Zákon ze dne 13. listopadu 1918, čís. 38
Sbírky zákonů a nařízení,
jímž zřízen byl zemský správní
výbor pro Čechy, mění se takto:
Zemský správní výbor skládá
se z předsedy a osmi členů. Předsedu
a členy zemského správního výboru
jmenuje vláda, jež ustanoví jednoho z členů
za náměstka předsedova.
Předseda i členové zemského správního
výboru mohou býti vládou kdykoliv sproštěni
svého úřadu.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Zákon provede ministr vnitra.
Podle ustanovení § 3. zákona ze dne 13. listopadu
1918, č. 38 Sbírky zákonů a nařízení,
jmenuje předsedu a členy zemského správního
výboru pro Čechy Národní shromáždění
a to na dobu jednoho roku. Podle sdělení presidia
zemského správního výboru končí
jednoroční období předsedy a členů
zemského správního výboru dne 19.
listopadu 1919.
Vláda považuje za účelné, aby
složení oněch orgánů, jež
nyní obstarávají agendu zemských výborů
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo co
do způsobu jmenování jich členů
jednotné. Podle dosavadního stavu byli předseda
a členové zemského správního
výboru pro Čechy volení Národním
shromážděním, kdežto předsedu,
místopředsedu a členy zemské správní
komise pro Slezsko jmenovala podle § 2. zákona ze
dne 16. dubna 1919, čís. 212 Sbírky zákonů
a nařízení, vláda, a také za
členy a náhradníky zemského výboru
moravského, kteří se vzdali, nebo vzdají,
jmenuje vláda podle §u 1. zákona ze dne 27.
května 1919, čís. 288 Sbírky zákonů
a nařízení, nové členy a náhradníky.
Předloženým návrhem má býti
vládě vyhraženo právo jmenovací
též u zemského správního
výboru pro Čechy.
Podle ustanovení §u 3. zákona ze dne 13. listopadu
1918, čís. 38 Sbírky zákonů
a nařízení, může si předseda
zemského správního výboru jmenovati
náměstka. Vláda považuje za účelnější,
aby jednak jmenování náměstka předsedova,
bylo obligatorní, jednak aby náměstek
byl ustanoven přímo vládou ze členů,
jí jmenovaných; podobné ustanovení
má také § 2. zákona ze dne 16. dubna
1919, čís. 212 Sbírky zákonů
a nařízení.
Vládě záleží na tom, aby předložený
zákon mohl býti ústavně projednán
do 19. listopadu 1919, kdy končí funkční
období zemského správního výboru.
Po stránce formální navrhuje se, aby návrh
přikázán byl výboru ústavnímu
a to vzhledem k neobyčejné naléhavosti
věci se lhůtou 48 hodin.