Češi ve Znojmě, kteří nemají
ani jediného středoškolského ústavu,
usilují již dlouho o zřízení
obchodní akademie a 4třídní střední
školy ve Znojmě. Ministerstvem vyučování
a národní osvěty bylo k velkému překvapení
odepřeno, aby stát ústavy tyto zřídil
na svůj náklad.
Město Znojmo se proto zavázalo, že se postará
o vhodné umístění, otop, čistění
a částečné zařízení
školy. Stát by platil pouze profesory a služebný
personál. Ostatní náklady by se platily ze
zemské subvence, subvence obchodní a živnostenské
komory a školného.
Ač bezodkladné zřízení obou
ústavů jest nesporně v eminentním
národním a kulturním zájmu Znojemska,
prodlužuje se neznámými činiteli zbytečně
rychlé zřízení obou ústavů
a poškozují se tím zbytečně národní
zájmy na Znojemsku.
Je proto žádoucno, aby oba ústavy byly co nejdříve
zřízeny.
Podepsaní tážou se proto p. ministra,
zda-li jest mu známo, že zřízení
obou ústavů se zbytečně prodlužuje
a zda-li jest ochoten působiti k tomu, by oba ústavy
byly co nejdříve zřízeny a to tak,
aby již na podzim tohoto roku s vyučováním
na nich se mohlo započíti.
Čechové na Znojemsku se postarali o to, aby byly
zřízeny v poněmčelých obcích
aneb v obcích, kde je velká česká
většina, české školy. Tak se již
stalo ve Vranovské obci, Hrušovanech, Šumvaldě
a Šatově.
Dále zakročili o to, aby byly zrušeny v českých
obcích zbytečné německé školy.
Takové německé školy byly v Želeticích,
Šreflové, na Hradišti a v Podmolí. Jak
umělým a násilným způsobem
byl udržován v těchto jinak českých
obcích německý nátěr, vychází
nejlépe z toho, že po zrušení zbytečných
německých škol zbylo v obci pouze několik
německých dětí.
Tak přihlásilo se na Hradišti do české
školy hned 55 dětí a zůstalo pouze 11
německých dětí, z nichž však
značná část náleží
rodičům, zaměstnaným u Němců,
kteří svým zaměstnancům hrozili
okamžitým propuštěním, budou-li
posílati své děti do české
školy. Tak tomu jest i v Podmolí! Veškeré
tyto obce byly ještě před 15 - 20 lety úplně
české a jen tím, že německý
Schulverein založil v nich německé školy,
byly poněmčeny.
Při tomto radostném zjevu nutno pouze vytýkati,
že snahy Čechů nenašly vždy náležitého
porozumění u školských úřadů
a bojují stále s nepochopitelným odporem
mnohých úředních činitelů.
Neúnavní Čechové na Znojemsku zažádali
dále o zřízení českých
škol u Suchohrdlí, v Louce, Schaldorfě a ve
Vracově. Kdežto ministerstvo vyučování
a národní osvěty ve všech těchto
školských záležitostech vychází
prý příslušným činitelům
na Znojemsku dosti ochotně vstříc, nemožno
totéž říci o zemské školní
radě v Brně, která vyřízení
těchto žádostí prodlužuje.
Nemůže o tom býti pochybnosti, že se tím
jen naše národní zájmy na Znojemsku
poškozují.
Podepsaní táží se proto p. ministra,
zda-li jest ochoten působiti k tomu a to opětně
hlavně z důvodů eminentně národních,
aby veškeré školské záležitosti,
týkající se Znojemska, byly považovány
za věci pilné a jako takové vyřizovány.
Po převratu ubylo německým obecným
a měšťanským školám ve Znojmě
více jako jedna třetina dětí. Přes
to nebyla ani jedna z 48 něm. tříd zrušena,
ač o to bylo žádáno a ačkoliv
tím se jen stává, že město Znojmo
nemá potřebných místností pro
české školy.
Ano v uvedených 48 třídách jsou 4
pobočky, které zemskou školní radou
nebyly ani vůbec povoleny, přes to ale nebyly, přes
upozornění z české strany, dosud zrušeny.
Podepsaní se tážou proto p. ministra,
zda-li jest ochoten postarati se o to, aby zbytečné
třídy obecných a měšťanských
německých škol ve Znojmě a pobočky
při těchto třídách byly
co nejdříve zrušeny, nebo zredukovány.
Při zřizování nových českých
škol na Znojemsku je nutno, aby na školy tyto byli dosazování
energičtí a nebojácní mladí
učitelé. Neboť starší učitelé
neradi opouští dosavadní své působiště,
k čemuž valně přispívá
i ta okolnost, že pro výhružné chování
se Němců na Znojemsku jest ohrožena i bezpečnostní
jistota každého učitele.
Učitelé, kteří v národním
nadšení místo na těchto školách
přijali, pobírají na svém platě
se všemi přídavky "královský"
plat 196 K měs. Němci v účastněných
obcích, kteří dosud soustřeďují
ve svých rukách hospodářskou moc,
sorganisovali však tak houževnatý odpor, že
náš český učitel nenajde hospody,
ve které by se mohl stravovati.
Následkem toho musí se na příklad
učitel v Hrušovanech stravovat u tamnějšího
četnictva, zač platí denně 10 K, tedy
měsíčně 300 K, musí tedy 100
K ze svého dopláceti.
V jiných obcích musí si zaopatřovati
český učitel ještě nákladnějším
způsobem svou výživu. Věru je nám
stydno, uvážíme-li, že náš
stát dovoluje, by učitel, jenž plní
obětavě tak krajně důležitý
národní úkol, na to ze svého doplácel,
případně dělal dluhy, nechce-li trpěti
bídu a hlad.
Z toho jasně vysvítá, že je žádoucno,
by učitelé na Znojemsku dostávali přídavky
jako státní učitelé na Slovensku.
Poměry na Slovensku jsou zvláštní a
vyžadují proto zvláštního posuzování.
Podepsaní táží se proto p. ministra,
zda-li jsou mu tyto bídné poměry učitelstva
znojemského známy a zda-li chce působiti
k tomu, aby učitelům na Znojemsku, kteří
působí v poněmčelých obcích,
byl dán přídavek jako státním
učitelům na Slovensku.