Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1829.

Dodatek k odpovědi

ministra post a telegrafů na dotaz členů Národního shromáždění Jaroslava Marchy, Karla Sáblíka a soudruhů (tisk č. 1370) o nedostatečném zařízení pošt. a telef. spojení v četných obcích republiky.

Poslouchání telefonních hovorů na telefonním vedení, probíhajícím v trati Mikulov - Břeclava částečně rakouským územím, bylo pozorováno již počátkem května 1919, tedy před maďarským vpádem na Slovensko, a bylo hned nařízeno, aby státní hovory byly uskutečňovány výhradně na vedení Brno - Břeclava. Z toho jest zároveň patrno, že telefonní styk Prahy se Slovenskem nebyl vázán na jedinou linku, probíhající cizím územím, nýbrž že pro důležitou státní korespondenci byla po ruce trať nalézající se veskrze v moci československé státní správy. Také dlužno uvážiti, že se vojenská sdělení závažného rázu, jichž prozrazení nepříteli by mělo v zápětí poškození po případě zmaření zamýšlených vojenských akcí, nesprotředkují telefonem, nýbrž telegrafem s použitím šifer.

Vzhledem k tomu, že byla zmíněná trať Brno - Břeclava, na níž se sprostředkovala důležitá státní korespondence mezi Prahou a Slovenskem, hovory přetížena, byla ovšem státní (nikoliv vojenská) korespondence dovolena též na trati Mikulov - Břeclava. V každém jednotlivém případě však byli korespondující předem upozorněni na možnost, že jejich hovor může býti vyslechnut na rakouském území (u Valčic). Šlo-li o sdělení vážnějšího rázu, rozhodli se účastníci, byvše předem vždy upozorněni, pro použití bezpečnější trati Brno - Břeclava, byť to i bylo spojeno s tou nevýhodou, že se dotyčný hovor následkem stálého obsazení této trati uskutečnil, poněkud později. Z uvedeného vysvítá, že byla učiněna všechna opatření, aby důležité telefonní hovory mezi Prahou a Slovenskem nebyly vedeny cizím územím. Že ostatně naše poštovní správa věnovala potřebám telefonního spojení se Slovenskem náležitý zřetel, patrno z toho, že ještě před invasí maďarskou na Slovensko přes krajní nedostatek potřebných stavebních hmot, zejména však drátu, vybudovala telefonní linie Břeclava - Bratislava, Hodonín - Holič, a Uherské Hradiště - Trenčín (Vlárským průsmykem), čímž zlepšila telefonní spojení Moravy se Slovenskem, jež dříve bylo možným pouze přes Těšín a Vídeň. Převzetí valčického území, jímž probíhá zmíněné telefonní vedení Mikulov - Břeclava, do naší státní správy, k čemuž dojde již v nejbližší době, umožní použití tohoto vedení pro veškeru státní korespondenci bez nebezpečí, že by hovory mohly býti na cizí půdě poslouchány, což znamená další zlepšení telefonního styku se Slovenskem, kterému věnuje poštovní správa zvláštní péči.

Aby bylo dosaženo přímého telefonního spojení Prahy s Bratislavou beze sprostředkování ústřednou brněnskou, zařadila poštovní správa projekt telefonního vedení Praha - Bratislava mezi velice nutné projekty svého programu telefonních staveb, jichž realisaci bude lze teď v zájmu celkové úpravy telefonní sítě státní uspíšiti vzhledem k tomu, že se poštovní správě podařilo opatřiti si zásobu mědi, potřebné k výrobě bronzového drátu.

V Praze 7. listopadu 1919.

Ministr pošt a telegrafů:
F. Staněk v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP