Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 789.

Odpověď

ministra vnitra

na dotaz členů Národního shromáždění Ant. Čuříka, Dr. Mazance, Ing. Pospíšila a soudruhů (č. tisku 501) o násilném nucení dělníků křesťanského smýšlení, aby vstoupili do sociálně demokratické organisace.

Konaným šetřením zjistilo se, že dne 2. února 1919 konala soc. demokratická odborová organisace v Aloisově valnou hromadu v Hosticích, které se súčastnil tajemník Josef Hais z Karlína. Na schůzi bylo usneseno, že dělníci, zaměstnaní v papírně Kargerově, kteří by nevstoupili do soc. demokratické organisace, musí býti firmou z práce propuštěni.

Druhého dne odebral se tajemník Hais s několika důvěrníky ze soc. demokratické organisace do Kargerovy továrny. Tam počali vyjednávati, ježto majitele továrny doma nezastali, s disponentem firmy Josefem Viesnerem. 14 dělnic, které byly organisovány ve všeodborovém sdružení křesťanského dělnictva v Brně, bylo předvoláno do kanceláře disponentovy a tam jim tajemníkem Haisem sděleno usnesení dělnictva, učiněné na schůzi dne 2. února 1919 v Hosticích, že všichni dělníci továrny Kargerovy musí vstoupiti do soc. demokratické organisace, jinak, že budou z práce propuštěni. Po té došlo k oněm politováníhodným scénám, jak je dotaz uvádí.

Většina dělnic, pod tímto tlakem, přistoupila k organisaci.

Přes opětovné naléhání prohlásil majitel továrny, tajemníku Haisovi, že nepropustí z práce dělníků, kteří jsou u něho řadu let zaměstnáni a že nemůže činiti na ně nátlaku, aby vstoupili do soc. demokratické organisace.

Obviněné osoby popírají násilí, tvrdíce, že jednalo se jim pouze o to, přiměti dělnictvo, dosud neorganisované, aby vstoupilo do organisace, a tím docílilo se stoupnutí příspěvků pro organisaci.

Záležitost byla oznámena četnictvem okresnímu soudu v Šumperku a je předmětem trestního vyšetřování.

Aby podobným výstupům bylo dle možnosti zabráněno, bylo správci okresní správy politické uloženo, když by toho místní poměry vyžadovaly, aby vyhláškou v úředním listě, v továrnách i veřejně v obcích zdůraznil svobodu osobní a svobodu organisační, kterou s použitím všech zákonných prostředků vždy budu chrániti a varovati jednotlivce, jakož i jednotlivé organisace před následky všelikého nezákonného vlivu na poměry pracovní.

Poněvadž není mi možno předbíhati řízení soudnímu, omezuji se pouze na toto sdělení s politováním, že mohl se vylíčený příběh vůbec v našem státě přihoditi.

V Praze 25. března 1919.

Ministr vnitra:
Švehla v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP