Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Podepsaní vylíčili v několika, dnešního dne podepsaných dotazech neutěšený, naše národní zájmy ohrožující stav ve Znojmě a Znojemsku.

Obzvláště situace vojenská je tak hrozivá, že čeští obyvatelé Znojma a okolí důvodně očekávají denně vpád z Deutschösterreich a pečlivě připravovanou vzpouru Němců v místě samém.

Vídeňská vláda má své výborně školené emissary ve Znojmě a okolí, jsou to ponejvíce důstojníci v civilu, státní úředníci a zřízenci, kteří se klidně, prý s povolením naší vlády, ve Znojmě a v okolí pohybují, vše pozorně sledují, do Vídně referují, německý lid štvou, pořádají tajné schůzky, organisují odpor, zkrátka podnikají vše, aby v čas potřeby byli na místě a svůj úkol splnili.

V poslední době obletovaly 2 aeroplany z Německého Rakouska Znojmo a okolí a důkladně zjišťovaly naše opevnění atd.

Ze strany naší děje se bohužel velmi málo, aby Znojmo a okolí bylo pro případ možného vpádu z Deutschösterreich a jiné eventuality dostatečně chráněno. Ve Znojmě je nepatrná posádka a hraniční důležité strategické body jsou taktéž nedostatečně obsazeny. Z důvodů bezpečnosti naší republiky nechtějí podepsaní o tom se šířeji zmiňovati.

Ač příslušní činitelé ze Znojma již před 3 měsíci na tyto nebezpečné poměry poukazovali a žádali rychlou nápravu a pak stále vyřízení urgovali, a ač již před 3 měsíci a pak stále jim bylo přislibováno, že do Znojma a okolí, které má pro vojsko výborně se hodící, následkem těchto slibů zvlášť upravené ubikace, bude posláno 4000 legionářů; dosud se tak nestalo, a jen nepatrný, asi 500 mužů počítající, oddíl legionářů dojel dne 10. t. m. do Znojma.

Dělostřelectva na Znojemsku není prý žádného! I zde z důvodů bezpečnosti státní nechceme vše podrobněji vylíčiti. Naše pohraniční posádky neplní k velkému překvapení svůj úkol.

Mnozí vojínové zabývají se hlavně tím, že za bohatou odměnu propouštějí potraviny, peníze a zboží přes hranice.

Je veřejným tajemstvím, že obvyklou taxou za propuštění prasete je částka per 500 K. Následek toho pak je, že mnozí z našich vojínů žijí rozmařile a nekonají řádně svou službu. Jsou tam pravé bursy!

Vojenský velitel ve Znojmě, jenž je zároveň velitelem úseku, nemůže při nejlepší vůli náležitě a rychle pohraniční stráže revidovati a na ně přísně dozírati, poněvadž nemá k disposici automobil (jichž je v Praze nadbytečně mnoho, takže již skoro každý druhý poručík v Praze v automobilu jezdí), nýbrž obyčejný těžký vůz se sedřenými koňmi.

Doporučovalo by se proto, by vojenskému veliteli byl ihned automobil dán k disposici, pohraniční stráže se častěji vystřídaly a nejlépe, aby vojáci, vycvičeni na četníky, konali pohraniční strážní službu. Do Znojma často dojíždějí důstojníci "Volkswehr" z Vídně a počínají si dosti nešetrně; ano jejich bezohlednost šla již tak daleko, že v uniformách cizího státu chodili po Znojmě a ukazovali se provokativně v restauracích a kavárnách.

Když místní velitelství z důvodů zachování veřejného klidu se pokusilo, by ze Znojma byli odstraněni, dostalo od zemského velitelství z Brna překvapující rozkaz, aby je neobtěžovalo.

I když podepsaní uznávají, že tito důstojníci z Volkswehr snad se svolením našich úřadů s úředním posláním do Znojma dojeli, přece musí každého překvapiti, že jim našimi úřady byl povolen příjezd v jejich uniformách, čímž zbytečně byli Češi provokováni a Němci ve svém odporu posíleni.

Doporučovalo by se proto, by náš úřad zmocněnce ve Vídni nevydával německým důstojníkům z Deutschösterreich povolení k cestování do Znojma a okolí vůbec, anebo jen po nejpřísnějším zkoumání.

I když v poslední době se stalo jisté omezení, hemží se přes to Znojmo a okolí těmito důstojníky, z čehož jde, že uvedené omezení je nedostatečné.

Podepsaný člen Národního shromáždění dr. Novotný chtěl se sám přesvědčiti v Šatově, kde je pohraniční stráž, o správnosti výtek jemu Čechy ve Znojmě sdělených.

Na cestě do Šatova sešel se ve 2 německých vesnicích, Konicích a Popicích, s důstojníky z Volkswehr.

České obyvatelstvo ve Znojmě a okolí vším právem vidí v těchto podezřelých osobách německé zvědy, těžce nese, že snaha vojenského velitelství, jež se již několikráte pokusilo zjednati nápravu, je paralysována politickými úřady, které ve většině případů zakročují pozdě, a obává se, že i výjimečná opatření v poslední době vyšlá nezjednají nápravu.

Doporučovalo by se proto, by vojenskému velitelství ve Znojmě byla dána pravomoc, by mohlo předně všechny důstojníky z Deutschösterreich, dále všechny státní úředníky a zřízence s jich rodinami, kteří přísahali Deutschösterreich, ale nekonají v tomto státě službu, nýbrž zdržují se ve Znojmě a okolí a hlavně manželky s rodinami oněch úředníků a zřízenců, kteří již konají službu v Deutschösterreich, ale každou volnou chvíli za svými rodinami do Znojma dojíždějí, ihned do 48 hodin vypověděti.

Deutschösterreich povolává stále naše státní příslušníky ze Znojma a okolí do svých služeb vojenských; mnozí němečtí naši státní příslušníci vyžadují si z různých důvodů povolení k jízdě do Vídně, sotva ale dojedou za hranice do Retzu, vstupují do tak zv. "Südmährische Legionen".

I když naše vojenské úřady mají všechny tyto přeběhlíky v evidenci, přece je našimi úřady stále umožňován rodinám těchto přeběhlíků styk s nimi tím, že se jim dosti nepozorně uděluje povolení k cestování do Vídně.

Je veřejným tajemstvím, že na př. členové správní komise, dr. Fritz, jenž stále jezdí do Retzu, a Statzer, jsou ve stálém styku s Teuflem.

Není pak divu, že drzost Němců, kterou censurou trpěné buřičské psaní něm, novin jen podporuje, stále stoupá!

Tak dne 8. t. m. bubnoval úřední zřízenec ve Štitárech výzvu, by se muži hlásili do vojska Deutschösterreich.

U Lávy, Hrušovan, Jaroslavic, Šatova a Mikulova pozorují se také stále shromažďování a pohyby německo-rakouských vojsk, panceřových vlakův a panceřových automobilů a tam přebíhají naši němečtí státní příslušníci.

Na místech uvedených očekávají Češi také vpád Němců. I když vpád a případné řádění Němců nebude míti žádného vlivu na naše hranice, přece Němci mohou našemu státu tím způsobiti milionové materielní škody, nehledě na zbytečné ztráty lidských životů.

A kdo zná mentalitu Němců, kteří ve své zuřivosti, že Znojemsko ztratili, touží se pomstíti, přizná vylíčené nebezpečí, byť by snad při případném vpádu vše dělo se pod bolševickou vlajkou.

Čechové na Znojemsku důvodně se dále obávají, že Deutschösterreich případně se nebude nijak rozpakovati, by povolilo svým územím pochod maďarským bolševikům, kteří by na Znojemsku nás napadli.

Vojenská správa propouštěla v měsíci květnu skoro všechny neaktivní důstojníky, ačkoli jí přece muselo býti známo, kdo a jak sloužil v Rakousku aktivně.

Nedbalo se při tom to, jak budou obsazená místa, hlavně funkce vzdělavatelské, zastávaná hlavně neaktivními důstojníky.

Vojenská správa dále ve většině případů neodčinila bezpráví, páchaná Rakouskem na jednoročních dobrovolnících, kteří přes svoji odbornou způsobilost nestali se důstojníky jedině proto, že byli Čechy, nechala je po převratu sloužiti dále jako poddůstojníky nebo prosté vojíny, a trpěla u různých velitelstev aktivní důstojníky ne vždycky bezúhonné, čímž se stalo, že počet naprosto spolehlivých důstojníků není velký. Platí-li tyto výtky všeobecně, platí zvláště o Znojemsku.

Čechové těžce nesou, že 80% našich důstojníků na Znojemsku je národnostně velmi vlažné. Neděje se ničeho, by tento smutný stav přestal, naopak známá klika Rojova v ministerstvu Národní obrany, skládající se ve většině z rakouských důstojníkův, ignoruje (ve snaze býti hypernacionální) ve Znojmě též ony důstojníky, kteří mají velkou zásluhu o náš stát po převratu.

Vedoucím a skoro jediným vojenským činitelem na Znojemsku byl tehdy nadporučík František Coufal, který neohroženě zůstal ve Znojmě, kdy většina důstojníkův utekla, a spolu s pobočníkem Šafranem organisoval odboj proti Teuflovi, dokud byl ve Znojmě, vypracoval plán na obsazení Znojma, byl velitelem, zkrátka vše neúnavně řídil a neustále jezdil, by Znojmo patřilo našemu státu, v poslední době po událostech na Slovensku po celém Znojemsku zorganisoval dobrovolnické čety.

Je pravda, že nadporučík Coufal v ruském zajetí nevstoupil do českých legií; stalo se tak ale proto, že z jeho lagru nevstoupil nikdo do legií, a že se tam vůbec neverbovalo.

Velitelství zažádalo o jeho povýšení na setníka, a ač všechny národní spolky (Národní výbor, Sokol atd.) tuto žádost vřele doporučili, bylo vyřízení klikou Rojovou odloženo, až se naši vrátí z Ruska.

Podobně nebyl dosud z malicherných důvodů přijat do našich služeb velitel domobraneckého doplňovacího velitelství č. 24 podplukovník Bräunlich, ač týž, poctivý to Čech, byl první z důstojníků, kteří se přihlásili k našemu státu, a ač mu Teufel pohrozil, že ho dá pověsiti, a jeho rodinu vypudil. Ano udání na tohoto důstojníka leží již dlouho ve stížnostní osobní komisi u ministerstva a neposílá se do Znojma příslušným činitelům k vyjádření.

Dále se komandují ze Znojma velmi způsobilí důstojníci, kteří jsou zárukou pořádku a klidu, aneb jsou bezdůvodně preterováni. Tak je tomu u setníka Beránka, velitele okresního doplňovacího velitelství, plukovníka Cimanse, plukovního adjutanta nadporučíka Bryma a pod.

Naproti tomu ponechávají se na místě důstojníci, jichž odborná způsobilost je velmi nepatrná, jako velitel zeměbraneckého doplňovacího velitelství setník Michna, a pod.

Je proto zapotřebí, aby jen schopní důstojníci zůstali na tak důležitém a eminentně ohroženém místě jako je Znojmo, a aby byli do Znojma dáni důstojníci, pro náš stát nadšení a obětaví. Ze všech těchto důvodů tážou se podepsaní, zda-li je pan ministr ochoten vše, co v tomto dotazu je dle sdělení Čechů ve Znojmě vylíčeno, dáti vyšetřit, a zjednati nápravu a hlavně působiti k tomu, by naše vojenská situace se zlepšila.