Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 795.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.........................................................1919,

kterým se povoluje tři pětiny skutečného nákladu, nejvýše K 9,079.137,60, na provádění nouzových prací v Praze.

§ 1.

Ke krytí nákladů na provádění nouzových prací v Praze povoluje se:

a) na zemní práce a zahradní úpravu na pozemcích bývalých lomů Strahovských tři pětiny skutečného nákladu, nejvýše 1,200.000 K.

b) na stavbu silnice z Holešovic do Bubenče tři pětiny skutečného nákladu, nejvýše však 1,500.000 K.

c) na dlažební práce tři pětiny skutečného nákladu, nejvýše však 600.000 K.

d) na práce kanalisační a sice rušení staré sítě stokové, výstavbu výpustě č. 28, stavbu sběrače č. 2 a stoky v ulici Nádražní tři pětiny skutečného nákladu, nejvýše však 791.400 K.

e) na stavbu malostranského nábřeží tři pětiny nákladu, nejvýše však 87.000 K.

f) na práce vodárenské a sice stavbu přečerpací stanice u Brusky a dvou vodojemů na Andělce tři pětiny nákladu, nejvýše však 4,900.737 K 60 h.

§ 2.

Veškeré tyto stavby buďtež zadány na základě veřejného nabídkového řízení.

§ 3.

Provedení tohoto zákona ukládá se ministerstvu veřejných prací.

§ 4.

Zákon ten nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Po stránce formální budiž návrh ten přikázán technickému výboru k okamžitému projednání.

Odůvodnění.

Správní rada hlavního města Prahy předložila ministerstvu veřejných prací přiloženým podáním ze dne 25. února 1919 čís. j. 666-Fin. projekty a rozpočty na nouzové stavby, pro které se žádostí ze dne 29. ledna 1919 č. 295-Fin. podanou ministerstvu financí domáhá udělení státní subvence, bez níž by provedení těchto naléhavých nouzových staveb bylo naprosto nemožné.

Tyto projekty byly dle jich druhu prozkoumány jednotlivými zdejšími odbory, které o nich podaly následující posudky a návrhy.

Vyjádřeni odboru pro stavby silniční a mostní

o nouzových stavbách hlavního města Prahy spadajících do oboru jeho působnosti a označených žádostí písmeny: a, b, d, h, ch, g.

ad a) Zemní práce a zahradní úprava na pozemcích bývalých lomů strahovských.

Vlastní zemní práce (výkop a násyp 343.400 m3 á 5 K) a zahradní úpravy rozpočteny jsou na 1,800.000 K

stavba příjezdní silnice na 200.000 K

celkem 2,000.000 K

Podrobné plány a rozpočty předloženy nebyly, jest však v žádosti uvedeno, že kubatura zemních prací byla stanovena podle podrobného projektu, jenž byl již vypracován.

S výhradou pozdějšího přezkoušení tohoto projektu lze subvenci uděliti, což se doporučuje tím spíše, ježto se jedná hlavně o zemní práce, které mohou býti ihned zahájeny a poskytnou vhodné zaměstnání značnému počtu nezaměstnaného dělnictva.

ad b) Stavba silnice z Holešovic do Bubenče.

Projekt vypracován je pečlivě a může sloužiti za podklad provádění. Stavbou touto doplní se velmi výhodně stávající komunikace, jež končí nyní u východu z Královské Obory a zaměstná se při provádění značný počet dělnictva při zemních pracích, lámání kamene, tlučení štěrku a pod.

Prozatím celkový náklad odhadnouti jak následuje:

Vlastní stavba jak (v předu uvedeno) 1,620.000 K

Výkup pozemků dle odhadu z roku 1912 75.234 K,

zvýší se asi o 880.000 K

celkem tudíž asi 2,500.000 K

ad d) Letenský průkop neb tunel.

Otázka Letenského průkopu nebo tunelu nebyla dosud definitivně rozřešena ani technickými odborníky ani správní radou města Prahy; doporučuje se tudíž, aby jednání a rozhodnutí o udělení státní subvence bylo odloženo, pokud nebude zásadně usneseno o způsobu zřízení této komunikace tak, že by se mohlo počíti aspoň se zemními pracemi. Nebylo-li by takové rozhodnutí v brzku možno, nemohlo by se počítati s Letenským průkopem jako s prací nouzovou.

ad h) Dlažební práce.

