K tomuto dotazu mám čest oznámiti:
V Rudolfově pracují v dílnách pouze bednáři, kteří spravují sudy a bedny na prach.
Nové výrobky jakéhokoliv druhu se zde nezhotovují.
Výměrem M. N. O. čj. ad. 6742/T ze dne 17.
července a čj. 26.721/IV-7 ze dne 24. července
1919 odevzdalo dělostřel. skladiště
v Rudolfově meziministerské komisi pro věcnou
demobilizaci v Praze veškerý k vojenským účelům
se nehodící materiál, jako vozy, kolesny,
kola atd., aby komise tímto materiálem disponovala.
Meziministerská komise rozepsala v různých
novinách dražbu těchto předmětů
a vykonala dne 20. července a 24. srpna 1919 částečný
prodej, což pravděpodobně zavdalo příčinu
k interpelaci.
Ministerstvo národní obrany prodeje toho se nijak
neúčastní.
Také druhá část dotazu spočívá
na chybné informaci pana tazatele o československé
státní zbrojovce v Brně.
Podle znění dotazu jest pan podavatel mínění,
že státní zbrojovka jest vojenskou dílnou,
tudíž, že zaměstnanci jsou vojíni
, kteří tam konají aktivní službu.
Státní zbrojovka zaměstnává
výhradně civilní úřednictvo
a dělnictvo a zaměstnanci nejsou státními
úředníky, nebo zřízenci, nýbrž
jsou pouze ve smluvním závazku k závodu,
tedy ve stejném služebním poměru, jako
zaměstnanci průmyslových podniků soukromých
s platy a mzdami podle kolektivních smluv dotčených
odborových organizací.
Podle prozatímní organizace státní
zbrojovky, kteráž byla ministerskou radou vzata na
vědomí, jest zbrojovka určena především
k výrobě pušek a jiných potřeb
ministerstva národní obrany, v druhé řadě
k výrobě potřeb ostatních oborů
státní správy, a pokud toho vyžaduje
potřeba, aby dělnictvo bylo zaměstnáno,
jest zbrojovka oprávněna přijímati
též soukromé objednávky.
Stran výtky, že se používá demobilizačních
zásob k výrobě civilních zakázek,
nutno uvésti, že zbrojovkou převzaté
zásoby daleko nestačily ani ke krytí potřeby
pro státní dodávky a zbrojovka musí
jíž od měsíce dubna t. r. nákupem
si opatřovati větší část
materiálu i pro dodávku ministerstva mnou řízenému.
Agrární bance byly státní zbrojovkou
dodány na objednávku 4 vozy a to dva selské
vozy za 4.000 K a dva těžké hospodářské
vozy s příslušenstvím za 10.333 K 60
h a konečně 2 spodky pro hospodářské
vozy za 2400 K.
Vozy tyto vyrobeny byly v době, kdy pro koláře
zbrojovky nebylo jiné práce, ještě před
objednávkou vojenských vozů.
Čs. státní zbrojovka, majíc sloužiti
v daných případech co nejlépe vlastnímu
účelu, t. j. krýti potřeby vojska,
musí býti náležitě vypravena
jak zařízením, tak personálem. Poněvadž
tento aparát nemůže býti zaměstnáván
vždycky plně pro výrobu státní,
jest nutno využíti ho z důvodů hospodářských
částečně také pro výrobu
jinou.
Jelikož státní zbrojovka vyrábí
za stejně těžkých podmínek jako
ostatní soukromé podniky, musí býti
pouze vítáno, že podnik, jehož majetníkem
jest stát, organizací výroby a pracovní
výkonností svých zaměstnanců
vyšinul se v krátké době na průmyslový
podnik, který nezatěžuje státního
rozpočtu, nýbrž sám se vydržuje
a je aktivní. Vojíni, jak jsem vysvětlil,
v čs. zbrojovce zaměstnání nejsou,
nelze mí tedy vyhověti závěrečnému
požadavku pana tazatele, jehož jinak ujišťují,
že se žádostem o dovolené i zproštění
vojínů živnostníkův, a z těch
zejména kovářův i kolářů
vychází vojenská správa vždy
vstříc co nejúčinněji, jak
blíže vysvětlují v odpovědi na
druhý dotaz (sněmovní tisk 1522), panem tazatelem
na mne vznesený.