Zákon ze dne 22. května 1919, č. 320. sb.
z. a n., kterým se mění ustanovení
občanského práva o obřadnostech smlouvy
manželské, o rozluce a o překážkách
manželství, vyhlášen byl dne 13. června
t. r. a nabyl, pokud pozměňuje ustanovení
občanského práva o obřadnostech smlouvy
manželské, i s ustanovením § 12., jež
ponechává snoubencům na vůli, chtějí-li
se dáti oddati církevně aneb občansky,
působnosti, a to i na Slovensku, měsíc po
vyhlášení, t. j. dnem 14. července 1919.
Ministerstvo vnitra upozornilo výnosem ze dne 8. července
1919, č. 28245., na ustanovení toho zákona,
zejména na ustanovení § 12. zemské správy
politické a zároveň též úřad
pana ministra s plnou mocí pro správu Slovenska.
Jak ministr Dr. Šrobár dopisem ze dne 30. září
1919, č. 5821, mně oznámil, byly 22. září
t. r. také všechny županáty na tento zákon
upozorněny. Dříve zejména bez vydání
zvláštního nařízení pro
Slovensko nepokládal p. ministr Dr. Šrobár
vzhledem na velký rozdíl ustanovení nového
zákona od dosavadního zákona uherského,
zejména však vzhledem k tomu, že na Slovensku
nebyly dosud vedeny státní matriky farními
úřady, nýbrž zvláště
k tomu zřízenými státními matrikáři,
za vhodné, příslušný pokyn županátům
dáti, neměl-li nastati zmatek a nežádoucí
právní následky.
Tím se vysvětluje, že v mezidobí staly
se případy, které dotaz vytýká,
že někteří civilní matrikáři,
nemajíce v této době ještě zvláštních
pokynů, přehlédli ustanovení nového
zákona o formě smlouvy manželské a nutili
strany, aby uzavřely civilní sňatek, který
doposud byl na Slovensku jedině platný.
Aby jakákoli pochybnost ve směru tom napříště
byla vyloučena, vydám v nejbližší
době v dohodě s ministrem s plnou mocí pro
správu Slovenska zvláštní prováděcí
nařízení.