Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1721.

Dotaz

členů Národního shromáždění Vlad. Hatláka, Viléma Votruby a druhů na ministra veřejných prací, jakým způsobem zameziti hodlá katastrofální účinky hospodářské v živnostech pro nedostatek svítiva, paliva a prostředků hnacích.

Živnostníkům, korporacím a sdružením jejích kladeno je na paměť, že hospodářství československé republiky jest možno konsolidovati, když každý z nich pracovati bude za dva. Živnostnictvo také se všeobecným zájmem a radostí pracuje pilně a svědomitě ve svých dílnách při všech nedostatcích surovin a při všech potížích výrobních, které se mu v cestu stavějí.

Nyní však, kdy dny se krátí, kdy zima začíná se dobývati do všech místností, s hrůzou obrací se společenstva a družstva živnostenská na nás se žádostmi, abychom zakročili u povolaných činitelů za uvolnění petroleje a uhlí pro živnostenské podniky, bez nichž nelze vůbec živnost provozovati, za uvolnění benzinu neb nafty k nutnému pohonu motorů.

Veškery žádosti živnostenských korporací za příděl těchto potřeb zůstávají nevyřízeny, všecky prosby marný. Pováží-li se pak, že drobného živnostnictva v oboru krejčovském, obuvnickém, truhlářském, čalounickém atd. je na desetitisíce, ze s tímto živnostnictvem zejména, pokud se týče veřejných vojenských dodávek, sloučeno je mnoho domáckého průmyslu, tu dojista musí míti každý z povolaných činitelů nejen zájem na zaměstnanosti živnostenské, ale také na možné existenci jejich, která bez těchto surovin je nemožná.

Nejsmutnější je nedostatek svítiva, postihující tou dobou nejchudší vrstvy živnostenské na venkově i ve městech. V době, kdy mohl by živnostník se svými spolupracovníky ještě zcela dobře pracovati, musí přestati, poněvadž je tma, a petroleje nemá. Smutný tento stav jde tak daleko, ze rozvracejí se jím celé rodiny, protože nelze na nikom žádati, aby o 7. hod. večerní si ulehl, a tím napomáhá se nešetrností, že vyhledávají se místa, kde se svítí.

Práce, vykonávaná pouze za denního světla, jelikož petroleje vůbec nelze obdržeti, ačkoliv dobře se ví, že na druhé straně se s ním nekale obchoduje, nestačí pak na výživu četných živnostenských rodin.

Stejně jest tomu s uhlím. Drobný živnostník marně snaží se zakoupiti uhlí, nutné k provozování živnosti, na druhé straně však vidí, že se uhlí prodražené ve značných dodávkách prodává.

Strojová výroba živnostenská, pokud je tu potřebí pohonu benzínu nebo nafty, je vůbec zastavena.

A k tomu blíží se zima se všemi svými hrůzami. Živnostnictvo pohlíží se všemi obavami do budoucnosti, dovolává se hlasitě ochrany.

Podepsaní se proto táží:

1. Jsou tyto smutné poměry v rozdílení petroleje, uhlí a hnacích prostředků (benzínu, nafty) pro živnostnictvo panu ministru veřejných prací známy?

2. Co hodlá pan ministr veřejných prací učiniti, aby pracujícímu živnostnictvu dostalo se těchto prostředků k uhájení nejen existencí hospodářských, ale na mnoze i životů?

V Praze 14. října 1919.

Vlad. Hatlák, Vilém Votruba,

J. Veselý, Vojtěch Čipera, Alois Jirásek, Dr. Scheiner, Mattuš, Dr. Ad. Stránský, Dr. Englíš, Nohel, Dr. Budínský, G. Navrátil, Dr. Lukavský, Dr. Syllaba, Dr. Malínský, Dr. Franta, Dr. Schieszl, Ing. Bečka, A. Sládek, Dr. Hajn.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP