Světový význam některých lázeňských
míst v naší republice ukládá
našemu státu za povinnost, aby si získal na
lázeňskou správu a řízení
těchto míst příslušný
vliv. Podle zákona ze dne 27. října r. 1868
(č. z. z. 38) byly lázeňské komise,
které svého času existovaly v Karlových
Varech, Františkových a Marianských Lázních
a v Teplicích-Šenavě, zrušeny a stát
neměl a nemá více práva, než
že a) obec má každoročně předkládat
účty z fondu lázeňského a z
fondu hudebního na místodržitelství
a že b) okresní hejtman, anebo jeho zástupce,
může býti přítomen na schůzích
obecního výboru, jedná-li se o řečených
fondech, a že může mluviti k věci. Anketa,
která se sešla z jara v Marianských Lázních,
usnesla se navrhnouti vládě, aby byly opětně
zřízeny lázeňské komise v takovém
složení, které by zaručovalo státu
přiměřený vliv na správu a
řízení lázní. Tento návrh
ovšem vyžaduje podstatné změny zákona
ze dne 27. října r. 1868. Nařízení
vlády čs. republiky ze dne 24. července r.
1919 o zřízení lázeňské
rady se otázky, o kterou běží, nijak
nedotýká. Úkoly této instituce mají
jíti jiným směrem. I táží
se podepsaní ministra veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy:
a) jaké kroky ministr míní podniknouti, aby
byl státu při správě lázeňských
míst v čs. republice zajištěn patřičný
vliv,
b) zda ministr pomýšlí změniti zákon
ze dne 27. října r. 1868 a
c) zda ministr zamýšlí v jednotlivých
lázeňských místech čs. republiky
zříditi lázeňské komise, jejichž
složení by zaručovalo státu přiměřený
vliv na správu a řízení lázní.