Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1769.

Odpověď

ministra pošt a telegrafů na dotaz členů Národního shromáždění Vlad. Hatláka, Viléma Votruby a druhů (tisk č. 1613) o zadávání dodávek ministerstvem pošt a telegrafů.

Poštovní zřízenci v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dostávali v posledních válečných létech od bývalé rakouské poštovní správy služební oděvy z látky prabídné jakosti, nebo jich vůbec nedostávali. Bylo tudíž první starostí československé poštovní správy zaopatřiti pro své zřízence, jichž služební oděv byl již ve stavu velmi zbědovaném, aspoň poněkud slušné služební oděvy a zimníky.

V době po převratu říjnovém byl v oblasti naší republiky naprostý nedostatek vhodných látek za přiměřené ceny.

Největší obtíží při zaopatřování látek na služební oděvy bylo velké množství potřebné látky a nutnost okamžitého zaopatření služebních oděvů.

V této tísni, ve které se ocitlo ministerstvo pošt a telegrafů, upozorněn byl bývalý ministr pošt a telegrafů pan Jiří Stříbrný na dopis továrníka Želiského v Liberci, starosty libereckého "Sokola" a člena Národního výboru libereckého, v němž tento sděloval, že se mu podařilo jako zmocněnci ministerstva národní obrany vypátrat u jedné liberecké firmy velké množství vlněného materiálu na výrobu látky, která by stála 36 K za 1 délkový metr a hodila se na zhotovení stejnokrojů pro zřízence Československé republiky.

Asi 15. února t. r. došel od Želiského další dopis, kde tento rychlé rozhodnutí o koupi této látky urgoval, podotýkaje, že firmě nedovolil, materiálem tímto volně disponovati a že ministerstvo pošt a telegrafů páše těžký hřích na republice, jestliže tuto vhodnou příležitosť ke koupi velmi dobré a levné látky na služební oděvy pro poštovní zřízence opomine a dal velmi krátkou lhůtu k rozhodnutí.

Poněvadž nebylo možno až do té doby slušné látky za přiměřenou cenu a ve větším množství obdržeti, zakoupeno bylo u firmy Jerusalem v Liberci, Želiským odporučené, 30.000 m látky na služební oděvy po 36 K.

S koupí této látky otálelo se jen proto, že se čekalo, nedostane-li poštovní správa nabídky výhodnější, a neklesne-li snad cena látek při lepší jakosti.

Dodávka látky firmou Goldmann, o níž se zmiňuje dotaz poslance Vlad. Hatláka (tisk č. 1613), týká se látky na 8.000 zimníků pro poštovní zřízence.

V měsíci červenci a srpnu t. r. intervenováno bylo spisem č. 26.512-VIa ze dne 22. července 1919 u Československé komise pro státní dodávky v Praze, aby jmenovalo nákupní prameny, kde bylo by možno vhodnou látku na služební oděvy obdržeti, kromě toho dožádána byla První česká společnost pro dodávky suken v Praze, dopisem téhož čísla a téhož data, nemohla-li by potřebné množství látky dodati. Intervence tyto zůstaly však bez výsledku. Bylo tudíž telefonicky vyrozuměno ředitelství pošt a telegrafů v Brně, kde podle sdělení odborníků bylo veliké množství látek v továrnách nahromaděno, aby vyzvalo v denním tisku brněnské firmy k podání nabídek na dodání potřebné látky na zimníky.

K této výzvě došly četné nabídky firem moravských. K posouzení došlých nabídek přizváni byli do ministerstva zástupci zřízenců, jakož i odborník.

Z brněnských firem žádná však neměla takové množství látky, jakého bylo na zimníky potřebí, takže by bylo bývalo nutno objednávky látek rozděliti, tím však nebylo by dosaženo jednotnosti látky a jednotnosti zimníků; mimo to ceny látek nabízených těmito firmami byly přes válečnou jich jakost příliš vysoké.

Nejvhodnější zdála se býti nabídka firmy Josef Veselý v Německém (Morava) jak co do jakosti látky tak i co do ceny, kromě toho vyhovovala nabídka i množstvím.

Zástupci zřízenců sami odporučovali nabídku firmy Veselý.

Za tím účelem bylo dopsáno firmě Veselý pod číslem 31.899-VIa ze dne 19. září 1919, aby do tří dnů telegraficky oznámila, může-li dodati 20.000 metrů tmavomodré látky do 15. října t. r.

Dne 25. září t. r. dostavil se továrník Veselý osobně do ministerstva a sdělil, že má pouze 8.000 metrů látky, že se však bude snažiti, aby zbývající množství téže látky obstaral. Dne 1. října t. r. zaslal Veselý telegram, že látku opatřiti nemůže.

Tím stala se situace správy poštovní svrchovaně kritickou, neboť včasné zaopatření zimníků bylo nezbytnou nutností. V této době dostavil se do ministerstva ředitel družstva československých krejčí v Praze a předložil nabídku látky, vyhovující jak množstvím, tak i kvalitou. Jelikož nebylo možno se zadáním této objednávky déle otáleti, byla dodávka 20.000 metrů látky na zimníky tomuto Družstvu ihned svěřena.

Pokud se týče firmy Max Goldmann, nepředložila tato firma ministerstvu pošt a telegrafů vůbec žádné nabídky, nýbrž v soukromém dopise, adresovaném poštovnímu podúředníkovi Zelenkovi, nabízela tomuto tmavomodrou látku na zimníky. Zelenka, který přizván byl do ministerstva jako odborník k posouzení došlých nabídek brněnských firem, přinesl dopis se vzorkem látky s sebou.

Látka se přítomným zástupcům zřízenců sice líbila, ježto však firma na telefonický dotaz sdělila, že látku v potřebném množství dodati nemůže, nebylo s ní dále vyjednáváno.

Tvrzení o zadání látky firmě Goldmann spočívá tudíž na naprosto nesprávné informaci a v ničem neodpovídá pravdě.

Podotýká se, že v každém jednotlivém případě, kdy jedná se o zadání dodávky služebních oděvů, vždy přizvou se jak odborník, tak i zástupci zřízenců, kteří všechny předložené vzorky odborně zkoumají, načež teprve se rozhoduje o zadání.

Nemůže býti tudíž ani v prvém, ani v tomto druhém případě poštovní správě činěna nejmenší výtka.

V Praze dne 25. října 1919.

Ministr pošt a telegrafů:
F. Staněk v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP