V naší československé republice dochází
zhusta k trapným zjevům nevraživosti a nepřátelství
v továrnách, dílnách a na velkostatcích
mezi odborově organisovaným dělnictvem, které
zpravidla se končí diktátem, že část
odborově organisovaného dělnictva donucuje
ostatní dělnictvo, volící jinou formu
odborového sdružování, aby vstoupilo
do druhé odborové organisace pod hrozbou zastavení
práce a propuštění ze zaměstnaní,
jakož i jiného chikanování.
Ač je to jednání nerepublikánské,
nesvobodomyslné, ano zločinné podle platného
zákona trestního (§ 98 b), (§ 100.), přece
jen vláda tento zločin trpí a téměř
nic nečiní na ochranu svobody přesvědčení,
spolčování a shromažďování
postiženého občanstva.
Tyto politování hodné případy
dějí se i v podnicích, které pracují
zakázky pro stát, jak stalo se posledně v
závodech Škodových v Plzni, kde vyzváni
byli členové odborové organisace českoslov.
křesť. kovodělníků takového
diktátu uposlechnouti. Znásilnění
se bránili, dožadovali se práva a uznaní,
leč dělnickým výborem Škodových
závodů a spojených strojíren v Plzni
dostalo se jim této odpovědi:
»P. T. Odbor českoslov. křesť. kovodělníků
v Plzni. Dělnický výbor Škodových
závodů a spojených strojíren v Plzni,
pojednav ve své schůzi dne 9. září
1919 o Vašem dopisu ze dne 2. září t.
r., usnesl se jednomyslně, Vaše sdružení
jako platnou odborovou organisaci neuznati, jelikož nedává
naprosto žádné záruky třídního
hájení zájmů dělnických.
Sdělte svému členstvu, že jest v zájmu
jeho, aby do některé, dělnictvem uznané
odborové organisace vstoupilo, jinak dle dosud platné
kolektivní smlouvy bude považováno za neorganisované
a dle toho s nimi naloženo. Jos. Vlach, místopředseda.
Fr. Zatloukal, jednatel.«
Proto bylo 64 členů donuceno vstoupiti do organisací
důvěrníky uznaných a Jan Vlasák,
Frant. Pikštefl a Klečka byli pro nepodvolení
se z práce vyhozeni.
Podobné případy dějí se v našem
státě napořád a jsou jen výsměchem
právnímu stavu a společenskému řádu.
Z toho důvodu táží se podepsaní:
Co hodlá pan ministr vnitra učiniti na ochranu znásilněného
dělnictva. jeho osobní svobody a spolčovacího
a shromažďovacího práva?