Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919

Tisk 1730.

Odpověď

ministra železnic

na dotaz členů Národního shromáždění R. Nádvorníka a soudr. (tisk čís. 1558) o označení vagónů na československých drahách.

Ministerstvo železnic staralo se již od státního převratu o to, aby vozový park bývalých rakouských a uherských státních drah byl rozdělen s největším urychlením mezi státy, které nově vznikly z rakouské říše, a dalo podnět k tomu, že se záhy ustavil pro rozřešení této otázky zvláštní užší sbor ze zástupců nových států.

Při prvé poradě tohoto užšího sboru koncem prosince 1918 bylo na návrh zdejšího zástupce usneseno, aby bylo, nebylo-li by možno dosíci v dohledné době definitivního rozdělení vozového parku, aspoň vykonáno prozatímní spravedlivé rozdělení, jež by odpovídalo potřebám jednotlivých nově povstalých států.

V předpokladu, že dojde takto aspoň k provisornímu rozdělení vozového parku, dalo ministerstvo železnic počátkem měsíce března t. r. všem ředitelstvím státních drah pokyn, aby učinila potřebné přípravy k přepisování vozů.

Avšak od tohoto chystaného nového označení vozů musilo se upustiti, poněvadž užší sbor zástupců nových států v poradě, která se konala krátce na to, vůbec se nedohodl ani o provisorním rozdělení společného vozového parku.

Vzhledem k tomu bylo by bývalo přepisování vozů, náležejících do společné rakousko-uherské likvidační massy, a označování jich vlastními značkami bezúčelné a bezúčinné, poněvadž by ostatní státy tohoto samovolně provedeného označení neuznaly a nerespektovaly.

Ježto tedy naznačeným způsobem nebylo možno dosíci žádoucího výsledku, bylo nutno čekati s rozřešením této otázky až do provedení příslušného ustanovení mírové smlouvy. Podle této smlouvy zřídí se pro rozdělení společného vozového parku zvláštní repartiční dohodová komise, která rozhodne o rozdělení vozů mezi jednotlivé nové státy.

Tímto oddálením označení vozů novými značkami neutrpěla však naše státní správa žádné újmy, ježto při odchodu vozů do ciziny bylo dbáno náležitého vyrovnání, které se dalo tím způsobem, že se na přechodních stanicích vždy kontroloval přesnými záznamy počet vozů, přecházejících do ciziny a za tyto vozy se pak požadovalo vrácení stejného počtu vozů.

Ke konci se poznamenává, že železniční vozy, které získala železniční správa buď koupí do vlastnictví aneb nájmem od společností, půjčujících vagóny, byly platně označeny naší vlastnickou značkou Č. S. D. Tyto vozy, jako věci podléhající nesporně výhradné naší disposici, obíhají nerušeně a jejich označení jest plným právem všemi státy uznáno a šetřeno.

V Praze 15. října 1919.

Ministr železnic:
Dr. Franke v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP