitelova dána nájemcem jinému do podnájmu, nebo přenechal-li nájemce z jakéhokoliv důvodu a v jakékoliv formě (na př. v plné moci) bez předchozího vyrozumění a výslovného svolení majitelova najatou půdu s příslušenstvím jinému, aby ji používal nebo samostatně na ní hospodařil.

§ 12.

Zákon tento nabývá platnosti 14 dnů po svém vyhlášení.

§ 13.

Ministru zemědělství se ukládá, aby provedl tento zákon v dohodě s ministrem spravedlnosti.

Odůvodnění.

Majitelé zemědělských pozemků, kteří dali pozemky své do dlouholetého nájmu smlouvami nájemními, před válkou nebo za války uzavřenými, byli velmi krutě postiženi důsledky války, aniž měli jakoukoliv, byť i sebe menší možnost, těmto důsledkům války čeliti.

Nájemní smlouvy, stanovíce přesně jejich práva a povinnosti, selhaly za války úplně.

Důchod těchto majitelů půdy byl snížen nejenom reálně úplným rozvratem cenovým a měnovým, nýbrž i jmenovitě pod svou původní úroveň, když majitele postihovalo a postihne placení nově zavedených dávek válečných, zejména válečné přirážky k dani pozemkové.

Znehodnocením půdy, jež neuvarovatelně plyne z loupeživého mobilisování kmenové podstaty zemědělské půdy, podmíněného nedostatečným obděláním a nedostatečnou přípravou půdy z nedostatku nářadí a strojů, strojených hnojiv, způsobilých pracovníků a výkonného zvířectva hospodářského, snižuje se mimo to i pronajatý vlastní majetek těchto majitelů půdy, aniž je naděje, že v zájmu nejenom soukromohospodářském, nýbrž i národohospodářském a zejména aprovisačně-politickém bude majitelům umožněno nahraditi brzy tyto ztráty.

A ztráty ty jsou tím větší a jistější, zmocnila-li se bez vědomí a svolení majitelova jeho půdy osoba třetí, majiteli namnoze vůbec neznámá, pro válečné kořistnictví.

K tomu ke všemu postihne majitele ještě daň z majetku, která sníží skutečné jeho jmění předválečné, když majitel, jsa odkázán na důchod z nájemného, neměl vůbec příležitosti k nějakému válečnému kořistění z tohoto svého jmění.

Majitelé tito nemají většinou téměř žádných reservních hotovostí, z nichž by daně z majetku platili, tak že lze bezpečně očekávati, že bude zapotřebí zvláštních opatření za přispění státní správy, jimiž by jim bylo zaplacení daně z majetku umožněno.

Mimo to nutno uvážiti, že pronájem půdy jest majiteli pravidelně vnucován naléhavými důvody věcnými (nedostatkem provozovacího kapitálu) i osobními (nezletilostí, chorobou, nepřítomnosti vlastníků a spoluvlastnictvím několika osob,) tak že jenom v mizivém poctu případů jest pronájem opatřením z pohodlnosti majitelovy. Pravidelně pak bývá příjem z nájemného existenční oporou majitelovou.

Jest tedy požadavkem spravedlnosti, aby tito postižení majitelé alespoň částečně byli odškodněni za škody, jež jim válkou byly způsobeny.

Přesné právnické vymezení způsobu a rozsahu tohoto odškodnění jest ovšem při spletitosti poměrů všeobecných i individuálních nemožné a mohlo by zatížiti mimo to v jednotlivých případech těžce nájemce.

Z tohoto důvodu navrhuje se podaná osnova zákona ve prospěch postižených majitelů půdy jako pouhé opatření nouzové, jímž nájemci jenom nepatrně budou dotčeni a jež vylučuje z náhrady větší majitele půdy, chráníc zároveň nejmenších parcelových nájemců půdy.

Po stránce formální navrhuje se:

Návrh budiž přikázán výboru zemědělskému, aby jej projednal, a budiž mu uloženo, aby o návrhu podal zprávu do 8 dnů.

V Praze 26. března 1919.

Dr. Rolíček, Zíka,

L. Zatloukalová-Coufalová, Dr. Viškovský, Měchura, M. Pilát, Udržal, V. Stoupal, Dr. Horáček, Malík, F. Hybš, F. Němec, Beran, J. Klega, K. Jonáš, Vacula, Adolf Prokůpek, Jos. Sechtr, Vraný, Malkus, Dr. Velich, Donát, Bradáč B., Dr. Bulín, Vojta, Chroustovský, J. Smrtka.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP