Zasedání Národní shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1859.

Odpověď

ministra obchodu

na dotaz členů Národního shromáždění Vlad. Hatláka,

Vil. Votruby, V. Rebše a soudr. (tisk č. 1624)

ve věci úvěru pro živnostníky válkou poškozené.

Uznávajíc důležitost úvěrové akce pro živnostníky válkou poškozené, jakož i naléhavou nutnost, aby se živnostníkům dostalo této úvěrové pomoci co nejdříve, pečuje ministerstvo obchodu od počátku všemožně o to, aby organisace této akce podle vydaných ustanovení byla co nejrychleji uskutečněna. Především záleželo ministerstvu na tom, aby byly ustaveny zemské komitéty, kterým podle organisačních řádů přísluší organisovati a říditi akci v zemi. Proto zavčas zařídilo, aby přípravné práce pro ustavení těchto komitétů byly hotovy ještě před vyhlášením organisačních řádů, které se stalo, pokud jde o Čechy a Moravu, dne 4. července 1919. Proto bylo možno ustaviti zemský komitét v Praze. již 7. července, tedy tři dny po vyhlášení organisačního řádu pro Čechy, zemský komitét v Brně pak dne 14. července, deset dní po vyhlášení organisačního řádu pro Moravu. Organisační řád pro Slezsko byl vyhlášen 4. srpna 1919 a zemský komitét v Opavě ustaven dne 30. srpna 1919. Všechny tyto tři zemské komitéty jsou v činnosti.

Aby též organisace komitétů okresních a místních byla provedena podle organisačních řádů co nejrychleji, byla ministerstvem obchodu vydána hned dne 11. července 1919 pod číslem 25.251 obšírná instrukce zemským a okresním politickým správám a městům s vlastním statutem v Čechách a na Moravě a dne 8. srpna 1919 pod čís. 25.765 stejná instrukce zemské správě a okresním politickým správám a městům s vlastním statutem ve Slezsku s příkazem, aby ustavení komitétů okresních a místních bylo co nejvíce urychleno.

Opatřiti tiskopisy, potřebné pro organisaci úvěrové akce, náleží zemským komitétům. Aby však nenastal průtah, obstaralo ministerstvo obchodu samo, s největším za daných poměrů možným urychlením, většinu těchto tiskopisů, a to jak tiskopisy české, tak i německé, a dodalo je zemským komitétům, kterými pak byly rozeslány okresním politickým správám a městům s vlastním statutem. Opatření a rozeslání tiskopisů německých se poněkud zdrželo z důvodů technických, bylo však nějaký čas před podáním dotazu také již provedeno.

Ministerstvo obchodu vypracovalo též vzory organisačních a jednacích řádů pro okresní a místní komitéty a tyto vzory byly v obou jazycích před delší dobou rozeslány příslušným úřadům.

Z tohoto vylíčení dosavadního postupu jest patrno, že ministerstvo obchodu nic neopominulo, co by mohlo vésti k tomu, aby úvěrová akce pro živnostníky válkou poškozené co nejrychleji byla uskutečněna, a že přáním, projeveným v dotaze o pokynech politickým správám a opatření tiskopisů bylo vyhověno již v době před podáním dotazu.

Jestliže se okresní a místní komitéty neustavují tak rychle, jak by si bylo přáti, pak jsou důvody toho mimo dosah ministerstva obchodu. Spočívají hlavně v povaze věci samé, neboť jest tu potřebí přípravných prací času vyžadujících (stanovení obvodu působnosti komitétu, vyjednávání s místními peněžními ústavy, chtějí-li se akce zúčastniti, a který ústav má převzíti písemnictví a účetnictví komitétu, dále zjištění, kteří činitelé mají býti v komitétech zastoupeni, a jmenování zástupců těchto činitelů v komitétu). Jest na místních činitelích, hlavně též na místních činitelích živnostenských (společenstvech, úvěrních družstvech), aby působili k rychlému provedení těchto přípravných prací a nezaviňovali snad průtahu pozdním jmenováním svých zástupců v komitétě.

Podle došlých zpráv jsou některé okresní komitéty již ustaveny a lze důvodně očekávati, že celá organisace bude ve dnech nejbližších uskutečněna.

Ministerstvo obchodu má věc v patrnosti a chce jako dosud i nadále jí věnovati obzvláštní péči a pozornost.

Pokud byl dotaz řízen též na ministra vnitra, dlužno uvésti, že svým věcným obsahem se dotaz tento působnosti ministerstva vnitra nedotýká, neboť čl. XI. zákona ze dne 23. května 1919 sbírky zákonů a nařízení čís. 276 o úvěru pro živnostníky válkou postižené ukládá ministru obchodu, ministru financí a ministru spravedlnosti, aby zákon provedli (podobně čl. II. prov. nař. ze dne 27. června 1919 sbírky zákonů a nařízení č. 358. a č. 359. a ze dne 21. července 1919, č. 437. Sb. z. a n.).

Ministerstvu vnitra účast na provádění zákona přiznána tedy nebyla.

Okresní politické správy, provádějíce tento zákon, vyřizují tudíž agendy spadající do oboru působnosti ministerstva obchodu a nepřísluší ministerstvu vnitra, aby do těchto věcí meritorně zasahovalo. Toto stanovisko zaujímá též ministerstvo vnitra.

V Praze dne 6. listopadu 1919.

Ministr obchodu:

Heidler v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP