Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Ministerstvo vnitra je zmocněno, aby, vyžadují-li toho veřejné zájmy, ani nehledíc k platnému právu, nařízením:

1. sloučilo 2 nebo několik žup, neb i částky jejich, k výkonu vnitřní správy (politické) v jediný obvod správní s jediným úřadem županským a při tom, je-li potřeba, ponechalo v dosavadních sídlech komitátův exposituru;

2. upravovalo obvody okresů služnovských a jejich sídla;

3. města s regulovaným magistrátem prohlásilo za velké obce;

4. města s právem municipálním prohlásilo za města s regulovaným magistrátem, anebo za velké obce.

Správa v župních a služnovských úřadech na Slovensku bude ode dne, který bude nařízením určen, obstarávána pouze státními úředníky ustanovenými od příslušných orgánů republiky československé.

Ustanovení paragrafu 2. platí i pro politickou správu při úřadu ministra republiky československé s plnou mocí pro Slovensko.

Vyňati jsou však z platnosti tohoto ustanovení dočasní vládní referenti a dále smluvní úředníci, kteří byli na čas potřeby, ministrem s plnou mocí pro správu Slovenska ustanoveni. Úřednici ti nemají nároku na definitivní jmenování ani na jakékoli požitky zaopatřovací.

Úředníci tito (paragraf 2. a 3. odst. 1.) podrobeni jsou zákonu ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. o služebním poměru státních úředníkův a státního úřednictva (služební pragmatice), a nařízením k němu vydaným, jakož i všem zákonům a ustanovením, kterými jsou v ostatních částech republiky československé upraveny služební a zaopatřovací požitky státních úředníků a státního služebnictva. Zvláštní požitky, kterých se poskytuje pro mimořádné poměry na Slovensku, nejsou tím dotčeny.

Zákony a nařízení bývalé vlády uherské, jež jsou s těmito ustanoveními (odst. 1.) v odporu, pozbývají platnosti.

Přednostou županského úřadu jest župan, který jest odpověden za správu župy.

Župan musí míti způsobilost ke konceptní službě v politické správě. Za prvých dvou let účinnosti tohoto zákona mohou být ustanoveni župany také ti, kdož nemají této způsobilosti.

Županovi jest k obstarávám agendy při župním úřadě a při služnovských úřadech podle potřeby přidělen ministerstvem vnitra potřebný počet konceptního, odborného, účetního a manipulačního i sluhovského personálu.

Personál ten musí vyhovovati podmínkám, jež jsou pro služby toho druhu stanoveny platnými ustanoveními v ostatních částech republiky československé. Za prvých pěti let účinnosti tohoto zákona, může býti se svolením ministerstva vnitra ustanoven také personál, jenž nevyhovuje těmto podmínkám.

Zástupcem županovým jest hodnostní třídou nejvyšší politický konceptní úředník ustanovený při županském úřadě, ač-li ministr vnitra neučiní jiného opatření.

Státním úředníkem i zřízencem v politické správě na Slovensku stává se ten, kdo byl podle pravidel, platných pro ustanovování úředníka v politické službě ustanoven v ostatních částech zemí republiky československé.

Úředníci a zřízenci při služnovských a župních úřadech na Slovensku, kteří v době účinnosti tohoto zákona skutečně vykonávají službu při úřadech služnovských a župních, ať již byli na to místo prozatímně ministrem pro správu Slovenska ustanoveni, nebo v úřadech svých prozatímně potvrzeni, ať již jsou to bývalí úředníci král. uherské vlády, či úředníci jiní, jsou povinni podati žádost za přijetí do služby politické u splnomocněného ministra pro správu Slovenska do 60 dnův ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti. Ministr vnitra může pro mimořádné poměry tuto lhůtu i různě ustanoviti pro jednotlivé župy nebo jejich části.

Ustanovení předchozího odstavce nevztahuje se na úředníky, které pro Slovensko ustanovil ministr vnitra, nebo na politické úředníky z Čech a Moravy, přidělené na Slovensko.

Jestliže úředníci ti nepodají do stanovené lhůty žádosti za přijetí do politické služby, má se za to, že se uplynutím lhůty dobrovolně bez jakýchkoli nároků vzdávají místa dosud zastávaného.

Úředníci býv. vlády uherské, kteří byli ponecháni v politické službě po složení slibu věrnosti republice československé a žádost za přijetí (paragraf 6.) sice včas podali, ale nebyli přijati, budou dáni na odpočinek, a bude jim poskytnuto zaopatřovacích požitků, pokud by na ně měli nárok podle platných zákonů uherských.

Bylo-li však prokázáno, že úředníci tito, když již byli na svých místech úřady republiky českoslovanské třebas provisorně ustanoveni nebo potvrzeni, dopustili se jednání, namířených proti státu československému, budou bez jakýchkoli nároků propuštěni, při čemž jest vyhrazeno trestně je stíhati.

Úředníci a zřízenci, volení v městech municipálních a v městech s regulovaným magistrátem, musí býti potvrzeni ministrem vnitra; dokud nebyli potvrzeni, nemohou úřadů, na které byli zvoleni, nastoupiti, nebo je vykonávati.

Zákon tento účinkuje ode dne vyhlášeni a provádí jej ministr vnitra.

Všeobecně se poznává, že nutno politickou správu na Slovensku postaviti na spolehlivé základy. Politická správa na Slovensku jest v rukách municipií, to jest jednak žup (komitátů), jednak měst municipálních a vykonávají ji úřednici municipální volení jednak na čas, jednak (županem) doživotně. Sr. zákonný čl. XXI. z r. 1886 a pro informaci článek JUDra Otakara Maška "O platné organisaci politické správy na Slovensku" ve Správním Obzoru 1919 č. 2 a článek téhož: "Organisace politické správy na Slovensku" ve Věstníku ministerstva vnitra z r. 1919, č. 5 - 6. Při vykonávání politické správy pak zároveň působí obce dle čl. XXII. z r. 1886 opět úřednictvem voleným. Bylo zprvu snahou ponechati na Slovensku dosavadní organisaci úřední nezměněnu a provésti v ní jen takové změny, jichž nutně poměry vyžadovaly. Tak zejména nehledíc k rozpuštění municipálních výborův - ovšem nikoli na zvláštní prospěch věci - sloučen úřad vrchního župana jako důvěrníka vlády s úřadem prvního úředníka v župě, totiž místožupana a utvořen z obou jeden úřad župana jako chefa župy (komitátu), jemuž k ruce byl zřízen županský rádce a sekretář. Ostatní úřednictvo, stanovené zákonem, zůstalo, a vzcházely tu ještě diference mezi nimi co do jejich postavení.

Pokud pak jde o personál úřední, byli jednak ustanoveni četní noví úřednici ze Slovákův a Čechů na místa, uprázdněná odchodem maďarských úředníků, jednak byli četní maďarští úředníci ve svých místech ponecháni.

Dosavadní zkušenosti ukázaly, že dosavadní způsob politické správy plně nevyhovuje. Bylo zejména:

a) poukazováno, že obvod žup jest namnoze malý a bylo uznáváno za vhodné, aby dva nebo několik komitátů bylo spojeno v jeden obvod správní (jeden větší komitát), který by pak mohl byt obsazen plně spolehlivým úřednictvem. Tím by také finanční náklad na správu byl podstatně zmenšen a zároveň byly by nové krajské organisaci urovnány cesty;

b) dále bylo uváděno, že nelze na dlouho udržeti rozdílného postavení jednak nových úředníků, jmenovaných naší vládou a podrobených našim ustanovením, zejména služební pragmatice, jednak úředníků dosavadních trvale vázaných na určitá místa volbou nebo jmenováním a že třeba tu zavésti v zájmu řádné a spolehlivé správy potřebnou uniformitu a zejména i možnost vším úřednictvem volně tudíž i překládáním, disponovati;

c) posléze bylo upozorňováno, že nutno přesně objasniti otázku dosavadního maďarského úřednictva, zda a za jakých podmínek má býti převzato do naší správy. Tyto úvahy daly podnět k tomu, aby politická správa byla na Slovensku aspoň v určitých bodech a tedy prozatímně zreformována, aniž tu měla býti předbíhána rozsáhlá reforma veřejné správy na Slovensku vůbec. Za tou příčinou byla vypracována připojená osnova zákona, jež zakládá se na těchto principech:

1. Politická správa župní se postátňuje, to jest dosavadní úředníci župní jsou prohlášeni za úředníky státní a podrobeni co do svého služebního postavení pravidlům, platným v ostatních částech republiky československé. Tím umožněno úřednictvo to pevně připoutati k republice a disponovati jím volně v zájmu republiky.

2. Obvody politické správy mohou být upraveny nařízením, aby vyhovovaly řádné, ale i levné správě.

3. Pro úřednictvo politické správy budiž požadována zásadně táž kvalifikace, jako v ostatních zemích republiky a výjimky buďtež dovoleny jen pro dobu přechodnou a jen úředníkům a zřízencům, kteří jsou již delší dobu v politické službě na Slovensku zaměstnáni a tedy poskytují záruky, že znají domácí poměry a platné právo.

4. Dosavadní úřednictvo maďarské budiž přijato do služeb republiky jen tehdy, žádá-li za to a je-li spolehlivo.

Na těchto principech jsou zbudována ustanovení připojeného zákona.

1. Paragraf 1. zmocňuje ministerstvo vnitra měniti hranice žup a služnovských okresův a prohlásiti města s regulovaným magistrátem za velké obce. Změna hranic komitátů, resp. zrušiti je, bylo vyhrazeno dosud jen moci zákonodárné, kdežto stanovit obvody služnovských úřadů příslušelo po návrhu stálého výboru municipálnímu výboru (paragraf 47. a 48. municipálního zákona). Města s regulovaným magistrátem mohla dosud jen za zvláštních podmínek býti deklarována za velké obce (paragraf 157. obecního zákona). Města s právem municipálním lze podle dosavadního práva (§ 95 municipálního zákona) prohlásiti za města s regulovaným magistrátem, anebo za velké obce, jenom zákonem. Všeobecným zmocněním, daným ministerstvu v paragrafu 1., umožněno upravovat obvody správy politické, jak toho potřeba vyžaduje, a dále posíliti správu naši také v městech s regulovaným magistrátem, nebo v městech s právem municipálním.

2. Paragraf 2. a 3. prohlašuje postátnění veškeré správy politické (v I. až III. instanci) na Slovensku; úředníci politické správy stávají se tím úředníky státními a podrobeni jsou právním pravidlům, jež platí v území našeho státu, které dříve náleželo Rakousku, (paragraf 4.) zejména tudíž i platovým ustanovením.

3. Paragraf 5. upravuje organisaci úřadů županských podle principu monokratického. Správní výbory zůstávají zachovány.

Dispense od kvalifikace stanovené pro personál politické služby, byly vyhrazeny, aby bylo možno udržeti na Slovensku personál zapracovaný již v politické službě a znalý již místních poměrů.

4. Paragraf 6. má za účel provésti řádně revisi všeho úřednictva a zřízenectva zaměstnaného dosud u županských a služnovských úřadů. Proto jsou všichni úředníci a zřízenci, zaměstnaní dosud u naznačených úřadů, povinni přihlásiti se do politické služby ve lhůtě 60 dnův ode dne působnosti zákona.

Při úřednících, kteří se nepřihlásili, má se za to, že resignovali. Pokud jde o úředníky a zřízence, kteří se v čas přihlásili, jest ponecháno ministru vnitra, aby uvážil, zda je může vzhledem k jejich kvalifikaci ponechati v službě politické a v které její kategorii (konceptu, účetní, kancelářské) má se tak státi.

Zvláštní opatrnosti, odůvodněné zkušenostmi, vyžaduje otázka maďarských úředníkův (paragraf 8.). Tito úředníci, složili-li slib republice a byli-li ponecháni v politické službě, musí se také přihlásiti, chtějí-li vůbec podle paragrafu 7. osnovy v naší službě zůstati.

Nebudou-li přijati, na př. z důvodů politických, budou dáni na odpočinek podle ustanovení uherských, při čemž odstavec 2. dovoluje, aby byli stíháni, dopustili-li se po slibu proti republice jednání zrádných.

Ustanovení osnovy vztahují se pouze na župy, nikoli tedy na města municipální (4.) a na města s regulovaným magistrátem. Úzká souvislost agendy obecní s agendou státní správy nedovoluje bez hlubokého zasažení do principu obecní samosprávy, aby také toto úřednictvo bylo postátněno. Dosavadní ustanovení o volbě těchto úředníkův i zřízenců zůstávají proto v platnosti, ale bylo pro kontrolu v paragrafu 9. vyhrazeno ministerstvu právo potvrzovací, čímž zabráněno dosaditi úřednictvo republice nepřátelské, nebo vůbec pochybné.

Ve směru formálním navrhuje se, aby vládní návrh byl přikázán výboru ústavnímu se lhůtou 14 dnů.