Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

Katastrální obce Juliánov, Židenice, Husovice, Maloměřice, Obřany, Královo Pole, Medlánky, Řečkovice, Žabovřesky, Komín, Kamenný Mlýn, Jundrov, Kohoutovice, Bohonice, Lískovec, Horní Heršpice, Komárov, Černovice, Slatina, Dolní Heršpice, Přízřenice a Vejvanovice, s celým svým katastrálním obvodem slučují se se zemským hlavním městem Brnem, přestávají býti obcemi o sobě a tvoří jedinou obec, pro kterou platí obecní řád zemského hlavního města Brna.

Městské zastupitelstvo zemského hlavního města Brna čítá devadesát členů a volí se dle řádu volení v obcích republiky československé (zákon ze dne 31. ledna 1919, č. 75. sbírka zákonů a nařízení).

Pro první volby, které se dle tohoto zákona již společně pro všecky obce v § 1. jmenované konati budou, sčítá se nepřetržitý souvislý pobyt v obcích v § 1. jmenovaných, pokud jde o podmínku práva volebního a volitelnosti, jako by šlo o pobyt v obci jediné.

Vedením voleb pro všecky obce pověřuje se vládní komisař města Brna za spolupůsobení obecních úřadů ostatních obcí shora jmenovaných.

Dohlédacím úřadem pro konání voleb dle § 2. jest zemská správa politická.

Jednotné vedení přípravných prací volebních vznáší se na ústřední komisi místní, jejíchž šest členů a tolikéž náhradníků jmenuje zemská správa politická přihlížejíc k § 12. řádu volení v obcích.

Návrhy na jmenování členů po př. náhradníků a důvěrníků, podati mohou jak strany politické organisované v čas podané žádostí, tak každá skupina nejméně 100 osob, vyhovujících podmínkám práva volebního; navržen býti může každý, kdo týmž podmínkám vyhovuje.

Náhradníci, pokud nezastupují členy a mají právo hlasovací, mohou se zúčastniti schůzí komise s hlasem poradním, není-li strana, která je navrhla, v komisi zastoupena.

Za strany, na které nedostalo se zastoupení ani náhradníkem, budiž povoláno do komise po jednom důvěrníkovi, který má právo účastniti se schůzí s hlasem poradním.

Každá strana má vedle člena, náhradníka nebo důvěrníka býti zastoupena dalším náhradníkem nebo důvěrníkem, který zastupuje nepřítomného člena, náhradníka nebo důvěrníka.

K tomu účelu nechť strany ve lhůtě stanovené v § 12. řádu volení navrhnou nejméně po dvou zástupcích z nichž pak členové komise, po případě náhradníci a důvěrníci budou vybráni.

Které strany mají býti zastoupeny v komisi cleny a které náhradníky, určí se losem; k losování pozváni buďte zmocněnci stran.

Stejným způsobem zřízena bude ústřední komise volební zejména pro konečné sčítání hlasů.

Místní komise zřízené dle § 12. řádu volení pro jednotlivé obvody, a komise volební, zřízené dle § 32. řádu volení pro jednotlivé místnosti volební, jsou též sedmičlenné.

Jinak i pro komise v tomto §u zmíněné platí ustanovení 2. až 7. odstavce předcházejícího paragrafu.

K platnosti volby starostovy třeba jest potvrzení presidenta republiky dle návrhu vlády.

Veškeré jmění a statek ústavy a fondy, práva a povinností obcí, které se s hlavním městem Brnem slučují, přecházejí na tuto obec.

Obecní dávky a poplatky budou se vybírati v obcích dle v § 1. zmíněných i po sloučení nadále dle dosavadní výměry tak dlouho, pokud na základě usnesení zastupitelstva nově zvoleného nebudou jinak upraveny.

Též přirážky obecní k daním státním mohou býti dle usnesení obecního zastupitelstva a za schválení příslušných vyšších úřadů vybírány v jednotlivých částech města dosud samostatných na dále nestejnou měrou.

Okresní silnice v území obcí v §u 1. jmenovaných přecházejí do vlastnictví a správy města Brna. Město Brno bude povinno nahraditi silničnímu výboru okresu brněnského část dluhů, o kterou se vzájemně dohodnou. Kdyby k dohodě nedošlo, rozhodne zemský výbor, vezma za základ délku okresních silnic.

Daň domovní v jednotlivých částech města dosud samostatných bude se až do další zákonné úpravy vybírati ve smyslu zákona ze dne 10. srpna 1905, č. 134. ř. z, dosavadní výměrou,

Ke sloučení dalších obcí s hlavním městem Brnem přímo sousedících bude příště potřebí toliko souhlasného usnesení jejich zastupitelstev učiněného za přítomnosti tří čtvrtin jejich členů a usnesením zastupitelstva hlavního města Brna jež se stane stejnou většinou.

Provede se nařízením ministerstva vnitra ve shodě s ministry financí a spravedlnosti.

Úprava obecních dávek, poměr k okresu silničnímu, z něhož se obec vyloučí, a úprava daně domovní bude se říditi obdobně dle zásad v tomto zákoně použitých.

Dokud nebude jinak nařízeno, pozemkové knihy pro připojené obce v §u 1. jmenované budou vedeny jako dosud u okresního soudu Brno-okolí.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení.

Provedením jeho pověřuje se ministr vnitra v dohodě s ministrem financí a s ostatními zúčastněnými ministry.

Utvoření Velikého Brna jest nejvýše nutno. Nynější Brno leží na ploše 1816 hektarů hustě zastavěné, tak že další stavění na téže ploše není možno již ze zdravotních důvodů. Třeba tudíž k Brnu připojiti obce sousední, a to především obce nejbližší: města Husovice a Královo Pole, obce Žabovřesky, Komárov, Židenice a Juliánov, částečně Jundrov, Kamenný Mlýn a Lískovec. Jsou zde ulice, jež patří dílem k Brnu, dílem k obcím sousedním. Jmenované obce požívají různých výhod velikého města, nenesou však velkoměstských břemen, jež nese výhradně obyvatelstvo brněnské. Sloučení těchto obcí s Brnem a upravení poměrů v nich dle týchž zásad by učinilo přítrž mnohým nedostatkům též na poli zdravotnictví a veřejné bezpečnosti.

Předměstí dotčená jsou velmi hustě obydlena a zastavěna a neposkytují k účelům stavebním dosti ploch, jichž potřebuje veliké město ku zdárnému vývoji, pokud běží o moderní techniku stavební.

Třeba tudíž dosti volné plochy Velikému Brnu by bylo lze utvořiti zvláštní pásma ku zastavění jak volnému, tak uzavřenému pro menší domy obytné, ku promenádám a k účelům zotavení. Proto jest nutno sloučiti s Brnem další obce: Maloměřice, Obřany, Řečkovice, Medlánky, Komín, Kohoutovice, Bohonice, Horní Heršpice, Černovice a Slatinu. Tím by se Brno více než 5krát zvětšilo (na plochu 10.147 ha).

O účelnosti rozšíření města v tomto rozsahu byla vládním komisařem města Brna vyžádána dobrá zdání od vynikajících inženýrů od zemského výboru, od zemského finančního ředitelství, od vrchního zemského soudu, od okresního výboru silničního atd. Tato dobrá zdání jsou ve své podstatě vesměs pro sloučení.

Doporučují sloučiti s Brnem též Dolní Heršpice, Vejvanovice a Přízřenice. Území toto, jímž probíhají četné koleje železniční a jímž protékají Švarcava a Svitava, hodí se ku zřízení průmyslových podniků, ku zřízení moderního nádraží ústředního atd.

Doporučuje se proto, aby zákon o sloučení upraven byl částečně též jakožto zákon rámcový, by mohlo město Brno dle potřeby a poměrů některé další obce připojiti.

S 19 dotčenými předměstími o sloučení se již vyjednávalo. Až na obec Komín, jež hodlala se rozhodnouti, až zevrubně prohlédne inventář jmění města Brna, souhlasily všechny obce se sloučením, neprojevivše přání, jež by nebyla již zahrnuta v samém pojmu sloučení.

Oprávněná tato přání by bylo postupně plniti, a to souhlasně s rozvojem Velikého Brna, tak zejména: bylo by vystavěti dále městskou dráhu, opatřiti obce plynem, elektřinou, vodou pitnou i užitkovou, zříditi ulice atd.; vše to by ovšem vyžadovalo velkého nákladu. Veliká část tohoto nákladu by byla věnována na podniky, jež přinášejí užitek: na městskou dráhu, zavedení plynu, opatření elektrického proudu atd. Bude-li se přihlížeti i k ostatním přáním poznenáhlu, nebude Veliké Brno přes to zatíženo způsobem nesnesitelným, vždyť i dnes pečuje obyvatelstvo brněnské o krytí výloh na vodu, aniž to zvláště těžce nese.

Zvláště by bylo vytknouti přání těch předměstských obcí, ve kterých jest dosud daň domovní třídní a v nichž má býti zavedena po sloučení daň domovní činžovní.

Zástupci těchto předměstí vyslovili přání, by nastal přechod od domovní daně třídní k činžovní poznenáhla v době od 27 do 30 let (dle zákona ze dne 10. srpna 1905, č. 134 ř. z., vydaného pro obce sloučené r. 1904 s Vídní).

Z odborných vyjádření shora povšechně zmíněných budiž podrobněji uvedeno:

Prof. ing. Vladimír List

pro sloučení. Rozšíření elektrických drah, zařízení elektrických sítí do obcí, velkoplynárna - všechno k užitku obcí.

Vrch. stav. rada ing. Karásek

doporučuje sloučení ze stanoviska technicko-stavebního.

Zem. vrch. stav. rada Matěj

pokládá zavedení vody, elektr. energie spolu s vybudováním elektr. drah jen za zvýšení rentability podniků.

Ing. Vladislav Rybka

pokládá připojení obcí za nejvýše nutné; nynější Brno příliš hustě zastavěno; doporučuje se volnější způsob zastavění. Zejména připojení Bohonic umožňuje rozšíření ústředního hřbitova a infekční nemocnice na Červeném Kopci. Připojením obcí bude zamezena pustá spekulace pozemkových a stavebních podnikatelův.

Prof. ing. Vinc. Hlavinka

Náklad na kanalisaci a zásobení vodou bude činiti 136,000.000 K. U vodovodu pro Veliké Brno může tomu býti právě tak, jako u nového vodovodu v řezové, kde se veškerá vydání vodárenského zařízení hradí poplatkem z nájemného.

Okresní finanční ředitelství v Brně, fin. rada Jan Olžbut:

Rozšíření čáry daně potravní na území obcí předměstských nemělo by na příjmy obce brněnské z potravní daně na čáře, již obec ta vybírá jakožto nájemce, a z přirážky k potravní dani valného vlivu, vybírání by se nevyplácelo (výlohy režijní příliš veliké, rozšíření prohlídky by bylo nutné; běží o obce venkovské, které většinu předmětů podléhajících daní potravní samy produkují a tudíž by nemohly dani té býti podrobeny). Potravní daň jest vůbec zastaralá a bude asi podstatně změněna, až nastanou pravidelné poměry.

Městský stavební ředitel Dr. Kellner

doporučuje sloučení především z důvodů zdravotních. Jednotné řešení otázek, týkajících se různých investic (na př. opatření pitné vody, kanalisace), doporučuje se jíž z důvodů úsporných: pro všechny obce dohromady menší výlohy. Opatření obcí elektrickou sílou a zařízení elektrického světla nebude působiti nejmenších obtíží; novou plynárnu musilo by Brno zříditi za každých okolností, ježto stará nestačí.

Zemské finanční ředitelství (vyjádření z 11. ledna 1919, č. 48/1 p. p.) v Brně nemá se stanoviska katastru daně pozemkové námitek.

Finanční referát v Brně (fin. tajemník Čeněk Spiruta vyjádření z 9. ledna 1919) nemá námitek proti tomu, aby se přechodná ustanovení pro ukládání daně domovní dle zák. z 10. srpna 1905, č. 134 ř. z. použila také pro připojení okolních obcí k Brnu.

Zemský výbor v Brně dle dopisu ze dne 16. ledna 1919, č. 1302 sloučení doporučuje.

Okresní správa politická v Brně dopisem z 29. ledna 1919. č. 1.721/2 sděluje, že nečiní námitek.

Mor.-slezský vrchní soud zemský, dle přípisu ze dne 21. ledna 1919, nevidí překážek.

Silniční výbor okresu Brněnského, dle dopisu z 11. února 1919, č. 14, nečiní překážek, vyhražuje si však rozhodnutí, týkající se převzetí částí okresních silnic a s těmito nesouvisejících břemen.

Němečtí členové Brněnské městské správní komise jsou toho času proti sloučení nejen z důvodů formálních, nýbrž pokládajíce věc ještě za nezralou a považovali by sloučení na základě materiálu, který jest prozatím po ruce, za přenáhlení (8 podpisů).

Schůze poradního sboru vládního komisaře Petra Ehrenfelda schválila (dne 3. února 1919) návrh na připojení obcí (též Dolní Heršpic, Vejvanovic a Přízřenic); návrh přijat většinou hlasů.

K jednotlivým ustanovením vlád osnovy, pokud odůvodnění jejich neplyne již ze všeobecné části této důvodové zprávy, dlužno uvésti.

Ustanovení o konání voleb přejata v podstatě z vládní osnovy zákona o konání obecních voleb ve Velké Praze, předložené Národnímu shromáždění pod číslem tisku 719; ustanovení o místních výborech však na přání zástupců města Brna zde vypuštěna.

Počet členů zastupitelstva stanoven dle požadavku zástupců obce brněnské na devadesát, hledíc k tomu, že v Brně, jak zmíněno, místní výbory pro jednotlivé části města zřizovati se nemají.

Ustanovení §§ 8. až 10. upravena dle dosavadních zákonů o připojení sousedních obcí ku Praze po případě dle osnovy v té věci připravené.

Ustanovení § 11. o vyměřování daně domovní pojato dle požadavků brněnských předměstí shora zmíněného; citovaný zákon z r. 1905, týkající se obcí připojených k Vídni r. 1904, stanoví, že daň domovní, činžovní i třídní má se vyměřovati po sedm let po sloučení dosavadní výměrou a teprve potom postupně se zvyšuje, v návrhu zde předloženém předpokládá se, že do sedmi let dojde ku všeobecné nové úpravě daně domovní, takže pro pozdější přechodnou dobu není třeba úpravy. Připomíná se, že zákonů ze dne 21. července 1902, č. 165 ř. z., a ze dne 21. srpna 1908, č. 188 ř. z., týkajících se Prahy, nemůže býti zde použito, poněvadž v nich není zmínky o dani třídní.

Další postup celé akce slučovací má býti dle přání zástupců obce brněnské ten, že nově zvolené zastupitelstvo ujme se předem správy města Brna, kdežto pro ostatní obce s Brnem spojené, ustanoveny budou dle potřeby správní komise, které budou míti za úkol v mezích rozpočtů jednotlivých obcí za rok 1919 vésti správu každé obce tak dlouho, dokud ji nepřevezme ústřední zastupitelstvo dle tohoto zákona nově zvolené, nejdéle však do 1. ledna 1920, tak aby nejdéle tímto dnem správu celého území Velkého Brna převzalo nové zastupitelstvo.

Ministerstvo spravedlnosti hodlá, upravujíc knihovní zákon a zákon o soudní příslušnosti, navrhnouti, aby vedením pozemkových knih pověřeny byly okresní soudy, a až do rozhodnutí této otázky nedoporučuje se pozemkové knihy pro připojené obce přenésti na krajský soud, jak by to vyžadoval § 118 j. n.

Návrh budiž přikázán výboru ústavnímu se lhůtou 24 hodin.