Některé z těchto dlažebních prací nejsou naléhavé a také jich provádění bude vaditi nedostatek stavebních hmot, hlavně žulových kostek a chodníkových dlaždiček.

Pražská obec nechať tudíž ještě sem oznámí, které z navržených prací dlaždičských pokládá za nutné a dále, které skutečně bude moci v letošním roce prováděti. Prozatím lze počítati s tím, že se provedou pouze práce nejnutnější, jež by hlavně přispěly k odvrácení nezaměstnanosti dlaždičů.

Za základ pro vyměření státní subvence mohla by býti vzata částka as poloviční, to jest 1,000.000 K

ad ch) Nová komunikace z ulice Jelení v Praze-IV. a ostatní silniční práce.

Dle zprávy města Prahy bylo s pracemi těmito již započato. Jaký jest rozsah a finanční náklad všech těchto prací, není však ze spisu patrno i mělo by rozhodnutí o eventuelním poskytnutí státní subvence býti odročeno do té doby, až správní rada hlavního měst a Prahy předloží aspoň generelní projekty nebo výkazy o postupu prací a o stavebních výlohách.

Vzhledem k výše uvedenému bylo by žádosti obce pražské vyhověti prozatím jen, pokud se týče nouzových prací uvedených sub. a, b, h.

Za základ pro vyměření státní subvence mohly by býti vzaty zatím tyto obnosy:

ad a) 2,000.000 K

ad b) 2,500.000 K

ad h) 1,000.000 K

celkem 5,500.000 K

Vyjádření odboru vodohospodářského

o nouzových stavbách hlavního města Prahy spadajících do oboru jeho působnosti o označených v žádosti písmeny: c, e, f.

ad c) Jsou to především práce kanalisační a sice:

rušení staré sítě stokové
nákladem
84.000 K
výstavba výpustě č. 28
"
600.000 K
stavba sběrače č. 2a
"
500.000 K
a stoky v ulici Nádražní a přilehl. nákl 135.000 K
tedy
úhrnem
1,319.000 K

ad e) Dále projekt týkající se stavby malostranského nábřeží nákl 145.000 K

ad f) a konečně projekty vodárenské a to na stavbu přečerpací stanice u Brusky a dvou vodojemů na "Andělce" úhrnným nákl 8,167.896 K

Celkový náklad na tyto práce obnáší tudíž obnos 9,63 1.896 K

Veškeré projekty podávají jasný přehled o rozsahu zamýšlených prací a jsou rozpočty rádně doloženy. Vzhledem ku všeobecné prospěšnosti a možnosti zaměstnání velikého počtu nekvalifikovaného dělnictva, lze provádění těchto staveb jako prací nouzových odporučiti a navrhuje se udělení přiměřené subvence.

Naléhavost provádění těchto staveb v nynější době odůvodňuje se následovně:

Rušení staré sítě stokové děje se především z důvodů zdravotních a bezpečnostních. Na mnohých místech tvoří staré stoky otevřené latriny, které pro nedostatek káranské vody nedají se proplachovati, vniká do nich svítiplyn, který vybuchuje atd.

Výpusť stoková staví se proto, že nový výpočet kanalisační sítě toho naléhavě vyžaduje. Má odstraniti krajně nepříznivé závady, jako záplavy pozemků a budov na Václavském náměstí a přilehlých částí při větších lijácích se opětující.

Do sběrače II A mají zaúsťovati veškeré stoky kolem Čertovky, což má hlavně dnes veliký význam, kdy odvodňované pozemky jsou značně vojskem obsazeny.

Kanalisace v Praze-VII v Nádražní ulici provádí se hlavně za účelem k odvodnění státní dráhy a jedná se o tomto projektu již 21 let.

Část malostranského nábřeží, které se má nyní prováděti jako nouzová stavba, tvoří jen malou součást podobných staveb nábřežních, které doposud byly stavěny ze státních subvencí.

Čerpací stanice u Brusky a vodojemy na "Andělce" zásobují Hradčany a Letnou, jakož i výše položené části města. Měly se stavěti již před válkou, nyní ale zřízení jejich jeví se neodkladným, poněvadž tyto části města jsou obsazeny četným vojskem a trpí krajním nedostatkem vody.

V Praze 8. dubna 1919.

Ministr veřejných prací:

Staněk v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP