Vládou předložené osnovy - tisk č.
291. a 1590. - jeví se nutnými doplňky zákona
ze dne 2. listopadu 1918 sb. z. a n. č. 8.
Vyhlášen byv v první částce naší
Sbírky zákonův a nařízení,
zákon tento zrušoval veškerá zabavení
jmění, která povolena byla podle cís.
nařízení ze dne 9. června 1915 ř.
z. č. 156. v těch případech, kde shledáno
podezření některého z velezrádných
činů, pro něž bývalý stát
mohl na obviněném požadovati náhrady
škody. Na obdobné případy, kde povoleno
bylo zabaviti jmění podle uherského čl.
zák. XVIII. z r. 1915, zákon náš nepamatoval.
Zákonem tímto vysloveno dále, že nařízené
jím zrušené zabavení majetku provedou
soudy, které zabavení povolily, neobsahuje však
zákon žádného ustanovení o tom,
bylo-li zabavení jmění povoleno soudy, které
po utvoření státu našeho zůstaly
mimo obvod naší říše.
Odstraniti takto dané mezery zákonné jest
úkol obou předložených osnov: první
z nich - č. 291. - stanoví příslušnost
soudů, povolaných provésti zrušené
zabavení majetku v těch případech,
kde zabavení povoleno bylo soudem pro nás dnes cizozemským,
druhá - č. 1590. - rozšiřuje platnost
zákona na zabavení, povolená na území
kdysi uherském podle čl. zák. XVIII. z r.
1915.
Právní výbor ve schůzi, konané
dne 7. listopadu t. r. schválil jednomyslně zásady,
na nichž osnovy vládní jsou vypracovány
a rozhodl se z důvodů praktické potřeby
spojit oba návrhy vládní v jediný
zákon, jímž zákon ze dne 2. listopadu
1918 sb. z. a n. č. 8. pozměněn má
býti v celém obsahu.
Navrhujeme proto Národnímu shromáždění,
aby schválilo zákon tohoto znění:
Zákon ze dne 2. listopadu 1918, č. 8. sb. z. a nař.
mění se a zní takto:
Zrušuje se zabavení jmění, které
bylo povoleno podle císařského nařízení
ze dne 9. června 1915 č. 156 ř. z. a podle
článku zák. XVIII. z roku 1915, vyjímajíc
případy, v nichž trestný čin
podle zjištění právoplatného
rozsudku spáchán byl ze zištnosti.
Zrušení to proveďtež z úřední
povinnosti soudy, které zabavení povolily. Povolil-li
zabavení soud, ležící mimo obvod československého
státu, příslušný jest provésti
zrušení okresní soud, v jehož obvodu jest
větší část zabaveného
jmění, nebo soud, jemuž přikázána
byla správa jmění, nebo jiné opatření
o jmění (opatrovnický, pozůstalostní,
knihovní).
Zabavené jmění budiž vráceno
jeho vlastníku po srážce správních
nákladů, které by byl sám musil vynaložiti
na řádnou správu tohoto jmění.
Ostatní náklady nese stát.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Provésti jej ukládá se ministru spravedlnosti.