Národní shromáždění československé 1918 – 1920

§ 28. Podniky humánní, kulturní, divadla, ozdravovny, nemocnice, lázně, pokud zaměstnávají alespoň 20 osob, vyplácejí z čistého zisku převyšujícího 10% závodního kapitálu, 10% závodnímu výboru, převyšujícího 20%, 15 % závodnímu výboru, 90% resp. 85 % , podrží správa podniku, je však povinna 10% svého podílu na čistém zisku odevzdat záložnímu fondu závodního výboru pro případ rozděleni, klesne-li čistý zisk o 4%.

V divadlech a podnicích kulturních je závodní výbor výkonných, uměleckých a umělecky činných osob od ostatního personálu odlišen, onen dostane dvojnásobný podíl, než-li by jeho poctu odpovídalo.

V ozdravovnách, nemocnicích, lázních a pod., dostane podle smyslu alinea druhého tohoto paragrafu závodní výbor lékařského vědeckého personálu rovněž dvojnásobný díl, než-li by jeho poctu odpovídalo. Čistý zisk v obou skupinách alinea 2-3 tohoto paragrafu rozdělí dle zásad § 28.

§ 29. V podnicích uvedených v § 28., má závodní výbor, resp. předsednictvo pouze práva a povinnosti v odst. 1., 2., 3., 4., 8., 9. § 16., nikoli vsak v odst. 6. a 7.

§ 30. Ve vydavatelstvech novin, knih a pod., dokud závodní kapitál nepřesahuje 100.000 fr. a počet redaktorů dosahuje 5, nastupuje pro členy redakce účast na čistém zisku, jakmile tento zisk převýší 10%. Čistý zisk přidělí se čtvrtinou majiteli listu, 3/4 rozdělí se mezi členy redakce dle zásad vyslovených v § 28.

Jinak platí pro vydavatelstva novin atd., pokud zaměstnávají redaktory, ustanoveni uvedená pro podniky průmyslové atd. v §§ 23., 24., 25. s tím rozdílem, že členové redakce tvoří svůj zvláštní závodní výbor resp. předsednictvo a zúčastni se čistého zisku dle svého počtu - podle zásad § 28.

§ 31. Podniky obecní, okresní, krajské, zemské, státní - mimo podniky dopravní, pojišťovací, peněžní, tyto viz v § 32., 33., 34., vyplácejí z čistého zisku, přesahujícího 10% závodního kapitálu, 20% závodnímu výboru resp. předsednictvu, přesahujícího 20-25 % , přesahujícího 30%.

§ 32. Dopravní podniky obecní, okresní, krajské, zemské, vyplácejí z čistého zisku, přesahujícího 10% závodního kapitálu 10%, přesahujícího 20 - 25%, závodnímu výboru resp. předsednictvu.

§ 33. Dopravní podniky státní - vyjma postu, telegraf a telefon, vyplácejí z čistého zisku přesahujícího 20% závodního kapitálu 10% závodnímu výboru resp. předsednictvu.

§ 34. Pojišťovny, spořitelny, závody, banky - vůbec peněžní ústavy - náležející obci, okresům, krajům, zemi, státu, vyplácejí z čistého zisku přesahujícího 10% 10% závodnímu výboru, přesahujícího 20% - 20%.

§ 35. Podniky humánní, kulturní - vyjímaje divadla a lázně - náležející státu, zemi, krajům, okresům, obcím, jsou z působnosti tohoto zákona úplně vyňaty.

Pro divadla a lázně, náležející uvedeným korporacím platí ustanoveni v § 28. a 29.

§ 36. Závodní výbor resp. předsednictvo podniků uvedených v § 32., 33., 35. má práva a povinnosti stanovené v odstavcích 1., 2., 3., 4., 5., 8., 9. § 16., (nikoli v odst. 6. a 7.).

§ 37. Závodní výbor resp. předsednictvo podniků uvedených v § 31., 34., má práva a povinnosti stanovené v § 16., vyjímaje odstavec 7.

§ 38. Účast na čistém zisku zestátněných pokud se týče pozemštěných, pokrajštěných, pookresněných, zobecněných podniků, důlních a lesů, zabezpečí se tím způsobem, že se při vyvlastněni zjisti jejich cena a čistý zisk přesahující 10% u dolů - 3% u lesů a rozdělí se dle tohoto klíče:

Pravidla vyslovená v § 25., alinea , 3., 5., platí i tu.

§ 39. Čistého zisku jsou zúčastněni všichni zletilí zaměstnanci, pokud jsou v dotčeném závodě alespoň rok zaměstnáni a pokud mají aktivní, pasivní volební právo, vyjma odchylné ustanoveni v § 28., 30 podle roční mzdy, resp. platu a to tím způsobem, že

1. na svobodnou osobu připadne jedna jednotka,

2. na ženatou či vdanou osobu, jestliže nevydělávají oba manželé v témž závodě nebo po různu, 2 jednotky,

3. na otce, na matku aspoň 2 děti mladších 18 let - opět s výhradou pod 2. uvedenou 3 jednotky.

4. na otce nebo matku více než 2 děti, mladších 18 let s touže výhradou pod 2. uvedenou, 4 jednotky.

5. na dělníka a dělnici s jakýmkoli počtem děti, mladších 18 let, je-li aspoň 40 let stár nebo stará.5 jednotek.

Děti tělesně, duševně trvale choré, neschopné práce, jsou - pokud je rodiče živi, postaveni na roven dětem mladším 18 let.

Vydělávají-li oba rodiče, sráží se v případech druhém - pátém, jedna jednotka.

V továrně X je zaměstnáno 400 dělníků, majících nárok na čistém zisku; částka, která má být mezi ně rozdělena činí 13.500 fr. (předválečné mzdy).

úhrnem 2700 podílů. Mzdová tř. (20 40 fr.) B čítá se dvakrát jako A, tř. nad 40 fr. C třikrát ,jako A - na jeden podíl připadne 50 fr. na rok.

§ 40. Mzdy a platy se pro každý podnik rozdělí ve 3 skupiny, a pro každou stanoví se určité procento na čistém zisku.

§ 41. Z účasti na čistém zisku je vyloučen na dobu 1-3 roků, kdo pozbyl dle § 14. aktivního i pasivního práva hlasovacího do závodního výboru, nebo kdo se prohřešil ve smyslu § 53. (alinea 2), 54., 55., 56.

Osoby uvedené v § 13. jsou čistého zisku zúčastni. Rovněž se ho zúčastní ředitel závodu, zástupci majitele a zástupci jich.

§ 42. Zlomek jednoho tisíce franků se nerozdělí, nýbrž přiděli se záložnímu fondu závodního výboru, který jej spravuje až dosáhne 100.000 franků

§ 43. Daň ze zisku do 8 resp. 5, 10, 12%, viz § 23., 26., 28., 30., 43. platí majitel závodu ze zisku přesahující uvedené procento platí včetně na čistém zisku vyšším 8% resp. 5% (§ 23., 26., 43.), 10 (§ 28., 30.), platí majitel závodu dle obvyklé sazby.

Závodní výbor, resp. předsednictvo, neplatí z úhrnného zisku daně, leč jednotliví podílnici platí daň ze svých příjmů, t. j. mzdy a platu o částku čistého zisku zvýšeni.

Ostatní účastnici platí ze svého podílu daň dle sazby daňové.

§ 44. Závody nově založené, náležející jednotlivcům jsou pro dobu prvních pět let vyjmuty z ustanovení odstavce 5., 6., 7., 8., 9., § 16., z ustanoveni a rozděleni čistého zisku vyjmuty prvních deset let, pokud čistý zisk nedosáhne 12% závodního kapitálu, prvních pět let při jakémkoli výtěžku.

První čtyři odstavce § 16. jsou platný po ,uplynuti 3 měsíců po založeni závodu, kdy musí být závodní výbor, resp. předsednictvo ustaveno. V nejbližším lednu musí být závodní výbor, resp. předsednictvo, znova voleno.

§ 45. Čistý zisk v případě § 43. uvedeném, rozdělí se takto:

§ 46. O kolik procent klesne čistý výtěžek pod 4% (§ 23., 43.), pod 1% (§ 26.), pod 5% (§ 28., 30.), pod 6% (§ 31., 32., 33., 34.), v jednom roce nebo v několika následujících letech. o tolik procent, kolik let se procenta odčítávají od zisku, podrobeného rozděleni, až se zas dosáhne tímto počtem 4%, resp. 1%, 5%, 6% (§ 23., 43., 26., 28., 30., 31., 32., 33., 34.).

§ 47. V akciových závodech, v nichž závodní kapitál převyšuje 10 milionů fr., přikáže se 25% akcii, se závodním kapitálem 5-10 milionů 20%, 2-5 milionů 15%, 12 milionů 12-5%, v menších 10% hned závodnímu výboru na účet dosavadních majitelů, pri emisi nových akcii připlatí 10 až 25% k nominální ceně každý kupec a z obnosu tak získaného utvoří se další akcie nominální ceny, které se přiděli závodnímu výboru, resp. předsednictvu. Dělnický a úřednický správní výbor, resp. předsednictva účastní se přídělu akcii dle počtu voličů.

Při zakládáni nových akciových podniků se postupuje týmž způsobem.

Právo předkupu na nově vypsané akcie mají alternativně: starší akcionáři, závodní výbor, resp. předsednictvo, (resp. závodní výbor dělnický a úřednický střídavě dle počtu voličů) obec, stát, event. země.

§ 48. Závody se závodním kapitálem vyšším jednoho milionu fr. se akcionuji s 10-25% akcii, dle zásady vyslovené dle § 46. se přikáže závodnímu výboru (resp. závodnímu výboru dělnickému a úřednickému dle poctu voličů) na účet dosavadního majitele.

§ 49. Do správní rady akciových podniků voli závodní výbor (resp. předsednictvo) dělnický a úřednický - event. zvláště tolik členů, kolik odpovídá poctu jejich akcii.

§ 50. V akciových závodech má při hlasováni o věcech uvedených v § 16. závodní výbor (resp. předsednictvo) dělnický a úřednický, event. zvláště tolik hlasů, kolik dvacítek voličů zastupuje, akcionáři tolik hlasů, kolikrát 200.000 (dvě stě tisíc) fr. čitá závodní kapitál.

Ve všech ostatních věcech, uvedených ve stanovách společnosti, podle poctu akcii.

§ 51. Ve všech družstvech s kapitálem aspoň půl milionu franků se na účet dosavadních majitelů podílů za každých 50 tisíc fr. přikáži podíly zaměstnancům, resp. závodnímu výboru, předsednictvu (společnému či odděleně dělnickému a úřednickému).

Při upisováni nových podílů připlatí upisovatel 10% k nominální ceně podílu a z tak získané částky se utvoří nové podíly, jež se přikáži závodnímu výboru.

Právo předkupu na nové podíly mají střídavě starší podílníci a závodní výbor.

§ 52. Do výboru, ředitelstva atd. družstva voli závodní výbor dle počtu naň připadajících podílů.

§ 53. O věcech uvedených v § 16. má závodní výbor tolik hlasů, kolik dvacítek členů zastupuje, podílnici tolik, kolikrát 50 tisíc fr. čitá závodní kapitál. Ve všech ostatních věcech, uvedených ve stanovách družstva, podle počtu podílů.

§ 54. Pro akciové společnosti a družstva, změněná dle ustanoveni §§ 47., 48., 49., 50., 51., 52., 53., platí veškerá ustanovení tohoto zákona o účasti na čistém zisku, dosahujícího určitou výši, jako pro všechny ostatní podniky.

§ 55. Majitel závodu, úmyslně předloživší nesprávnou bilanci, zvláště nesprávnou bilanci o čistém zisku, je pokutován ztrátou zisku na majitele závodu dle klice, připadajícího, na dobu 1-3 let, daň z tohoto obnosů, který by na majitele připadl, platí majitel, mimo to vězením od 2-6 měsíců, pokutou 100 -100.000 fr., ztrátou aktivního i pasivního hlasovacího práva. A průmyslové nebo zemědělské komory, do všech zákonodárných a samosprávných sborů na dobu 5-10 let.

Správce závodu, proviniv se takto, je pokutován ztrátou podílu na čistém zisku na dobu 1-3 let, ztrátou aktivního a pasivního práva do úřednické (průmyslové nebo zemědělské) komory, do všech zákonodárných a samosprávných výborů na dobu 5-10 let, vězením 1-3 měsíců.

§ 56. Jestliže člen závodního výboru neb předsednictva jakýmkoli způsobem si podvodně počíná při sestavováni zprávy a při hlasováni o čistém zisku a porušuje při jednáni o věcech uvedených v § 16. podvodně zájmy svých svěřenců, je pokutován ztrátou svého podílu na čistém zisku, ztrátou aktivního i pasivního volebního práva do dělnické, resp. úřednické komory, do výboru odborových organizací, do všech zákonodárných a samosprávných sborů na dobu 5-10 let, do závodního výboru a předsednictva téhož nebo jiného závodu trvale, vězením 1 - 6 měsíců.

§ 57. Jestliže člen závodního výboru, resp. předsednictva, prohlíživší obchodníka účetní knihy, účetní zprávu, poruší obchodní tajemství podniku, je trestán ztrátou aktivního i pasivního práva závodního výboru, resp. předsednictva trvale, dělnické resp. úřednické komory na dobu 3-6 let do všech zákonodárných a samosprávných sborů pro nejbližší volební období, ztrátou na čistém zisku na dobu 1-3 roků, vězením 1-3 měsíců.

§ 58. Kdo svede člena závodního výboru, resp. předsednictva, k porušení obchodního tajemství, podléhá stejnému trestu jako pachatel, § 55.

Je-li to zaměstnanec téhož nebo jiného závodu, je-li to majitel jiného závodu anebo akcionář téhož anebo jiného závodu, nebo ředitel, anebo zástupce téhož anebo jiného podniku, ztrátou aktivního, pasivního, volebního práva do průmyslového nebo zemědělské nebo maloživnostenské, resp. úřednické komory na dobu 3- 6 let, vězením, jeli to úředník 1-3 měsíce, je-li to majitel, akcionář téhož nebo cizího podniku, vězením 2-6 měsíců a pokutou 100 -5000 fr., ztrátou na podílu čistého zisku na dobu 1-3 let.

§ 59. Poruší-li obchodní tajemství úředník berního ref., je trestán přesazením, ztrátou 1-3 trienálek, event. jinou újmou v postupu, ztrátou aktivního i pasivního práva volebního do všech zákonodárných a samosprávných sborů pro nejbližší volební období, do úřednické komory na dobu 3-6 let, vězením od 1-3 měsíců.

§ 60. Poruší-li obchodní tajemství úřední znalec účetnictví, je trestán ztrátou aktivního i pasivního práva volebního do všech zákonodárných a samosprávných sborů pro nejbližší volební období do úřednické komory na dobu 3-6 let, vězením 1-3 měsíců.

§ 61. Poruší-li obchodní tajemství některý technický, stavitelský, lékařský znalec, jmenovaný v § 16., je trestán ztrátou aktivního i pasivního práva do všech zákonodárných a samosprávných sborů, do příslušných komor, pro nejbližší období a vězením 1 týdne až měsíc.

§ 62. Kdo svede osobu v uvedeném paragrafu k porušení obchodního tajemství, podléhá týmž trestům jako svůdce, označený v § 5.

§ 63. Všechny pokuty a částky čistého zisku, ztržené za trestné skutky, uvedené § 53-60, plynou do záložního fondu závodního výboru resp. předsednictva, resp. výboru z předsednictev.

§ 64. Závodní výbor, resp. předsednictvo, je povinno prvních 10 let, kdy se rozdílí čistý zisk, za každý rok uložit 10% svého přídělu, až se dosáhne záložního fondu, rovnajícího se aspoň 10% čistého zisku. Z toho možno v letech vynášejících méně v uvedených případech § 46, dělníků, úředníků kategorie 2---5 (v § 38. uvedeným) vyplácet příplatek dle usnesení valné hromady.

§ 65. Příslušným soudem pro případy uvedené v § 55-62 je trestní soud.

§ 66. Ministerstvo národní osvěty (resp. zemské osvětové rady) řídí ročně konané tříměsíční kursy pro účetnictví, obchodní kalkulaci, soc. politické zákonodárství pro zaměstnance, kurs by započal 1. října 1919 a zavede jako povinné vyučování jmenovaným předmětům na pokračovacích školách, když návštěva pro dělnice a dělníky od 14-16 let (event. o 18 let), při pracovní době na 6 hodin zkrácené je povinna 1. říjnem 1919 počínaje.

§ 67. Zákon nabude platnosti 1. lednem 1920 již pro rok 1919.

§ 68. Zákon platí do 31. prosince 1930. Nebude-li do téže doby a později vždy v lhůtách pětiletých do konce října říš. sněmovnou změněn, prodlužuje se jeho platnost vždy o dalších 5 let.

§ 69. Provésti tento zákon se ukládá ministerstvu financi, obchodu, orby, železnic. veřejných prácí, sociální péče, zdravotnictví, národní osvěty (resp. zemské osvětové radě) a spravedlnosti.

Navrženým zákonem má být zahájena socializace všech soukromých a veřejných podniků jakéhokoli druhu, vykazujících určitý rozsah, má být zaměstnancům dáno právo zúčastnit se správy veškerých podniků po stránce administrační, finanční, obchodní a hospodářské, má jim být poskytnuta účast na čistém zisku, dosahujícího určitého procenta. Maji být oprávněni a povinni dozírat na finanční manipulaci podnikatelův a tím dosáhnout možnosti, hájit zájmy jak sebe samých a svých druhů jinde zaměstnaných, tak zájmy obci a ostatních samosprávných obvodů a sborů a i zájmy státu, jeho pokladny. Dosahujíce práva a povinnosti zúčastnit se správy podniku, určitého podílu na čistém zisku a dozoru na finance podniku, stávajíce se podílníky podniku spolu s dosavadními majiteli, nabývají zájmů na vedeni a rozkvětu závodů a všeho hospodářství v naší republice. Přestanou býti pouze námezdními pracovníky, nevolníky dnešní společenské soustavy.

Tím má být dosavadní absolutismu velkých podniků nahrazen demokratickým konstitucionalismem, v němž podíl práce tělesné a duševní se silně zdůrazňuje a uplatňuje i ve správě i v účasti na čistém zisku vůči kapitalistickým podnikatelům; tato cesta vede posléze k důsledné a úplné socializaci hospodářství. Neboť pouhým zestátněním, zobecněním podniků se situace zaměstnanců zásadně nezmění - mimo ovsem zásadní zabezpečeni pense - vystřídá se pouze jich majitel. Namnoze se snad nahradí týdenní mzda s krátkodobou výpovědní lhůtou jistým místem s měsíčním platem a pensi. Leč jich hospodářská svoboda je trvale ohrožena, jestliže postupným zestátňováním a centralizováním podniků, budou mít zaměstnanci jediného, všemocného, svrchovaného pána nad sebou - stát, či vlastně oligarchii třídní, nebo mezitřídní, tento stát ovládající a - lidé jsou křehčí 1 - konečně ve svůj prospěch řidiči.

Navržený zákon s jinými zákony, vyplývajícími ze stejného ducha demokracie a socializace, má každému zaměstnanci zabezpečit co možná hospodářskou rovnost a hospodářskou svobodu, upravit cestu k demokratickému a federalistickému syndikalismu, uhájit i politickou svobodu všech jednotlivcův a společenských skupin, umožnit tvořeni mezistátních sociálních svazů, zabránit vykořisťováni zaměstnanců kapitalistickými podnikateli, zvelebit, zmohutnět mu výrobu potřebného zboží tím, že na prospěchu jednotlivého závodu jsou zaměstnanci sami interesováni, a chce pokud soukromokapitalističtí podnikatelé jsou nutní, resp. jejich funkce nutná v zájmu rozkvétající výroby a směny - umožnit jednotlivým podnikavým, inteligentním, svých mravních závazků, své mravní zodpovědnosti vědomým osobám, aby jako podnikatelé uplatnili své duševní vlohy a síly, aniž by byli jich zaměstnanci jich ziskuchtivosti poškozováni.

Nevylučujeme z působnosti zákona podniky humánní a kulturní (ozdravovny, nemocnice, lázně, divadla, vydavatelstva novin), ani podniky státu, země a samosprávných obvodův a sborů, jelikož by postaveni zaměstnanců v nich vůči podnikům zákonem uvedeným hospodářsky a sociálně bylo horší,a jelikož by právě tím byla i jich kvalifikace i výnosnost oněch podniků nižší, než v podnicích v zákonu uvedených.

Zisk, na němž mají býti zaměstnanci zúčastněni, stanovíme u průmyslových, dopravních, hutních a obchodních na 8% , z toho důvodu, že by při stávající soc. soustavě podnikatelů scházel popud k podnikáni a k risiku, kdyby vydělávali jen tolik, co, činí obvyklá úroková míra; z téhož důvodu omezujeme působnost zákona na podniky jednotlivci nově založené (u jiných podniků jinak).

Leč ze zisku, přesahující uvedenou míru, přidělujeme větší část zaměstnancům, aby byli tito ve vyšší míře na výnosnosti závodu interesováni a tím k svědomitější, obratnější a pilnější práci povzbuzováni.

Dělnické, resp. i úřednické komoře a odborovým organisacím, přiděluje se část čistého zisku z důvodů vyrovnávací spravedlnosti, aby v závodech méně výnosných mohly být poskytnuty zaměstnancům určité výhody, na př. subvence a nezúročitelné půjčky na stavbu dělnických, úřednických domků, lázni, knihoven, čítáren a pod.

Obce se stávají účastný zisku, poněvadž větším počtem továrního atd. dělnictva, přibývá obcím více povinnosti a výdajův a poněvadž nutno přirážkový daňový systém nahradit vlastními příjmy obecními. Z těchž důvodů bylo pamatováno okresů a krajů (žup).

Zisk, jehož se mají zaměstnanci u velkostatku zúčastnit, je stanoven na 5 % , poněvadž výnos velkostatku bývá obecně nižší, než u závodů jiných jednak a poněvadž jich risiko nevyrovná se risiku závodů, zvl. průmyslových.

U podniků státních a samosprávných stanoví se procento rozdělitelného zisku vyšší, poněvadž stát, obce atd. jsou při stále stoupajícím rozpočtu na vyšší výnos svých podnikův odkázáni. Činí se rozdíl mezi jednotlivými těmito položkami, poněvadž jich význam pro stát, obec atd. jako podnikatelé, pro jich zaměstnance a spotřebovatele je podstatně jiný, což zvláště vyniká u podniků dopravních, kde záleží na co možná nízké sazbě dopravní. U dolů padá na váhu zájem dělnictva.

Ustanoveni, týkající se akciových, družstevních podnikův a zakciování větších podniků, dosud náležejících jednotlivcům, §§ 46., 47., 48., 49., 50., 51., 52., má socialisaci všeho hospodářství urychlit a dát zaměstnancům v správě a na čistém zisku větší účast.

Rozděleni čistého zisku podle kategorii § 38. - má význam především eugenický: otcům a matkám, zvl. většího poctu dětí, má být poskytnut větší podíl, by mohli, co možná, výživy a vzděláni dětem poskytovat. Stejné rozděleni mezi všechny zaměstnance by bylo svrchovaně nespravedlivé.

Zákon bére v § 45. ohled na pokles výnosnosti závodů, jelikož prostá spravedlnost žádá, by aspoň část risika nesli i zaměstnanci; ustanoveni o záložním fondu závodních výborův a o přídělu dělnickým, úřednickým komorám a odborovým organisacím z čistého zisku, chrání částečně zaměstnance v dobách krizi, rovněž tak je chrání vlastni jich odborové organisace, event. snad zaveditelné pojištění proti určitým případům nezaměstnanosti.

Považujeme za nutné zvláště chránit jak obchodní tajemství, tak zaměstnance proti svodům, kterými ve prospěch několika byl by celek poškozován.

Domníváme se, trváme, ze právem, že jest tento zákon v brzku a úplně proveditelný, aniž by tím utrpěla výnosnost veškerého hospodářství v naší republice. Jistě budou tím postupně vyrovnány aspoň křiklavé rozdíly majetkové, bude tím povzbuzena pracovitost našeho lidu a zabezpečena účast na správě i vedeni našeho hospodářství a tím i politická a zvláště hospodářská svoboda i rovnost. V navrženém zákoně uvádíme některé instituce, dosud nezřízené, jichž zřízeni považuji za nutné a i v brzku uskutečnitelné:

1. soudy pro sociální spory (krajské, zemské, nejvyšší), zatím převzal by jich agendu živnostenský soud; . 2. dělnické a úřednické komory. Než by byly zřízeny, připadl by jich podíl odborovým organisacím dělnickým, resp. stavovským (úřednickým, organisace soukromých úředníků); 3. zákon o kolektivní smlouvě. Po stránce formální navrhujeme, aby návrh přikázán byl výboru sociálně politickému, kde by byl projednán.