Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1868.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ........................ 1919,

jímž se vylučuje použití práva zmírňovacího a přeměny trestu při odsouzení

pro krádeže a zpronevěry spáchané na dráze, poště neb ve státních

průmyslových závodech, dále pro krádeže na majetku polním a lesním.

Pro dobu mimořádných poměrů ustanovuje se takto:

§ 1.

Použití ustanovení §§ 54, 55, 266, 260 b) tr. z., 338 odst. 2. a 3. tr. ř., 92. tr. z. uh., 92, 94, 125, 126 voj. tr. z. a 309 č. 2. a 3. voj. tr. ř. jest vyloučeno při odsouzení pro krádeže a zpronevěry spáchané na dráze (ať státní nebo soukromé), poště anebo ve státních průmyslových podnicích (včetně dolů) na věcech určených k dopravě, materiálu provozovacím, přístrojích a náčiní, surovinách, jakož i hotových tovarech, osobami tam zaměstnanými neb i jinými ve spojení s nimi jednajícími, rovněž pak při odsouzení pro krádeže na majetku polním neb lesním, ryb v rybníce, dobytka na pastvě neb při hnaní jeho, jakož i zvěře, buďto se zbraní nebo více osobami v tlupách, konečně i při odsouzení pro účast na těchto krádežích (§§ 185, 461 tr. z. rak., XXX. hl. uh. tr. z., §§ 477, 737 voj. tr. z.).

Ustanovení prvého odstavce platí i tehdy, bylo-li shledáno v odcizení neb zpronevěře zneužití moci úřední.

§ 2.

Ustanovení tato platí i pro krádeže zboží, které před převzetím k dopravě nebo po vykonané dopravě nalézá se na pozemku dráhy.

§ 3.

Odsoudí-li soud obžalovaného mimo trestný čin v § 1. uvedený i pro jiný trestný čin, smí sice použíti práv §em 1. vyloučených, ale jen tak, že trest nesmí býti menším než trest, na který by soud, neužívaje práva zmírňovacího nebo přeměny trestu, podle zákona byl povinen uznat, - kdyby pachatel nebyl odsouzen než pro čin spadající pod § 1.

§ 4.

Vláda se zmocňuje, aby tato ustanovení odvolala, jakmile poměry bezpečnostní to dovolí.

§ 5.

Zákon tento nabývá působnosti osmý den po vyhlášení a budiž ho použito na všechny případy, spáchané po dni jeho vyhlášení.

§ 6.

Výkonem tohoto zákona pověřují se ministři spravedlnosti a národní obrany.

Odůvodnění.

Poměry, jaké zavládly během války na drahách, poštách a ve státních závodech průmyslových v příčině bezpečnosti majetku tam se nalézajícího, doznaly od doby převratu státního jen velmi nepatrného zlepšení, neboť přes všechno úsilí nepodařilo se dosud odstraniti houfné krádeže a zpronevěry, páchané hlavně zaměstnanci těchto ústavů, pak ale i jinými osobami, po většině ve spojení s nimi se nacházejícími.

Škody, jen od 28. října 1918 takto spáchané, jdou do milionů.

Podobně doznaly újmy, jmenovitě po převratu státním, snad pro převrácené názory o soukromém vlastnictví, poměry bezpečnostní majetku polního a lesního. Případy, že krádeže takové se provádějí buď se zbraní nebo v tlupách, čímž nepochybně dávají pachatelé na jevo vůli zmocniti se majetku stůj co stůj proti všem opatřením bezpečnostním, jsou tak vážného rázu, že dlužno jim čeliti zvýšenou trestností, nemá-li dojíti k vážnému ohrožení bezpečnosti majetku a řádu právního vůbec.

Je tudíž nezbytno učiniti mimořádná opatření a vystupovati proti pachatelům bezohledně se vší přísností. Proto však právě není vhodným, připouštěti zákonnou možnost použíti práva zmírnění a přeměny trestu, jak to ustanovují §§ 54, 55, 266, 260 b) tr. z., 338. odst. 2. a 3. tr. ř., 92 tr. z. uh., 92, 94, č. 2. a 3. voj. pro tyto případy prohlášeno vyloučeným (§ 1.).

Až se poměry ustálí, nebude již tohoto mimořádného opatření zapotřebí a jest vhodno, aby vláda měla možnost, ustanovení jeho v příhodné době sama odvolati (§ 3.).

V ohledu formálním se navrhuje, aby tato osnova zákona byla přidělena výboru právnímu a dána mu lhůta 8 dnů k vyjádření se.

V Praze 19. listopadu 1919.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Veselý v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP