Sjezd katolické mládeže dne 14. a 15. srpna
byl plakáty ohlášen jako sjezd katolické
mládeže a nebyl pojímán jako schůze
politická. Několik vojínů p. pl. č.
72 a drag. pl. č. 7 se súčastnilo z tohoto
důvodu schůze.
Z protokolárních výpovědí účastníků
schůze, kteří se ještě ve St.
Boleslavi nalézají, jest vidno, že schůze
dělala sice na začátku dojem schůze
čistě náboženské, hned však
první řečník měl řeč
politickou. V řečích se kritisovali různí
představitelé vlády, na př. ministr
Dr. Šrobár, gen. inspektor Dr. Machari podepsaný
ministr národní obrany.
Část vojínů, jakmile seznala, že
se jedná o schůzi politickou, opustila místnost.
Podotknouti sluší, že mužstvo p. pl. č.
72 jsou Slováci, vesměs lidé velice nábožní,
kteří denně naplňovali kostely v St.
Boleslavi, taktéž mužstvo drag. pl. č.
7, podle svého složení většinou
venkované, malorolníci a kočí jsou
ze značné části pobožni.
V dalším průběhu schůze vystoupil
jako řečník též des, Fähnrich.
Přítomní vojíni ho hned vyzvali, aby
sestoupil s tribuny a jako vojín v stejnokroji neřečnil,
neboť to jest zakázáno. Fähnrich promluvil
několik vět, potom musel následkem vřavy,
jež mezi přítomnými vojíny povstala,
svoji řeč skončiti a s tribuny sestoupiti.
Po schůzi zjistili vojíni jeho jméno.
Po uvedeném desátníku vystoupil na tribunu
kněz, jenž chování Fähnricha schválil,
že se zastává náboženství,
ač prý korouhve církve jsou samým
vrchním velitelem čs. vojsk šlapány.
Po těchto slovech vznikla bouře nevole mezi vojíny,
jelikož mysleli, že řečník napadá
pana presidenta republiky. Schůze se po těchto událostech
skončila a shromáždění se rozešlo
za zpěvu »Kde domov můj«.
Des, Fähnrich byl přítomnými vojíny
udán a z rozkazu posádkového velitelství
zatčen a předveden. Po výslechu byl napomenut
a propuštěn, jelikož z přítomných
svědků nikdo pro hluk celé řeči
des, Fähnricha neslyšel a on sám se k ničemu
protizákonnému nepřiznal.
Dne 15. srpna vytkl starosta p. Černý, jenž
byl uvedené schůzi podle výpovědi
svědků přítomen, katolické
straně, že schůze dne 14. srpna měla
politické pozadí a ostře kritisovala členy
vlády. V dalším průběhu při
řeči podepsaného ministra národní
obrany, jež byla naprosto nepolitická, připomínajíc
národu význam armády a armádě
její povinnosti k národu, pokřikoval mladík
jménem Křížek, jenž patrně
řeči ani nenaslouchal, neustále slovy »To
je lež! Fuj, hanba mu, hanba republice a vojsku«. Někteří
z přítomných občanův a vojínů
napomínali Křížka a vyzvali ho, aby
šel pryč, nechce-li poslouchati. Jelikož se tento
ve svých výrocích nemírnil, chtěli
vojíni strážního mužstva zjistiti
jeho jméno. Křížek jména říci
nechtěl a začal do vojínů kopati a
tlouci. Jednomu dragounu kopnutím do holenní kosti
způsobil odřeninu, druhým dvěma vyťal
po políčku. Při nastalé z toho rvačce
obdržel též on od vojínův a občanů
několik ran a byl odveden do kasáren, při
čemž vojínům spílal »lotrů«
a »psů«. V chodbě kasáren, kamž
byl přiveden, vyťal vojínu, který pouze
ze zvědavosti, vida, že civilista je veden do kasáren,
šel mu naproti, úplně bez příčiny
políček.
K zatčení Josefa Křížka došlo
k rozkazu okresní politické správy a byl
ještě téhož dne odevzdán četnictvu
a dodán ihned večer do vazby okresnímu soudu
v Brandýse n. L.
Následujícího dne byl vyslechnut a proti
slibu podle § 191. tr. ř. propuštěn na
svobodu, takže nějaké výtky okresnímu
soudu v Brandýse n. L. nelze činiti.
Proti Josefu Křížkovi zavedeno bylo na základě
oznámení četnické stanice ve St. Boleslavi
ze dne 15. srpna 1919 trestní řízení
pro zločin rušení veřejného pokoje
a řádu a veřejného násilí.
Přípravné vyhledávání
dosud ukončeno není, ježto veliká část
svědků v trestním oznámení
uvedených byla zatím přeložena k jiným
plukům, nebo se odebrala na dovolenou, takže bylo
svědky nutno vyslýchati soudem dožádaným,
čímž vzniká nutně průtah
trestního řízení.
Co se týče stanoviska, které ministerstvo
národní obrany zaujímá v otázce
náboženské, stanoviska to naprosté nestrannosti
a loyální tolerance, poukazuje se na odpovědi
na dotazy bývalého člena Národního
shromáždění Dra Frant. Jehličky
a společníků (tisk 1326) v záležitosti
teroru, prováděného sokolskou stráží
v Gajárech (tisk 1480), a obzvláště
(tisk 1447) stran přehmatů politických a
společenských, kterých se dopustil československý
dělostřelecký pluk č. 1. v Novém
Městě n. Váhem, (tisk 1699), kde citována
jsou i příslušná opatření
vojenské správy.